Slovo na cestu

Jan 5:1-47

Ježíš uzdravuje ochrnutého u rybníka

1O dalším židovském svátku se Ježíš zase vracel do Jeruzaléma. 2Ve městě nedaleko Ovčí brány je rybník zvaný Bethesda. 3-4Podél jeho břehů leželi pod pěti podloubími nemocní, slepí a ochrnutí. Toužebně čekali na okamžik, kdy se hladina vody zčeří. Čas od času se to stávalo a lidé věřili, že kdo první vstoupí do vřídla, bude uzdraven, ať už trpí čímkoliv.

5Mezi postiženými ležel muž nemocný už třicet osm let. 6Když ho Ježíš uviděl a zjistil, že je už dlouho nemocen, zeptal se ho: „Chceš být zdráv?“

7„Chci, Pane, ale nemohu,“ odpověděl mu ubohý muž. „Sám se špatně pohybuji a nemám nikoho, kdo by mi pomohl v pravý čas do vřídla. Ať se namáhám, jak chci, pokaždé mě někdo předběhne.“

8Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi si své lehátko a choď.“

9Muž se zvedl, sebral svoje věci a šel. Po nemoci nebylo ani památky.

10Protože se to stalo v sobotu, Židé napomínali uzdraveného: „Nesluší se, abys dnes něco nosil.“

11„Vím,“ odpověděl. „Ale poručil mi to člověk, který mne uzdravil.“

12„A kdo to byl?“ ptali se rozhořčeně Židé. 13To ovšem uzdravený nevěděl, protože se mu Ježíš ztratil v davu.

14Později se setkali v chrámu. Ježíš mu řekl: „Važ si toho, že jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco mnohem horšího.“

15Muž běžel za Židy a oznámil jim, že ho uzdravil Ježíš.

16Židé začali na Ježíše dotírat, že ruší sobotní řád. 17Ježíš jim však řekl: „Můj Otec stále pracuje ve prospěch stvoření, proto ani já nemohu odpočívat.“

18Ta slova Židé považovali za rouhání a rozhodli se, že Ježíše zabijí.

Ježíš se prohlašuje za Božího syna

19Ježíš na jejich hrozby odpověděl: „Syn může opravdu dělat jen to, co vidí, že dělá jeho Otec. A činí to právě tak jako on. Vždyť 20Otec miluje svého Syna a ukazuje mu všechno, co sám koná. Budete žasnout nad ještě většími skutky. 21Tak jako Otec má moc nad životem a smrtí, tak i Syn vzkřísí k životu ty, které bude chtít. 22Vždyť ani Otec sám nikoho nesoudí, ale všechen soud předal Synovi, 23aby si ho všichni vážili a ctili ho stejně jako Otce. Kdo si neváží Syna, nemá úctu ani k Otci, který ho poslal.

24Ujišťuji vás, že každý, kdo přijímá moje slovo jako slovo Boha, má věčný život a unikl smrti při soudu. 25Říkám vám podle pravdy, že začíná doba, kdy lidé uslyší hlas Božího Syna a kdo ho poslechne, bude žít, 26protože jako Otec je dárce života, tak i Syna pověřil, aby dával život. 27A také jedině jemu dal právo konat soud. 28Jednou však k údivu všech budou muset všichni poslechnout jeho hlas 29a povstat ze svých hrobů: ti, kteří uvěřili Synu, vstanou k věčnému životu, ti kteří ho za vrhli, vstanou k odsouzení.

30Já osobně nemohu udělat nic. Má vůle je totožná s vůlí Otce. Jak mi radí, tak soudím. Proto je můj soud spravedlivý.

Ježíš dokazuje, že je Boží syn

31Jistě by nepůsobilo věrohodně, kdybych sám dokazoval, že jsem Boží Syn. 32Já mám někoho, kdo by pro mne svědčil. 33Sami jste poslali k Janu Křtiteli a on vydal pravdivé svědectví. 34Nemusím však stavět na lidském svědectví, ale připomínám to pro vaši záchranu. 35Jan Křtitel zářil jako pochodeň a vy jste se radovali z jeho světla. Ale bylo to jen na čas. 36Je tu ještě závažnější svědectví, a to jsou moje skutky. 37Otec mi je uložil, abych je vykonal. Vydal o mně svědectví i můj Otec, který mne poslal. 38Ale vy jste jeho hlas nikdy neslyšeli a nemáte o něm ani zdá ní. Jeho slovo ve vás neutkvělo a tomu, kterého poslal, nevěříte. 39Zkoumáte Písmo a domníváte se, že jeho plněním získáte věčný život. Ale i ono svědčí o mně. 40Vy mne odmítáte a tak zavrhujete život.

41Nechci, abyste mi děkovali nebo mne chválili, 42vždyť já vás dobře znám a poznal jsem, že nemáte pravý vztah k Bohu. 43Přišel jsem k vám v Božím pověření a to vás dráždí. Kdybych přišel se svým vlastním programem, přijali byste mne s nadšením. 44Jak byste mi mohli uvěřit, když se chcete líbit lidem a ne Bohu. 45Nemyslete si, já na vás nebudu Otci žalovat. Na to stačí Mojžíšův zákon, na jehož plnění tolik spoléháte. 46Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, protože on o mně psal. 47Když nevěříte jemu, jak byste mohli věřit mně.“

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Juan 5:1-47

Betesdapimi mana cuyuri tucuj runata alliyachishca

1Chai qʼuipami Jesusca Jerusalenpi, judiocunapaj fiesta tiyajpi chaiman rirca. 2Jerusalenpica, ovejacunata yaicuchina pungu cʼuchupimi, yacu tandarishca tiyan. Chai yacuca, hebreo rimaipica, Betesda shutimi. Chai yacu tandarishca muyundijpica, pichca corredorcunami tiyan. 3Chai corredorcunapica, ñahui mana ricujcuna, cojocuna, mana cuyuri tucujcunapish, shujtaj achca ungushcacunapishmi yacu cuyurijta shuyacurcacuna. 4Shuj angelmi yacuta cuyuchinaman huaquin huaquinllapi uriyamuj carca. Cucha yacu cuyurijpi, maijanpish punta huashicujllami, ima ungüimantapish alliyajlla carca. 5Quimsa chunga pusaj huatacunata ungushca shuj runapishmi chaipi carca. 6Pai chashna ungushca siricujta ricushpa, ña achca huatacunata chaipi shitashca cashcata yachashpami Jesusca:

—¿Alliyasha ninguichu?— nirca.

7Shina nijpi ungushca runaca:

—Apu, yacu cuyurijpi ñucata huashicuchijca, pi manamari tiyanchu. Ñuca cuyuringacamaca, shujtajrajmari mishan— nircami.

8Chashna nijpi Jesusca:

—Jatari, canta huandunata aparishpa rilla— nircami.

9Chashna nijpica, chai runaca ña alliyarcallami. Ña alliyashcahuanmi, paita huanduna caspicunata aparishpa llujshi callarirca. Chai punllaca, sabadomi carca. 10Chaimantami, judiocunaca alliyaj runataca:

—Sabadomari, manamari canta huandunata aparina punllachu— nircacuna.

11Shina nijpi chai runaca:

—Ñucata alliyachijmari: “Canta huandunata aparishpa rilla” nirca— nishpami huillarca.

12Chashna nijpi:

—“Canta huandunata aparishpa rilla” nijca, ¿pitagari?— nishpami tapurcacuna.

13Shina tapujpi ricuchisha nishpapish, chai alliyaj runaca, paita alliyachij runa chaimanta ña llujshishcamanta, pi cashcata mana yacharcachu.

14Chai qʼuipami Jesusca, Diospaj huasipi tupashpaca cashna nirca:

—Riqui, cunanca ñamari alli cangui. Cutinca ama juchallinguichu, ñataj ñaupatapish yalli tucunguiman— nirca.

15Chai runaca Jesús paita alliyachishcata yachashpami, judiocunaman huillagrirca.

Diospaj Churillamantami causaita chari tucunchij

16Sabadopi alliyachishcamantami judiocunaca, Jesusta pʼiñashpa, ima shinapish huañuchishun yuyarcacuna. 17Chaita yachashpami, Jesusca:

—Ñuca Yayaca, cunancama trabajacunrajmi. Chaimantami ñucapish trabajacuni— nircami.

18Judiocunaca, Jesustaca huañuchishuntaj nicurcacunami. Sabadopi imatapish rurashca jahua, Taita Diosta, ‘Ñuca quiquin Yayamari’ nishpa, Paipish Dios tucushcamantami, ashtahuantajca huañuchinatataj yuyarcacuna.

19Jesusca paicunataca, cashnapishmi nirca:

—Churica quiquin yuyaillamantaca, imata mana rurai tucunchu. Yaya imallata ruracujta ricushpamari, Pai shinallataj ruran. Chaica chashnatajmi. 20Yayaca Churita cʼuyashpami, Pai tucui imalla ruracushcataca Churiman ricuchin. Cunan rurashcatapish yallita ricuchingami. Chaita ricushpaca, cancunaca jatunta mancharinguichijmi. 21Ima shinami Yayaca huañushcacunaman causaita cushpa causachin, chashnallatajmi Churipish cusha nishcacunallaman causaita cun. 22Ashtahuancarin, Yayaca, pitapish mana ima shina cashcata ricuchingachu. Ashtahuanpish chai ruranataca, Churimanmi curca. 23Yayata alli nij shinallataj, tucuicuna Paipaj Churitapish alli nichunmi chaitaca Paiman curca. Churita mana alli nijca, Paita cachaj Yayatapish mana alli ninchu.

24Pipish ñuca huillashcata uyashpa, ñucata cachaj Yayata crijca, huiñai causaita charinmi. Jatun llaquimanca mana ringachu, ashtahuanpish huañuimanta causaiman chʼimbashcami. Chaica chashnatajmi. 25Diospaj Churi cajpi ñuca rimashcata huañushcacuna uyana punlla chayamucunmi, chaica cunanllatajmi. Ñuca rimashcata uyajcunaca causangami, ñuca nishcaca chashnatajmari. 26Yayaca Paillapitajmi causaita charin. Chaimantami Churimanpish Paillapitaj causaita charichun cushca. 27Runa Aichayuj Ñucamanca Paipaj Churi cajpimi, Yayaca gentecuna ima shina cashcata ricuchinatapish Ñucaman curca.

28Ñuca cashna nishcamanta ama mancharichijchu. Tucui pambashcacuna ñuca rimashcata uyana punlla chayamungami. 29Chai punllaca allita rurajcunaca, huiñaita causangapajmi, causarishpa jataringacuna. Ashtahuanpish mana allillapi catijcunaca, jatun llaquiman ringapajmi causarishpa jataringacuna. 30Ñuca quiquin yuyaillamantaca, imata mana nishachu. Ashtahuanpish Ñuca Yayata tapushpa, Paita uyashpami pita imata nina cajpipish nisha. Ñuca munaitaca mana rurasha ninichu, Ñucata cachaj Yaya munashcatami rurasha nini.

Cristomantaca Yaya Diospish, Diospaj Espiritupishmi huillacun

31Ñucallataj Ñuca quiquinmanta huillajpica, huillashcaca yangallami canman. 32Shujtajmi Ñucamantaca huillacun. Paipish Ñucamantaca, cashcatataj huillacushcata yachanimi.

33Juanta tapuchun cancuna cachajpica, paica cashcatatajmi ñucamanta huillarca. 34Runacuna ñucamanta huillashca canman, mana nicunichu. Ashtahuanpish cancuna crishpa quishpirichunllami, pai huillashcataca yuyachini. 35Juanca nina sindi achijyachij shinami huillarca. Pai huillashca lámpara shina achijyachijpimi, cancunaca ashacama cushicurcanguichij.

36Ñucaca, Ñuca Yaya imallata rurachun cachashcatami rurashpa ricuchini. Chai rurashcacunaca, Juan huillashcatapish yallimari, Ñucataca Ñuca Yaya cachashca cashcata ricuchicun. 37Ñucata cachaj Yayaca, mana Pai quiquin cancunapaj ñahuipi ricurishpapish, mana Paitaj uyarishpapish Ñucamanta huillarcami. Ashtahuanpish cancunamari manataj uyashcanguichij. 38Ñucata Pai cachashcata mana crisha nishpami, cancunapaj shungupica, Paipaj Shimicunata mana huaquichinguichij. 39Cancunaca, ‘Dios Quillcachishcacunata yachashpami, huiñai causaita charishun’ yuyashpami, callarishpa yachanguichij. Chai Quillcacunaca, Ñucamantatajmari huillacun. 40Chashna cajpipish causaita charingapajca, manamari Ñucapajman shamushun ninguichijchu.

41Cancuna alli nishca canallataca mana munanichu. 42Cancunataca rijsinimari, Taita Diostaca mana cʼuyanguichijchu. 43Ñucaca, Ñuca Yaya cachajpimari shamurcani. Shina cajpipish cancunaca, manamari chasquinguichijchu. Shujtaj paipaj quiquin shutillapitaj shamujpitajcarinpish, paitaca chasquinguichijllami. 44Ñucata crijpi Shujlla Taita Dios alli nichunca, manamari mashcanguichijchu. Cancunapurallataj caishuj chaishuj alli nishca canallata mashcacushpaca, ¿ima shinataj Ñucataca cringuichijpish?

45Yayapaj ñaupajpi cancunata Ñuca juchachina cashcataca, ama yuyaichijchu. Cancuna shunguta churashca Moisesllatajmi cancunataca juchachicun. 46Ñucallamantataj Moisés quillcashcatamari mana cringuichij. Paita crishpaca, Ñucatapish cringuichijmanmi. 47Pai quillcashcata mana crishpaca, ¿ima shinataj Ñuca shimicunatapish cringuichigari?— nircami.