Jan 20 – SNC & NCA

Slovo na cestu

Jan 20:1-31

Ježíš vstává z mrtvých

1První den po sobotě, ještě před rozedněním, přišla k Ježíšovu hrobu Marie Magdaléna. Uviděla, že kamenný uzávěr hrobky je odsunut. 2Běžela k Petrovi a k učedníkovi, kterého měl Ježíš tolik rád, a oznámila jim: „Našeho Pána vzali z hro-bu a nevíme, kam ho položili.“

3-4Ti dva se zvedli a spěchali ke hrobu. Druhý učedník Petra předběhl a byl tam první. 5Do hrobu však jenom nahlédl a uviděl prázdné plátno. 6Ale tu přiběhl Petr, který vešel dovnitř a kromě plátna nalezl 7i šátek, jímž byla ovázána Ježíšova hlava; ten byl svinutý a položený zvlášť. 8-9Za Petrem vstoupil do hrobu i druhý učedník, všechno si prohlédl a uvěřil, že Ježíš vstal z mrtvých. Až dosud to totiž stejně jako ostatní nechápal.

Ježíš se zjevuje Marii z Magdaly

10Oba učedníci se vrátili zpět, 11ale Marie zůstala u hrobu a plakala. 12Náhle spatřila v hrobce dva anděly v bílém; seděli na obou koncích kamenné lavice, na níž předtím spočívalo Ježíšovo tělo.

13„Ženo, proč pláčeš?“ zeptali se jí.

„Vzali mého Pána a nevím, kam ho uložili.“

14Když to řekla, obrátila se a spatřila, že za ní někdo stojí. 15Neznámý ji oslovil: „Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?“

Myslela, že je to zahradník, a odpověděla: „Pane, jestli jsi ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho uložil, a já ho pochovám.“

16Ježíš jí řekl: „Marie!“

Pohlédla na něj a řekla: „Můj Mistře!“ a poklekla před ním.

17„Nedotýkej se mne!“ varoval ji Ježíš, „ještě jsem se nevrátil k svému Otci. Běž a pověz bratřím, že odcházím k svému i vašemu Bohu a Otci.“ 18Marie Magdaléna vyhledala učedníky a řekla jim: „Viděla jsem Pána,“ a sdělila jim, co jí uložil.

Ježíš se zjevuje učedníkům za zavřenými dveřmi

19Téhož dne večer byli učedníci pohromadě za zamčenými dveřmi, protože se báli, že teď přijdou Židé na ně. Pojednou stál Ježíš mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ 20Potom jim ukázal rány v rukou a v boku.

To byla radost pro učedníky, že zase vidí svého Pána! 21Ježíš opakoval: „Pokoj vám!“ a pokračoval: „Otec vyslal mne a já vysílám vás.“ 22Dýchl na ně a řekl: „Přijměte svatého Ducha! 23Komu budete zvěstovat odpuštění hříchů a kdo je přijme, tomu bude odpuštěno. Komu tu zvěst zadržíte, zůstává ve svém hříchu.“

Ježíš se zjevuje učedníkům včetně Tomáše

24Toho večera chyběl mezi učedníky Tomáš, kterému přezdívali Dvojče. 25Ostatní mu o setkání s Ježíšem vyprávěli, ale on pochyboval: „Neuvěřím, dokud neuvidím a neohmatám rány na jeho rukou a boku.“

26Po týdnu byli učedníci znovu spolu a tentokrát byl s nimi i Tomáš. Dveře byly zase zamčeny, když se Ježíš mezi ně postavil a oslovil je: „Pokoj vám!“ 27Potom se obrátil k Tomášovi: „Podívej se a sáhni si na mé rány! Už nepochybuj, ale věř!“

28Tomáš přesvědčen vyznal: „Jsi můj Pán a můj Bůh!“

29Ježíš mu na to řekl: „Viděl jsi mne, a proto věříš. Cennější však je nevidět a uvěřit.“

30-31Za dobu svého působení Ježíš před zraky učedníků vykonal mnoho dalších mocných činů, které nejsou v této knize zaznamenány. Ty činy, které jsou zaznamenány, ve vás mají vzbudit víru v Ježíše jako Božího Syna a zajistit vám tak věčný život.

New Chhattisgarhi Translation (नवां नियम छत्तीसगढ़ी)

यूहन्ना 20:1-31

खाली कबर

(मत्ती 28:1-8; मरकुस 16:1-8; लूका 24:1-12)

1हप्‍ता के पहिली दिन बड़े बिहनियां जब अंधियार रहय, मरियम मगदलिनी कबर करा आईस अऊ देखिस कि पथरा ह कबर के मुंहाटी ले हट गे हवय। 2तब ओह दऊड़त सिमोन पतरस अऊ ओ आने चेला करा गीस, जेकर ले यीसू मया रखय, अऊ ओमन ला कहिस, “ओमन परभू ला कबर म ले निकारके ले गे हवंय अऊ हमन नइं जानन कि ओमन ओला कहां रखे हवंय।”

3तब पतरस अऊ ओ आने चेला घर ले निकरिन अऊ कबर कोति गीन। 4ओ दूनों दऊड़त गीन, पर ओ आने चेला ह तेज दऊड़के पतरस ले आघू निकर गीस अऊ कबर करा पहिली हबरिस। 5निहरके ओह कबर म देखिस, त मलमल के कपड़ा ह उहां माढ़े रहय, पर ओह कबर के भीतर नइं गीस। 6तब ओकर पाछू पतरस ह आईस अऊ कबर के भीतर गीस। ओह देखिस कि मलमल के कपड़ा ह उहां माढ़े रहय। 7ओह ए घलो देखिस कि ओ गमछा जऊन ला यीसू के मुड़ म लपेटे गे रिहिस, मलमल के कपड़ा ले अलग मोड़ाके माढ़े रहय। 8तब ओ आने चेला घलो जऊन ह कबर करा पहिली हबरे रिहिस, भीतर गीस अऊ देखके बिसवास करिस। 9ओमन अभी तक ले परमेसर के बचन ले नइं समझे रिहिन कि यीसू ह मरे म ले जरूर जी उठही।

मरियम मगदलिनी ला यीसू के दरसन

(मत्ती 28:9-10; मरकुस 16:9-11)

10तब चेलामन वापिस अपन-अपन घर चल दीन। 11पर मरियम ह रोवत कबर के बाहिर ठाढ़े रिहिस; अऊ रोवत-रोवत ओह कबर के भीतर ला देखे बर झुकिस, 12अऊ ओह देखिस कि दू झन स्‍वरगदूत सफेद कपड़ा पहिरे उहां बईठे रहंय, जिहां यीसू के देहें रखाय रिहिस; एक झन मुड़ कोति बईठे रहय अऊ दूसर झन गोड़ कोति।

13स्वरगदूतमन ओकर ले पुछिन, “हे नारी, तेंह काबर रोवत हवस?” ओह कहिस, “ओमन मोर परभू ला ले गे हवंय, अऊ मेंह नइं जानव कि ओमन ओला कहां रखे हवंय।” 14ए कहिके, ओह पाछू मुड़िस अऊ यीसू ला उहां ठाढ़े देखिस, पर ओह नइं चिन्हिस कि एह यीसू अय।

15यीसू ह ओला कहिस, “हे नारी, तेंह काबर रोवत हवस? तेंह कोन ला खोजत हवस?” ओह यीसू ला माली समझके कहिस, “हे महाराज, कहूं तेंह ओला ले गे हवस, त मोला बता कि तेंह ओला कहां रखे हवस। मेंह ओला ले जाहूं।”

16यीसू ह ओला कहिस, “मरियम!” मरियम ह यीसू कोति मुड़िस, अऊ चिचियाके इबरानी भासा म कहिस, “रब्बूनी!” (जेकर मतलब होथे – “गुरूजी”)।

17यीसू ह ओला कहिस, “मोला झन छू, काबरकि मेंह अभी तक ले ददा करा ऊपर नइं गे हवंव। पर मोर भाईमन करा जा अऊ ओमन ला बता कि मेंह ओकर करा ऊपर जावत हंव, जऊन ह मोर ददा अऊ तुम्‍हर ददा, मोर परमेसर अऊ तुम्‍हर परमेसर ए।” 18मरियम मगदलिनी चेलामन करा जाके कहिस, “मेंह परभू ला देखे हवंव, अऊ ओह मोर ले ए बात कहे हवय।”

यीसू ह अपन चेलामन ला दरसन देथे

(मत्ती 28:16-20; मरकुस 16:14-18; लूका 24:36-49)

19ओहीच दिन जऊन ह हप्‍ता के पहिली दिन रिहिस, संझा के बेरा, जब चेलामन एक जगह म जुरे रहंय अऊ कपाटमन भीतर ले यहूदीमन के डर के मारे बंद रहंय, तब यीसू ह आईस अऊ ओमन के बीच म ठाढ़ होके ओमन ला कहिस, “तुमन ला सांति मिलय।” 20ए कहे के बाद यीसू ह अपन हांथ अऊ अपन पंजरा ओमन ला देखाईस। तब चेलामन परभू ला देखके बहुंत खुस होईन।

21यीसू ह ओमन ला फेर कहिस, “तुमन ला सांति मिलय। जइसने ददा ह मोला पठोय हवय, वइसने मेंह तुमन ला पठोवत हवंव।” 22ए कहिके, ओह ओमन ऊपर फूंकिस अऊ कहिस, “पबितर आतमा ला गरहन करव। 23यदि तुमन काकरो पाप छेमा करहू, त ओ पाप छेमा हो जाही; यदि तुमन ओमन के पाप छेमा नइं करहू, त ओमन छेमा नइं होवंय।”

थोमा ला यीसू के दरसन

24जब यीसू ह आईस, त ओ बखत बारहों चेलामन ले एक झन थोमा ह (जऊन ला दिदुमुस घलो कहे जावय) ओमन संग नइं रिहिस20:24 “दिदुमुस” के मतलब “जुड़वां” घलो होथे।25जब आने चेलामन ओला कहिन, “हमन परभू ला देखे हवन।” त ओह ओमन ला कहिस, “जब तक मेंह ओकर हांथमन म खीला के चिन्हांमन ला नइं देख लूहूं अऊ जिहां खीलामन रिहिन, उहां अपन अंगरी नइं डार लूहूं अऊ ओकर पंजरा म अपन हांथ नइं डार लूहूं, तब तक मेंह बिसवास नइं करंव।”

26एक हप्‍ता के बाद यीसू के चेलामन फेर घर म रिहिन अऊ थोमा ह ओमन के संग म रिहिस। कपाटमन भीतर ले बंद रहंय, तब फेर यीसू ह आईस अऊ ओमन के बीच म ठाढ़ होके कहिस, “तुमन ला सांति मिलय।” 27तब ओह थोमा ला कहिस, “तोर अंगरी ला इहां रख अऊ मोर हांथमन ला देख। अपन हांथ ला लानके मोर पंजरा म रख अऊ अबिसवासी नइं, पर बिसवासी बन।”

28ए सुनके थोमा ह ओला कहिस, “हे मोर परभू, हे मोर परमेसर!”

29तब यीसू ह कहिस, “तेंह मोला देखे के बाद बिसवास करय; पर धइन अंय ओमन, जऊन मन मोला बिगर देखे बिसवास करथें।”

30यीसू ह कतको अचरज के चिन्‍हां अपन चेलामन के आघू म देखाईस, जऊन मन ए किताब म नइं लिखे गे हवंय। 31पर एमन एकरसेति लिखे गे हवंय कि तुमन बिसवास करव कि यीसू ह परमेसर के बेटा – मसीह अय, अऊ ए बिसवास करे के दुवारा तुमन ओकर नांव म जिनगी पावव।