Ježíš je zrazen a zajat
1Po této modlitbě odešel Ježíš se svými učedníky do olivového háje za potok Kidrón. 2Zrádce Jidáš toto místo dobře znal, protože tam s Ježíšem a učedníky často chodíval. 3Teď tam vedl chrámovou stráž posílenou vojenskou jednotkou; byli ozbrojení a svítili si na cestu kahany a pochodněmi.
4Ježíš věděl, co ho čeká. Vyšel jim naproti a zeptal se: „Koho hledáte?“
5„Ježíše z Nazaretu,“ odpověděli.
„To jsem já,“ řekl jim.
6Když to uslyšeli, ustoupili zpět a padli na zem.
7„Koho hledáte?“ zeptal se jich Ježíš znovu.
„Ježíše Nazaretského,“ opakovali.
8„Vždyť jsem vám již řekl, že jsem to já. Tady mne máte, ale tyhle nechte odejít.“
9Tak se splnil jeho slib, že neztratí žádného z těch, které mu Otec svěřil.
10Šimon Petr vytasil meč, napadl jednoho z nich a uťal mu pravé ucho. Byl to Malchos, sluha nejvyššího kněze. 11Ale Ježíš řekl Petrovi: „Schovej svůj meč! Otec určil, abych trpěl.“
Annáš vyslýchá Ježíše
12V té chvíli se ozbrojenci Ježíše zmocnili a spoutali ho. 13Vedli ho nejprve k Annášovi, tchánovi úřadujícího velekněze Kaifáše. 14Byl to právě Kaifáš, který zastával ve veleradě názor, že je prospěšnější, aby zemřel jeden člověk, než aby byl vydán všanc národ.
15Petr Ježíše neopustil a sledoval ho s jiným učedníkem. Ten byl známým nejvyššího kněze, a tak se dostali za Ježíšem až na nádvoří veleknězova paláce. 16Petr zůstal před vraty. Jeho společník se přimluvil u vrátné, aby Petra pustila dovnitř. 17Ta se Petra zeptala: „Nepatříš i ty mezi společníky toho člověka?“
„Co tě nemá!“ ohradil se Petr.
18Protože bylo sychravo, zapálili si sluhové a strážci oheň a hřáli se kolem něho. Petr se šel také hřát.
19Mezitím Annáš zahájil výslech: „Kdo s tebou chodil? Čemu jsi učil?“
20„Mé učení je obecně známé,“ odpověděl Ježíš. „Mluvíval jsem veřejně v synagogách i v chrámu. Tam má každý Žid přístup. Potají jsem nemluvil nic. 21Co se vyptáváš mne? Ptej se mých posluchačů, ti vědí, co jsem říkal.“
22„Jak to mluvíš s veleknězem?“ obořil se na Ježíše jeden ze strážných a udeřil ho.
23Ježíš se ohradil: „Jestli nemám pravdu, tak to dokaž. Jsem-li v právu, proč mne biješ?“
24Annáš potom předal spoutaného vězně Kaifášovi.
Petr zapírá, že zná Ježíše
25Jak se tak Petr hřál u ohně, kdosi se ho zeptal: „Nejsi také jeden z Ježíšových učedníků?“
Petr to popřel.
26Jeden z veleknězových sluhů, příbuzný Malchose, kterého Petr poranil, ho obvinil: „Vždyť jsem tě s ním viděl tam v zahradě!“
27Petr to opět popřel a vtom zakokrhal kohout.
Ježíš je souzen Pilátem
28Ráno odvedli Ježíše od Kaifáše k římskému místodržiteli. Židovští žalobci do jeho domu nevstoupili, aby se neposkvrnili v den svátku a nebyli tak vyloučeni z účasti na velikonoční večeři. 29Pilát tedy vyšel k nim a ptal se: „Z čeho toho člověka obviňujete?“
30„Je to zločinec! Proč bychom ho sem jinak vodili,“ odpověděli.
31„Tak si ho nechte a suďte podle svých zákonů,“ odsekl Pilát.
„Vždyť víš, že nemáme právo nikoho popravit,“ bránili se Židé.
32Tak se naplnila Ježíšova slova, kterými předpověděl způsob své smrti.
33Pilát se vrátil dovnitř, nechal si Ježíše předvolat a zeptal se ho: „Ty jsi král Židů?“
34„Zajímá tě to osobně, nebo v souvislosti s žalobou?“ otázal se Ježíš.
35„Jsem snad Žid, abys mohl být mým králem?“ ohradil se Pilát. „Tvůj vlastní národ a tvoji představení tě sem předvedli. Čeho ses dopustil?“
36Ježíš odpověděl: „Jsem král, ale nejde mi o politickou moc. Kdyby moje království bylo pozemské, moji poddaní by mne proti Židům ubránili. Má říše je jiného druhu.“
37„Přece jsi tedy král,“ konstatoval Pilát.
„Sám to připouštíš,“ odpověděl Ježíš. „Narodil jsem se proto, abych oznámil pravdu o tomto království. Kdo miluje pravdu, ten mne poslouchá.“
Pilát vydává Ježíše k ukřižování
38„Co je pravda?“ ukončil Pilát rozhovor a vyšel opět k Židům. „Ten člověk je nevinný,“ prohlásil. 39„Jestli ho vy považujete za zločince, udělím mu velikonoční amnestii, jak je tady zvykem. Chcete, abych vám propustil židovského krále?“
40Oni však křičeli: „Toho ne! Propusť Barabáše!“
Ten Barabáš byl buřič.
Isusovo uhićenje
(Mt 26:47-56; Mk 14:43-50; Lk 22:47-53)
1Rekavši to, Isus sa svojim učenicima prijeđe na drugu stranu potoka Kedrona te uđe s njima u maslinik. 2A izdajnik Juda poznavao je to mjesto jer je Isus često onamo odlazio sa svojim učenicima. 3Svećenički poglavari i farizeji dali su Judi četu vojnika i stražare da odu onamo. Oni stignu do maslinika sa zapaljenim bakljama, svjetiljkama i oružjem.
4Isus je znao što će se sve dogoditi. On istupi pred njih i upita: “Koga tražite?”
5“Isusa iz Nazareta!” odgovore oni.
“Ja sam”, reče Isus. S njima je stajao i njegov izdajnik Juda. 6Kad im je rekao “Ja sam”, svi ustuknu i popadaju na zemlju. 7Ponovno ih upita: “Koga tražite?”
Opet odgovore: “Isusa iz Nazareta!”
8“Rekao sam vam: ja sam”, odgovori Isus. “Ja sam taj kojega tražite. Pustite druge neka idu.” 9Rekao je to da bi se ispunilo proročanstvo koje je upravo spomenuo: “Nisam izgubio nijednoga od ovih koje si mi dao.”18:9 Vidjeti: Ivan 6:39; 17:12.
10Tada Šimun Petar potegne mač i odsiječe desno uho sluzi velikog svećenika, koji se zvao Malko. 11Ali Isus reče Petru: “Spremi mač u korice! Zar da ne ispijem čašu koju mi je Otac dao?”
Ana ispituje Isusa
(Mt 26:57, 69-70; Mk 14:66-68; Lk 22:54-57)
12Tako židovski stražari s četom vojnika i njihovim zapovjednikom uhvate Isusa i svežu ga. 13Odvedu ga najprije Ani, tastu Kajfe, koji je te godine bio veliki svećenik. 14Kajfa je bio taj koji je savjetovao židovskim vođama: “Bolje da jedan čovjek umre za narod.”
Petar se prvi put odriče Isusa
15Šimun Petar i još jedan učenik koji je poznavao velikog svećenika izdaleka su ih slijedili. Tako je taj drugi učenik mogao ući u dvorište velikog svećenika skupa s Isusom, 16a Petar je ostao vani, pred vratima. Drugi učenik tada porazgovara sa sluškinjom koja je pazila kraj vrata pa ona uvede i Petra. 17Ta sluškinja, vratarica, upita Petra: “Nisi li i ti jedan od Isusovih učenika?”
“Nisam”, odvrati Petar.
18Stražari i služinčad stajali su pokraj vatre koju su naložili i grijali se jer je bilo hladno. I Petar je stajao ondje s njima grijući se.
Veliki svećenik ispituje Isusa
19Unutra veliki svećenik počne ispitivati Isusa o njegovim učenicima i o onome što ih je poučavao. 20Isus odgovori: “Što sam poučavao, naširoko je poznato jer sam redovito poučavao u sinagogi i u Hramu. Čuli su me svi Židovi i ništa nisam poučavao tajno a da to nisam i javno rekao. 21Zašto to mene pitaš? Pitaj one koji su me slušali. Oni znaju što sam govorio!”
22Jedan od vojnika koji je ondje stajao šakom udari Isusa po licu. “Zar se tako odgovara velikom svećeniku?” upita.
23“Ako sam pogrešno rekao, dokaži da je pogrešno”, odgovori Isus. “Zar ćeš udarati čovjeka samo zato što govori istinu?”
24Tada Ana pošalje svezanoga Isusa velikome svećeniku Kajfi.
Petar se drugi put odriče Isusa
(Mt 26:71-75; Mk 14:69-72; Lk 22:58-62)
25U međuvremenu, dok se Šimun Petar grijao kraj vatre, ponovno ga upitaju: “Da nisi i ti jedan od njegovih učenika?”
“Nisam!” odgovori on.
26Ali jedan od slugu velikoga svećenika, rođak onoga kojemu je Petar odsjekao uho, upita ga: “Zar te nisam vidio ondje u masliniku skupa s Isusom?” 27Petar opet zaniječe. A pijetao odmah zakukuriče.
Isus pred Pilatom
28Isusovo preslušanje pred Kajfom završilo je u rane jutarnje ure. Zatim ga odvedu u palaču rimskoga upravitelja. Njegovi tužitelji nisu sâmi onamo ulazili jer bi ih ulazak onečistio pa ne bi smjeli jesti pashalnu večeru. 29Zato Pilat, upravitelj, iziđe k njima te ih upita: “Za što optužujete ovog čovjeka?”
30“Ne bismo ga predali tebi da nije zločinac!” odgovore oni.
31“Onda ga odvedite i sami mu sudite po svojim zakonima”, reče Pilat.
“Ali nama nije dopušteno ubiti čovjeka!”—kazaše. 32Time se ispunilo Isusovo proročanstvo o njegovu smaknuću.18:32 Vidjeti: Ivan 12:32-33.
33Tada se Pilat vrati u palaču i naredi da mu dovedu Isusa. “Jesi li ti kralj Židova?” upita ga.
34“Jesi li se tog pitanja dosjetio sam ili su ti drugi govorili o meni?” upita ga Isus.
35“Zar sam ja Židov?” odgovori Pilat. “Tvoj vlastiti narod i svećenički poglavari predali su te meni. Zašto? Što si učinio?”
36Isus odgovori: “Moje kraljevstvo ne pripada ovomu svijetu. Kad bi mu pripadalo, moji bi se podanici borili da ne budem predan Židovima. Ali moje kraljevstvo nije od ovoga svijeta!”
37Pilat upita: “Ti dakle jesi kralj?” “Ti to kažeš”, odgovori Isus. “Da, ja sam kralj; rodio sam se da bih svjedočio za istinu. Svaki onaj koji voli istinu poslušat će moj glas.”
38Pilat upita: “A što je istina?” Tada ponovno iziđe pred židovski narod i reče im: “Ja na njemu nisam našao nikakve krivnje. 39A vi svake godine u vrijeme Pashe imate običaj tražiti da vam pustim nekoga iz zatvora. Hoćete li da oslobodim židovskoga kralja?”
40Ali oni nato poviču: “Ne! Ne njega, nego Barabu!” A Baraba je bio prevratnik.
