Lukáš 21 – Slovo na cestu SNC

Slovo na cestu

Lukáš 21:1-38

Chudá vdova dává vše, co má

1Ježíš pozoroval, jak zámožní lidé vhazují peníze do chrámové pokladny. 2Přišla také jedna chudá vdova a vhodila tam dvě nepatrné mince. 3Ježíš k tomu poznamenal: „Tato chudá vdova dala vlastně více než kterýkoliv z těch boháčů. 4Ti darovali jen to, co mohli snadno postrádat, ale ta žena obětovala všechny své peníze, vše, co měla na živobytí.“

Ježíš vypráví o budoucnosti

5Někteří se obdivovali, z jakého pěkného kamene je chrám vystavěn a jak je nádherně vyzdoben. Ježíš ale řekl: 6„Přijdou dny, kdy ze všeho, čemu se teď obdivujete, nezůstane kámen na kameni, všechno to bude rozbořeno.“ 7Zeptali se ho: „Mistře, kdy se to stane? Budou tomu předcházet nějaká znamení?“ 8Odpověděl: „Nedejte se nikým svést. Mnozí přijdou a budou se prohlašovat za Mesiáše. Budou říkat: ‚Čas se naplnil.‘ Ale nevěřte jim. 9Až uslyšíte o různých válkách a povstáních, neděste se. To vše musí přijít, ale ještě to nebude konec světa.“ 10A dodal: „Znepřátelí se národy i státy. 11Budou velká zemětřesení a z různých stran přijdou zprávy o hladu, nakažlivých nemocech, hrůzách a nezvyklých úkazech na obloze. 12Ale než k tomu dojde, nastane ještě doba velkého pronásledování. Budou vás vláčet před soudy, vodit před krále a vladaře, uvrhnou vás do vězení, a to všechno proto, že jste uvěřili ve mne. 13To bude vaše příležitost, abyste se ke mně přiznali. 14Nepřipravujte si předem svoji obhajobu. 15Já vám v té chvíli vnuknu pravá slova i vhodné argumenty, které vaše protivníky umlčí. 16Někdy vás zradí i vlastní rodiče, sourozenci, příbuzní a přátelé. A některé z vás dokonce vydají i na smrt. 17Budete v nenávisti, protože se ke mně hlásíte. 18Ale nebojte se, ani jeden vlas z hlavy neztratíte zbytečně. 19Jen vydržte, získáte život! 20Až uvidíte, že se kolem Jeruzaléma stahují vojska, pak přišla chvíle, kdy bude zpustošen. 21Koho to zastihne v Judsku, ať uprchne do hor. Kdo bude v Jeruzalémě, ať se pokusí rychle z něho utéci, a kdo bude mimo, ať se do něho nevrací. 22To budou dny trestu a splní se vše, co o tom napsali proroci. 23Zle bude v těch dnech těhotným ženám a kojícím matkám. Velké strádání čeká tento národ, protože Boží hněv je namířen proti němu. 24Mnozí budou zabiti, mnozí odvlečeni do otroctví po celé říši; v Jeruzalémě se budou roztahovat pohané, ale i na ně nakonec dojde.

Ježíš hovoří o svém návratu

25Na konci času vyměřeného lidstvu se objeví na slunci, měsíci i hvězdách zvláštní úkazy. 26Lidé na zemi budou prožívat velikou úzkost a události se na ně budou valit jako vzedmuté moře. Smrtelný strach zachvátí celý svět. I stálost řádů ve vesmíru bude narušena. 27A tehdy uvidí přicházet Syna člověka v oblaku s královskou mocí a slávou. 28Až se to všechno začne dít, vzmužte se a hleďte vzhůru, protože vaše konečné vysvobození bude již blízko.“ 29Ještě jim to zdůraznil přirovnáním: „Všimněte si fíkovníku nebo kteréhokoliv jiného stromu. 30Když vyraší listí, sami dobře víte, že se blíží léto. 31Zrovna tak, až uvidíte všechna znamení, o kterých jsem s vámi mluvil, poznáte, že se blíží Boží království ve své plné moci. 32Říkám vám, že ještě tato generace uvidí, jak se má slova začínají plnit. 33Nebe i země jednou skončí, ale má slova nikdy neztratí svou platnost.

Ježíš vyzývá k bdělosti

34-35Dejte si na sebe pozor! Nedopusťte, aby vaše mysl byla otupena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí. Pak by vás ten den zastihl jako past, ze které nikdo nepřipravený neunikne. 36Buďte proto na stráži, modlete se, abyste unikli hrůzám, které mají přijít, a mohli nakonec obstát před Synem člověka.“ 37Ve dne učil Ježíš v chrámu a večer odcházel na Olivovou horu a zůstával tam přes noc. 38Už časně ráno přicházeli lidé do chrámu, aby mu naslouchali.