Slovo na cestu

Lukáš 2:1-52

Ježíšovo narození v Betlémě

1V té době nařídil císař Augustus, aby bylo provedeno sčítání lidu v celé římské říši. 2Byl to první soupis a prováděl ho římský místodržitel v Sýrii Quirinius. 3Každý byl povinen dát se zapsat v místě, odkud pocházel jeho rod. 4-5Tak se vydal na cestu i Josef s Marií, která byla již ve vysokém stupni těhotenství. Putovali z galilejského Nazaretu do judského městečka Betléma, rodiště krále Davida; Josef totiž pocházel z jeho rodu. 6Sotva tam došli, naplnil se Mariin čas 7a porodila svého prvorozeného syna. Zabalila ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci bylo plno a jinde než ve chlévě už na ně nezbylo místo.

Pastýři navštěvují Ježíše

8Nedaleko Betléma pásli pastýři ovce. V noci se střídali v hlídkách u svých stád. 9Najednou se před nimi objevil anděl a celá krajina se rozzářila odleskem Boží slávy. Velice se ho ulekli, 10ale anděl je uklidňoval: „Nebojte se, nesu vám dobrou zprávu, ze které se mohou radovat všichni lidé. 11V Betlémě, ze kterého před dávnými časy vyšel David, se vám dnes narodil Kristus, Spasitel poslaný od Boha. 12Jak ho poznáte? Najdete malé dítě v plenkách, položené do jeslí v chlévě.“ 13Potom se k andělu připojilo mnoho dalších andělů a všichni provolávali:

14„Sláva Bohu na nebi!

Pokoj lidem na zemi! Zjevil lásku všem!“

15Andělé je opustili a pastýři si řekli: „Pojďme do Betléma a přesvědčme se o tom, co nám anděl oznámil.“ 16Rychle se vydali na cestu a skutečně našli Marii s Josefem i novorozeňátko položené v jeslích. 17Když je uviděli, začali vyprávět, co jim bylo pověděno o tom dítěti. 18Všichni, kdo je slyšeli, se divili. 19Marie si to zapamatovala a přemýšlela o tom. 20Pastýři se vrátili ke svým stádům, radovali se a děkovali Bohu, že našli všechno tak, jak jim anděl oznámil.

Marie s Josefem přinášejí Ježíše do chrámu

21Osmý den dali Marie s Josefem chlapce obřezat. Dostal jméno Ježíš, jak to anděl určil ještě před jeho narozením. 22-23Mojžíšův zákon přikazoval, aby každá žena čtyřicátý den po narození chlapce přinesla oběť do chrámu. 24Proto i Marie po této době splnila tuto povinnost. Zároveň s sebou vzali i dítě, aby ho podle jiného Mojžíšova předpisu jako prvorozeného syna zasvětili Bohu. 25V Jeruzalémě žil zbožný stařec jménem Simeon. Řídil se Božími přikázáními a očekával Mesiáše. 26Byl veden Duchem svatým, který ho také ujistil, že nezemře dříve, dokud Mesiáše na vlastní oči neuzří. 27Na pokyn Ducha přišel do chrámu právě ve chvíli, kdy rodiče zasvěcovali Ježíše Bohu. 28Simeon vzal dítě do náruče a modlil se:

29„Pane, děkuji ti, že jsi splnil svůj slib.

Nyní mohu klidně zemřít,

30protože jsem na vlastní oči viděl Spasitele,

31kterého dáváš celému světu.

32Pohanům bude světlem a Izraeli slávou.“

33Josef a Marie se podivili tomu, co Simeon pověděl o dítěti. 34Potom jim požehnal a Marii ještě řekl: „Toto dítě bude příčinou pádu jedněch a vyvýšení druhých v Izraeli. On je znamení z nebe, proti kterému se mnozí postaví a tak prozradí svoje nejvnitřnější smýšlení. 35Tvé vlastní srdce pronikne bolest jako meč.“ 36-37Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z rodu Ašerova. Po sedmiletém manželství ovdověla a nyní jí bylo čtyřiaosmdesát let. Nevycházela už vůbec z chrámu a její dny i noci byly naplněny službou Bohu, modlitbami a častými posty. 38V tu chvíli k nim přistoupila i ona a děkovala za to dítě. Všem, kteří v Jeruzalémě vyhlíželi Spasitele, oznamovala, že očekávaný Mesiáš je již zde. 39A tak Josef s Marií splnili, co přikazoval zákon. Později se vrátili do Nazaretu v Galileji. 40Dítě rostlo, sílilo a bylo velice moudré. Všichni mohli poznat, že ho Bůh miluje.

Ježíš rozmlouvá s náboženskými učiteli

41Ježíšovi rodiče putovali každý rok do Jeruzaléma slavit velikonoční svátky. 42Když bylo Ježíšovi dvanáct let, vzali ho poprvé s sebou. 43Po slavnosti se všichni vydali na cestu domů, ale Ježíš zůstal bez vědomí rodičů v Jeruzalémě. 44Ti ho zpočátku ani nepohřešovali. Domnívali se, že zůstal někde vzadu mezi poutníky, kteří s nimi měli stejnou cestu. Protože se však celý den neukázal, sháněli ho mezi příbuznými a známými. 45Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho tam. 46Po třech dnech ho objevili v chrámu, jak sedí mezi učiteli zákona, naslouchá jim a hovoří k nim. 47Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad moudrostí, se kterou odpovídal na otázky. 48Rodiče tím byli překvapeni a matka mu vyčítala: „Chlapče, proč nám děláš takové starosti? Otec a já jsme tě hledali celí zoufalí.“ 49Ježíš jim odpověděl: „Proč jste mne hledali? Cožpak nevíte, že musím být tam, kde se jedná o záležitosti mého Otce?“ 50Ale oni nepochopili, co tím mínil. 51Ježíš se pak s rodiči vrátil do Nazaretu a poslouchal je. Jeho matka si všechny takové události dobře zapamatovala. 52S Ježíšovým věkem rostla i jeho moudrost a byl milý Bohu i lidem.