Slovo na cestu

Jakubův 1:1-27

Pravé náboženství

1Milí bratři, ať žijete kdekoliv, přijměte pozdrav od Jakuba, služebníka Boha a Pána Ježíše Krista.

2-4Vím, že máte mnoho nesnází a pokušení. Radujte se z toho, protože čím obtížnější bude cesta vaší víry, tím více poroste vaše vytrvalost. Když ve všem obstojíte, stanete se skutečně zralými křesťany.

5Nevíte-li, jak si počínat, žádejte Boha o moudrost a on vám ji dá štědře a rád. 6Proste o ni s důvěrou a bez pochyb. Ten, kdo pochybuje, podobá se mořské vlně hnané a zmítané větrem. 7-8Takový člověk je rozpolcený a jeho rozhodnutí jsou nestálá. Kdo neprosí s vírou, nemůže očekávat od Pána odpověď.

9-10Křesťan, který nemá významné postavení v tomto světě, ať si je vědom bezvýznamnosti svého bohatství, 11neboť pro Pána je pomíjivé právě tak jako květina, která v prudkém letním žáru uvadne a ztratí květy. Vždyť i nejvýznamnější člověk se vším, co vykonal, jednou vezme za své.

12Dobře bude tomu, kdo obstojí ve zkouškách. Jako odměnu obdrží život, který Pán slíbil těm, kdo ho milují. 13Uvědomte si, že žádné pokušení ke zlému nepřichází od Boha. Bohu je totiž každé zlo odporné a nikoho ke zlu nenavádí. 14Pokušení pochází z našich vlastních myšlenek a zlých tužeb. 15Zlé myšlenky jsou zárodkem hříchu a hřích vede k rozkladu a smrti. 16Nedejte se oklamat, milí bratři!

17Všechno, co je dobré a dokonalé, pochází od Boha. On sice stvořil střídání světla a tmy, ale u něho samého není kolísání mezi dobrem a zlem. 18Ze své dobré vůle otevírá v Ježíši Kristu dveře do života a vy jste první, kdo jimi vešli.

19Drazí, nezapomeňte, že člověk má vždy s ochotou naslouchat, s rozvahou mluvit a nemá se dát vyprovokovat k hněvu. 20Když se totiž člověk rozzlobí, nejedná tak, jak si Bůh přeje. 21Odstraňte ze svého života všechnu špinavost a zpupnost a vpusťte do něho Boží slovo, které má moc od základu vás proměnit.

22Ale pozor: Tomuto slovu musíte nejen naslouchat, ale také podle něho jednat. 23-24Jestliže někdo Božímu slovu pouze naslouchá a nepřizpůsobí svůj život tomu, co slyší, podobá se člověku, který se na sebe podívá do zrcadla, ale pak se otočí a zapomene na své nedostatky. 25Kdo se však pozorně zahledí do Božího zákona a pochopí, že ho jím Bůh nechce svázat, nýbrž osvobodit, nezůstane jen zapomnětlivým posluchačem, ale vede ho to k činům, které mu přinesou radost a štěstí.

26Kdo se považuje za křesťana a přitom nedovede ovládnout svůj ostrý jazyk, klame sám sebe a jeho zbožnost je bezcenná. 27Víte, co Bůh považuje za pravé a ryzí náboženství? Pomáhat osamělým a osiřelým v jejich těžkém údělu a nezadávat si se špínou světa.

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Santiago 1:1-27

1Ñucaca, Taita Diostapish, Apunchij Jesucristotapish servij Santiagomi cani. Tucui shujtaj llajtacunapi causacuj chunga ishqui Israel aillucunatami, ‘¿Allillachu canguichij?’ nini.

Millaita mishajca cushicungami

2Ñuca huauquicuna, cancunata ima llaquicuna japijpipish, jatunta cushicunguichijlla. 3Jesusta crijpi ima llaqui japishpapish, mana pʼiñarij alli shungu canata yachachishcataca, cancunallataj yachanguichijmi. 4Chashna alli shungu cashca ricurichunca, allita ruraichij. Chashnami tucui imapajpish pajta, ña alli crijcunataj cashcata ricuchinguichij. 5Maijan cancuna yachai illaj cashpaca, Taita Diosta mañaichijlla. Paica, tucuicunaman mana mitsaj mitsajlla, mana rimarishpalla cuj cashcamantaca, achcata cungallami. 6Diosta mañashpaca, ‘¿Chaichu cunga mana cunga?’ ama yuyashpalla, cunataj cashcata crishpa mañaichij. ‘¿Cungachu, manachu cunga?’ yuyashpa mañajca, huairahuan jatun cucha yacu, caiman chaiman cuyucuj shinallami. 7Maijanpish chashna ishqui yuyaihuan mañajca, Mandaj Diospaj maquimanta imallatapish chasquinataca, ama yuyachun. 8Chashna ishqui yuyai runaca, tucui causaipi imata mana pajtanchu.

9Maijan huauqui huajcha cashpaca, Dios jatunyachishcamanta cushicuchun. 10Ashtahuanpish achcata charijca, Dios cumurichishcamanta cushicuchun. Charijca, qʼuihua sisa chaquirij shinami tucunga. 11Inti llujshishpa achcata rupajpi, qʼuihua chaquirijpi sisacuna urmashpaca, chai sumaj cashcaca chingarinllami. Chashnallatajmi achcata chari runapish, pai imalla charishcacunandij urmarin.

12Millai yuyaicuna shamujpipish, chaita jarcarijca cushicunmi. Chai millai yuyaicunata mishashpaca, huiñai causaita charishcata ricuchij coronatami chasquinga. Chaitaca Taita Diosca, Paita cʼuyajcunamanmi cusha nishca.

13Maijanta millai yuyaicuna japijpica: «Taita Diosmi cai millai yuyaitaca cushca» nishpa, ama nirichun. Taita Diosca millai yuyaitaca, mana charinchu. Paica, piman ima millai yuyaitaca, mana cunchu. 14Ashtahuanpish quiquinllapitaj millai munaicuna tiyashpami, pita cashpapish mana allita rurana yuyaita cushpa, imapi cashpapish urmachin. 15Chai millai munaicunaca chichushca shinami, juchata huachan. Ña juchata rurajpica, chai juchaca huañuimanmi chayachin.

16Ñuca cʼuyashca crijcuna, ama pandarichijchu. 17Jahua pachapi tiyaj achijyachijcunata ruraj Yayaca, tucui imatapish allita, imatapish mana pandachijtami cun. Paica mana shujtajyanchu. Paitaca, ima llandu mana amsayachi tucunchu. 18Taita Diosca, Pai munashcamantami, Pai rurashcacunapaj ñaupa cachun, cashcata huillashca Paipaj Shimihuan ñucanchijtaca cutin huacharichishca.

Dios yachachishcataca rurashpatajmi causana

19Chaimanta ñuca cʼuyashca crijcuna, imatapish uyanataca alli uyaraichij. Ama utca rimaichijchu, ama utca pʼiñarichijchu. 20Pʼiñarijca, Taita Dios munashcataca mana rurai tucunchu. 21Chaimanta mapa ruraicunatapish, millai yuyaicunatapish tucui saquichij. Chashna rurashpami, Diospaj Shimitaca alli shunguhuan chasqui tucunguichij. Chai Shimimi, cancunapaj almataca quishpichi tucun.

22Diospaj Shimita chasquishpaca, chaipi nicushcataca rurajcuna caichij, ama uyajcunalla caichijchu; uyashpalla purishpaca, cancunallatajmi pandaricunguichij. 23Maijanpish Diospaj Shimi mandashcata mana rurashpa, uyashpalla purijca, paipaj ñahuita espejopi ricuricuj shinallami. 24Ñahuita ricushcahuan rishpaca, qʼuipataca pai ima shina cashcata cungarinllami. 25Shina cajpipish, juchamanta cacharichingapaj pajta Mandashcata chai yuyai catijca, allitami ruran. Paica uyashca Shimita mana cungarishpa, ashtahuanpish chaipi imalla nicushcatataj rurashpaca, cushicungami.

26Maijanpish, ‘Diosta alli crijmi cani’ nirishpaca, quiquin cʼallutami jarcarinata yachana. Mana chashna cashpaca, ‘Diosta crijmi cani’ nishcapish yangallami, umaricunllami. 27Taita Diosta tucui shunguhuan alli crijtaj cashpaca, caitami rurana: Yaya mama illaj huahuacunata ricugrina, viuda huarmicunata llaquicunahuan cajpi ricugrina. Cai pachapi tiyaj ima millaicunamantapish huaquichirina.