Filipským 2 – Slovo na cestu SNC

Slovo na cestu

Filipským 2:1-30

Výzva k jednotě a lásce

1Znamená pro vás něco napomenutí ve jménu Kristovu? Má pro vás význam, že nás Duch Boží vzájemně spojuje? 2Záleží vám na mé upřímné lásce? Pak tedy buďte svorní, mějte se rádi, usilujte o jednotu a jednomyslnost. 3Ničím jiným mi neuděláte větší radost. Nebuďte laskaví a jednomyslní jen z vypočítavosti, nechtějte sklízet vděčnost a uznání, ale přejte je jiným. 4Nemyslete jen na sebe a na vlastní blaho, spíš přemýšlejte, jak prospět jiným.

5Osvojte si smýšlení Ježíše Krista:

6Ač sám byl Bůh,

nedomáhal se božských nároků,

7odložil svou slávu a moc,

stal se člověkem 8a dokonce přijal úděl otroka.

Poslušně šel cestou ponížení až k potupné smrti:

popravili ho na kříži jako zločince.

9Ale právě proto ho Bůh nade všechno povýšil

a dal mu takovou slávu,

10-11aby se před jeho jménem každé stvoření v úctě sklonilo a uznalo, že je Pánem všeho.

K věčnému životu je třeba Boží síla a vlastní chtění

12Moji drazí, dokud jsem byl u vás, vždycky jste dbali mých slov. Tím spíše teď, když mezi vámi být nemohu, úzkostlivě se snažte, abyste získali věčný život. 13Bůh, jenž ve vás působí, k tomu povzbudí vaši vůli a dá vám sílu proměnit ji v činy.

14Všechno, co činíte, dělejte bez reptání a pochybností. 15-16Tím dokážete čistotu svého srdce a mezi zkaženými a převrácenými se osvědčíte jako ryzí Boží děti. Buďte svému okolí světlem. Až se Kristus zase objeví – jak budu šťasten, že jsem se nenamáhal zbytečně. 17I kdybych měl své poslání zpečetit vlastní krví, 18raduji se z toho a také vy se můžete radovat se mnou.

Ocenění práce spolupracovníků

19Věřím, že mi Pán brzo umožní poslat k vám Timotea, abych se potěšil zprávami o vás. 20Jinak tu nemám nikoho, kdo by měl o vás tak upřímný zájem. 21Všichni myslí spíš na svůj vlastní prospěch než na zájmy Kristovy. 22Ale Timotea jste už poznali, když mi ve službě Boží věci pomáhal jako vlastní syn. 23Jakmile bude o mně rozhodnuto, pošlu ho hned k vám. 24Mám ale ke Kristu důvěru, že brzo přijdu i já sám.

25Rozhodl jsem se však poslat k vám zpátky Epafrodita. Jeho služby byly pro mne velmi cenné. V práci i boji mi stál po boku jako bratr. 26Ale teď se mu přece jen silně zastesklo po domově, zvlášť když uslyšel, že jste se dověděli o jeho nemoci. 27Měl už opravdu namále, ale Bůh se nad ním slitoval. Také mne tím ušetřil další velké rány. 28Vypravil jsem ho nazpět co nejrychleji, aby vás osobně uklidnil a zbavil mne tím velké starosti. 29Buďte k němu milí jako k bratrovi. Takových lidí si važte. 30Vždyť pro Kristovo dílo dal v sázku vlastní život a ve snaze nahradit mi vás všechny by byl se málem uštval k smrti.