Nedospělý dědic je podřízen poručníkovi, dospělý se svobodně rozhoduje
1I s dědictvím je to ovšem tak, že dokud dědic nedosáhne zletilosti, neliší se jeho postavení od postavení sluhy, ač mu náleží celý otcův majetek. 2Musí poslouchat svého poručníka, dokud neuplyne zákonná doba. 3V takovém postavení jsme se nacházeli před Kristovým příchodem. Byli jsme vázáni běžnými zákony a zvyklostmi. 4Ale když nadešel čas určený Bohem, poslal Bůh svého Syna. Narodil se z ženy a byl podřízen zákonu. Proč? 5Musel se postavit na místo nás, kteří jsme propadli před zákonem, aby nás, odsouzence k smrti, vrátil do svobodné Boží rodiny. 6A protože jsme adoptováni za Boží děti, dal nám Bůh i stejné smýšlení a cítění, jaké měl Kristus, takže smíme stejně jako on nazývat Boha svým Otcem. 7Nejsme už otroky, jsme Božími dětmi a vše, co patří Bohu, je i naše, protože tak to on sám rozhodl.
8Dokud jste Boha neznali, sloužili jste bohům, které jste si sami vymysleli. 9Ale teď, když jste Boha nalezli, nebo spíše když on nalezl vás, chcete se zase vracet k tomu ubohému, bezcennému náboženství záslužných skutků? 10Váš život by se měl znovu točit jen kolem seznamu zákazů a příkazů? 11Bojím se o vás. Jako by všechno úsilí, které jsem vám věnoval, bylo nadarmo.
Rozdílné názory rozbíjejí přátelství
12Bratři, vroucně vás prosím, vžijte se trochu do mého postavení, jako jsem se já snažil vcítit do vašeho! Kdysi jsme si přece rozuměli docela dobře. 13Nijak vám nevadila má tělesná slabost, když jsem k vám poprvé mluvil o Kristu. 14Nedali jste najevo pohrdání ani nelibost nad mou ubohou tělesnou schránkou; naopak, přijali jste mne jako skutečného posla od Boha, jako samého Ježíše Krista. 15Kam se podělo všechno vaše nadšení, které nás tak sbližovalo? Vždyť jste byli ochotní dát mi vlastní oči, kdyby mi to pomohlo. 16A teď jen proto, že vám říkám pravdu, má mezi námi vzniknout nepřátelství?
17Ti falešní učitelé, kteří se tak horlivě ucházejí o vaši přízeň, nemyslí to s vámi dobře; chtějí nás rozdělit a strhnout vás na svou stranu. 18Horlivost je chvályhodná, ale musí usilovat o dobrou věc, a to nejen po tu chvíli, kdy jsem u vás. 19Moje děti, znovu pro vás trpím jako matka při porodu. Vždyť jde o to, aby na vás bylo vidět, že se podobáte Kristu. 20Tak bych si přál být teď mezi vámi a promluvil k vám osobně. Opravdu už nevím, co s vámi mám dělat.
Abrahamův příběh k našemu poučení
21Poslyšte vy, kteří vyžadujete poslušnost židovským předpisům: Proč si pořádně nepřečtete Bibli? 22Dočetli byste se tam, že Abraham měl dva syny, jednoho se svou manželkou, ale jednoho ještě předtím se svou otrokyní, což tehdy nebylo nic neobvyklého. 23-24Ten prvý, syn otrokyně, se narodil jen proto, že si to muž a žena přáli. Narození druhého bylo navíc darem od Boha a naplněním jeho slibu. Můžeme to použít jako obraz: ty dvě ženy představují dva odlišné vztahy k Bohu. 25Otrokyně Hagar odkazuje ke smlouvě uzavřené mezi Bohem a lidmi na hoře Sínaji. To odpovídá židovskému přístupu k Bohu. Tam je člověk otrokem předpisů a zákonů. 26Abrahamova manželka Sára je obrazem Kristovy církve, a to je naše matka. 27O ní prorokoval Izajáš:
„Raduj se neplodná, která nemáš děti,
jásej ty, kterás nepoznala,
co je to být matkou!
Mnoho potomků dá Bůh tobě,
ponížené a opovržené,
víc než otrokyni,
která má tvého muže.“
28Ti zaslíbení potomci, to jste vy, bratři, vám platí slib, kterým Bůh požehnal Izákovi. 29Ale už tenkrát pronásledoval syn narozený z otrokyně toho druhého, který svůj život dostal od Boha. A tak je tomu i dnes. 30Co však čteme v Bibli? „Vyžeň otrokyni i jejího syna. Syn otrokyně nebude dědit se synem manželky.“ 31Bratři, my nejsme syny otrokyně, my jsme svobodní.
1Caitamari nisha nini: Yayapaj imalla tiyashcata japinapaj tiyacuj huahuaca, imalla yayapaj tiyashcata pai japina cashpapish, jatunyangacamaca, servijcunapura shinallatajmi. 2Ashtahuancarin yaya tucuita paipaj maquipi churana punlla chayangacamaca, churica huiñachijcunapaj, yachachijcunapaj maquillapimi purin. 3Ñucanchijpish chashnallataj huahua shina cashpaca, cai pachapaj ruranacunata catishpa, chai yuyaicunallapimi huatashca shina carcanchij. 4Ashtahuanpish ña punlla pajtajpimi, Taita Diosca Paipaj Churita cacharca. Paimi shuj huarmipi huacharirca. Pai huacharijpica, Mandashcaca Paitapish mandarcami. 5Paimi ñucanchijtaca, Mandashca ucupi causacujta cacharichishpa, quiquin huahuata rurangapaj shamurca. 6Cancuna, Diospaj huahuacuna cajpimi, Taita Diosca Paipaj Churipaj Espirituta cancunapaj shunguman cacharca. Chaimanta Paimi, cancunapaj shungupica Diostaca: (“¡Abba!”) “¡Ñuca Yayito!” nishpa caparicun. 7Chaimanta cunanca, ña Diospaj huahuami cangui, ña mana servij shinallachu cangui. Chashna ña Diospaj huahua cashcamantaca, Cristomantami Taita Dios imalla charishcata japigringui.
Pabloca Galacia crijcunatami achcata llaquishca
8Cancunaca, Taita Diosta ñaupa manaraj rijsishpaca, manapish dioscunatami servij carcanguichij. 9Chashna cashca cashpapish, cunanca Taita Diosta rijsinguichijmari, Diospish cancunata rijsinmari. Chashna cashca jahuaca, ¿ima nishpataj chai manapish cana, upa yuyaicunallapi crishpa, cutinllataj huatarishun ninguichigari? 10Ñaupa jatun nishca punllacunata, quillacunata, mushuj quilla, mushuj huatatapish cunancamamari huaquichicunguichijraj. 11Ñuca cancunata yachachishca yanga yuyachijpi, achcatami llaquirini.
12Huauqui, panicuna, ñucapish cancuna shina tucushcamanta, cancunapish ñuca shina tucupaichigari. Mana ñucata ima shina llaquichishcamanta chashna nicunichu. 13Cancunallataj yachanguichijmi. Ñuca cancunaman alli huillaita punta huillashpaca, ungushca, nanaihuan cashpami, cancunamanca huillarcani. 14Ñuca aichapi chashna ungushcalla cajpipish, mana millarcanguichijchu, ashtahuanpish uyarcanguichijllami. Millanapaj randica, Diospaj angelta shina, Cristo Jesusta shinamari chasquihuarcanguichij. 15Cancuna, chashna cushi cashcaca, ¿imataj tucurcari? Cancunapi ñuca quiquin ricushcatami yuyachisha nini: Cancunaca ima shina llujshichishpa cunalla cajpica, cancunapaj quiquin ñahuitapish llujshichishpa ñucaman cunguichijmanllami carca. 16¿Cashcatataj cancunaman huillashcallamantachu, cancunapaj ricuipica pʼiñanayaj tucurcani?
17Chai caishujcunaca cancunataca, ñucanchijllata uyashca canman yuyacuncunamari. Chashna yuyashpaca, mana cancunapaj ima allipajca yuyacuncunachu. Ashtahuanpish ñucanchijmanta chʼicanyashpa, paicunallata cʼuyashpa catichunmari yuyacuncuna. 18Alli shunguhuan shujtajcuna yuyailla canaca allimi. Shina cashpapish mana ñuca cancunahuan cajllapichu, chashna yuyarina canguichij. 19Ñuca huahuacunalla, cancunamantaca cutintajmi huachana nanaihuan shina cani. Cancuna Cristo shina tucujta ricuna yuyaihuan huañucunica. 20Cunantaj ñuca quiquin cancunahuan chaipi cashpaca, sumajtachari rimaiman. Cancunataca, sumajta rimanachari alli canman, mana cashpaca sinchita rimanachari alli canman imachari, mana yachanichu.
Agarhuan Sarahuan chʼimbapurashpami yuyachishca
21Mandashcapi nishcata pajtachishpa catishun nijcuna, huillahuaichij. Mandashca imallata nishcataca, ¿manachu uyashcanguichij? 22Dios Quillcachishcapica: ‘Abrahamca, ishqui churitami charirca’ ninmi. Shujtaca, paita servij huarmihuanmi charirca. Caishujtaca, paipaj quiquin huarmihuanmi charirca. 23Servij huarmihuan charishca churica, aichallamantami huacharirca. Ashtahuanpish quiquin huarmihuan charishca churica, Diosllataj cusha nishcata pajtachishcami carca.
24Chaihuanca, cashnami yuyachisha nicun: Chai ishqui huarmicunaca, ishqui chʼican ari ninacuitami ricuchin. Shuj ruranataca, Sinaí urcupimi ari nirca. Chaitaca, Agar huarmimi ricuchin. Chai huarmipaj huahuacunaca, huatashca shina causangapajllami huacharirca. 25Agarca, Arabia llajtapi tiyacuj Sinaí urcutapish, cunan tiyaj Jerusalén pueblotapishmi ricuchin. Chai puebloca, tucui chaipi causajcunandij huatashcarajmi. 26Ashtahuanpish jahua pachapi tiyacuj Jerusalenca, mana huatashcachu. Ñucanchijca, chai llajtapaj huahuacunami canchij. 27Chaitamari Dios Quillcachishcapica, cashna nicun:
«Cushicui, mana chichuj, mana huachaj huarmi.
Huachana nanaita mana rijsishpapish,
jatunta cushicushpa, caparishpa asilla.
Shitashca huarmi cashpapish,
canmari cusayuj huarmita yalli
achca huahuayuj tucungui» nicunmi.
28Chashna cajpica huauqui, panicuna, ñucanchijca Dios cusha nishcata pajtachishpa cushca Isaac shinamari canchij. 29Chai punllacunapica, Diospaj Espiritumanta huacharishca Isaactaca, aichallamanta huacharishca churimi pʼiñashpa llaquichirca. Cunanpish chashnallatajmi tucucun. 30Shina cajpipish Dios Quillcachishcapica, ¿ima nintaj? “Servij huarmitaca, paipaj churindijta llujshichishpa cachailla. Chai huarmipaj churica, quiquin huarmihuan charishca churihuanca, yaya imalla charishcacunataca mana japingachu” ninmi. 31Chaimanta huauqui, panicuna, ñucanchijca mana chai servij huarmipaj huahuacuna shinachu canchij. Ashtahuanpish quiquin huarmipaj huahuacuna shinami canchij.
