Slovo na cestu

Jan 9:1-41

Ježíš uzdravuje slepého od narození

1Cestou Ježíš potkal člověka, který byl od narození slepý. 2„Mistře,“ ptali se Ježíše učedníci, „proč se narodil slepý? Zhřešil on, nebo jeho rodiče?“

3„Nehledejte vinu ani u něho, ani u jeho rodičů,“ odpověděl Ježíš. „Jeho slepota dovolí Bohu, aby ukázal svoje dílo pro člověka. 4Dílo spásy musí být vykonáno, pokud je k němu příležitost. Člověk pracuje ve dne, v noci jsme všichni jako slepí. 5Dokud prosvětluji temnotu světa, je čas k Božímu dílu.“

6Pak Ježíš plivl na zem, ze sliny udělal bláto, potřel jím slepcovy oči 7a přikázal: „Běž se umýt do rybníka Siloe.“ Slepý Ježíše poslechl. Umyl si v rybníku obličej a pak si promnul oči. Náhle zjistil, že vidí. 8Ti, kdo ho znali jako slepého, se divili: 9„Je to ten slepý žebrák, nebo ne?“ Někteří si mysleli, že je to on, jiní, že je to jeho dvojník. Ale on řekl: „Jsem to já!“

10„A jak to, že teď vidíš?“ ptali se ho.

11Pověděl jim, jak se to stalo: „Nějaký Ježíš mi potřel oči blátem a řekl mi, abych se umyl v rybníku Siloe. Udělal jsem to a od té chvíle vidím.“

12„Nevíš, kde bychom ho našli?“ ptali se zvědavě.

„To nevím,“ odpověděl.

Náboženští vůdcové vyslýchají uzdraveného slepého

13-15Slepec byl uzdraven v sobotu, a proto ho odvedli k farizejům a tam musel znovu vyprávět, jak se to přihodilo. 16Některým z nich se to nelíbilo: „Ten člověk neuzdravuje z Božího pověření. Vždyť nezachovává sobotu.“

Jiní ho zase bránili: „Takové zázraky přece nemůže dělat hříšný člověk.“ A už byli v sobě.

17Znovu se tedy obrátili na uzdraveného: „Co ty si o něm myslíš?“

„Určitě je to Boží posel,“ odpověděl jim.

18Farizejové začali pochybovat o tom, že býval slepý. Zavolali si jeho rodiče 19a zeptali se jich: „Je to váš slepý syn, který od narození neviděl?“

20-23Rodiče odpověděli: „Je to náš syn a býval vždycky slepý. Ovšem nevíme, kdo ho uzdravil. Konečně, je už dospělý, ať vám to řekne sám.“

Odpověděli vyhýbavě, protože se báli. Farizejové hrozili vyloučením z židovské obce každému, kdo by Ježíše prohlásil za Mesiáše.

24A tak si znovu zavolali toho bývalého slepce a přikázali mu: „Řekni pravdu! Bůh tě slyší! Víme, že Ježíš je špatný člověk.“

25„Nevím, co je to za člověka,“ odpověděl uzdravený, „ale vím, že jsem byl slepý a teď vidím!“

26„Jak tě uzdravil, co s tebou dělal?“ ptali se ho znovu.

27„Už jsem vám to řekl jednou,“ odpověděl, „proč se mne na to znovu ptáte? Chcete se snad stát jeho učedníky?“

28Farizejové mu spílali a osopili se na něj: „Ty jsi jeho učedník, my jsme učedníci Mojžíšovi. 29Víme, že Bůh mluvil k Mojžíšovi, ale o tomto člověku nevíme vůbec nic.“

30„To je ale divné! Vy nevíte, kdo to je, a otevřel mi oči,“ řekl uzdravený. 31-32„Bůh by jistě nevyslyšel prosbu zlého člověka! Slyší jen toho, kdo ho poslouchá a ctí. Ještě jsem neslyšel, že by někdo uzdravil slepého od narození. 33Proto si myslím, že by Ježíš nedokázal něco podobného, kdyby ho neposlal Bůh.“ 34„Ty mrzáku, ty nás budeš poučovat?“ křičeli na něho farizejové a vyhodili ho.

35Když se Ježíš dověděl, co se mu přihodilo, vyhledal ho a zeptal se: „Věříš v Božího Syna?“

36Uzdravený odpověděl: „Rád bych v něho věřil, ale neznám ho.“

37Ježíš řekl: „Vidíš ho a právě s tebou mluví.“

38„Věřím, Pane!“ vydechl a padl před Ježíšem na kolena. 39Ježíš dodal: „Přišel jsem na svět proto, abych uvedl věci na pravou míru: slepí prohlédnou a ti, kdo vidí, oslepnou.“

40Zaslechli to někteří farizejové a zeptali se: „Jsme my ti slepí?“

41„Kdybyste byli opravdu slepí, byla by to polehčující okolnost pro váš hřích,“ odpověděl jim Ježíš. „Vaše vina však zůstává, protože říkáte, že vidíte, a to znamená, že víte, co děláte.“

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Juan 9:1-41

Mana ricuj huacharishca runatami Jesús alliyachishca

1Chaimanta llujshishpa ricushpaca Jesusca, mana ricuj huacharishca shuj runatami ricurca. 2Chaita ricushpami, yachacujcunaca:

—Rabí, cai runa chashna huacharichunca, ¿paillatajchu, mana cashpaca, paipaj yaya mamachu juchallishca canga imashi?— nishpami tapurcacuna.

3Jesusca, cashnami cutichirca:

—Pai, mana cashpaca paipaj yaya mama juchallishcamantaca, mana chashna huacharircachu. Ashtahuanpish Diosllataj tucuita rurai tucuj cashcata cai runapi ricuchichunmi, chashnaca huacharirca. 4Punlla tiyajpirajmi, Ñucata Cachaj ‘Rurai’ nishcataca rurana cani. Tutayajpica pi mana imata rurai tucunchu. 5Cai pachapi cashcacamaca, cai pachapi achijyachij Luzmi cani— nircami.

6Chashna nishpaca Jesusca, allpata chʼucahuan nuyuchishpa chapushpami, mana ricujpaj ñahuipi llutarca. 7Chai qʼuipaca:

—Ri, Siloé yacu tandarishcapi maillarigri— nircami.

Chai yacupi maillarigrishpaca, ricuj ñahuiyuj tigramurcallami (Siloé shimica: “Cachashca” nisha ninmi). 8Chaimantami cʼuchullapi causajcunapish, mana ricuj cashcata rijsijcunapish: «Caica, ¿mañashpa tiyaj runa shiná?» ninacurca.

9Maijancunaca: «Paitajmari» nircacunami.

Cutin shujtajcunaca: «Paimi yuyachin» nircacunami.

Chaimantami paica: «Ñucatajmari cani» nirca.

10Shina nijpica:

—¿Ima shinataj cambaj ñahuicunaca pascarirca?— nishpa tapujpimi, 11cashna cutichirca:

—Jesús shuti runamari allpata chapushpa, ñuca ñahuicunapi llutarca. Chaimantaca: “Ri, Siloé yacupi maillarigri” nircami. Pai nishca shina chai yacupi maillarigrishpaca, ricurcanillamari— nircami.

12Shina nijpica:

—¿Maipitaj chai runaca?— nishpa tapujpi, paica:

—Imatajshiari, mana yachanichu— nircami.

Fariseocunami ñahuita pi alliyachishcata tapushca

13Mana ricuj cashca runataca, fariseocunapajmanmi pusharcacuna. 14Chʼucahuan allpata chapushpa ñahuicunapi llutashpa, Jesús alliyachi punllaca sabadomi carca. 15Chai alliyaj runataca fariseocunapishmi, paipaj ñahuicuna ima shina pascarishcata tapurcacuna. Chaipimi paica:

—Allpa chapushcata ñuca ñahuicunapi llutajpi maillarigrishpaca, ricurcanillami— nirca.

16Chashna nijpimi, maijan fariseocunaca: «Sabadota mana huaquichij chai runaca, mana Diosmanta shamunchu» nircacunami. Cutin shujtajcunaca: «¿Ima shinataj juchayuj runa cashpaca, chashna señalcunataca rurai tucungari?» nircacunami.

Chashnami paicunapurallataj shujta, shujta nishpa rimanacurcacuna.

17Chaimantami, mana ricuj cashca runataca:

—Canca, ñahuicunata pascajtaca, ¿ima ninguitaj?— nishpa, cutin tapujpica:

—Paica, Dios ima nishcata huillajmari— nirca.

18Shina nijpipish judiocunaca, mana ricuj runata alliyachishcataca, chai runapaj yaya mamata cayashpa tapungacama manataj crircacunachu. 19Yaya mamataca:

—¿Caichu mana ricuj huacharishca, cancunapaj churi? ¿Ima shinataj cunanca ricucun?— nishpami tapurcacuna.

20Chashna nijpi paipaj yaya mamaca, cashnami cutichirca:

—Mana ricuj huacharishca ñucanchij churi cashcataca yachanchijmi. 21Ashtahuanpish cunanca ima shina pai ricucushcata, pi paipaj ñahuicunata pascashcataca mana yachanchijchu. Paica juilluyujmi, paillatataj tapuichijlla, huillangallami— nircacunami.

22Judiocunata manchashcamantami, yaya mamaca chashna nirca. Judiocunaca pipish Jesusta ‘Mesiasmi’ nishpa purijtaca, tandanacuna huasimanta llujshichishpa cachanatami yuyarinacushca carca. 23Chaimantami yaya mamaca: «Juilluyujmi, paillatataj tapuichijlla» nircacuna. 24Shina nijpimi mana ricuj cashca runata cutin cayashpaca:

—¡Taita Diosta jatunyachi! Ñucanchijca chai runataca, juchayuj cashcatami yachanchij— nircacuna.

25Chashna nijpica:

—¿Paica juchayujchu manachu juchayuj imachari? Chaitaca mana yachanichu. Ñucaca mana ricuj cashca cashpapish, cunanca Paimanta ricucushcallatami yachani— nircami.

26Shina nijpipish cutinmi:

—¿Imatataj cantaca rurarca? ¿Ima shinataj cambaj ñahuicunataca pascarca?— nishpa tapurcacuna.

27Shina nijpica:

—Ñamari huillarcani, mana uyashun nircanguichijca. ¿Ima nishpataj cutintaj tapunguichij? ¿Cancunapishchu Paipaj yachacujcuna tucushun ninguichij?— nircami.

28Chashna nijpica pʼiñarishpami, maipish cachun rimashpa cashna nirca:

—¡Canchari Paipaj yachacuj cangui! ¡Ñucanchijca Moisespaj yachacujcunamari canchij! 29Moises-huan Taita Dios rimashcataca, allimari yachanchij. Ashtahuanpish chai runataca, maimanta shamushcata mana yachanchijchu— nircacunami.

30Shina nijpi chai runaca, cashnami nirca:

—Cunantajca mancharinimi. Paica, maimanta shamushcata cancuna mana yachajpipish, ñuca ñahuicunataca pascarcamari. 31Taita Diosca juchayujcunata mana uyaj cashcataca yachanchijmi. Ashtahuanpish Paita manchaj, Paipaj munaita rurajllatami uyan. 32Mana ricuj huacharishcata pi alliyachin nijtaca, cunancama manataj uyashcanchijchu. 33Paica mana Taita Diospajmanta shamushca cashpaca, imata mana rurai tucunmanchu— nircami.

34Chashna nijpica:

—Canca huacharipachamantami juchasapa cashcangui. ¿Chai jahuachu, ñucanchijtaca yachachisha ninguiari?— nishpami, llujshichishpa cacharcacuna.

Fariseocunaca yuyai huichcashcami cashca

35Jesusca, Pai alliyachishca runata llujshichishpa cachashcata uyashpami, mashcashpa paihuan tupashpaca:

—Canca, ¿Diospaj Churitaca cringuichu?— nirca.

36Chashna nijpica:

—Apu, ¿pitaj Paica, ñuca Paita cringapaj, huillahuai?— nircami.

37Shina nijpi Jesusca:

—Paitaca ricucunguillatajca, cunan canhuan rimacujllatajmari cani— nircami.

38Chashna nijpica:

—Crinimari, Apu, nishpami, Paitaca adorarca.

39Chaipimi Jesusca:

—Ñucaca, cai pachapi causajcuna ima shina cashcata ricuchingapajmi shamurcani. Mana ricujcunaca ricuchun, ricujcunaca ama ricuchunmi shamurcani— nircami.

40Shina nijta paihuan caj maijan fariseocuna uyashpaca:

—¿Ñucanchijpish mana ricujcunachari canchigari?— nircacunami.

41Chashna nijpi Jesusca, cashnami nirca:

—Cancuna mana ricujcuna cashpaca, jucha illajmari canguichijman. Ashtahuanpish cunanca: “Ricujcunamari canchij” nishpapish, juchapimari causanguichij.