Jan 3 – SNC & CRO

Slovo na cestu

Jan 3:1-36

Nikodém navštěvuje v noci Ježíše

1Jedním z předních Židů byl Nikodém, člen nejvyšší židovské rady. Patřil do skupiny farizejů, kteří přísně dodržovali všechny náboženské předpisy. 2Ten jedné noci vyhledal Ježíše a řekl mu: „Mistře, víme, že jsi učitel poslaný od Boha. Kdyby za tebou nestál sám Bůh, nemohl bys dělat takové zázraky, jaké jsi nám ukázal.“ 3Ježíš mu řekl: „Víš, na čem záleží? Na tom, aby se člověk znovu narodil, protože jinak se nestane občanem Božího království.“ 4„Znovu se narodit v mém věku?“ podivil se Nikodém. „Cožpak se někdo může vrátit do matčina těla a narodit se podruhé?“

5Ježíš vysvětloval: „Jestliže se s člověkem nestane zásadní proměna a není na něm patrný nový život z Ducha a jestliže není na znamení toho pokřtěn, nemůže vstoupit do Božího království. 6Život zrozený z člověka je tělesný. Teprve Boží Duch v člověku probouzí duchovní život. 7Nediv se mým slovům, že se musíte znovu narodit. 8Ovšem s Duchem svatým je to jako s větrem: Nemůžeš ho ovládat, ale pozoruješ jeho účinky. Tak se člověk znovu narodí z Ducha.“ 9Nikodém se zeptal: „Jak toho všeho dosáhnu?“

10„Jsi učitelem Božího národa a toto nevíš?“ podivil se Ježíš. 11„Věř mi, že mluvím o tom, co vím, a svědčím o tom, co jsem viděl. Vy ovšem moje slova neberete vážně. 12Když nechápete to, co se týká člověka, jak porozumíte tomu, co se týká Boha? 13Nikdo z lidí vám nemůže podat svědectví jako já, vždyť jsem přišel od Boha. 14Vzpomínáš si, co Izraelcům zachránilo život na poušti, kde je ohrožovali jedovatí hadi? Jak Mojžíš vyzvedl na sloup bronzového hada, a kdo na něj pohlédl s vírou, zachránil si život? Tak i já musím být vyzdvižen na kříž.

15Každý, kdo ve mne uvěří, ujde smrti a narodí se pro věčnost. 16Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby každý, kdo v něho uvěří, unikl záhubě a získal věčný život. 17Bůh svého Syna neposlal proto, aby svět odsoudil, ale zachránil. 18Kdo v něho věří, unikne odsouzení. Kdo však v něho nevěří, odsuzuje sám sebe, protože odmítá milost nabízenou samým Bohem. 19Pro takové lidi je osudné, že na svět přišlo světlo, ale oni se nechtějí vzdát tmy, protože doufají, že ta zakryje jejich viny. 20Zlé činy dělá člověk potmě, aby to nikdo nevěděl. Bojí se světla, aby nebyl odhalen. 21Kdo se však řídí Boží pravdou, tíhne ke světlu, aby věděl, zda jsou jeho činy v souladu s Boží vůlí.“

Jan Křtitel znovu představuje Ježíše

22Potom Ježíš odešel se svými učedníky na judský venkov, aby tam s nimi mohl v klidu pobývat a aby křtil.

23-24Také Jan Křtitel, který byl v té době ještě na svobodě, křtil v Ainonu nedaleko Salimu, kde bylo mnoho vody. Četní lidé se tam dali od Jana pokřtít. 25Někteří Židé se dohadovali s Janovými učedníky, kdo má právo křtít. 26Ti se obrátili na svého učitele: „Mistře, ten, kterého jsi označil za Mesiáše, také křtí a všichni teď chodí k němu.“

27Jan jim řekl: „Člověk sám si nemůže přisvojit žádnou duchovní moc, pokud mu není dána od Boha. 28Vy sami jste svědky, že jsem prohlásil: ‚On je Bohem poslaný Mesiáš a já mu jen připravuji cestu.‘ 29-30Nevěsta přece patří ženichovi. Jeho přítel je také na svatbě, ale raduje se z ženichova štěstí. To je právě moje radost. Jeho hvězda vychází a já chci, aby jasně zářila, a nechci jí zaclánět. 31Protože Ježíš přišel z nebe, převyšuje nás všechny. My lidé mluvíme jen o tom, co jsme prožili na zemi. 32On svědčí o tom, co viděl v nebi, a přece ho tak málo lidí přijímá. 33Kdo mu uvěří, dává za pravdu Bohu. Ježíš totiž mluví Boží slova z Božího pověření. 34Bůh jej k tomu také plně uschopnil svým Duchem. 35Vždyť Otec miluje Syna a svěřuje mu všechno. 36Proto, kdo věří Synu, má věčný život. Kdo mu nedůvěřuje, místo života ho stíhá Boží hněv.“

Knijga O Kristu

Ivan 3:1-36

Isus i Nikodem

1Bio je ugledni židovski vjerski vođa po imenu Nikodem, farizej. 2Jedne noćidođe razgovarati s Isusom. “Učitelju”, reče on, “mii znamo da te je Bog poslao da nas poučiš. Tvoja su čuda dovoljan dokaz za to jer nitko ne može činiti takva djela ako Bog nije s njim.”

3Isus mu odgovori: “Zaista ti kažem—tko se nanovo ne rodi odozgor, nikada neće vidjeti Božjega kraljevstva!”

4“Pa kako se čovjek može nanovo roditi kad je već star? Ne može se odrastao čovjek vratiti u majčinu utrobu i nanovo se roditi!” reče mu Nikodem.

5Isus odgovori: “Zaista ti kažem: Ne rodi li se čovjek iz vode i Duha,3:5 Grčka riječ za duh također znači i vjetar. ne može ući u Božje kraljevstvo! 6Ljudi mogu dati samo ljudski život, ali Sveti Duh rađa novi život s neba; 7nemoj se zato čuditi što ti kažem da se morate nanovo roditi odozgora. 8Kao što čuješ vjetar a ne znaš odakle dolazi ni kamo ide, tako je sa svakim tko je rođen od Duha.”

9“Kako je to moguće?” upita Nikodem.

10Isus mu odgovori: “Pa ti si židovski učitelj, a to ne razumiješ! 11Zaista ti kažem: Govorimo ono što znamo i svjedočimo o onome što smo vidjeli, a ipak nam ne vjerujete. 12Ako mi ne vjerujete kad vam govorim o onome što se događa ovdje na zemlji, kako ćete mi vjerovati budem li vam govorio što se zbiva na nebu? 13Jer nitko nije uzišao na nebo osim Sina Čovječjega,3:13 Neki rukopisi dodaju: koji živi u nebu. koji je s neba sišao. 14I kao što je Mojsije u pustinji podignuo zmiju od mjedi, tako i ja, Sin Čovječji, moram biti uzdignut 15da svatko tko povjeruje u mene ima vječni život.

16Bog je toliko volio svijet da je dao svojega jedinorođenog Sina da nijedan koji u njega vjeruje ne pogine, nego da ima vječni život. 17Jer Bog nije poslao svojega Sina na svijet da svijet osudi, nego da se svijet spasi po njemu.

18Neće biti suda za one koji vjeruju u njega. Ali oni koji u njega ne vjeruju već su osuđeni jer nisu vjerovali u jedinoga Božjeg Sina. 19Osuđeni su zbog ovoga: svjetlo je došlo s neba na svijet, ali su ljudi više voljeli tamu nego svjetlo jer su im djela bila zla. 20Oni mrze svjetlo jer žele griješiti u tami. Klone se svjetla da se njihovi grijesi ne razotkriju i da ne budu kažnjeni. 21Ali oni koji čine istinu rado dolaze k svjetlu da se vidi kako čine ono što Bog od njih traži.”

Ivan Krstitelj iskazuje čast Isusu

22Nakon toga Isus sa svojim učenicima ode u pokrajinu Judeju. Tu se s njima zadržao neko vrijeme i krstio.

23U to je vrijeme Ivan Krstitelj krstio ljude u Enonu, blizu Salima, jer ondje bijaše mnogo vode, a ljudi su dolazili k njemu da ih krsti. 24Bilo je to prije nego što su Ivana bacili u tamnicu. 25Neki se Židov počne s Ivanovim učenicima prepirati oko krštenja. 26Oni zato dođu k Ivanu te mu rekoše: “Učitelju, onaj kojega si susreo na drugoj strani Jordana—onaj za kojega si rekao da je Krist—također krsti pa svi odlaze onamo umjesto k nama.”

27Ivan odgovori: “Nitko ne može ništa činiti ako mu to s neba nije dopušteno. 28Moj je posao pripraviti put tom čovjeku, tako da svi idu k njemu. Znate da sam vam otvoreno rekao da ja nisam Krist i da sam tu samo da mu pripravim put. 29Mnoštvo ide za onime što ga najviše privlači—mladenka će ondje gdje joj je mladoženja. Njegovi prijatelji, koji su uz njega, s njime se vesele. Ja sam mladoženjin prijatelj i moja je radost upravo postala potpunom. 30On treba sve više rasti, a ja se sve više umanjivati.

31On je došao s neba i veći je od sviju. Ja sam sa zemlje, pa je moje shvaćanje ograničeno na zemaljske stvari. Jer tko dolazi s neba, on je iznad svih. 32On svjedoči o onome što je vidio i čuo, a tako malo ih vjeruje što im govori. 33Oni pak koji su povjerovali njegovu svjedočanstvu, potvrđuju da je Bog istinit. 34On je poslan od Boga, govori Božje riječi, jer je Božji Duh na njemu bez mjere. 35Otac voli svojeg Sina i predao mu je vlast nad svime. 36Svi koji se pouzdaju u Božjega Sina da ih spasi imaju vječni život, a oni koji ga ne slušaju neće nikada imati vječni život, već gnjev Božji ostaje na njima.”