Slovo na cestu

Jan 10:1-42

Ježíš je dobrý pastýř

1„Každý ví, že kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, není pastýř, ale zloděj. 2Pastýř vchází do ovčince zásadně dveřmi. 3Hlídač otevírá jenom jemu a ovce svého pána poznávají už po hlase. Pastýř na ně volá jménem a ony k němu běží, protože vědí, že je vyvede na pastvu. 4Vodí své stádo a ovce ho následují, protože znají jeho hlas. 5Cizího člověka neposlechnou a nejdou za ním, protože jeho hlas neznají.“

6Posluchači nepochopili toto Ježíšovo srovnání, 7a tak je vysvětlil: „Já jsem pastýř, který střeží vchod do ovčince. 8Všichni, kdo se tam dobývají jinudy, jsou zloději a lupiči a ovce je neposlouchají. 9Já jsem vchod. Kdo mnou vejde, bude zachráněn. A kdo se mnou bude vcházet i vycházet, nebude mít nedostatek. 10Zloděj ovce krade a zabíjí, já jim však přináším život plný hojnosti.

11Já jsem dobrý pastýř, který za ovce i život obětuje. 12-13Námezdný pastevec nemá k ovcím vztah, a když se blíží vlk, uteče. Ovce nejsou jeho, a tak mu na nich nezáleží. Ať je vlk třeba rozežene nebo roztrhá. 14Já jsem však dobrý pastýř a mám rád své ovce a ony mne. 15Podobně mne miluje Otec a já zas Otce. Za ovce položím i život. 16Mám ještě jiné ovce, mimo vyvolený národ. I ty svolám, přivedu je a bude jeden ovčinec a jeden pastýř.

17Protože dávám svůj život, Otec mne miluje a z lásky mi ho zase vrátí. 18Nikdo mne nemůže zabít bez mé vůle. Je v mé moci, abych se života vzdal a opět ho získal. Činím to z pověření svého Otce.“

19Ježíšova slova opět vyvolala mezi posluchači roztržku. 20Mnozí říkali: „Je posedlý démonem a dočista se zbláznil. Vůbec ho neposlouchejte.“

21Jiní však mínili: „To není řeč posedlého. Což může zlá moc uzdravit slepého?“

Náboženští vůdcové ohrožují Ježíše v chrámu

22V Jeruzalémě se právě konala výroční slavnost zasvěcení chrámu. Bylo to v zimním období dešťů, 23a tak se Ježíš procházel chrámovým podloubím. 24Židé ho obklopili a ptali se ho: „Jak dlouho nás necháš ještě v nejistotě? Proč nám otevřeně neřekneš, jsi-li opravdu Mesiáš?“

25„Vždyť jsem vám to již nejednou řekl, ale vy jste to nikdy nevzali vážně,“ odpověděl jim Ježíš. „Mé činy vydávají svědectví o tom, že jsem Mesiáš. Vždyť je konám z Otcova pověření. 26Nevěříte mi, protože nepatříte do mého stáda. 27Moje ovce slyší můj hlas a následují mne; já je miluji 28a dávám jim věčný život. Vysvobodím je ze smrti, nikdo a nic mi je z ruky nevyrve. 29-30Já a Otec jsme jedno, a koho Bůh uchopil, toho se nikdy nevzdá. Kdo je větší než Bůh?“

31To Židy tak popudilo, že začali sbírat kameny a chtěli Ježíše zabít. 32Ježíš se hájil: „Ve všech mých činech jste mohli vidět Boží lásku. Pro který z nich mne chcete ukamenovat?“

33„Nechceme tě ztrestat pro tvé činy, ale protože se rouháš,“ vyjeli na něho Židé. „Jsi člověk a děláš ze sebe Boha.“

34-36Ježíš se hájil slovem Písma, kde sám Bůh propůjčuje určitým lidem titul bohové. „Písmo berete za neměnnou autoritu. Proč vám najednou vadí, když se Božím Synem nazývám já, zplnomocněný Boží vyslanec? Prokázal jsem přece, že mne Bůh poslal a zplnomocnil. 37Jestliže jsem nekonal Otcovy skutky, nevěřte mi. 38Jestliže jsem je konal, nechte se jimi přesvědčit. Dokazují důvěrnou jednotu mezi mnou a jím.“

39Židé se chtěli Ježíše znovu zmocnit, ale on jim unikl. 40Odešel za Jordán a zdržoval se na místě, kde předtím Jan křtil.

41Mnozí z těch, kteří za Ježíšem přicházeli, si říkali: „Jan sice nedělal zázraky, ale všechno, co o tomto muži řekl, se plní.“

42Mnozí tam v Ježíše uvěřili.

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Juan 10:1-42

Jesusca alli Michijmi

1Corral punguta mana yaicushpa, maitapish huichiyashpa Ovejacunapajman yaicujca shuhuami, chapashpa huañuchijmi, chaica chashnatajmari. 2Ashtahuanpish ovejacunata michijtajca, pungutami yaicun. 3Paimanmi corralpi cuidajca, punguta pascashpa ricuchin. Ovejacunaca, michij rimajtaca uyanmi. Michijca paipaj ovejacunataca, shutipi cayashpami llujshichin. 4Tucui paipaj quiquin ovejacunata canllaman llujshichishpaca, paicunata ñaupashpami rin. Ovejacunaca, michijpaj rimaita rijsishcamantaca catinllacunami. 5Ashtahuanpish mana rijsishcataca mana catinchu. Mana rijsishcacunapaj rimaita uyashpaca, mancharishpa, maitapish rinllacunami— nircami.

6Jesús cai parlohuan yuyachijpica, paicunaca imata nisha nishcata mana entendircacunachu.

7Chaimantami, Jesusca cutin cashna nirca: «Ñucami ovejacuna yaicuna Pungu cani, chaica chashnatajmari. 8Tucui Ñucapaj ñaupa shamujcunaca shuhuacunami, chapashpa huañuchijcunami carca. Chaimantami ovejacunaca, mana uyarcacuna. 9Ñucaca Pungumi cani. Pipish Ñucamanta yaicujca, quishpiringami. Corralman yaicungami, llujshingami, micunatapish japingami. 10Shuhuaca shuhuangapaj, huañuchingapaj, tucuchingapajllami shamun. Ñucaca causaita charichun, yallijta charichunmi shamurcani.

11Ñucaca, alli Michijmi cani. Alli Michijca, ovejacunamantaca quiquin causaitami cun. 12Ashtahuanpish cullquiraiculla michijca, mana michijtajchu, ovejacunapish mana paipajchu. Chaimantami atuj shamujpica, shitashpa miticugrinlla. Atujca ovejacunataca japishpa apanllami, caita chaita callpachinllami. 13Chashna cullquiraiculla michijca miticunllami. Cullquimantalla michicushcamantaca, ovejacuna imapish tucuchun shitashpa rinllami.

14Ñucaca, alli Michijmi cani. Ñuca ovejacunataca rijsinimi, paicunapish Ñucataca rijsinmi. 15Ima shinami Yayaca ñucata rijsin, chashnallatajmi Ñucapish Yayataca rijsini. Ñucaca ovejacunamanta causaita cunimi.

16Mana cai corralpi caj shujtaj ovejacunatapish charinimi. Paicunatapish pushamunatajmi cani. Paicunapish Ñuca rimashcataca uyangacunami. Shuj canllallami tucunga, shuj Michijllami tiyanga. 17Cutinllataj chasquingapaj Ñuca causaita cushami. Chaimantami, Yayaca Ñucata cʼuyan. 18Pi mana Ñuca causaitaca quichui tucunchu, Ñucallataj huañusha nijpimi huañuchingacuna. Ñucallataj huañui tucunimi, Ñucallataj causari tucunimi. Ñuca Yayallatajmi chashna rurachun mandarca» nircami.

19Chashna huillashcata uyashpaca, judiocunaca cutinllatajmi paicunapura chʼican chʼicanta yuyashpa rimanacurcacuna. 20Paicunapuramanta achcacunami: «Paica supai japishca, muspamari. ¿Imapajtaj uyacushunpish?» nircacuna. 21Cutin shujtajcunaca: «Chashna shimicunataca supai japishca cashpaca, mana rimanmanchu. Supaica mana ricujcunapaj ñahuicunataca, ¿pascai tucunchari?» nircacunami.

Jesusca Diosllataj cashcatami huillashca

22Jerusalenpica chiri punllacunapimi, Diospaj huasita mingashcata yuyarina fiestata ruracurcacuna. 23Chai fiestapimi Jesusca Diospaj huasipica, Salomón shuti corredorpi puricurca. 24Chaipi puricujpimi, judiocunaca muyujta shayarishpa Jesustaca:

—¿Maicamataj ñucanchijtaca muspachishpalla charisha ninguiari? Canllataj Cristo cashpaca, ña alli huillaiari— nircacunami.

25Chaimantami Jesusca, cashna cutichirca:

—Ñamari huillarcani, cancunallataj mana crisha ninguichijca. Ñuca Yaya mandajpi Ñuca imalla rurashcacunata ricushpallataj, yuyaita japinamari canguichij. 26Ashtahuanpish ña nishca shina, cancunaca mana Ñuca ovejacuna cashcamantami mana cringuichij. 27Ñuca ovejacunaca Ñuca rimashcata rijsinmi, Ñucapish paicunata rijsinimi, Ñucataca catinllacunami. 28Ñucaca paicunamanca huiñai causaitami cuni, paicunaca manataj chingaringachu. Ñuca maquimantaca, pipish manataj quichungachu. 29Ñucaman cuj Ñuca Yayaca, tucuicunata yalli jatunmari. Ñuca Yayapaj maquimantaca, pipish manataj quichui tucunchu. 30Ñucapish, Yayapish shujllami canchij— nircami.

31Shina nijpi judiocunaca rumihuan shitashun nishpami, cutin rumicunata japircacuna. 32Chaimantami Jesusca:

—Ñuca Yaya rurachun cachashca allicunataca, achcatamari rurashpa ricuchircani. ¿Maijan chaicunamantataj rumihuan shitashun ninguichigari?— nishpa tapurca.

33Chashna nijpi judiocunaca:

—Allita rurashcamantaca, mana rumicunahuan shitashun ninchijchu. Ashtahuanpish runa cashca jahua, ‘Diosmi cani’ nishcamantami, rumicunahuanca shitashun ninchij— nircacunami.

34Shina nijpi Jesusca, cashnami nirca:

—¿Cancunata Mandashpa Quillcashcapica: “ ‘Dioscunami canguichij’ nircanimi” nicuntaj shiná? 35Manaca Diospaj Shimica llullangachu. Chaipica Taita Diosca, Paipaj Shimita chasquijcunatami, “Dioscunami canguichij” nishca. 36Chaita yachashca jahuaca, ¿ima nishpataj Ñucataca: “Runa cashca jahuamari ‘Diosmi cani’ ningui” nishpa pʼiñanguichij? Ñucatacarin Yaya Diosllataj Paipajlla chʼicanyachishpamari, cai pachaman cachahuarca. Chaimantami, ‘Diospaj Churimi cani’ nini. 37Ñuca Yaya rurachun nishcata mana ruracujpica, Ñucataca ama crichijchu. 38Ashtahuanpish Yaya rurachun nishcata ruracujpica, Ñucata mana crishpapish, chai rurashcacunallatapish crichigari. Chaita crishpami Ñucaca Yayahuan, Yayaca Ñucahuan shujlla cashcataca, alli yachanguichij— nircami.

39Chashna nishcamanta cutintaj japishun nijpica Jesusca, paicunapaj maquimantami llushpirishpa rirca.

40Chaimantaca, Jordán yacu chʼimbanijpi, ñaupaman Juan bautiźacushcaman tigrashpami, chaipi saquirirca. 41Achcacunami Paipajman shamurcacuna. Paicunaca: «Juanca, ima milagrocunata mana rurashca cashpapish, cai runamanta pai imallata huillashpaca, manatajmari llullashcachu» nircacunami.

42Chaimantami chaipica, achcacuna Jesusta crircacuna.