Nikodém navštěvuje v noci Ježíše
1Jedním z předních Židů byl Nikodém, člen nejvyšší židovské rady. Patřil do skupiny farizejů, kteří přísně dodržovali všechny náboženské předpisy. 2Ten jedné noci vyhledal Ježíše a řekl mu: „Mistře, víme, že jsi učitel poslaný od Boha. Kdyby za tebou nestál sám Bůh, nemohl bys dělat takové zázraky, jaké jsi nám ukázal.“ 3Ježíš mu řekl: „Víš, na čem záleží? Na tom, aby se člověk znovu narodil, protože jinak se nestane občanem Božího království.“ 4„Znovu se narodit v mém věku?“ podivil se Nikodém. „Cožpak se někdo může vrátit do matčina těla a narodit se podruhé?“
5Ježíš vysvětloval: „Jestliže se s člověkem nestane zásadní proměna a není na něm patrný nový život z Ducha a jestliže není na znamení toho pokřtěn, nemůže vstoupit do Božího království. 6Život zrozený z člověka je tělesný. Teprve Boží Duch v člověku probouzí duchovní život. 7Nediv se mým slovům, že se musíte znovu narodit. 8Ovšem s Duchem svatým je to jako s větrem: Nemůžeš ho ovládat, ale pozoruješ jeho účinky. Tak se člověk znovu narodí z Ducha.“ 9Nikodém se zeptal: „Jak toho všeho dosáhnu?“
10„Jsi učitelem Božího národa a toto nevíš?“ podivil se Ježíš. 11„Věř mi, že mluvím o tom, co vím, a svědčím o tom, co jsem viděl. Vy ovšem moje slova neberete vážně. 12Když nechápete to, co se týká člověka, jak porozumíte tomu, co se týká Boha? 13Nikdo z lidí vám nemůže podat svědectví jako já, vždyť jsem přišel od Boha. 14Vzpomínáš si, co Izraelcům zachránilo život na poušti, kde je ohrožovali jedovatí hadi? Jak Mojžíš vyzvedl na sloup bronzového hada, a kdo na něj pohlédl s vírou, zachránil si život? Tak i já musím být vyzdvižen na kříž.
15Každý, kdo ve mne uvěří, ujde smrti a narodí se pro věčnost. 16Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby každý, kdo v něho uvěří, unikl záhubě a získal věčný život. 17Bůh svého Syna neposlal proto, aby svět odsoudil, ale zachránil. 18Kdo v něho věří, unikne odsouzení. Kdo však v něho nevěří, odsuzuje sám sebe, protože odmítá milost nabízenou samým Bohem. 19Pro takové lidi je osudné, že na svět přišlo světlo, ale oni se nechtějí vzdát tmy, protože doufají, že ta zakryje jejich viny. 20Zlé činy dělá člověk potmě, aby to nikdo nevěděl. Bojí se světla, aby nebyl odhalen. 21Kdo se však řídí Boží pravdou, tíhne ke světlu, aby věděl, zda jsou jeho činy v souladu s Boží vůlí.“
Jan Křtitel znovu představuje Ježíše
22Potom Ježíš odešel se svými učedníky na judský venkov, aby tam s nimi mohl v klidu pobývat a aby křtil.
23-24Také Jan Křtitel, který byl v té době ještě na svobodě, křtil v Ainonu nedaleko Salimu, kde bylo mnoho vody. Četní lidé se tam dali od Jana pokřtít. 25Někteří Židé se dohadovali s Janovými učedníky, kdo má právo křtít. 26Ti se obrátili na svého učitele: „Mistře, ten, kterého jsi označil za Mesiáše, také křtí a všichni teď chodí k němu.“
27Jan jim řekl: „Člověk sám si nemůže přisvojit žádnou duchovní moc, pokud mu není dána od Boha. 28Vy sami jste svědky, že jsem prohlásil: ‚On je Bohem poslaný Mesiáš a já mu jen připravuji cestu.‘ 29-30Nevěsta přece patří ženichovi. Jeho přítel je také na svatbě, ale raduje se z ženichova štěstí. To je právě moje radost. Jeho hvězda vychází a já chci, aby jasně zářila, a nechci jí zaclánět. 31Protože Ježíš přišel z nebe, převyšuje nás všechny. My lidé mluvíme jen o tom, co jsme prožili na zemi. 32On svědčí o tom, co viděl v nebi, a přece ho tak málo lidí přijímá. 33Kdo mu uvěří, dává za pravdu Bohu. Ježíš totiž mluví Boží slova z Božího pověření. 34Bůh jej k tomu také plně uschopnil svým Duchem. 35Vždyť Otec miluje Syna a svěřuje mu všechno. 36Proto, kdo věří Synu, má věčný život. Kdo mu nedůvěřuje, místo života ho stíhá Boží hněv.“
O Encontro de Jesus com Nicodemos
1Havia um fariseu chamado Nicodemos, uma autoridade entre os judeus. 2Ele veio a Jesus, à noite, e disse: “Mestre, sabemos que ensinas da parte de Deus, pois ninguém pode realizar os sinais milagrosos que estás fazendo, se Deus não estiver com ele”.
3Em resposta, Jesus declarou: “Digo a verdade: Ninguém pode ver o Reino de Deus, se não nascer de novo3.3 Ou nascer de cima; também no versículo 7.”.
4Perguntou Nicodemos: “Como alguém pode nascer, sendo velho? É claro que não pode entrar pela segunda vez no ventre de sua mãe e renascer!”
5Respondeu Jesus: “Digo a verdade: Ninguém pode entrar no Reino de Deus se não nascer da água e do Espírito. 6O que nasce da carne é carne, mas o que nasce do Espírito é espírito. 7Não se surpreenda pelo fato de eu ter dito: É necessário que vocês nasçam de novo. 8O vento3.8 Traduz o mesmo termo grego para designar espírito. sopra onde quer. Você o escuta, mas não pode dizer de onde vem nem para onde vai. Assim acontece com todos os nascidos do Espírito”.
9Perguntou Nicodemos: “Como pode ser isso?”
10Disse Jesus: “Você é mestre em Israel e não entende essas coisas? 11Asseguro que nós falamos do que conhecemos e testemunhamos do que vimos, mas mesmo assim vocês não aceitam o nosso testemunho. 12Eu falei de coisas terrenas e vocês não creram; como crerão se falar de coisas celestiais? 13Ninguém jamais subiu ao céu, a não ser aquele que veio do céu: o Filho do homem.3.13 Alguns manuscritos acrescentam que está no céu. 14Da mesma forma como Moisés levantou a serpente no deserto, assim também é necessário que o Filho do homem seja levantado, 15para que todo o que nele crer tenha a vida eterna.
16“Porque Deus tanto amou o mundo que deu o seu Filho Unigênito3.16 Ou Único; também no versículo 18., para que todo o que nele crer não pereça, mas tenha a vida eterna. 17Pois Deus enviou o seu Filho ao mundo, não para condenar o mundo, mas para que este fosse salvo por meio dele. 18Quem nele crê não é condenado, mas quem não crê já está condenado, por não crer no nome do Filho Unigênito de Deus. 19Este é o julgamento: a luz veio ao mundo, mas os homens amaram as trevas, e não a luz, porque as suas obras eram más. 20Quem pratica o mal odeia a luz e não se aproxima da luz, temendo que as suas obras sejam manifestas. 21Mas quem pratica a verdade vem para a luz, para que se veja claramente que as suas obras são realizadas por intermédio de Deus”.3.21 Alguns intérpretes encerram a citação no fim do versículo 15.
O Testemunho de João Batista acerca de Jesus
22Depois disso Jesus foi com os seus discípulos para a terra da Judeia, onde passou algum tempo com eles e batizava. 23João também estava batizando em Enom, perto de Salim, porque havia ali muitas águas, e o povo vinha para ser batizado. 24(Isto se deu antes de João ser preso.) 25Surgiu uma discussão entre alguns discípulos de João e um certo judeu3.25 Alguns manuscritos dizem e certos judeus. a respeito da purificação cerimonial. 26Eles se dirigiram a João e lhe disseram: “Mestre, aquele homem que estava contigo no outro lado do Jordão, do qual testemunhaste, está batizando, e todos estão se dirigindo a ele”.
27A isso João respondeu: “Uma pessoa só pode receber o que lhe é dado dos céus. 28Vocês mesmos são testemunhas de que eu disse: Eu não sou o Cristo, mas sou aquele que foi enviado adiante dele. 29A noiva pertence ao noivo. O amigo que presta serviço ao noivo e que o atende e o ouve enche-se de alegria quando ouve a voz do noivo. Esta é a minha alegria, que agora se completa. 30É necessário que ele cresça e que eu diminua.
31“Aquele que vem do alto está acima de todos; aquele que é da terra pertence à terra e fala como quem é da terra. Aquele que vem dos céus está acima de todos. 32Ele testifica o que tem visto e ouvido, mas ninguém aceita o seu testemunho. 33Aquele que o aceita confirma que Deus é verdadeiro. 34Pois aquele que Deus enviou fala as palavras de Deus, porque ele dá o Espírito sem limitações. 35O Pai ama o Filho e entregou tudo em suas mãos. 36Quem crê no Filho tem a vida eterna; já quem rejeita o Filho não verá a vida, mas a ira de Deus permanece sobre ele”.3.36 Alguns intérpretes encerram a citação no fim do versículo 30.
