Poznání Krista osvobozuje od obřadnictví
1Až o čtrnáct let později jsem přišel do Jeruzaléma znovu, tentokrát s Barnabášem a Titem. 2Dostal jsem totiž od Boha pokyn, abych všechno, čemu učím v pohanských zemích, předložil ke zvážení čelným osobám v církvi. Vše jsme spolu prohovořili a nikdo neměl námitky, 3dokonce nepožadovali ani na Titovi, který byl Řek, aby se dal po židovsku obřezat.
4Otázku obřízky rozvířili teprve někteří z dřívějších příslušníků farizejské strany. Ti se mezi nás vloudili, aby vyslídili, do jaké míry jsme opustili mojžíšovské obřadní předpisy. Rádi by z nás byli opět udělali otroky starých příkazů a zákazů, 5ale tomu jsme se bránili a ubránili, abyste snad nebyli přinuceni věřit, že spása je v plnění židovských zákonů.
6Také nikdo z představitelů církve necítil potřebu dodávat něco k tomu, co jsem vás učil. (Mimochodem, jejich postavení stejně nic neznamená, protože před Bohem je člověk jeden jako druhý.) 7-9Když Petr, Jakub a Jan viděli, jak se Kristovo učení úspěšně šíří mezi pohany, rozpoznali v tom důkaz, že mě Bůh k této práci pověřil, stejně jako pověřil Petra k práci mezi židy. Tito tři nejvýznamnější apoštolové potom mně a Barnabášovi stiskli ruku na znamení dohody. „Pokračujme dál ve své práci,“ řekli, „vy mezi pohany a my mezi židy.“ 10Jenom nám doporučili, abychom nezapomínali na chudé, což mi taky vždy leželo na srdci.
Nebezpečí přetvářky hrozí každému
11Když však přišel Petr do Antiochie, musel jsem ho veřejně pokárat, protože si to opravdu zasloužil. 12Než totiž mezi nás přišli někteří jeruzalémští křesťané, jimž dosud leží na srdci dodržování židovských tradic, jídával klidně s dřívějšími pohany. Potom však, ze strachu před jeruzalémskými, začal se jich stranit. 13A po něm si takhle pokrytecky počínali i Barnabáš a ostatní. 14Když jsem to viděl, okamžitě mi bylo jasné, že to není v souladu s evangeliem. Proto jsem Petrovi řekl přede všemi: „Ty jsi rodem žid, se židovstvím jsi již skončil, ale teď chceš najednou nutit pohany, aby dodržovali židovské zákony?“
15My jsme sice rodilí židé, 16-17ale přece jako křesťané víme, že před Bohem obstojíme pouze pro víru v Ježíše Krista. 18Před zákonem jsme všichni propadli, a proto nás žádná zásluha nemůže zachránit. Co kdyby se však naše spoléhání na Krista ukázalo klamné a dodržování mojžíšovských zákonů nepostradatelné? Nebyl by pak Kristus příčinou našeho zavržení? Nechme toho! Sami vidíte, k jak nesmyslným závěrům bychom dospěli.
19Já osobně jsem na zákonu a jeho předpisech ztroskotal. Ve smyslu zákona jsem byl odsouzen k smrti a popraven. Na mně si zákon už nic nevezme. Kristovo ukřižování bylo i mým ukřižováním. 20A tak to, co žije, nejsem už já, ale žije ve mně Kristus. A tomuto pravému životu dala v mém těle vzniknout víra v Božího Syna, který mě miloval a obětoval se za mne. 21Nepatřím tedy k těm, jimž je Kristova oběť lhostejná. Kdybychom se před Bohem mohli vykázat naplněním zákona, byl by Kristus zemřel zbytečně!
Paũlũ Gwĩtĩkĩrwo nĩ Atũmwo
1Mĩaka ikũmi na ĩna yathira nĩndambatire rĩngĩ Jerusalemu, na ihinda rĩĩrĩ tũgĩthiĩ hamwe na Baranaba o na tũgĩthiĩ na Tito. 2Ndathiire tondũ Ngai nĩanguũrĩirie thiĩ kuo, na nĩguo ngataarĩrie atũmwo Ũhoro-ũrĩa-Mwega ũrĩa hunjagĩria andũ-a-Ndũrĩrĩ. No ndataarĩirie o arĩa monekaga marĩ atongoria hatarĩ andũ angĩ, nĩgeetha gũtigatuĩke atĩ ihenya rĩrĩa ndatengʼeraga, o na kana rĩrĩa ndatengʼerete, rĩarĩ rĩa tũhũ. 32:3 Atũm 16:3No o na Tito, ũrĩa warĩ hamwe na niĩ, ndaringĩrĩirio kũrua, o na gũtuĩka aarĩ Mũyunani. 42:4 2Akor 11:26; Agal 5:1, 13Ũhoro ũyũ wa kũrua wagĩire ho tondũ nĩ kwarĩ na ariũ na aarĩ a Ithe witũ a maheeni arĩa maatoonyete gatagatĩ gaitũ na hitho marĩ athigaani nĩguo matuĩrie ũhoro wa wĩyathi ũrĩa tũkoragwo naguo tũrĩ thĩinĩ wa Kristũ Jesũ, makĩenda gũtũtua ngombo. 52:5 Agal 2:14Tũtietĩkĩrire ũhoro wao o na hanini, nĩgeetha ma ya Ũhoro-ũrĩa-Mwega ĩtũũre na inyuĩ.
62:6 Atũm 10:34; Kũg 2:23Nao andũ arĩa moonekaga taarĩ o anene-rĩ, (harĩ niĩ hatiarĩ na ũtiganu o ũrĩa mangĩakorirwo marĩ, nĩgũkorwo Ngai ndaroraga mũndũ ũrĩa ahaana) andũ acio gũtirĩ ũndũ moongereire harĩ ndũmĩrĩri yakwa. 7O na rĩrĩ, o nĩmoonire atĩ niĩ nĩndehokeirwo wĩra wa kũhunjia Ũhoro-ũrĩa-Mwega kũrĩ andũ-a-Ndũrĩrĩ, o ta ũrĩa Petero eehokeirwo wĩra wa kũhunjĩria Ayahudi. 82:8 Atũm 1:25; 1Akor 1:1Nĩgũkorwo Ngai ũrĩa warutaga wĩra thĩinĩ wa ũtungata wa Petero arĩ mũtũmwo kũrĩ Ayahudi, nowe warutaga wĩra ũtungata-inĩ wakwa ndĩ mũtũmwo kũrĩ andũ-a-Ndũrĩrĩ. 92:9 Arom 12:3; Atũm 9:15Ningĩ Jakubu, na Petero, na Johana, arĩa moonagwo marĩ itugĩ cia gũtiira kanitha-rĩ, nĩmatwamũkĩrire tũrĩ hamwe na Baranaba na guoko kwa ũrĩo kwa ngwatanĩro, rĩrĩa maamenyire wega wa Ngai ũrĩa ndaaheetwo. Nĩmetĩkĩrire atĩ ithuĩ tũthiĩ tũkahunjĩrie andũ-a-Ndũrĩrĩ, nao mathiĩ kũrĩ Ayahudi. 102:10 Atũm 24:17Ũndũ ũrĩa maatwĩrire twĩkage nĩ atĩ tũririkanage athĩĩni na noguo ũndũ ũrĩa niĩ mwene ndaarĩ na kĩyo gĩa gwĩka.
Paũlũ Gũkararia Petero
112:11 Atũm 11:19Na rĩrĩ, hĩndĩ ĩrĩa Petero ookire Antiokia,2:11 Antiokia rĩarĩ itũũra inene rĩa Suriata, na rĩarĩ rĩa gatatũ thuutha wa Roma na Alekisanderia thĩinĩ wa mabũrũri marĩa maathagwo nĩ Aroma. nĩndamũkararirie mbere ya andũ tondũ nĩahĩtĩtie mũno. 122:12 Atũm 11:3Andũ amwe moimĩte kũrĩ Jakubu matanakinya-rĩ, Petero nĩarĩĩanagĩra na andũ-a-Ndũrĩrĩ, no rĩrĩa maakinyire, akĩmeherera, na akĩĩamũrania na andũ-a-Ndũrĩrĩ tondũ nĩetigagĩra andũ arĩa maarĩ a gĩkundi kĩa andũ arĩa maruaga. 13O na Ayahudi arĩa angĩ makĩnyiitanĩra na Petero ũhinga-inĩ wake, o nginya o na Baranaba akĩhĩtithio nĩ ũhinga ũcio wao.
142:14 Atũm 10:28Rĩrĩa ndonire atĩ matiekaga kũringana na ma ya Ũhoro-ũrĩa-Mwega, ngĩĩra Petero atĩrĩ, andũ othe makĩiguaga, “Angĩkorwo wee ũrĩ Mũyahudi, ũtũũraga na mĩtugo ya andũ-a-Ndũrĩrĩ na ti ta Mũyahudi-rĩ, ũngĩkĩhota atĩa kũhatĩrĩria andũ-a-Ndũrĩrĩ atĩ nĩguo marũmĩrĩre mĩtugo ya Ayahudi?
15“Ithuĩ arĩa tũciarĩtwo tũrĩ Ayahudi na tũtarĩ ehia ta andũ-a-Ndũrĩrĩ-rĩ, 162:16 Arom 9:30nĩtũũĩ atĩ mũndũ ndatuĩkaga mũthingu nĩ ũndũ wa gwathĩkĩra watho, no atuĩkaga mũthingu nĩ ũndũ wa gwĩtĩkia Jesũ Kristũ. Nĩ ũndũ ũcio o na ithuĩ twĩtĩkĩtie Kristũ Jesũ nĩguo tũtuuo athingu nĩ ũndũ wa gwĩtĩkia Kristũ, no ti ũndũ wa gwathĩkĩra watho, tondũ gũtirĩ mũndũ ũgaatuuo mũthingu nĩ ũndũ wa gwathĩkĩra watho.
172:17 Agal 3:21“Angĩgĩkorwo rĩrĩa tũgũcaria gũtuuo athingu nĩ Kristũ kuonanagia atĩ ithuĩ ene tũrĩ ehia-rĩ, ũguo nĩ kuuga atĩ Kristũ atungatagĩra mehia? Hĩ! Kũroaga gũtuĩka ũguo! 18Angĩkorwo nĩ ngwaka rĩngĩ kĩrĩa ndaanangire-rĩ, nĩkuonania atĩ niĩ nĩnyunĩte watho. 192:19 Arom 7:4; 2Akor 5:15Nĩgũkorwo na ũndũ wa watho nĩndakuĩrĩire watho ũcio nĩguo ndũũre muoyo ndĩ wa Ngai. 20Niĩ nĩndĩkĩtie kwambanĩrio hamwe na Kristũ, na rĩu ti niĩ ndũũraga muoyo, no Kristũ nĩwe ũtũũraga muoyo thĩinĩ wakwa. Muoyo ũrĩa ndũũraga mwĩrĩ-inĩ ũyũ ndũũraga na ũndũ wa gwĩtĩkia Mũrũ wa Ngai, ũrĩa wanyendire na akĩĩruta nĩ ũndũ wakwa. 21Ndingĩĩtĩkĩra gũtua wega wa Ngai kĩndũ gĩa tũhũ, tondũ kũngĩtuĩka atĩ ũthingu wonekaga nĩ ũndũ wa watho-rĩ, Kristũ aakuire tũhũ!”
