Ježíš uzdravuje slepého od narození
1Cestou Ježíš potkal člověka, který byl od narození slepý. 2„Mistře,“ ptali se Ježíše učedníci, „proč se narodil slepý? Zhřešil on, nebo jeho rodiče?“
3„Nehledejte vinu ani u něho, ani u jeho rodičů,“ odpověděl Ježíš. „Jeho slepota dovolí Bohu, aby ukázal svoje dílo pro člověka. 4Dílo spásy musí být vykonáno, pokud je k němu příležitost. Člověk pracuje ve dne, v noci jsme všichni jako slepí. 5Dokud prosvětluji temnotu světa, je čas k Božímu dílu.“
6Pak Ježíš plivl na zem, ze sliny udělal bláto, potřel jím slepcovy oči 7a přikázal: „Běž se umýt do rybníka Siloe.“ Slepý Ježíše poslechl. Umyl si v rybníku obličej a pak si promnul oči. Náhle zjistil, že vidí. 8Ti, kdo ho znali jako slepého, se divili: 9„Je to ten slepý žebrák, nebo ne?“ Někteří si mysleli, že je to on, jiní, že je to jeho dvojník. Ale on řekl: „Jsem to já!“
10„A jak to, že teď vidíš?“ ptali se ho.
11Pověděl jim, jak se to stalo: „Nějaký Ježíš mi potřel oči blátem a řekl mi, abych se umyl v rybníku Siloe. Udělal jsem to a od té chvíle vidím.“
12„Nevíš, kde bychom ho našli?“ ptali se zvědavě.
„To nevím,“ odpověděl.
Náboženští vůdcové vyslýchají uzdraveného slepého
13-15Slepec byl uzdraven v sobotu, a proto ho odvedli k farizejům a tam musel znovu vyprávět, jak se to přihodilo. 16Některým z nich se to nelíbilo: „Ten člověk neuzdravuje z Božího pověření. Vždyť nezachovává sobotu.“
Jiní ho zase bránili: „Takové zázraky přece nemůže dělat hříšný člověk.“ A už byli v sobě.
17Znovu se tedy obrátili na uzdraveného: „Co ty si o něm myslíš?“
„Určitě je to Boží posel,“ odpověděl jim.
18Farizejové začali pochybovat o tom, že býval slepý. Zavolali si jeho rodiče 19a zeptali se jich: „Je to váš slepý syn, který od narození neviděl?“
20-23Rodiče odpověděli: „Je to náš syn a býval vždycky slepý. Ovšem nevíme, kdo ho uzdravil. Konečně, je už dospělý, ať vám to řekne sám.“
Odpověděli vyhýbavě, protože se báli. Farizejové hrozili vyloučením z židovské obce každému, kdo by Ježíše prohlásil za Mesiáše.
24A tak si znovu zavolali toho bývalého slepce a přikázali mu: „Řekni pravdu! Bůh tě slyší! Víme, že Ježíš je špatný člověk.“
25„Nevím, co je to za člověka,“ odpověděl uzdravený, „ale vím, že jsem byl slepý a teď vidím!“
26„Jak tě uzdravil, co s tebou dělal?“ ptali se ho znovu.
27„Už jsem vám to řekl jednou,“ odpověděl, „proč se mne na to znovu ptáte? Chcete se snad stát jeho učedníky?“
28Farizejové mu spílali a osopili se na něj: „Ty jsi jeho učedník, my jsme učedníci Mojžíšovi. 29Víme, že Bůh mluvil k Mojžíšovi, ale o tomto člověku nevíme vůbec nic.“
30„To je ale divné! Vy nevíte, kdo to je, a otevřel mi oči,“ řekl uzdravený. 31-32„Bůh by jistě nevyslyšel prosbu zlého člověka! Slyší jen toho, kdo ho poslouchá a ctí. Ještě jsem neslyšel, že by někdo uzdravil slepého od narození. 33Proto si myslím, že by Ježíš nedokázal něco podobného, kdyby ho neposlal Bůh.“ 34„Ty mrzáku, ty nás budeš poučovat?“ křičeli na něho farizejové a vyhodili ho.
35Když se Ježíš dověděl, co se mu přihodilo, vyhledal ho a zeptal se: „Věříš v Božího Syna?“
36Uzdravený odpověděl: „Rád bych v něho věřil, ale neznám ho.“
37Ježíš řekl: „Vidíš ho a právě s tebou mluví.“
38„Věřím, Pane!“ vydechl a padl před Ježíšem na kolena. 39Ježíš dodal: „Přišel jsem na svět proto, abych uvedl věci na pravou míru: slepí prohlédnou a ti, kdo vidí, oslepnou.“
40Zaslechli to někteří farizejové a zeptali se: „Jsme my ti slepí?“
41„Kdybyste byli opravdu slepí, byla by to polehčující okolnost pro váš hřích,“ odpověděl jim Ježíš. „Vaše vina však zůstává, protože říkáte, že vidíte, a to znamená, že víte, co děláte.“
Jesus heals a man born blind
1As he went along, he saw a man blind from birth. 2His disciples asked him, ‘Rabbi, who sinned, this man or his parents, that he was born blind?’
3‘Neither this man nor his parents sinned,’ said Jesus, ‘but this happened so that the works of God might be displayed in him. 4As long as it is day, we must do the works of him who sent me. Night is coming, when no-one can work. 5While I am in the world, I am the light of the world.’
6After saying this, he spat on the ground, made some mud with the saliva, and put it on the man’s eyes. 7‘Go,’ he told him, ‘wash in the Pool of Siloam’ (this word means ‘Sent’). So the man went and washed, and came home seeing.
8His neighbours and those who had formerly seen him begging asked, ‘Isn’t this the same man who used to sit and beg?’ 9Some claimed that he was.
Others said, ‘No, he only looks like him.’
But he himself insisted, ‘I am the man.’
10‘How then were your eyes opened?’ they asked.
11He replied, ‘The man they call Jesus made some mud and put it on my eyes. He told me to go to Siloam and wash. So I went and washed, and then I could see.’
12‘Where is this man?’ they asked him.
‘I don’t know,’ he said.
The Pharisees investigate the healing
13They brought to the Pharisees the man who had been blind. 14Now the day on which Jesus had made the mud and opened the man’s eyes was a Sabbath. 15Therefore the Pharisees also asked him how he had received his sight. ‘He put mud on my eyes,’ the man replied, ‘and I washed, and now I see.’
16Some of the Pharisees said, ‘This man is not from God, for he does not keep the Sabbath.’
But others asked, ‘How can a sinner perform such signs?’ So they were divided.
17Then they turned again to the blind man, ‘What have you to say about him? It was your eyes he opened.’
The man replied, ‘He is a prophet.’
18They still did not believe that he had been blind and had received his sight until they sent for the man’s parents. 19‘Is this your son?’ they asked. ‘Is this the one you say was born blind? How is it that now he can see?’
20‘We know he is our son,’ the parents answered, ‘and we know he was born blind. 21But how he can see now, or who opened his eyes, we don’t know. Ask him. He is of age; he will speak for himself.’ 22His parents said this because they were afraid of the Jewish leaders, who already had decided that anyone who acknowledged that Jesus was the Messiah would be put out of the synagogue. 23That was why his parents said, ‘He is of age; ask him.’
24A second time they summoned the man who had been blind. ‘Give glory to God by telling the truth,’ they said. ‘We know this man is a sinner.’
25He replied, ‘Whether he is a sinner or not, I don’t know. One thing I do know. I was blind but now I see!’
26Then they asked him, ‘What did he do to you? How did he open your eyes?’
27He answered, ‘I have told you already and you did not listen. Why do you want to hear it again? Do you want to become his disciples too?’
28Then they hurled insults at him and said, ‘You are this fellow’s disciple! We are disciples of Moses! 29We know that God spoke to Moses, but as for this fellow, we don’t even know where he comes from.’
30The man answered, ‘Now that is remarkable! You don’t know where he comes from, yet he opened my eyes. 31We know that God does not listen to sinners. He listens to the godly person who does his will. 32Nobody has ever heard of opening the eyes of a man born blind. 33If this man were not from God, he could do nothing.’
34To this they replied, ‘You were steeped in sin at birth; how dare you lecture us!’ And they threw him out.
Spiritual blindness
35Jesus heard that they had thrown him out, and when he found him, he said, ‘Do you believe in the Son of Man?’
36‘Who is he, sir?’ the man asked. ‘Tell me so that I may believe in him.’
37Jesus said, ‘You have now seen him; in fact, he is the one speaking with you.’
38Then the man said, ‘Lord, I believe,’ and he worshipped him.
39Jesus said,9:38,39 Some early manuscripts do not have Then the man said… 39 Jesus said, ‘For judgment I have come into this world, so that the blind will see and those who see will become blind.’
40Some Pharisees who were with him heard him say this and asked, ‘What? Are we blind too?’
41Jesus said, ‘If you were blind, you would not be guilty of sin; but now that you claim you can see, your guilt remains.
