Ježíš hovoří s učedníky
1-2Stále více lidí se připojovalo k Ježíšovi a jeho učedníci je křtili. 3Aby zabránil případnému střetnutí s náboženskými vůdci, opustil Ježíš Judsko a vrátil se do Galileje. 4Šel skrze Samařsko. 5-6Kolem poledne přišel k Jákobově studni u městečka Sychar. 7-8Jeho učedníci odešli do města nakoupit něco k jídlu. Ježíš si chtěl u studny odpočinout. Sotva usedl, jedna z místních žen přišla pro vodu. „Prosím tě, dej mi napít,“ obrátil se na ni Ježíš. 9„Jak to, že žádáš službu od Samařanky, když jsi Žid?“ (Mezi Židy a Samařany vládlo totiž napětí.)
10Ježíš jí odpověděl: „Kdybys věděla, kdo jsem a co ti nabízím, prosila bys ty mne, abych ti dal napít té životodárné vody.“
11„Vždyť nemáš žádnou nádobu! Jak chceš nabrat vodu z tak hluboké studny?“ namítla žena. 12„Jsi snad mocnější, než byl náš praotec Jákob, který ji vyhloubil? Čerpal z ní vodu pro sebe, svou rodinu i svůj dobytek.“
13-14Nato jí Ježíš odpověděl: „Voda, kterou nabízím já, uhašuje žízeň navždy a naplňuje touhu po věčnosti.“
15„Pane, tu vodu mi dej ať už sem nemusím chodit,“ prosila ho žena.
16„Jdi a přiveď svého muže,“ přikázal jí Ježíš.
17„Nemám muže,“ odpověděla žena.
„To máš pravdu,“ řekl jí Ježíš. 18„Vystřídala jsi jich pět a ani ten, se kterým žiješ nyní, není tvůj muž.“
19„Pane, vidím, že jsi prorok,“ vyhrkla s údivem. 20„To bys mi mohl odpovědět, proč vy Židé považujete jen Jeruzalém za místo vhodné k uctívání Boha. Naši předkové se od nepaměti modlili na této hoře.“
21Ježíš jí odpověděl: „Věř mi, blíží se doba, kdy lidé nebudou uctívat Boha ani v Jeruzalémě, ani na této hoře. 22My známe smysl naší bohoslužby, ale vy ho neznáte, protože Mesiáš vyjde ze Židů. 23Nastává však doba, kdy nebude záležet na tom, kde se kdo modlí, ale jak se modlí. Skuteční vyznavači budou ctít Otce upřímně a neformálně. O takové vyznavače Otci jde. 24Bůh je duchovní bytost a ti, kdo ho vzývají, mají tak činit opravdově a pod vedením Ducha svatého.“
25„Vím, že přijde Mesiáš,“ pravila žena, „ten nám všechno vysvětlí.“
26„Ten Mesiáš jsem já,“ řekl jí nato Ježíš.
Ježíš hovoří o duchovní žízni
27V té chvíli se učedníci vrátili z města a byli překvapeni, když Ježíše zastihli v rozhovoru se ženou. Neodvážili se však zeptat, proč s ní mluví.
28Žena nechala své vědro ležet u studny a spěchala do města, kde řekla lidem: 29„Pojďte se podívat na člověka, s nímž jsem se dosud nesetkala, a přesto o mně všechno ví. Není to snad Mesiáš?“ 30Lidé z města se tedy vydali za Ježíšem.
31Učedníci ho zatím pobízeli, aby se najedl. 32On však odmítl: „Nebudu jíst. Mám jiný pokrm, který neznáte.“
33„Kdo mu přinesl jídlo?“ říkali si.
34Ježíš je hned vyvedl z nejistoty: „Sytím se tím, že konám Boží vůli. Dokončit jeho dílo – to je můj pokrm. 35Obilí bude zralé za čtyři měsíce, ale lidé jsou již zralí ke žni. 36Ten, kdo bude sklízet a shromažďovat tuto úrodu pro věčnost, dostane za svou práci odměnu. A ten, kdo rozséval, bude se radovat spolu s ním. 37Neříká se nadarmo, že jeden zasévá a druhý žne. 38Já vás posílám sklízet pole, které jste neosévali. Jiní se před vámi lopotili a vy sbíráte výsledky jejich práce.“
Mnoho Samařanů uvěřilo v Ježíše
39Na základě svědectví té ženy uvěřilo v Ježíše mnoho Samařanů ze Sychar. 40-41Prosili ho, aby u nich zůstal. Zdržel se tam dva dny, mluvil k nim a jejich víra rostla. 42Ženě řekli: „Teď už věříme ne pro to, co jsi o něm pověděla, ale slyšeli jsme ho a víme, že je opravdu Spasitel světa.“
Ježíš káže v Galileji
43Po dvou dnech pokračoval Ježíš v cestě do Galileje. 44-45I když doma nebývá nikdo ve vážnosti, přijali ho Galilejští velmi srdečně. I oni byli totiž o Velikonocích v Jeruzalémě a stali se tam svědky některých jeho zázraků.
Ježíš uzdravuje syna královského úředníka
46Když Ježíš procházel Galileou, zastavil se také v Káni, kde před nedávnem při svatbě proměnil vodu ve víno. Nedaleko odtud leželo město Kafarnaum. Zde žil jeden královský úředník, jehož syn těžce onemocněl. 47Jakmile se dověděl o Ježíšově návratu, hned ho vyhledal a prosil o pomoc. Žádal ho, aby s ním šel domů a vrátil zdraví umírajícímu synovi. 48Ježíš mu odpověděl: „Cožpak mi neuvěříte, pokud neuvidíte zázraky?“ 49Královský úředník úpěnlivě prosil: „Pane, pojď hned se mnou, vždyť mi doma umírá syn.“
50Ježíš mu však jen krátce řekl: „Vrať se domů. Tvůj syn je zdráv.“ Úředník jeho slovům uvěřil a rychle spěchal domů. 51Již cestou potkal své sluhy, kteří mu běželi naproti se zprávou o synově uzdravení. 52Ten se jich dychtivě zeptal, v kterou dobu se jeho syn uzdravil. „Včera v jednu hodinu odpoledne mu přestala horečka,“ odpověděli. 53Radostí naplněný otec si uvědomil, že právě v tu chvíli mu Ježíš řekl: „Tvůj syn je zdráv.“
Po této události královský úředník uvěřil, že Ježíš je pravý Mesiáš. A uvěřila tomu i jeho rodina a všechno služebnictvo. 54Tak Ježíš učinil druhý zázrak v Galileji po svém návratu z Judska.
Samaria huarmihuanmi Jesús parlanacushca
1Fariseocunami: “Jesusca, Juanta yalli achca yachacujcunatami charin, bautiźanatapish paita yallimi bautiźacun” ninacurcacuna. Paicuna chashna ninacujtami, Apunchij Jesusca yacharca. 2(Jesustajca mana bautiźarcachu, Paipaj yachacujcunallami bautiźarca). 3Chashna ninacucujta yachashpami Jesusca, Judeamanta llujshishpa, cutin Galileaman rirca. 4Chaiman ringapajca, Samaria llajtatajmi rina carca. 5Chaita ricushpami, Samaria llajtapi caj Sicar puebloman chayamurca. Chaica, ñaupa yaya Jacobo paipaj churi Joseman cushca allpa cʼuchullapimi carca. 6Chai allpapimi, Jacobpaj pugyupish carca. Ña chaupi punlla shina cajpimi, Jesusca purishpa shaicushcamanta, pugyu cʼuchupi tiyarirca. 7Chaipi tiyacujpimi, Samaria huarmi yacuta huishinaman shamurca. Pai chayajpimi Jesusca:
—Ashalla yacuta cuhuai— nirca.
8Paipaj yachacujcunaca, Sicar pueblopimi, micunata randinaman rishcacuna carca.
9Jesús yacuta mañajpica, Samaria huarmica cashnami nirca:
—Ñucaca Samaria huarmimari cani, Canca judiomari cangui. ¿Ima nishpataj ñucataca, ‘Yacuta cuhuai’ ninguiari?— nircami.
Judiocunahuan samariacunahuanca mana apanacuj cashcamantami, chashnaca nirca.
10Chashna nijpimi, Jesusca cashna nirca:
—Taita Dios canman imata cusha nishcataca, mana yachanguichu. Canta ashalla yacuta mañacuj pi cashcatapish mana rijsinguichu. Pi cashcata rijsishpaca, canmari yacuta mañanguiman. Ñucaca, causaita cuj yacutamari cuiman— nircami.
11Shina nijpimi chai huarmica, cashna nirca:
—Apu, imahuan huishinallatapish mana charinguica, pugyupish ucujtamari. ¿Maimantataj causaita cuj yacutaca charinguiari? 12Canca cai pugyuta allaj, ñucanchij ñaupa yaya Jacobotapish yallichari canguiari. Paipish, churicunapish, animalcunapish cai pugyumantami ubyajcuna carca— nircami.
13Chashna nijpimi, Jesusca cashna nirca:
—Maijanpish cai yacuta ubyashpaca, cutin yacunachingallami. 14Ashtahuanpish ñuca cushca yacuta ubyashpaca, manataj yacunachingachu. Ñuca cushca yacuca, paipaj shungupica huiñai causaita cungapaj llujshicungallami— nircami.
15Chashna nijpimi, huarmica:
—Apu, ama cutin yacunachingapaj, huishinaman ama cutin shamucungapajlla, chai yacuta ñucaman cuhuai— nirca.
16Shina nijpimi, Jesusca:
—Cambaj cusata pushashpa tigramugri— nirca.
17Chashna nijpi huarmica:
—Mana cusayuj canica— nishpami cutichirca.
Shina nijpimi, Jesusca cashna nirca:
—“Mana cusayuj canichu” nishpaca, cashcallatatajmi ningui. 18Canca, pichca cusatamari charishcangui. Cunan canhuan causacujpish, manatajmari cambaj cusachu. Chaimanta, ‘Mana cusayuj canica’ nishpaca, mana llullanguichu— nircami.
19Chashna nijpi huarmica, cashnami nirca:
—Apu, Canca Dios ima nishcata huillajmari caj yuyachingui. 20Ñucanchij ñaupa yayacunaca, cai urcupimi Diostaca adorajcuna cashca. Cancunaca, ‘Jerusalenllapimi Diostaca adorana’ ninguichijmi— nircami.
21Chashna nijpi Jesusca, cashnami nirca:
—Huarmi, cancunaca ña mana cai urcullapi, Jerusalenllapi Yayataca adoragringuichijchu. Ñamari chai punllaca chayamucun. 22Cancunaca, pita adoracushcata manapish yachanguichijchu. Ñucanchijca pita adoracushcata rijsinchijmari. Quishpirinaca judiocunapuramantamari shamun. 23Shina cajpipish, Diospaj Espíritu yuyachishca shinataj, tucui shunguhuan Yayata adoranaca cunanmari ña chayamushca. Ñucanchijtaca, Paita chashna adorachunmari Yayaca munan. 24Taita Diosca Espiritumi. Chaimantami Paita adorajcunaca, Espíritu yuyachishca shina, tucui shunguhuantaj adorana— nircami.
25Chashna nijpi, huarmica:
—Cristo nishca Mesías shamuna cashcataca, yachanimi. Pai shamushpami, tucuita ñucanchijmanca alli huillanga— nircami.
26Shina nijpi Jesusca:
—Canhuan rimacujca, Paitajmari cani— nircami.
27Yachacujcuna chayamushpaca, chai huarmihuan parlanacucujta ricushpami, mancharishpa saquirircacuna. “¿Imatataj tapucungui? ¿Imatataj paihuan parlanacucunguillapish?” mana nircacunachu.
28Chai huarmica, paipaj puñuta shitashcahuan puebloman rishpaca, ricurijmanmi cashna huillarca:
29—Shamuichij, shuj runata ricunguichij. Paica tucui ñuca imalla rurashcatamari huillan. ¿Manachu Paica Cristo canga imashi?— nircami.
30Chaita uyashcahuanmi, pueblo gentecunaca Jesuspajman callpamurcacuna. 31Chaicamaca yachacujcunaca:
—Rabí, micupaiari— nicurcacunami.
32Shina nijpi Jesusca:
—Ñucaca, cancuna mana rijsishca micunatamari charini— nircami.
33Chashna nijpimi, yachacujcunaca paicunapura:
—¿Pi caraj shamurcachu imashi?— ninacurcacuna.
34Chaimantami, Jesusca cashna nirca:
—Ñuca micunaca, ñucata cachaj Yayapaj munaita rurana, Pai tucui imalla ‘Rurai’ nishcatapish pajtachinamari. 35¿Cancunaca: “Chagra tandanapajca, chuscu quillarajmi illan” yuyacunguichijchari? Chagracunata huichilla ricuichigari, ñamari cuchunalla shayacun. 36Tandajpajpish pai imata japinaca allichishcami. Huiñaipaj huaquichingapajmi allicunata chasquinga. Chashna cajpimi tandajpish, tarpujpish ishquindij cushicungacuna. 37“Shujcuna tarpushcataca, shujtajcunami tandan” nishcaca allillatajmi. 38Ñucapish cancuna mana chagrashcatami, tandaj cachani. Shujtajcuna chagrashcata japishpami, chai chagracunapi pʼucushcata tandagringuichij— nircami.
Samariapi causajcunaca achcacunami Jesusta crishcacuna
39Paica: «Tucui ñuca imalla rurashcatamari huillan» nishpa chai huarmi huillajpica, chai pueblopi causaj samaritanocunaca achcacunami Jesusta crircacuna. 40Chaimantami Samariapi causajcuna Jesuspajman shamushpa, paicunahuan saquirichun mañarcacuna. Chaimantami, ishqui punllacama chaipi saquirirca. 41Chai punllacunapi Jesusllataj huillajpica, ashtahuan shujtajcunapishmi crircacuna.
42Paicunaca chai huarmitaca:
—Ña mana can huillashcallamanta crinchijchu. Ashtahuanpish cai pachapi causajcunata Quishpichij Cristo cajtaca, ñucanchij quiquintaj paita uyashcamantami crinchij— nircacunami.
Mandajpaj churitami Jesús alliyachishca
43Jesusca, ishqui punlla qʼuipami, Samariamanta llujshishpa Galileaman rirca. 44Pai quiquinllatajmi: ‘Dios ima nishcata huillajtaca quiquin llajtallapimi, mana alli nishpa chasquincuna’ nirca. 45Pai nishca shinallatajmi Galileaman Jesús shamujpica, chaipi causajcunaca alli chasquircacuna. Paicunapish fiesta punllapi Jerusalenman rishpa, chai punllacunapi Jesús tucui imalla rurashcata ricushcamantami, chashna chasquircacuna.
46Jesusca, sarunman yacumanta vinota rurashca Caná llajtamanmi cutin tigramurca. Chaica Galileapimi carca. Capernaumpica, jatun mandaj churashca mandajpaj shuj churimi ungushca cashca carca. 47Chai mandajca, Judeamanta Galileaman Jesús chayamushcata uyashpami, huañunalla ancha ungushca paipaj churita alliyachinaman richun mañangapaj Paipajman rirca.
48Jesusca, chai mandajtaca:
—Ima señalcunata, jatun mancharinacunatapish rurajllapimi, cancunaca cringuichij— nirca.
49Shina nijpipish chai mandajca:
—Apu, ñuca huahuaca huañungamari, jacupaiari— nircami.
50Chashna nijpi, Jesús chai runata:
—Rilla, cambaj churica ña allimari— nijpica, pai rimashcata crishpa rircallami.
51Pai ña huasiman chayacujpi, paipaj servijcuna tupamushpaca:
—Quiquinpaj churica ña allimari— nishpami huillarcacuna.
52Chaita uyashpaca:
—¿Ima horastaj alliyarcari?— nishpa tapujpi:
—Caina chaupi punlla yallillatami, fiebreca pʼitirirca— nircacunami.
53«Cambaj churica, ñamari alli» nishpa chai horas shinallatataj Jesús nishcatami, chai yayaca yuyarirca. Chaimantami paica, paipaj tucui huasi ucupuracunandij crirca.
54Jesusca, Judeamanta Galileaman tigrashpami, cai cati señaltaca rurarca.
