Slovo na cestu

Jan 8:1-59

Ježíš odpouští cizoložné ženě

1Ježíš odešel na Olivovou horu. 2Brzy ráno se do chrámu vrátil, sedl si tam a začal učit shromážděný dav. 3Za chvíli k němu znalci zákona a farizejové přivedli jednu ženu přistiženou při nevěře.

4„Mistře,“ oslovili Ježíše, „tuto ženu jsme přistihli při cizoložství. 5Mojžíšův zákon je přísný. Odsuzuje ji k smrti ukamenováním. Co ty tomu říkáš?“

6Čekali, že jim Ježíšova odpověď poskytne záminku k jeho odsouzení. Ježíš však mlčel, sklonil se k zemi a psal něco prstem v prachu. 7Žalobci stále dotírali, aby odpověděl. Ježíš se vzpřímil a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí první kamenem!“ 8Pak se znovu sklonil a psal po zemi.

9Jeho slovy byli zahanbeni. Ozvalo se v nich svědomí, a tak jeden po druhém odcházeli – ti nejváženější jako první. Nakonec zůstal Ježíš s provinilou ženou sám. 10Znovu se vzpřímila zeptal se ženy: „Kam se poděli tvoji žalobci? Žádný z nich tě neodsoudil?“

11„Ne, Pane,“ odpověděla žena.

„Já tě také neodsuzuji,“ řekl Ježíš. „Jdi, ale už nehřeš!“

Ježíš je světlo světa

12Jindy Ježíš řekl: „Já jsem světlo světa, kdo mne následuje, nebude tápat ve tmě, ale bude mít světlo na cestu života.“

13Nato mu farizejové řekli: „Mluvíš stále jen sám o sobě. Kdo to potvrdí?“

14Ježíš jim odpověděl: „Říkám jen pravdu, i když se týká mne samotného. Já vím, odkud jsem přišel a kam jdu, ale vy to nevíte. 15Vy mne posuzujete nesprávně – jen podle svého zdání. Já tak nesoudím. 16Můj úsudek odpovídá skutečnosti, protože není jen můj, ale i Boží. 17A když se dva svědci shodnou ve výpovědi, vaše zákony považují takové svědectví za platné. 18Nemluvím tedy o sobě jen sám, ale svědčí o mně i Otec, který mne poslal.“

19„A kde je ten tvůj Otec?“ ptali se farizejové. Řekl jim: „Když neznáte mne, nemůžete znát ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i jeho.“

20Tato slova Ježíš řekl v blízkosti chrámových pokladen, kde byla stráž. Přesto ho nezatkli, protože ještě nepřišel čas, kdy se to mělo stát.

Ježíš varuje před přicházejícím soudem

21„Opustím vás,“ pokračoval Ježíš. „Budete mne hledat, ale bude pro vás pozdě. Zemřete v zajetí svých hříchů a tam, kam jdu, nebudete moci přijít.“

22„Chce snad spáchat sebevraždu?“ ptali se mezi sebou. „Proč by jinak říkal, že za ním nemůžeme přijít tam, kam jde?“

23Ježíš jim řekl: „Já jsem od Boha, vy jste ze světa, který je Bohu odcizen. 24Proto zemřete v hříchu, když mi neuvěříte.“ 25„Tak nám tedy řekni, kdo vlastně jsi!“ naléhali na Ježíše. 26„Už jsem vám to jasně řekl. Jsem ten, za koho se od začátku prohlašuji,“ odpověděl. „Ale o vás bych mohl říci mnoho, co vás odsuzuje. A není to můj úsudek. Každé mé slovo pochází od toho, který mne poslal. On je pravda sama.“ 27Nikdo v té chvíli nepochopil, že Ježíš mluví o Bohu. 28Proto na vysvětlenou dodal: „Poznáte mne, až mne přibijete na kříž, teprve pak si uvědomíte, že všechno, co jsem vám říkal a co jsem udělal, nebylo ode mne, ale od mého Otce. To on mne naučil všemu, co jsem vám řekl. 29Je stále se mnou. Neopouští mne, protože dělám jen to, co mu je milé.“ 30Po těch slovech mnozí v něho uvěřili.

Ježíš hovoří o Božích nevěrných dětech

31Těm Ježíš řekl: „Držte se mých slov a budete opravdu mými učedníky. 32Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“

33„Jsme potomci Abrahama,“ ozvali se. „Nikdy jsme nebyli otroky, proč tedy říkáš, že budeme osvobozeni?“

34Ježíš jim řekl: „Nemyslete si, že jako potomci Abrahamovi to máte u Boha jisté. Každý člověk je otrokem hříchu 35a otrok nemá právo na nic. 36-38Musíte se stát svobodnými členy Boží rodiny, a to vám může darovat jedině Syn. Nabízím vám takový dar, ale vy ho odmítáte a chcete se mne zbavit. Nedorozumění mezi námi je v tom, že nemáme stejného Otce.“ 39„Naším otcem je Abraham,“ řekli jednomyslně Židé. „Byl by vaším otcem,“ odpověděl jim Ježíš, „kdybyste ho svými životy následovali. 40Chcete mne zabít, přestože vám říkám pravdu, kterou mi sdělil Bůh. Abraham by tak nejednal. 41Projevujete se jako děti svého skutečného otce.“ To je rozhněvalo a jízlivě mu odsekli: „Nenarodili jsme se ze smilstva jako ty. Kdo myslíš, že je naším otcem? Kdo jiný, než Abrahamův Bůh! Nezpronevěřili jsme se mu.“

42Ježíš však namítl: „Kdyby Abrahamův Bůh byl opravdu vaším otcem, milovali byste mne. V něm je můj původ. Nepřicházím sám od sebe, ale on mne k vám posílá. 43Proč nechápete, co říkám? 44Protože váš otec je ďábel a vy děláte, co vám našeptává. Jeho lži od počátku přinášejí smrt a nic jiného, protože v něm není ani trochu pravdy. Nemůže si pomoci, lhaní je jeho přirozenost. A je původcem každé lži.

45-46Kdo z vás mne může usvědčit z hříchu? Nikdo! Proč mi tedy nevěříte, když říkám pravdu? 47Kdo je opravdu Božím dítětem, ten rád přijímá Boží slovo. Vy je odmítáte, a to dokazuje, že z Boha nepocházíte.“

Ježíš prohlašuje, že je věčný

48„Vždyť to říkáme, jsi odrodilec a blázen,“ křičeli na něj Židé.

49„Nejsem,“ odpověděl jim Ježíš klidně. „Já Otci vzdávám čest, ale vy mu ji upíráte, když mne nepřijímáte. 50Nemyslete si, že toužím po slávě a velikosti. Mne chce oslavit Bůh. Odsoudí každého, kdo mne odmítne. 51Budete-li žít podle mého slova, nemusíte se bát smrti.“

52„Teď se ukázalo, jaký jsi blázen!“ posmívali se. „Abraham zemřel, proroci zemřeli, a ty tvrdíš, že kdo dá na tebe, unikne smrti. 53Myslíš si snad, že jsi významnější než náš otec Abraham a větší než proroci? Co to ze sebe děláš? Vždyť ti všichni zem-řeli!“

54Ježíš jim odpověděl: „Kdybych se chválil sám, má slova by neměla žádnou váhu, ale chválí mne můj Otec, kterého uznáváte za svého Boha. 55Nikdy jste ho však nepoznali, ale já ho znám dobře. Kdybych to zapřel, byl bych stejný lhář jako vy. Opravdu ho dobře znám a ve všem ho poslouchám. 56Jakou radost by měl váš otec Abraham, kdyby se dočkal mého příchodu. Už tehdy věděl, že přijdu, a jak se z toho radoval.“ 57„Teď jsi se projevil. Není ti ani padesát, a pamatuješ Abrahama?“ smáli se Židé.

58Ježíš odpověděl: „Žil jsem dávno před tím, než se narodil Abraham.“ 59To rozpálilo jejich hněv a chtěli ho ukamenovat. V rozruchu, který nastal, se Ježíš vytratil z chrámu.

Ang Pulong Sa Dios

Juan 8:1-59

Ang Babaye nga Nasakpan nga Nanapaw

1Miadto si Jesus sa Bukid sa mga Olibo. 2Sayo nianang pagkabuntag, mibalik siya pag-usab sa templo. Daghan ang mga tawo nga miduol kaniya. Busa milingkod siya ug nagtudlo kanila. 3Unya, ang mga magtutudlo sa Kasugoan ug ang mga Pariseo nagdala ngadto kang Jesus ug usa ka babayeng nasakpan nga nanapaw ug gipatindog nila siya atubangan sa tanang mga tawo. 4Miingon dayon sila kang Jesus, “Magtutudlo, nasakpan kining babayhana sa akto gayod nga nanapaw. 5Sumala sa Kasugoan ni Moises, ang ingon niini nga matang sa babaye angay batohon hangtod mamatay. Unsay imong ikasulti?” 6Mao kadto ang ilang pangutana tungod kay ginasulayan lang nila si Jesus, aron nga kon masayop siya sa iyang tubag may isumbong sila batok kaniya. Apan ang gihimo ni Jesus, miduko siya ug misulat sa yuta pinaagi sa iyang tudlo. 7Apan tungod kay sige gihapon silag pangutana kaniya, mitindog si Jesus ug miingon kanila, “Kon kinsa kaninyo ang walay sala maoy unang mobato kaniya.” 8Human niyag sulti niadto, milingkod siya ug miduko ug misulat pag-usab sa yuta.

9Sa pagkadungog niadto sa mga magtutudlo sa Kasugoan ug sa mga Pariseo, tagsa-tagsa silang mibiya sugod sa mga tigulang, hangtod nga si Jesus na lang ang nahibilin ug ang babaye nga nagtindog pa didto. 10Mitindog si Jesus ug miingon sa babaye, “Asa na man sila? Wala bay mihukom kanimo?” 11Miingon ang babaye, “Wala, sir.” Miingon si Jesus kaniya, “Dili usab ako magahukom kanimo. Sige pauli na, ug ayaw na pagpakasala pag-usab.”

Si Jesus mao ang Suga sa Kalibotan

12Misulti pag-usab si Jesus sa mga tawo, “Ako ang suga sa mga tawo sa kalibotan. Ang nagasunod kanako, dili gayod magkinabuhi diha sa kangitngit, kondili mahayagan siya sa suga nga nagahatag ug kinabuhi.” 13Pagkadungog niadto sa mga Pariseo, miingon sila, “Ikaw lang ang nagasulti mahitungod sa imong kaugalingon, busa dili ka katuohan.” 14Miingon si Jesus kanila, “Bisan tuod nga nagasulti ako mahitungod sa akong kaugalingon, ang akong gisulti tinuod, tungod kay nahibalo ako kon asa ako gikan ug asa ako moadto. Apan kamo wala masayod kon asa ako gikan ug asa ako moadto. 15Ang inyong paghukom dili kasaligan tungod kay sumala lang kana sa tawhanong panghuna-huna. Apan ako wala maghukom kang bisan kinsa. 16Ug kon maghukom man ako, ang akong hukom husto, tungod kay dili lang ako ang maghukom kondili ako ug ang Amahan nga nagpadala kanako. 17Dili ba nahisulat man sa inyong Kasugoan nga kon magkatukma ang gisulti sa duha ka tawo, ang ilang gisulti tinuod? 18Ako nagapamatuod mahitungod sa akong kaugalingon ug ang Amahan nga nagpadala kanako nagapamatuod usab mahitungod kanako.” 19Nangutana ang mga Pariseo kaniya, “Asa ba ang imong amahan?” Mitubag si Jesus, “Wala kamo makaila kanako o sa akong Amahan. Kon nakaila pa kamo kanako, nakaila usab unta kamo sa akong Amahan.”

20Kining tanan gisulti ni Jesus sa dihang nagtudlo siya sa templo, duol sa gibutangan sa kuwarta. Apan walay midakop kaniya, kay wala pa man moabot ang iyang panahon.

Si Jesus Dili Taga-dinhi sa Kalibotan

21Misulti pag-usab si Jesus sa mga tigdumala sa mga Judio, “Molakaw ako, ug kon wala na ako dinhi pangitaon ninyo ako, apan mangamatay lang kamo nga nagpadayon sa pagpakasala. Ug dili kamo makaadto sa akong adtoan.” 22Busa nagpangutan-anay sila,8:22 sila: sa literal, ang mga Judio. “Unsa may buot niyang ipasabot, nga kita kuno dili makaadto sa iyang adtoan? Unsa, maghikog ba siya?” 23Miingon si Jesus kanila, “Kamo taga-dinhi sa kalibotan, apan ako taga-langit. Kamo iya sa kalibotan, apan ako dili. 24Mao nga miingon ako kaninyo nga mangamatay lang kamo nga nagpadayon sa pagpakasala. Kay kon dili kamo motuo nga ako mao ang Cristo, sigurado gayod nga mangamatay lang kamo nga nagpadayon sa pagpakasala.” 25Miingon sila, “Ngano, kinsa ka ba gayod?” Mitubag si Jesus, “Dili ba gisultihan ko na man kamo sukad pa kaniadto kon kinsa gayod ako? 26Daghan ang akong ikasulti batok kaninyo. Sa pagkatinuod, ang akong mga ginasulti ngadto sa mga tawo mao lang ang ginasulti kanako sa nagpadala kanako. Ug ang tanan niyang ginasulti tinuod.”

27Wala sila makasabot nga nagsulti siya kanila mahitungod sa Amahan. 28Busa miingon si Jesus kanila, “Kon ako nga Anak sa Tawo ibayaw8:28 ibayaw: Ang buot ipasabot, ilansang sa krus. na ninyo, masayran na ninyo nga ako mao ang Cristo. Nianang panahona masayran usab ninyo nga ang tanan nga akong gibuhat ug gisulti dili gikan sa akong kaugalingon, kondili gikan sa Amahan. 29Ang nagpadala kanako nagauban kanako ug wala gayod niya ako pasagdi, tungod kay kon unsay makalipay kaniya mao usab ang akong gibuhat kanunay.” 30Pagkadungog sa mga tawo niining mga gisulti ni Jesus, daghan kanila ang mituo kaniya.

Ang Kamatuoran nga Makahatag Kaninyo ug Kagawasan

31Unya, miingon si Jesus sa mga Judio nga mituo kaniya, “Kon magpadayon kamo sa pagtuman sa akong mga gitudlo, tinuod gayod nga kamo akong mga tinun-an. 32Masayran ninyo ang kamatuoran, ug ang kamatuoran mao ang maghatag kaninyo ug kagawasan.” 33Miingon sila kaniya, “Mga kaliwat kami ni Abraham, ug wala pa gayod kami maulipon ni bisan kinsa. Nganong nagaingon ka man nga hatagan kami ug kagawasan?” 34Miingon si Jesus, “Sa pagkatinuod, sultihan ko kamo nga si bisan kinsa nga nagapakasala, ulipon sa sala. 35Ang ulipon lumalabay lang sa panimalay, apan ang anak permanente. 36Busa kon ang Anak sa Dios mao ang maghatag kaninyo ug kagawasan, gawasnon gayod kamo. 37Nahibalo ako nga mga kaliwat kamo ni Abraham, apan nagtinguha kamo sa pagpatay kanako tungod kay dili kamo modawat sa akong mga gitudlo. 38Ginasulti ko kaninyo ang akong mga nakita sa Amahan; apan kamo, ginahimo ninyo ang inyong nadunggan gikan sa inyong amahan.”

39Mitubag sila kang Jesus, “Ang among amahan mao si Abraham.” Miingon si Jesus, “Kon tinuod nga mga kaliwat kamo ni Abraham, gibuhat unta ninyo ang maayo sama sa iyang mga gibuhat. 40Apan nagtinguha hinuon kamo sa pagpatay kanako bisan nagsulti lamang ako kaninyo sa kamatuoran nga akong nadunggan gikan sa Dios. Si Abraham wala gayod magbuhat ug sama niining inyong gibuhat. 41Ang inyong gibuhat sama usab sa gibuhat sa inyong amahan.” Miingon sila, “Dili kami mga anak sa gawas.8:41 Dili kami mga anak sa gawas: Ang buot ipasabot, Dili si Satanas ang among amahan. Ang Dios mao ang among Amahan.” 42Miingon si Jesus kanila, “Kon tinuod nga ang Dios mao ang inyong Amahan, higugmaon unta ninyo ako, kay ako gikan man sa Dios. Wala ako moanhi dinhi sa kalibotan sa ako lang nga kabubut-on, kondili siya ang nagpadala kanako. 43Dili ninyo masabtan ang akong gipanulti tungod kay dili kamo makaantos sa pagpaminaw sa akong pulong. 44Si Satanas mao ang inyong amahan, ug kon unsa ang iyang gusto mao usab ang inyong gustong buhaton. Mamumuno siya sukad pa sa sinugdan. Wala siyay pagpakabana sa kamatuoran tungod kay wala gayoy kamatuoran diha kaniya. Kon mamakak siya, nagsunod lang siya sa iyang kinaiya, kay bakakon man siya ug siya mao ang sinugdanan sa tanang bakak. 45Apan ang akong ginasulti kaninyo mao ang kamatuoran, ug mao kana nga dili kamo motuo kanako. 46Kinsa ba kaninyo ang makapamatuod nga nakasala ako? Wala gayod! Nganong dili kamo motuo nga nagasulti man ako sa kamatuoran? 47Ang mga tawo nga iya sa Dios nagatuo sa pulong sa Dios. Apan dili kamo iya sa Dios, mao nga dili kamo motuo kanako.”

Si Jesus ug si Abraham

48Mitubag kang Jesus ang mga kadagkoan sa mga Judio, “Tinuod diay ang among giingon nga ikaw usa ka Samarianhon,8:48 Samarianhon: Gipakaubos sa mga Judio. Mga makasasala sila sa ilang panan-aw. ug gisudlan sa daotan nga espiritu.” 49Miingon si Jesus, “Walay daotang espiritu nga misulod kanako. Ginapasidunggan ko lang ang akong Amahan, apan gipakaulawan ninyo ako. 50Wala ako magtinguha ug kadungganan alang sa akong kaugalingon. Ang Amahan mao ang nagtinguha nga pasidunggan ako sa mga tawo, ug nahibaloan niya nga tinuod ang akong mga gipanulti. 51Sa pagkatinuod, sultihan ko kamo nga ang mga nagatuman sa akong mga pagpanudlo dili gayod mamatay.” 52Miingon kaniya ang mga kadagkoan sa mga Judio, “Karon nasiguro na gayod namo nga gisudlan ka sa daotang espiritu. Bisan si Abraham namatay, ug ingon man ang mga propeta. Apan ikaw nagaingon nga ang nagatuman sa imong mga pagpanudlo dili na gayod mamatay bisan kanus-a. 53Unsa, mas maayo ka pa ba kay kang Abraham? Namatay gani siya, ug ingon man ang mga propeta. Ngano, si kinsa ka ba gayod?” 54Miingon si Jesus kanila, “Kon ako lang ang magpasidungog sa akong kaugalingon, wala kini kapuslanan. Apan ang akong Amahan mao gayod ang nagapasidungog kanako. Siya mao ang inyong giingon nga inyong Dios. 55Ugaling wala ninyo siya mailhi. Apan ako nakaila kaniya. Karon, kon moingon ako nga wala ako makaila kaniya, mahimo akong bakakon sama kaninyo. Apan ang tinuod, nailhan ko gayod siya ug ginatuman ko ang iyang pulong. 56Nalipay gayod ang inyong amahan nga si Abraham nga makita niya ang akong panahon. Ug nakita niya kini ug nalipay gayod siya.” 57Miingon ang mga kadagkoan sa mga Judio kaniya, “Giunsa nimo pagkakita kang Abraham nga wala pa gani mag-50 ang imong edad.” 58Miingon si Jesus, “Sa pagkatinuod, sultihan ko kamo nga sa wala pa matawo si Abraham, anaa na akong daan.” 59Tungod niining gisulti ni Jesus mipunit silag bato aron labayon siya. Apan misuot siya sa bagang duot sa katawhan ug mibiya sa templo.