Slovo na cestu

Jan 16:1-33

1Těmito slovy jsem vás chtěl varovat, abyste nepodlehli zmatku z budoucích událostí. 2Nejdříve vás vyženou ze synagog. Pak vás budou dokonce zabíjet v domnění, že tím slouží Bohu. 3Budou to dělat, protože nepoznali Otce ani mne. 4Říkám to proto, abyste se na má slova rozpomněli, až se naplní.

Zatím jsem o tom nemluvil, protože jsem byl s vámi.

Ježíš učí o Duchu svatém

5-6Můj čas se však naplnil a já brzy odejdu k tomu, který mne poslal. Vidím však, že nechápete, kam jdu. Místo abyste se radovali, jste stísněni smutkem a starostmi. 7Věřte mi, že pro vás bude lepší, když odejdu. Kdybych zůstal, Zastánce by k vám nepřišel. Odejdu-li, pošlu ho k vám.

8Až přijde, ukáže lidem, v čem spočívá hřích, zda existuje spravedlnost a koho je třeba soudit.

9Hřích je v tom, že lidé ve mne nevěří. 10Spravedlnost je v tom, že Bůh potrestal Krista jako zástupce hříšníků, vzkřísil ho a přijal do své slávy. 11A soud znamená, že uchvatitel tohoto světa je již odsouzen.

12Je toho ještě mnoho, co bych vám chtěl říci, ale vy to nemůžete v této chvíli pochopit. 13Teprve až přijde Duch svatý, odkryje vám plnou pravdu. 14On bude jejím věrným tlumočníkem. Oznámí vám i to, co má přijít.

15Nebude zdůrazňovat sebe, ale vyvyšovat mne, protože mně Otec svěřil všechno. A tak co vám sdělí Duch, bude ukazovat vždycky ke mně.

Ježíš učí o užívání jeho jména v modlitbě

16Zanedlouho již mezi vámi nebudu, ale brzy potom mě znovu uvidíte. Pak půjdu zase k Otci.“

17-18„O čem to jen mluví?“ ptali se učedníci jeden druhého. „Kde bude zanedlouho? Kdy ho zase uvidíme? Co to znamená, že půjde k Otci? Tomu nerozumíme.“

19Ježíš poznal, že si učedníci s jeho slovy nevědí rady. „Vysvětlím vám to,“ řekl. 20„Brzy se svět bude radovat z mého utrpení, zatímco vy budete plakat. Ale váš pláč se záhy promění v radost, protože mne opět uvidíte. 21Vaše radost se bude podobat radosti ženy, která zapomněla na všechnu úzkost a porodní bolesti, protože se jí narodilo dítě. 22-23Nyní jste smutní, ale budete se zase radovat, až se setkáme. O tuto radost vás nikdo nepřipraví. Pak všechno pochopíte.

24Znovu vás vyzývám, abyste se ve svých modlitbách k Otci na mne odvolávali a on vás vyslyší. Proste, Bůh vás obdaruje a vaše radost bude plná.

25Dosud jsem o těchto věcech mluvil v podobenstvích, ale brzy budu o Otci hovořit otevřeně. 26Nespoléhejte se na to, že já budu prosit Otce za vás, ale vy se modlete a odvolávejte na mne. 27Vždyť vás Otec miluje pro vaši lásku ke mně a pro víru, se kterou jste mne přijali jako Božího Syna.

28Pravda je nejen to, že jsem od Otce přišel, ale i to, že se k němu opět vrátím.“

29„Teď už ti rozumíme,“ přisvědčili učedníci. „Co jsi dříve říkal v náznacích, pověděl jsi teď jasně. 30Pochopili jsme, že víš všechno a rozumíš už napřed našim otázkám. Teď opravdu věříme, že jsi přišel od Boha.“

31„Opravdu tomu věříte?“ otázal se jich Ježíš. 32„Nastane čas, vlastně už nastal, kdy se rozprchnete do svých domovů a necháte mne samotného. Já však nebudu sám, protože Otec je se mnou. 33Toto všechno jsem vám řekl proto, abyste ve spojení se mnou našli jistotu a klid. Svět vám připraví mnoho těžkostí, ale neztrácejte odvahu. Já jsem nad ním zvítězil.“

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Juan 16:1-33

1Ama ñitcarishpa Ñucamanta saquirichunmi, caicunataca huillani. 2Cancunataca tandanacuna huasicunamanta llujshichishpa cachangacunami. Maijanpish cancunata huañuchishpaca, ‘Taita Dios munashcatami ruranchij’ yuyangacunami. Chai punllaca, ñallami chayamunga. 3Yayatapish, Ñucatapish mana rijsishcamantami chashnaca rurangacuna. 4Chai punlla chayamujpica, cancunaman Ñuca ña huillashcata yuyarichunmi cunanman huillacuni. Ñuca cancunahuanraj cashpami, caicunataca manaraj callarimantapacha huillarcani.

Diospaj Espíritu shamushpami tucuita yachachinga

5Cunanca Ñucata Cachajpajmanmi ricuni. Cancunaca pi mana Ñucataca: “¿Maimantaj ricungui?” nishpallapish tapunguichijchu. 6Ashtahuanpish Ñuca caicunata nijpica, shungu allashpamari llaquiringuichij. 7Mana cancunata inquitangaraiculla caita nicunichu: Ñuca rinamari cancunapajca alli. Ñuca mana rijpica, Cushichijca manataj cancunapajmanca shamungachu. Ashtahuanpish Ñuca rishpamari, paita cachasha. 8Pai shamushpaca, cai pachapi causajcunamanca, jucha tiyashcatapish, Dios-huan alli tucuna tiyashcatapish, llaquichina punlla chayamushcatapishmi, chashnataj cashcata ricuchinga. 9Jucha tiyashcata nishpaca, Ñucata mana crishca, jucha cashcatami ricuchinga. 10Dios-huan alli tucunamantaca, paihuan alli tucuna tiyachun, Yayapajman Ñuca ricujpi cancuna Ñucata ña mana ashtahuan ricuna cashcatami ricuchinga. 11Llaquichina punlla chayamushcamantaca, cai pachata mandajta ña jatun llaquipi churashcatami ricuchinga.

12Cancunamanca achca huillanacunata charinirajmi. Ashtahuanpish cunanca, manarajmari tucuita huaquichi tucunguichijchu. 13Shina cajpipish, Cashcatataj huillaj Espíritu shamushpamari, tucuita alli yachachinga. Paipaj quiquin yuyaillamantaca, mana rimangachu. Ashtahuanpish tucui imalla uyamushcatami cancunamanca rimanga. Shamuj punllacunapi imalla tucuna cashcatapishmi, yachaj chayachinga. 14Pai, Ñucapajta japishpa cancunaman yachaj chayachishpami, Ñuca jatun cashcata ricuchinga. 15Yaya tucui charishcaca, Ñucapajmi. Chaimantami ‘Paica Ñucapajta japishpa, cancunamanca yachachinga’ nircani.

16Ñucataca ashallahuanca ña mana ricunguichijchu. Chai qʼuipaca, Ñucataca cutinmi ashacama ricunguichij, Ñucaca Yayapajmanmi ricuni— nircami.

Jesusca ‘Minchacama’ nishpami rishca

17Chashna nijpi yachacujcunamanta maijancunaca, caishuj chaishujmi:

«“Ñucataca ashallahuanca ña mana ricunguichijchu. Chai qʼuipaca, cutinmi ashacama ricunguichij, Ñucaca Yayapajmanmi ricuni” nishpaca, ¿imatataj nisha ninchu, imamí? 18“Ashallahuanca cutinmi ricunguichij” nishcatamari mana entendi tucunchij. ¿Imatataj nisha ninchu, imamí?» ninacurcami.

19Jesusca, paicuna tapushun yuyacushcata yachashpami cashna nirca:

—¿“Ashallahuanca Ñucataca, ña mana ricunguichijchu, chai qʼuipaca cutinmi ashacama ricunguichij” nishcatachu cancunapuralla tapunacucunguichij, imamí? 20Cancunaca anchata llaquirishpa huacanguichijmi. Ashtahuanpish cai pachapaj cajcunaca cushicungami. Cancunapaj llaquica cushicuimanmi tigranga, chaica chashnatajmi. 21Huarmica huachana pajtajpica, achcatami nanachin. Shina cashpapish huahuata huachashca qʼuipaca, nanaihuan huañucushcata cungarishpami, cai pachapi huahuayuj tucushcamantaca, achcata cushicun. 22Chashnallatajmi cancunapish, cunanca llaquilla canguichij. Cutin Ñuca ricuj shamujpica, cancunapaj shunguca cushicungami. Chai cushicuitaca, pipish manataj quichungachu. 23Chai punllaca Ñucataca, imata ña mana tapucunguichijchu. Ñucamanta tucui imatapish Yayata mañajpica paica cungallami, chaica chashnatajmi. 24Cunancamaca, imata manaraj Ñuca shutipi mañashcanguichijchu. Mañaichijlla, chasquinguichijmi. Chasquishpami jatunta cushicunguichij.

25Cancunamanca caicunataca, parlocunahuan yuyachishpallami huillacurcani. Shina cajpipish parlocunallahuan yuyachishpa yachachina punllacuna tucurijpica, Ñuca Yayamantaca tucuitami alli huillasha. 26Chai punllapica, ña mana Ñucallataj cancunamantaca Yayata mañashachu. Ashtahuanpish cancunallatajmari Ñuca shutipi mañanguichij. 27Cancunaca Ñucataca cʼuyarcanguichijmi, Taita Diospajmanta shamushcatapish crircanguichijmi. Chaimantami cancunataca, Yayaca cʼuyan. 28Yayapajmantami cai pachamanca shamurcani. Cai pachata saquishpami, cutin Yayapajllamantaj tigragrini— nircami.

29Shina nijpi yachacujcunaca, cashnami nirca:

—Cunantajca, ña mana ima parlocunahuan yuyachishpa huillanguichu, entendinallatamari huillangui. 30Cunantajca, tucui imatapish yachaj cashcatami ricunchij. Pi mana imata tapujllapitaj, tucuita huillanguillamari. Chaimantami cantaca, Taita Diospajmanta shamushcata crinchij— nircacunami.

31Chashna nijpi Jesusca, cashnami nirca:

—¿Cunanchu cringuichij? 32Cunanca Ñucallata saquishpa, cancuna urata janajta rina horasmari chayamucun. Ñami chayamushcapish. Shina cajpipish mana Ñucalla cashachu. Ñuca Yayaca Ñucahuanmari. 33Ñucamanta cushicuchunmi, tucui caicunataca huillani. Cai pachapica, llaquita apanguichijmi. Chashna cajpipish cai pachataca ñami misharcani, Ñucapi shunguta churaichijlla— nircami.