Slovo na cestu

Jan 5:1-47

Ježíš uzdravuje ochrnutého u rybníka

1O dalším židovském svátku se Ježíš zase vracel do Jeruzaléma. 2Ve městě nedaleko Ovčí brány je rybník zvaný Bethesda. 3-4Podél jeho břehů leželi pod pěti podloubími nemocní, slepí a ochrnutí. Toužebně čekali na okamžik, kdy se hladina vody zčeří. Čas od času se to stávalo a lidé věřili, že kdo první vstoupí do vřídla, bude uzdraven, ať už trpí čímkoliv.

5Mezi postiženými ležel muž nemocný už třicet osm let. 6Když ho Ježíš uviděl a zjistil, že je už dlouho nemocen, zeptal se ho: „Chceš být zdráv?“

7„Chci, Pane, ale nemohu,“ odpověděl mu ubohý muž. „Sám se špatně pohybuji a nemám nikoho, kdo by mi pomohl v pravý čas do vřídla. Ať se namáhám, jak chci, pokaždé mě někdo předběhne.“

8Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi si své lehátko a choď.“

9Muž se zvedl, sebral svoje věci a šel. Po nemoci nebylo ani památky.

10Protože se to stalo v sobotu, Židé napomínali uzdraveného: „Nesluší se, abys dnes něco nosil.“

11„Vím,“ odpověděl. „Ale poručil mi to člověk, který mne uzdravil.“

12„A kdo to byl?“ ptali se rozhořčeně Židé. 13To ovšem uzdravený nevěděl, protože se mu Ježíš ztratil v davu.

14Později se setkali v chrámu. Ježíš mu řekl: „Važ si toho, že jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco mnohem horšího.“

15Muž běžel za Židy a oznámil jim, že ho uzdravil Ježíš.

16Židé začali na Ježíše dotírat, že ruší sobotní řád. 17Ježíš jim však řekl: „Můj Otec stále pracuje ve prospěch stvoření, proto ani já nemohu odpočívat.“

18Ta slova Židé považovali za rouhání a rozhodli se, že Ježíše zabijí.

Ježíš se prohlašuje za Božího syna

19Ježíš na jejich hrozby odpověděl: „Syn může opravdu dělat jen to, co vidí, že dělá jeho Otec. A činí to právě tak jako on. Vždyť 20Otec miluje svého Syna a ukazuje mu všechno, co sám koná. Budete žasnout nad ještě většími skutky. 21Tak jako Otec má moc nad životem a smrtí, tak i Syn vzkřísí k životu ty, které bude chtít. 22Vždyť ani Otec sám nikoho nesoudí, ale všechen soud předal Synovi, 23aby si ho všichni vážili a ctili ho stejně jako Otce. Kdo si neváží Syna, nemá úctu ani k Otci, který ho poslal.

24Ujišťuji vás, že každý, kdo přijímá moje slovo jako slovo Boha, má věčný život a unikl smrti při soudu. 25Říkám vám podle pravdy, že začíná doba, kdy lidé uslyší hlas Božího Syna a kdo ho poslechne, bude žít, 26protože jako Otec je dárce života, tak i Syna pověřil, aby dával život. 27A také jedině jemu dal právo konat soud. 28Jednou však k údivu všech budou muset všichni poslechnout jeho hlas 29a povstat ze svých hrobů: ti, kteří uvěřili Synu, vstanou k věčnému životu, ti kteří ho za vrhli, vstanou k odsouzení.

30Já osobně nemohu udělat nic. Má vůle je totožná s vůlí Otce. Jak mi radí, tak soudím. Proto je můj soud spravedlivý.

Ježíš dokazuje, že je Boží syn

31Jistě by nepůsobilo věrohodně, kdybych sám dokazoval, že jsem Boží Syn. 32Já mám někoho, kdo by pro mne svědčil. 33Sami jste poslali k Janu Křtiteli a on vydal pravdivé svědectví. 34Nemusím však stavět na lidském svědectví, ale připomínám to pro vaši záchranu. 35Jan Křtitel zářil jako pochodeň a vy jste se radovali z jeho světla. Ale bylo to jen na čas. 36Je tu ještě závažnější svědectví, a to jsou moje skutky. 37Otec mi je uložil, abych je vykonal. Vydal o mně svědectví i můj Otec, který mne poslal. 38Ale vy jste jeho hlas nikdy neslyšeli a nemáte o něm ani zdá ní. Jeho slovo ve vás neutkvělo a tomu, kterého poslal, nevěříte. 39Zkoumáte Písmo a domníváte se, že jeho plněním získáte věčný život. Ale i ono svědčí o mně. 40Vy mne odmítáte a tak zavrhujete život.

41Nechci, abyste mi děkovali nebo mne chválili, 42vždyť já vás dobře znám a poznal jsem, že nemáte pravý vztah k Bohu. 43Přišel jsem k vám v Božím pověření a to vás dráždí. Kdybych přišel se svým vlastním programem, přijali byste mne s nadšením. 44Jak byste mi mohli uvěřit, když se chcete líbit lidem a ne Bohu. 45Nemyslete si, já na vás nebudu Otci žalovat. Na to stačí Mojžíšův zákon, na jehož plnění tolik spoléháte. 46Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, protože on o mně psal. 47Když nevěříte jemu, jak byste mohli věřit mně.“