Ježíš vysílá sedmdesát učedníků
1Ježíš vybral ještě jiných sedmdesát svých následovníků a poslal je ve dvojicích napřed do míst, která chtěl později sám navštívit. 2Řekl jim: „Úroda je bohatá, ale ženců je málo. Proste Boha, ať pošle dělníky na svoji sklizeň. 3Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. 4Neberte s sebou žádnou peněženku, ani mošnu, ani náhradní obuv. Nemarněte čas zbytečným povídáním. 5Do kteréhokoliv domu vejdete, pozdravte je přáním pokoje. 6Přijmou-li vás přátelsky, usídlí se skutečně v tom domě pokoj, který jste jim přáli. Odmítnou-li vás, vám pokoj zůstane, a oni ho budou postrádat. 7-8Tam, kde vás přijmou, zůstaňte potřebnou dobu a nerozpakujte se přijmout jejich pohostinnost, protože dělník má právo na svou mzdu. 9V tom místě uzdravujte nemocné a hlásejte, že docela nablízku je Boží moc a milosrdenství, že Kristus je zde. 10Tam, kde vás nepřijmou, vyjděte do ulic a řekněte: 11‚Nechceme od vás nic, i ten váš prach setřásáme ze svých nohou. Vezměte však na vědomí, že i k vám přichází Kristus, a protože ho odmítáte, čeká vás Boží soud. 12Budete na tom hůř než lidé ze Sodomy, kteří neměli takovou příležitost jako vy.‘ “ 13Pak Ježíš začal hovořit o galilejských městech, kde mu tak mnozí neuvěřili: „Běda ti, Korozaim, běda ti, Betsaido! 14Kdyby se v pohanských městech Týru a Sidónu děly takové zázraky jako u vás, dávno by činili pokání ze všeho zlého, kterého se kdy dopustili. A tak Týru a Sidónu bude v den posledního soudu snesitelněji než vám. 15Poroste až do nebe tvá pýcha, Kafarnaum? Tvůj pád bude veliký!“ 16Potom učedníkům ještě dodal: „Kdo vám bude naslouchat, naslouchá mně, kdo vámi pohrdne, pohrdá i mnou. A kdo mne odmítne, odmítne toho, který mne poslal – samého Boha!“
Návrat sedmdesáti učedníků
17Později se těch sedmdesát učedníků vrátilo s radostnými zprávami: „Pane, dařilo se nám vyhnat i démony, když jsme vyslovili tvé jméno.“ 18Ježíš řekl: „Mám před očima satanovu konečnou porážku. 19Už teď vám dávám moc zašlapávat síly tohoto nepřítele, jako když člověk hubí jedovaté hady a štíry. Nebojte se jich, neuškodí vám. 20Z toho se však neradujte, že se vám mocnosti zla podrobují, ale radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebi.“ 21Boží Duch naplnil Ježíše v té chvíli velkou radostí, takže se modlil: „Děkuji ti, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl před učenými a rozumáři tyto skutečnosti a odkrýváš je dětsky prostým lidem. Ano, Otče, tak se ti to líbí. 22Všechno jsi mi svěřil; jen ty víš, kdo jsem já, a já vím, kdo jsi ty. Nikdo není schopen tě pochopit, pokud mu to neobjasním.“ 23Pak se obrátil na své učedníky a řekl jim: „Radujte se, že to všechno smíte vidět na vlastní oči. 24Mnozí proroci a králové si přáli vidět a slyšet, co vy teď spoluprožíváte, ale nebylo jim to dáno.“
Ježíš vypráví podobenství o milosrdném Samařanu
25Jeden z učitelů zákona chtěl přivést Ježíše do úzkých a zeptal se ho: „Mistře, co mám dělat, abych si zajistil věčný život?“ 26Ježíš mu odpověděl otázkou: „Co o tom říká Mojžíšův zákon? Co tam čteš?“ 27Muž na to uvedl slova ze zákona: „Miluj Pána Boha z celého srdce, z celé duše, vší silou a celým rozumem a svého bližního miluj tak, jako miluješ sebe.“ 28„Správně,“ řekl Ježíš, „řiď se podle toho a přijdeš do nebe.“ 29Učitel zákona se však nechtěl tak lehce vzdát, a proto se ještě zeptal. „Ale kdo je můj bližní?“ 30Na to mu Ježíš vyprávěl následující příběh: „Jeden muž se vydal z Jeruzaléma do Jericha. Cestou ho přepadli lupiči, okradli, zbili a polomrtvého nechali ležet. 31Šel kolem kněz, uviděl zraněného, ale vyhnul se mu. 32I jeden chrámový sluha šel okolo, ale ani ten mu neposkytl pomoc. 33Nakonec přišel jeden muž ze Samaří. Když uviděl zraněného, bylo mu ho líto. 34Zapomněl na starou nenávist mezi Židy a Samařany, ošetřil přepadeného a ovázal mu rány. Pak ho posadil na svého mezka, zavezl do hostince a tam o něho pečoval. 35Druhého dne dal hostinskému dva stříbrňáky s prosbou: ‚Věnuj mu potřebnou péči, a kdyby tě to stálo víc, než jsem ti dal, vyrovnám se s tebou, až pojedu zpátky.‘ “ 36„Co myslíš,“ zeptal se Ježíš, „který z těch tří se zachoval k tomu přepadenému jako bližní?“ 37Učitel zákona odpověděl: „Ten, který mu pomohl.“ Ježíš na to řekl: „Jdi a jednej také tak.“
Ježíš navštěvuje Marii a Martu
38Ježíš s učedníky pokračoval v cestě. V jedné vesnici je do svého domu pozvala žena jménem Marta. 39Její sestra Marie se posadila a pozorně naslouchala Ježíšovým slovům. 40Marta měla zatím plné ruce práce s pohoštěním. Za chvíli přišla k Ježíšovi s výčitkou: „Pane, nevidíš, co mám práce, a že Marie si jen tak sedí? Pošli ji, ať mi pomůže!“ 41Ježíš jí odpověděl: „Milá Marto, ty se moc staráš a příliš se namáháš pro věci, které za to nestojí. 42Člověk potřebuje jen málo. Doopravdy vlastně jen jedno. Marie to pochopila a to jí nikdo nevezme.“
Jesus sends out the seventy-two
1After this the Lord appointed seventy-two10:1 Some manuscripts seventy; also in verse 17 others and sent them two by two ahead of him to every town and place where he was about to go. 2He told them, ‘The harvest is plentiful, but the workers are few. Ask the Lord of the harvest, therefore, to send out workers into his harvest field. 3Go! I am sending you out like lambs among wolves. 4Do not take a purse or bag or sandals; and do not greet anyone on the road.
5‘When you enter a house, first say, “Peace to this house.” 6If someone who promotes peace is there, your peace will rest on them; if not, it will return to you. 7Stay there, eating and drinking whatever they give you, for the worker deserves his wages. Do not move around from house to house.
8‘When you enter a town and are welcomed, eat what is offered to you. 9Heal those there who are ill and tell them, “The kingdom of God has come near to you.” 10But when you enter a town and are not welcomed, go into its streets and say, 11“Even the dust of your town we wipe from our feet as a warning to you. Yet be sure of this: the kingdom of God has come near.” 12I tell you, it will be more bearable on that day for Sodom than for that town.
13‘Woe to you, Chorazin! Woe to you, Bethsaida! For if the miracles that were performed in you had been performed in Tyre and Sidon, they would have repented long ago, sitting in sackcloth and ashes. 14But it will be more bearable for Tyre and Sidon at the judgment than for you. 15And you, Capernaum, will you be lifted to the heavens? No, you will go down to Hades.10:15 That is, the realm of the dead
16‘Whoever listens to you listens to me; whoever rejects you rejects me; but whoever rejects me rejects him who sent me.’
17The seventy-two returned with joy and said, ‘Lord, even the demons submit to us in your name.’
18He replied, ‘I saw Satan fall like lightning from heaven. 19I have given you authority to trample on snakes and scorpions and to overcome all the power of the enemy; nothing will harm you. 20However, do not rejoice that the spirits submit to you, but rejoice that your names are written in heaven.’
21At that time Jesus, full of joy through the Holy Spirit, said, ‘I praise you, Father, Lord of heaven and earth, because you have hidden these things from the wise and learned, and revealed them to little children. Yes, Father, for this is what you were pleased to do.
22‘All things have been committed to me by my Father. No-one knows who the Son is except the Father, and no-one knows who the Father is except the Son and those to whom the Son chooses to reveal him.’
23Then he turned to his disciples and said privately, ‘Blessed are the eyes that see what you see. 24For I tell you that many prophets and kings wanted to see what you see but did not see it, and to hear what you hear but did not hear it.’
The parable of the good Samaritan
25On one occasion an expert in the law stood up to test Jesus. ‘Teacher,’ he asked, ‘what must I do to inherit eternal life?’
26‘What is written in the Law?’ he replied. ‘How do you read it?’
27He answered, ‘ “Love the Lord your God with all your heart and with all your soul and with all your strength and with all your mind”10:27 Deut. 6:5; and, “Love your neighbour as yourself.”10:27 Lev. 19:18’
28‘You have answered correctly,’ Jesus replied. ‘Do this and you will live.’
29But he wanted to justify himself, so he asked Jesus, ‘And who is my neighbour?’
30In reply Jesus said: ‘A man was going down from Jerusalem to Jericho, when he was attacked by robbers. They stripped him of his clothes, beat him and went away, leaving him half-dead. 31A priest happened to be going down the same road, and when he saw the man, he passed by on the other side. 32So too, a Levite, when he came to the place and saw him, passed by on the other side. 33But a Samaritan, as he travelled, came where the man was; and when he saw him, he took pity on him. 34He went to him and bandaged his wounds, pouring on oil and wine. Then he put the man on his own donkey, brought him to an inn and took care of him. 35The next day he took out two denarii10:35 A denarius was the usual daily wage of a day labourer (see Matt. 20:2). and gave them to the innkeeper. “Look after him,” he said, “and when I return, I will reimburse you for any extra expense you may have.”
36‘Which of these three do you think was a neighbour to the man who fell into the hands of robbers?’
37The expert in the law replied, ‘The one who had mercy on him.’
Jesus told him, ‘Go and do likewise.’
At the home of Martha and Mary
38As Jesus and his disciples were on their way, he came to a village where a woman named Martha opened her home to him. 39She had a sister called Mary, who sat at the Lord’s feet listening to what he said. 40But Martha was distracted by all the preparations that had to be made. She came to him and asked, ‘Lord, don’t you care that my sister has left me to do the work by myself? Tell her to help me!’
41‘Martha, Martha,’ the Lord answered, ‘you are worried and upset about many things, 42but few things are needed – or indeed only one.10:42 Some manuscripts but only one thing is needed Mary has chosen what is better, and it will not be taken away from her.’
