1Potom dal Pilát Ježíše zbičovat. 2Vojáci upletli z trní věnec, nasadili ho Ježíšovi na hlavu a hodili mu přes ramena rudý plášť. 3Obklopili Ježíše, bili ho a pokřikovali: „Ať žije židovský král!“
4-5Pilát se pokusil obměkčit žalobce a přesvědčit je o Ježíšově nevině tím, že jim ho předvedl zmučeného a zesměšněného. Ukázal na něj a řekl: „Člověk.“
6Velekněží a jejich stráž začali křičet: „Na kříž s ním, na kříž!“
„Ukřižujte si ho sami, pro mne je to nevinný člověk,“ řekl jim Pilát.
7„Podle našeho zákona je vinen,“ odporovali Židé. „Vydává se za Božího Syna.“
8Po tomto obvinění Pilátův neklid ještě více vzrostl. 9Vrátil se do soudní síně a zeptal se obžalovaného: „Co jsi vlastně zač?“ Ale Ježíš mlčel.
10„Tak ty se mnou nemluvíš? Nevíš, že rozhoduji o tvém životě a smrti?“ řekl Pilát.
11„Neměl bys nade mnou žádnou pravomoc, kdyby ti ji nedal Bůh,“ odpověděl Ježíš. „Ty porušuješ právo, ale moji žalobci na sebe berou větší vinu.“
12To ovlivnilo Piláta, aby se ještě jednou pokusil Ježíše osvobodit. Židé však sáhli k hrubému nátlaku: „Jestliže ho propustíš, zpronevěříš se císaři. Kdo se vydává za krále, staví se proti císařskému majestátu.“
13Když to Pilát slyšel, dal Ježíše vyvést na Dlážděné nádvoří a usedl do soudcovského křesla. 14Chtěl už případ uzavřít, protože bylo před polednem a večer začínaly židovské velikonoční svátky. Pověděl Židům: „Tak co s tím vaším králem?“
15Oni se dali do křiku: „Pryč s ním! Pryč s ním! Ukřižuj ho!“
Pilát ještě namítl: „Vašeho krále mám poslat na smrt?“
Velekněží prohlásili pokrytecky: „Nepotřebujeme krále! Máme přece římského císaře.“
Ježíš je veden k ukřižování
16Pilát se vzdal a předal Ježíše popravčí četě, aby ho ukřižovali.
17Tak naložili Ježíši na záda jeho vlastní kříž a vedli ho za město na pahorek zvaný „Lebka“, hebrejsky Golgota. 18Tam ho ukřižovali a po obou stranách vztyčili kříže pro dva zločince.
19Nad hlavou každého odsouzence bývalo napsáno, čím se provinil; na Ježíšův kříž dal Pilát napsat hebrejsky, latinsky a řecky: Ježíš Nazaretský, židovský král. 20Popraviště bylo blízko města, takže ten nápis četlo mnoho lidí. 21Velekněží protestovali u Piláta: „Nepiš, že je židovský král, ale že se za něj jenom vydával.“
22Pilát je odbyl: „Co jsem napsal, to tam bude!“ 23Popravčí četě podle práva náležely svršky odsouzenců. Ježíšův svrchní plášť – pruh plátěné látky – roztrhali na čtyři díly a podělili se o ně. Jeho nesešívaný spodní oděv, utkaný vcelku, nechtěli trhat, 24ale řekli si: „Budeme losovat, kdo z nás ho dostane.“ Tím nevědomky uskutečnili prorockou předpověď:
„Rozdělili si můj plášť a losovali o můj oděv.“
25U Ježíšova kříže stála jeho matka, její sestra, Marie Kleofášova a Marie Magdaléna. 26Ježíš pohlédl na svou matku a na milovaného učedníka Jana, který stál vedle ní. Jí řekl: „On teď bude tvůj syn,“ 27a jemu: „Přijmi ji jako svou matku.“ Od té chvíle se ten učedník o ni staral jako o vlastní.
Ježíš umírá na kříži
28Ježíš věděl, že se blíží konec. Řekl: „Žízním.“
29Vojáci namočili houbu do kyselého vína a na lodyze yzopu mu ji podali k ústům. Tím se také vyplnila prorocká předpověď. 30Ježíš svlažil rty a řekl: „Je dokonáno.“ Hlava mu klesla a skonal.
31Protože se blížila sobota a navíc začátek velkého svátku, nemohli Židé připustit, aby těla zůstala na křížích. Žádali Piláta, aby urychlil popravu a mrtvé dal sejmout. 32Oběma zločincům vojáci přerazili nohy. 33U Ježíše to bylo zbytečné, protože viděli, že je už mrtev. 34Jeden z vojáků mu kopím otevřel bok, aby se přesvědčil, zda již doopravdy zemřel. Z rány vytékala sražená krev a čirá tekutina.
35Popisuje to, kdo to viděl na vlastní oči. Můžete se na to spolehnout, je to pravda. 36Opět se naplnila dvě proroctví Písma: „Ani kost mu nebude zlámána,“ 37a „Uvidí, koho probodli.“
Ježíš je pohřben
38Ježíšovo tělo si na Pilátovi vyžádal Josef z Arimatie. Byl to Ježíšův učedník, který se dosud bál veřejně se k němu přiznat. Pilát souhlasil a Josef Ježíšovo tělo sňal z kříže. 39Pomáhal mu přitom Nikodém, který měl kdysi s Ježíšem noční rozhovor. Ten přinesl velké množství vonných látek.
40Ježíšovo tělo s těmito vonnými věcmi zavinuli do plátna, jak to Židé dělávají při pohřbívání.
41V zahradě nedaleko popraviště byla nová, dosud nepoužitá hrobka, vytesaná do skály. 42Tam Ježíše uložili, protože do začátku soboty nezbývalo mnoho času.
Jesus é condenado
1Então Pilatos mandou açoitar Jesus. 2Os soldados fizeram uma coroa de espinhos e colocaram-lha na cabeça, vestindo-lhe um manto cor de púrpura. 3“Viva, ó rei dos judeus!” E batiam-lhe.
4Pilatos apareceu de novo: “Vou tornar a trazê-lo, mas que fique bem entendido que não o acho culpado de coisa nenhuma.” 5Jesus surgiu com uma coroa de espinhos e uma túnica cor de púrpura. Pilatos disse: “Eis o Homem!”
6Ao vê-lo, os principais sacerdotes e os guardas do templo começaram a gritar: “Crucifica-o! Crucifica-o!”
“Levem-no e crucifiquem-no vocês”, disse Pilatos, “que eu não acho que seja culpado de nada.”
7Os judeus responderam-lhe: “Pela nossa Lei deve morrer, porque se intitulou Filho de Deus.”
8Quando Pilatos ouviu isto, ficou mais assustado do que nunca. 9Tornando a levar Jesus para dentro do palácio, perguntou-lhe: “De onde és tu?” Mas Jesus não deu resposta. 10“Não queres dizer nada?”, insistiu Pilatos. “Não compreendes que tenho poder para te soltar ou para te crucificar?”
11Jesus disse: “Não terias poder nenhum sobre mim se não te tivesse sido dado do alto. Por isso, ainda maior é o pecado de quem me trouxe aqui.”
12Pilatos tentou ainda soltá-lo, mas os judeus avisaram-no: “Se soltares esse homem, não és amigo de César. Quem se proclama rei é culpado de rebelião contra César!”
13Perante estas palavras, Pilatos tornou a levar-lhes Jesus e presidiu à sessão do tribunal, na plataforma de lajes, que em hebraico se chama Gabatá. 14Era agora cerca do meio-dia da véspera da Páscoa. E Pilatos disse aos judeus: “Aqui têm o vosso rei!”
15“Fora com ele!”, clamavam. “Fora com ele! Crucifica-o!”
“O quê? Crucificar o vosso rei?”, perguntou Pilatos.
“Não temos outro rei senão o César”, gritaram os principais sacerdotes.
16Então Pilatos entregou-lhes Jesus para ser crucificado.
Jesus é crucificado
(Mt 27.32-44; Mc 15.21-32; Lc 23.26-43)
Pegaram nele e levaram-no para fora da cidade. 17Carregando a cruz, Jesus foi para o local a que chamavam “Lugar da Caveira” (em hebraico, Gólgota). 18Ali o crucificaram na companhia de dois outros homens, um de cada lado. 19E Pilatos pôs por cima dele uma tabuleta que dizia:
jesus de nazaré, rei dos judeus.
20Muitos judeus puderam ler estes dizeres, porque o sítio onde Jesus foi crucificado ficava perto da cidade. A tabuleta estava escrita em hebraico, latim e grego.
21Os principais sacerdotes disseram a Pilatos. “Muda a frase de modo que, em vez de ‘rei dos Judeus’, fique o que ele disse de si: ‘Eu sou o rei dos Judeus.’ ”
22Mas Pilatos respondeu: “O que escrevi, escrevi.”
23Depois de crucificarem Jesus, os soldados fizeram quatro lotes com a sua roupa, um para cada um deles. 24Mas disseram: “Não rasguemos a túnica!”, porque não tinha costura. “Lancemos sortes para ver quem fica com ela.” Assim se cumpriu a profecia das Escrituras:
“Repartem a minha roupa entre si
e tiram à sorte a minha túnica.”19.24 Sl 22.18.
Ora, assim fizeram os soldados.
25Junto à cruz, estavam a mãe de Jesus, a sua tia Maria, mulher de Clopas, e Maria Madalena. 26Quando Jesus viu a sua mãe ali de pé, junto ao discípulo a quem ele amava, disse-lhe: “Ele é teu filho!” 27E ao discípulo: “Ela é tua mãe!” E a partir daquele momento este discípulo recolheu-a em sua casa.
A morte de Jesus
(Mt 27.45-56; Mc 15.33-41; Lc 23.44-49)
28Jesus sabia que estava já tudo acabado e, para cumprir as Escrituras, disse: “Tenho sede!” 29Encontrava-se ali pousado um recipiente com vinho azedo; mergulharam nele uma esponja e, colocando-a num hissopo, aproximaram-lha dos lábios. 30Depois de o ter provado, Jesus disse: “Está acabado!” E curvando a cabeça, entregou o espírito.
31Os anciãos não queriam que as vítimas continuassem ali penduradas no dia seguinte, que era sábado, mas um sábado especial, por ser o da Páscoa. Por isso, pediram a Pilatos que lhes mandasse partir as pernas e já poderiam ser apeados. 32Assim os soldados vieram e partiram as pernas dos dois que tinham sido crucificados com Jesus. 33Mas quando se aproximaram dele, viram que já estava morto e não lhas quebraram. 34Mesmo assim, um dos soldados ainda lhe atravessou o lado com uma lança, saindo sangue e água da ferida. 35Eu próprio assisti a tudo isto e escrevi este relato exato, para que também vocês possam crer. 36Os soldados fizeram isto em cumprimento da passagem das Escrituras que diz: “Nem um dos seus ossos será quebrado.”19.36 Êx 12.46; Nm 9.12; Sl 34.20. 37E também: “Olharão para aquele a quem trespassaram.”19.37 Zc 12.10.
Jesus é sepultado
(Mt 27.57-61; Mc 15.42-47; Lc 23.50-56)
38Depois disto, José de Arimateia, que fora discípulo secreto de Jesus, com medo dos judeus, pediu a Pilatos que autorizasse a descida do corpo. Pilatos deixou e ele levou o corpo. 39Nicodemos, o homem que procurara Jesus de noite, veio também, trazendo uns trinta e cinco quilos de unguento feito de mirra e aloés. 40Os dois envolveram o corpo de Jesus em lençóis de linho embebidos em perfumes, de acordo com o costume judaico de enterramento. 41O local da crucificação ficava perto de um jardim onde havia um túmulo novo que nunca fora usado. 42E assim, devido à necessidade de se apressarem antes que chegasse o sábado, e também por o túmulo ficar perto, colocaram ali o corpo.
