Slovo na cestu

Jan 9:1-41

Ježíš uzdravuje slepého od narození

1Cestou Ježíš potkal člověka, který byl od narození slepý. 2„Mistře,“ ptali se Ježíše učedníci, „proč se narodil slepý? Zhřešil on, nebo jeho rodiče?“

3„Nehledejte vinu ani u něho, ani u jeho rodičů,“ odpověděl Ježíš. „Jeho slepota dovolí Bohu, aby ukázal svoje dílo pro člověka. 4Dílo spásy musí být vykonáno, pokud je k němu příležitost. Člověk pracuje ve dne, v noci jsme všichni jako slepí. 5Dokud prosvětluji temnotu světa, je čas k Božímu dílu.“

6Pak Ježíš plivl na zem, ze sliny udělal bláto, potřel jím slepcovy oči 7a přikázal: „Běž se umýt do rybníka Siloe.“ Slepý Ježíše poslechl. Umyl si v rybníku obličej a pak si promnul oči. Náhle zjistil, že vidí. 8Ti, kdo ho znali jako slepého, se divili: 9„Je to ten slepý žebrák, nebo ne?“ Někteří si mysleli, že je to on, jiní, že je to jeho dvojník. Ale on řekl: „Jsem to já!“

10„A jak to, že teď vidíš?“ ptali se ho.

11Pověděl jim, jak se to stalo: „Nějaký Ježíš mi potřel oči blátem a řekl mi, abych se umyl v rybníku Siloe. Udělal jsem to a od té chvíle vidím.“

12„Nevíš, kde bychom ho našli?“ ptali se zvědavě.

„To nevím,“ odpověděl.

Náboženští vůdcové vyslýchají uzdraveného slepého

13-15Slepec byl uzdraven v sobotu, a proto ho odvedli k farizejům a tam musel znovu vyprávět, jak se to přihodilo. 16Některým z nich se to nelíbilo: „Ten člověk neuzdravuje z Božího pověření. Vždyť nezachovává sobotu.“

Jiní ho zase bránili: „Takové zázraky přece nemůže dělat hříšný člověk.“ A už byli v sobě.

17Znovu se tedy obrátili na uzdraveného: „Co ty si o něm myslíš?“

„Určitě je to Boží posel,“ odpověděl jim.

18Farizejové začali pochybovat o tom, že býval slepý. Zavolali si jeho rodiče 19a zeptali se jich: „Je to váš slepý syn, který od narození neviděl?“

20-23Rodiče odpověděli: „Je to náš syn a býval vždycky slepý. Ovšem nevíme, kdo ho uzdravil. Konečně, je už dospělý, ať vám to řekne sám.“

Odpověděli vyhýbavě, protože se báli. Farizejové hrozili vyloučením z židovské obce každému, kdo by Ježíše prohlásil za Mesiáše.

24A tak si znovu zavolali toho bývalého slepce a přikázali mu: „Řekni pravdu! Bůh tě slyší! Víme, že Ježíš je špatný člověk.“

25„Nevím, co je to za člověka,“ odpověděl uzdravený, „ale vím, že jsem byl slepý a teď vidím!“

26„Jak tě uzdravil, co s tebou dělal?“ ptali se ho znovu.

27„Už jsem vám to řekl jednou,“ odpověděl, „proč se mne na to znovu ptáte? Chcete se snad stát jeho učedníky?“

28Farizejové mu spílali a osopili se na něj: „Ty jsi jeho učedník, my jsme učedníci Mojžíšovi. 29Víme, že Bůh mluvil k Mojžíšovi, ale o tomto člověku nevíme vůbec nic.“

30„To je ale divné! Vy nevíte, kdo to je, a otevřel mi oči,“ řekl uzdravený. 31-32„Bůh by jistě nevyslyšel prosbu zlého člověka! Slyší jen toho, kdo ho poslouchá a ctí. Ještě jsem neslyšel, že by někdo uzdravil slepého od narození. 33Proto si myslím, že by Ježíš nedokázal něco podobného, kdyby ho neposlal Bůh.“ 34„Ty mrzáku, ty nás budeš poučovat?“ křičeli na něho farizejové a vyhodili ho.

35Když se Ježíš dověděl, co se mu přihodilo, vyhledal ho a zeptal se: „Věříš v Božího Syna?“

36Uzdravený odpověděl: „Rád bych v něho věřil, ale neznám ho.“

37Ježíš řekl: „Vidíš ho a právě s tebou mluví.“

38„Věřím, Pane!“ vydechl a padl před Ježíšem na kolena. 39Ježíš dodal: „Přišel jsem na svět proto, abych uvedl věci na pravou míru: slepí prohlédnou a ti, kdo vidí, oslepnou.“

40Zaslechli to někteří farizejové a zeptali se: „Jsme my ti slepí?“

41„Kdybyste byli opravdu slepí, byla by to polehčující okolnost pro váš hřích,“ odpověděl jim Ježíš. „Vaše vina však zůstává, protože říkáte, že vidíte, a to znamená, že víte, co děláte.“

Bibelen på hverdagsdansk

Johannesevangeliet 9:1-41

Jesus helbreder en blindfødt mand

1Da Jesus og disciplene senere gik omkring i byen, traf de en mand, som havde været blind fra fødslen. 2„Mester, hvorfor er den mand født blind?” spurgte disciplene. „Er det på grund af hans egne synder eller hans forældres?”

3„Ingen af delene,” svarede Jesus. „Men det, der er sket med ham, vil føre til, at Guds kraft bliver synliggjort. 4Så længe det endnu er ‚dag’, må jeg9,4 Nogle håndskrifter siger „vi”. gøre de gerninger, som Gud har lagt til rette for mig. Der kommer en ‚nat’, hvor ingen kan arbejde. 5Mens jeg er i verden, er jeg verdens Lys.”

6Derefter spyttede Jesus på jorden, lavede mudder af spyttet, smurte det på den blinde mands øjne 7og sagde til ham: „Gå hen og vask dig i den dam, der kaldes Shiloa.” (Shiloa betyder „udsendt”). Manden gik så hen og vaskede sig, og da han kom tilbage, kunne han se.

8Hans naboer og andre, der kendte ham som den blinde tigger, sagde: „Er det ikke ham, der sad og tiggede?” 9„Jo, det må være ham,” mente nogle. Andre sagde: „Nej, det må være en, der ligner ham.”

„Det er mig!” sagde manden.

10„Hvordan er du kommet til at se?” spurgte folk.

11„En mand ved navn Jesus lavede noget mudder og smurte det på mine øjne,” svarede han. „Og så sagde han, at jeg skulle gå hen og vaske det af i Shiloa-dammen. Da jeg havde gjort det, kunne jeg se.”

12„Hvor er den mand henne nu?” spurgte folk.

„Det ved jeg ikke,” svarede han.

Forhøret hos farisæerne

13Så tog de manden, som havde været blind, med hen til farisæerne. 14Da helbredelsen var foregået på en sabbat, 15forhørte farisæerne ham om, hvordan han var kommet til at se. Han forklarede, hvordan Jesus havde smurt mudder på hans øjne og bedt ham vaske det af. Da han havde gjort det, kunne han se.

16„Den mand er ikke sendt af Gud,” sagde nogle af farisæerne, „han overholder jo ikke sabbatten.” Men andre sagde: „Hvordan skulle en synder kunne gøre sådan et mirakel?” De var meget uenige om, hvad de skulle mene om Jesus.

17Derfor spurgte de manden, der havde været blind: „Hvad mener du om ham? Det er jo dig, han har helbredt.”

„Han er en profet!” var svaret.

18De jødiske ledere nægtede nu at tro på, at manden havde været blind. Derfor blev hans forældre tilkaldt og krydsforhørt: 19„Er den mand her jeres søn, som I påstår er født blind? Hvordan kan det så være, at han kan se nu?”

20„Ja, det er vores søn. Og det er rigtigt, at han er født blind. 21Men hvordan det er gået til, at han nu kan se, eller hvem der er årsag til det, det kan vi ikke sige noget om. Spørg ham selv! Han er gammel nok til selv at svare.” 22-23De svarede på den måde, fordi de var bange for de jødiske ledere, som havde vedtaget, at hvis nogen sagde, at Jesus var Messias, skulle de udelukkes fra synagogen.

24For anden gang tilkaldte farisæerne manden, der havde været blind, og sagde til ham: „Giv Gud æren! Vi ved jo, at han, der helbredte dig, er et syndigt menneske.”

25„Om han er en synder, det ved jeg ikke,” svarede manden, „men én ting ved jeg: Før var jeg blind, og nu kan jeg se!”

26„Jamen, hvordan gjorde han det?” spurgte de. „Hvordan fik han dig til at se?”

27„Det har jeg jo lige fortalt jer!” udbrød manden. „I hørte måske ikke efter? Hvorfor vil I ellers høre det igen? I vil da ikke være hans disciple, vel?”

28Så skældte de ham ud: „Du kan selv være hans discipel! Vi er disciple af Moses. 29Vi ved, at Gud talte til Moses, men vi ved ikke, hvem den her mand er.”

30„Det var da mærkeligt,” svarede manden. „Han helbreder en blind, og I aner ikke, hvem han er. 31Mon Gud ville bønhøre ham, hvis han var et syndigt menneske? Nej, Gud bønhører dem, der viser ham ære og gør hans vilje. 32Har man nogensinde før hørt, at en blindfødt er blevet helbredt, så han kunne se? 33Hvis den mand ikke kom fra Gud, kunne han ikke have gjort det.”

34„Vil du nu til at belære os?” råbte de. „Du, som har været en synder hele dit liv!” Så jog de ham ud.9,34 Eller: „smed ham ud.” Måske betyder det, at han blev smidt ud af synagogens fællesskab.

Farisæernes blindhed

35Da Jesus hørte, hvordan manden var blevet smidt ud, opsøgte han ham og spurgte: „Tror du på Menneskesønnen?” 36„Mester, sig mig, hvem han er, så jeg kan tro på ham,” svarede manden. 37„Du har allerede set ham,” sagde Jesus. „For det er mig, der er Menneskesønnen.” 38„Herre, jeg tror!” svarede han og faldt på knæ foran Jesus.

39Da sagde Jesus: „Denne verden vil blive dømt, nu da jeg er kommet. De blinde bliver seende, men de seende bliver blinde.” 40Da nogle af de farisæere, som fulgte med Jesus, hørte det, sagde de: „Vil du måske påstå, at vi også er blinde?” 41Jesus svarede: „Havde I været blinde, ville I have været uden skyld. Men så længe I påstår, at I kan se, er I skyldige!”