Slovo na cestu

Lukáš 1

Proč Lukáš napsal evangelium

11-2 Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků. Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji, abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.

Anděl oznamuje Zachariášovi narození Jana Křtitele

Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova. Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy. Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná. Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost. Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo. 10 Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem. 11 Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava. 12 Zachariáš se vyděsil. 13 Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).

14 Přinese ti mnoho radosti
    a mnozí budou vděčni, že se narodil.
15 Stane se jedním z velkých Božích mužů.
    Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje.
    Duch svatý ho naplní hned od narození.
16 Mnohé z židů přivede zpět k Bohu,
    jejich skutečnému Pánu.
17 Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše.
Smíří otce se syny
    a vzpurným otevře oči pro pravdu.
Jako královský posel připraví lidi
    na příchod Božího vládce.“

18 Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“ 19 Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy. 20 Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“ 21 Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde. 22 Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění. 23 Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů. 24 Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce. 25 Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“

Anděl oznamuje Marii narození Ježíše

26 Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu 27 k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu. 28 Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“ 29 Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl. 30 Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat. 31 Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje). 32 Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván ‚Syn Nejvyššího‘. 33 Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“ 34 Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“ 35 Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného. 36-37 Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“ 38 Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“ Pak anděl odešel.

Marie navštěvuje Alžbětu

39 Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou. 40-41 Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch 42 a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem. 43 Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána! 44 Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo. 45 Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“ 46 Nato se Marie začala modlit:

„Celým srdcem chválím Pána
47     a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.
48-49 Mne, nepatrné, si povšiml.
    Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínat
pro velké věci, které mi Bůh prokázal.
    Je mocný a svatý,
50 ale neustále se slitovává nad těmi,
    kteří ho ctí v kterékoliv době.
51 Vztahuje svoji mocnou ruku,
    aby mařil plány pyšných,
52 aby sesazoval mocné z trůnů,
    pozvedal ponížené,
53 sytil hladové dobrými věcmi
    a bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.
54-55 Ujímá se svého lidu, Izraele,
    protože slíbil našim otcům,
Abrahamovi i jeho potomkům,
    že k nim bude na věky milosrdný.“

56 Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.

Narození Jana Křtitele

57 Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn. 58 Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil. 59 Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš. 60 Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan. 61 Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“ 62 Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec. 63 Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“ 64 A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu. 65 Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách. 66 Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc. 67 Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:

68 „Chvála Pánu, Bohu Izraele,
    že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.
69 Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,
70     kterého již dávno ústy svých proroků ohlašoval.
71 Ten nás vytrhne z rukou nepřátel
    a všech, kteří nás nenávidí.
72 Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcům
    a ke své smlouvě s nimi.
73-78 Vždyť se zavázal Abrahamovi,
    že jednou budeme sloužit Bohu po celý život,
zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni.
    A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího.
Připravíš cestu Božímu Synu:
    Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránit
a odpustit jim všechna provinění.
    V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky.
Slunce spásy již vychází,
79     aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti,
a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“

80 Chlapec Jan se dobře rozvíjel tělesně i duševně. Později odešel na poušť, kde žil v ústraní až do chvíle, kdy vystoupil se svým poselstvím před veřejností.

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Lucas 1

Cai quillcataca Teofilomanmi quillcashca

1Cai ñucanchijpurapi imalla tucushcata parlashcataca, chashnataj cajpimi ña achcacuna callarishpa, alli churashun yuyashcacuna. Callarimanta quiquin ñahuihuantaj ricushpa, Diospaj Shimita huillajcunami ñucanchijmanca ima shina cashcatataj alli yachachircacuna. Tucui imalla tucushcataca, callarishcamantapacha, ima shinalla tucushcatami, callarishpa alli tapurcani. Chaimantami quillcanataj alli yuyachijpi, ñucapish tucuicuna alli nishca quiquin Teofiloman, caicunataca tucuita, callarishpa quillcani. Quiquinman imallata yachachishcacunaca, chashnataj cashcata, ashtahuan alli yachachunmi quillcani.

Bautiźaj Juan huacharinataca angelmi huillashca

Jatun mandaj Herodes Judea llajtata mandacui punllacunapimi, Abías curapura caj Zacarías curapish causarca. Paipaj huarmica, Aaronmanta miramushca huahuacunapura Elisabet shutimi carca. Paicunaca ishquindijtajmi, Mandaj Diospaj ñaupajpica cashcata rurashpa causarcacuna. Dios imalla Mandashcatapish, tucuitami alli caźushpa causarcacuna. Elisabet mana huachaj cashcamantami, huahua illajcuna carca. Ishquindijtaj ña yuyajcunapishmi carca.

Zacariasca, paipura curacuna servina cashca shinallatajmi, Diosta servicurca. Chai horasmi cashna tucurca: Curacuna ruraj cashca shinallataj suerteta rurajpica, Mandaj Diospajlla huasiman yaicushpa, inciensota rupachinaca Zacariaspajmi urmarca. 10 Inciensota pai rupachicujpica, tucui canllapi cajcunami Diosta mañacurcacuna. 11 Chaipimi inciensota rupachina altar alli ladomanca, Mandaj Diospaj ángel ñapish paiman ricurirca. 12 Chaita ricushpaca Zacariasca, jatunta mancharishpa musparircami. 13 Ashtahuanpish angelca, cashnami nirca:

–Zacarías, ama manchaichu. Can mañacushcataca, Diosca uyashcami. Cambaj huarmi Elisabetca, c'ari huahuatami huachanga. Paitaca Juanta shutichingui. 14 Pai huacharijpica jatuntami cushicungui, shujtajcunapish achcacunami yallitaj cushicungacuna. 15 Taita Diospaj ñaupajpica paica, jatunmi canga. Vinotapish, sidratapish mana ubyangachu. Mamapaj huijsamantapachami, jucha illaj Espirituhuan junda canga. 16 Paica israelcunataca achcacunatami, paicunata Mandaj Diospajman cutirichun pushanga. 17 Paica Eliaspi tiyashca espiritullataj paipi cajpimi, Mandaj Diosta ñaupashpa, Elías shinallataj imata mana manchashpa huillanga. Chashna huillashpami, yayacunahuan, huahuacunahuan p'iñanacushcatapish alli tucunacuchinga. Shinallataj c'ariyajcunatapish, cashcata rurajcuna shinallataj alli yuyaihuan causachunmi yachachinga. Chashna yachachijpimi gentecunaca, Mandaj Diosta chasquinalla shungu tucunga– nircami.

18 Ángel chashna nijpi, Zacariasca:

–Ñucapish, ñuca huarmipish yuyajmari canchij. ¿Ima shinataj can huillashca pajtanataca yachashunri?– nishpami tapurca.

19 Angelca cashnami nirca:

–Ñucaca Diosta servingapaj, Paipaj ñaupajpi shayaj Gabrielmi cani. Paimari cai alli huillaita canman huillachun cacharca. 20 Ñuca huillashcata mana crishcamantaca, cambaj huahua huacharingacamami, upayashpa imata mana rimai tucungui. Ñuca huillashcaca, pajtana punllapitajmi pajtanga– nircami.

21 Diospaj huasi ucupi chashna parlashpa unaiyajpimi, canllapi shuyacuj achca gentecunaca mancharircacuna. 22 Ña llujshimushpaca, imata mana rimai tucurcachu. Chaimantami Diospaj huasi ucupi imata ricushca canata yuyarcacuna. Imata nishpapish maquillahuanmi ricuchishpa huillarca. Chashnami paica mana rimaj saquirirca. 23 Zacariasca Diospajta rurana cashca punllacunata ña pajtachishpaca, paipaj huasimanmi rirca.

24 Chaimanta asha punllacuna q'uipami, paipaj huarmi Elisabetca chichushpa, pichca quillata huasillapi tiyarca. 25 Paica: «Gentecunapaj ñaupajpi ñuca ama ashtahuan pingailla causachunmi, Mandaj Diosca ñucamanca huahuata cuna tucushca» nircami.

Jesús huacharinatami ángel huillashca

26 Elisabet ña sujta quillata chichu cajpimi, Taita Diosca Galileapi caj Nazaret puebloman ángel Gabrielta cacharca. 27 C'arita manaraj rijsij María shuti solterapajmanmi cacharca. Mariaca, Davidmanta miramushca Josehuanmi, caźarana tucushpa puricurca. 28 María tiyacun ucuman ángel yaicushpaca:

–Cushicui, cantaca Diosmari yallitaj c'uyashca. Mandaj Diosca canhuanmari– nircami.

29 Ashtahuanpish Mariaca, angelta ricushpa, pai imalla nishcatapish uyashpaca, musparircami. Shinallataj ima nishpa chashna ninaman shamushca caipajtapish yuyacurcallami. 30 Chaimantami angelca, cashna nirca:

–María, ama manchaichu. Diosmari cantaca jatunta c'uyashpa allicunata cungapaj agllashca. 31 Cunanca chichushpa, shuj c'ari huahuatami huachangui. Chai huahuataca, JESÚS shutita shutichingui. 32 Paica jatun nishcami canga. Jahua pacha Diospaj Churi shutipishmi canga. Mandaj Taita Diosca paimanca, Paipaj ñaupa yaya David mandashpa tiyanatami cunga. 33 Jacobomanta mirarishca israelcunataca, Paimi huiñaita mandanga. Pai mandanaca manataj tucuringachu– nircami.

34 Shina nijpimi Mariaca, angeltaca:

–¿Ima shinataj chashnaca tucungari? Manaraj c'arita rijsinica– nishpami tapurca.

35 Angelca cashnami nirca:

–Jucha illaj Espiritumi cambajman shamunga. Jahua pachapi Causaj, Tucuita Rurai Tucuj Diosmi cantaca llandunga. Chaimantami huahuaca jucha illaj huacharishpa, Diospaj Churi nishca canga. 36 Riqui, cambaj prima Elisabetpish, yuyajpachapi c'ari huahuata chichumari. Mana huachaj cashca cashpapish, ñamari sujta quillata chichu. 37 Taita Diospajca, imapish mana rurai tucuipajca mana tiyanchu– nircami.

38 Chashna nijpi Mariaca:

–Mandaj Diosta servij ñucaca caipimi cani, ñucataca can nishca shinataj rurachunlla– nircami.

Chaita ninca angelca, paipaj ñaupajmanta rircallami.

Mariaca Elisabettami ricugrishca

39 Chai punllacunapimi Mariaca, Judá llajta urcupi caj shuj puebloman utcashpa rirca. 40 Zacariaspaj huasiman ña chayashpami, Elisabettaca ‘Sumaj causaita charipai’ nirca. 41 Mariata uyaihuanmi huahuaca, Elisabetpaj huijsapica saltarirca. Chashna tucujpica Elisabetca, jucha Illaj Espirituhuan junda cashpami, 42 sinchita cashna nirca:

–Canca huarmicunapurapica, bendiciashcami cangui. Cambaj huijsapi huiñacuj huahuapish bendiciashcamari. 43 ¿Ima nishpataj ñuca Mandajpaj mama cashca jahuaca, ñucataraj ricuj shamurcanguiari? 44 Can ñucata ‘¿Allillachu cangui?’ nincamari, ñuca huahuaca cushicushpa, ñapish ñuca huijsapi saltarirca. 45 Mandaj Dios imalla nishcata crishcamanta cushicuiari. Pai imalla nishcataca pajtachingatajmi– nircami.

María cantashcami

46 Chashna nijpica Mariaca, cashnami nirca:

“Mandaj Diostaca, ñuca almahuanmi alli nicuni.
47 Ñucata Quishpichij Diosmantaca, ñuca espiritupimi cushicuni.
48 Paita servij ñuca huajchataca ricuhuashcatajmari.
    Cunanmantapachami, ñucataca huahuan huahuan cushicuj huarmi ningacuna.
49 Tucuita ruraj Diosmari, ñucapajca jatun allicunata rurashca.
    ¡Paipaj shutica Jucha Illaj shutimari!
50 ¡Paita manchajcunataca, huahuan huahuanta llaquicunllamari!
51 Paipaj maquihuanca, jatun mancharinacunatami rurashca.
    Shungupi jatun tucushcacunataca chingachishcamari.
52 Mandashpa tiyacuj jatuncunata anchuchishpami,
    mana jatun tucushcacunata jahuaman churashca.
53 Yaricaihuan cajcunamanmi, yalli yallita cushca.
    Ashtahuanpish charijcunatami, chushaj maquita cacharishca.
54 Paita servij israelcunataca ayudantajmari,
    Pai llaquij cashcata yuyarintajmari.
55 ‘Abrahamtapish, paimanta mirarijcunatapish,
    huiñaitami llaquisha’ nishcami carca.
    Chaitaca, ñucanchij yayacunamanmi huillarca” nircami.

56 Mariaca, quimsa quilla shinata Elisabetpajpi tiyashpami, paipaj huasiman tigrarca.

Bautiźaj Juanmi huacharishca

57 Elisabetca ña huachana punlla pajtajpica, c'ari huahuatami huacharca. 58 Dios jatunta llaquishpa, Elisabetman huahuata cushcata uyashpaca, c'uchullapi causajcunapish, paipaj aillupuracunapish mana jahuallatami paihuan cushicurcacuna.

59 Huahua huacharishca pusaj punllapimi cashna tucurca: Huahuatami pai charishca aicha punta carata p'itichinaman rircacuna. Chaipimi huahuataca, ‘Yayapaj shutillatajmi canga’ nishpa, Zacarías nircacuna. 60 Ashtahuanpish mamaca:

–¡Mana Zacariaschu! Juan shutimi cagrin– nircami.

61 Chashna nijpica:

–Cancunapurapica, Juan shutica manamari tiyanchu– nircacunami.

62 Chaimantami, ‘¿Ima shutitataj churagringui?’ nishpa, maquillahuan yayata tapurcacuna. 63 Chaimantami Zacariasca, shuj uchilla tablata mañashpa, chaipica: «Juan shutimi» nishpa quillcarca. Chaipica tucuicunami mancharircacuna. 64 Chashna quillcancami Zacariasca, paipaj c'allu cacharirijpi rimai callarirca. Chaimantami Taita Diosta alabai callarirca. 65 Chashna tucujpicarin c'uchullapi causajcunapishmi, tucuicuna jatunta mancharircacuna. Shinallataj tucui Judea llajta urcucunapimi, imalla tucushcataca, huashan parlanacurcacuna. 66 Chaita uyajcunaca, caishuj chaishujmi: «Cai huahua jatunyashpaca, ¿imashi canga?» ninacurcacuna.

Mandaj Dios Paipaj maquihuan huaquichicujta ricushpami, chashna ninacurcacuna.

Zacarías imallata huillashcami

67 Juanpaj yaya Zacariasca, jucha illaj Espirituhuan junda cashpami, imalla tucunata cashna huillarca:

68 «Ñucanchij israelcunata Mandaj Diosca alli nishca cachun.
    Paimari Pai agllashcacunata quishpichingapaj shamushca.
69 Paita servij Davidpaj familiapuramantami,
    Tucuita Rurai Tucuj Quishpichijta ñucanchijpajman cachashca.
70 Pai ima nishcata huillaj, jucha illaj runacunahuan ñaupaman huillachishca shinallatajmi rurashca.
71 Tucui ñucanchijta p'iñajcunamanta quishpichichun,
    paicunapaj maquimanta llujshichichunmi cachashca.
72 Pai jucha illaj Diosca, ñucanchij yayacunahuan
    ari ninacushcata yuyarishpami, paicunata llaquishcata ricuchishca.
73 Chashna rurana tucushpaca,
    ñucanchij ñaupa yaya Abrahammanmi,
    ‘Pajtachishatajmi’ nishca carca.
74 Ima manchai illajlla Paita servichunmi,
    ñucanchijta p'iñacujcunamanta quishpichishca.
75 Ñucanchij tucui causaipi Paipaj ñaupajpi
    cashcata rurashpa, Paipajlla causachunmi chashna rurashca.
76 Ñuca huahua, canca jahua pacha Dios ima nishcata huillaj nishcami cangui.
    Canmari Mandaj Dios purina ñanta allichingapaj, Paita ñaupashpa ringui.
77 Dios agllashcacunamanca, quishpirina tiyashcatami ricuchingui.
    Paicunapaj juchacunata Dios anchuchinaman shamushcatami huillangui.
78 Ñucanchij Diosca ñucanchijta yallitaj llaquishpami,
    jahua pachamantaca, pacarishpa achijyaj shina shamunga.
79     Paica amsa tutapi huañunalla causajcunata achijyachingapaj, ñucanchijta sumaj causaipi churangapaj shamushcatami huillangui» nircami.

80 Chai huahua huiñarishpa catijpica, Diospaj espiritupipish punllanta sinchiyashpami catirca. Israelcunaman huillai callari punllacamaca, shitashca pambacunapimi carca.