Slovo na cestu

Efezským 4:1-32

Kristův dar věřícím: rozličné schopnosti pro budování církve

1-2Prosím vás tedy ze svého vězení: žijte a jednejte způsobem důstojným lidí povolaných k tak slavné budoucnosti. Buďte pokorní a mírní, trpěliví a shovívaví k sobě navzájem. 3Za všech okolností pozorně zkoumejte, co vám napovídá Boží Duch. Tak se vyhnete třenicím. 4Všichni patříme k jednomu tělu a jsme vedeni týmž společným Duchem k jediné slavné budoucnosti. 5Máme jednoho Pána, jednu víru, jeden křest; 6máme jednoho Boha Otce nad sebou a v sobě a vše, co máme a jsme, je od něho.

7Každému z nás dal Kristus ze své bohaté zásoby zvláštních schopností právě tolik, kolik uznal za potřebné.

8Tak promluvil prorocky o Kristu již David: Když se po svém vzkříšení a vítězství nad satanem triumfálně vrátil do nebe, obdaroval lidi skvělými dary. 9Všimněte si, že je tu řeč o návratu. To znamená, že musela předcházet cesta opačným směrem, z nebeských výšin do nejhlubších končin země. 10Ten, kdo sestoupil dolů, je tentýž, kdo vystoupil vzhůru, aby naplnil celý vesmír.

Církev není pouhá organizace, ale živý organismus

11Tak jsme se někteří stali apoštoly, jiní dostali dar výřečnosti; někdo má schopnost úspěšně získávat lidi pro Krista, další umí pečovat o jejich potřeby, tak jako se pastýř stará o své ovce, a jiný zase dovede dobře vyučovat. 12Jejich úkolem je připravovat věřící ke službě, aby církev zdravě prospívala, 13abychom ve své víře a vztahu k Božímu Synu postupně dosáhli stejné úrovně, plné lidské zralosti, dokonalého naplnění Kristem.

14Pak už nebudeme jako malé děti podléhat kdejakému módnímu názoru svého okolí, jeho falši a prohnaným svodům. 15Místo toho se budeme vždy s láskou držet pravdy, opravdově mluvit, jednat a žít a tak budeme stále podobnější Kristu, který je naší hlavou. 16Z něho roste dokonale skloubené tělo a každá jeho část slouží svým způsobem všem ostatním, aby tělo zdravě rostlo a žilo v lásce.

Kristus vede k novému životu

17Rád bych vám proto předložil Kristovým jménem tuto výzvu: nežijte už jako ti, kteří neznají Boží vůli. 18Jejich myšlení je zavádí 19a v jejich srdci je tma, protože o Bohu nechtějí nic vědět. Takoví nepoznali pravý život. Mezi zlým a dobrým nevidí rozdíl a vrhají se do prostopášností. Před ničím se nezastaví, tak je ženou vášně a chamtivost. Ale Kristus nás učí něco docela jiného! 20-21Pokud jste opravdu slyšeli jeho hlas a poznali v něm pravdu, 22je vám jistě jasné, že musíte odhodit svůj dřívější způsob života – honbu za požitkem vlastního zkaženého „já“, na jejímž konci číhá záhuba – 23a stále znovu nechat provětrávat své srdce Božím vanutím. 24Ano, musíte se stávat novými odlišnými osobnostmi, dobrými a svatými, které zrcadlí Boží tvář.

25Nechte tedy lhaní a říkejte si navzájem pravdu, patříte přece všichni k sobě jako údy v jednom těle. 26Někdy je těžké ubránit se hněvu, ale nehřešte tím, že byste ho v sobě rozdmýchávali. Když vás už někdo rozzlobil, nechoďte s tou zlostí spát; 27nezahrávejte si s ďáblem.

28Kdo kradl, ať toho hned nechá a přiloží ruce k pořádné práci, aby měl čím přispět potřebnějším. 29Nevypusťte z úst žádnou jedovatost. Hleďte raději, aby vaše slova byla každému v pravou chvíli pomocí a povzbuzením. 30Nezbavujte se svým jednáním Ducha svatého, kterého vám dal Bůh. Nemáte jinou propustku pro vstup do nebeského domova.

31Pryč s tvrdostí, náladovostí a vznětlivostí. Hádky, urážky a jízlivost ať jsou vám naprosto cizí. 32Buďte k sobě navzájem laskaví a shovívaví a odpouštějte si, jako vám odpustil Bůh kvůli Kristu.

Bibelen på hverdagsdansk

Efeserbrevet 4:1-32

Paulus opfordrer til enhed gennem ydmyghed og kærlighed

1Jeg, som nu sidder fængslet her, fordi jeg tjener Herren, bønfalder jer om at leve det kald værdigt, som I har modtaget. 2Vær ydmyge og imødekommende. Vær tålmodige og bær over med hinanden i kærlighed. 3Gør alt for at fastholde den enhed, som Helligånden skaber, og den fred, som binder os sammen. 4Vi er jo dele af det samme legeme og har fået den samme Ånd, ligesom vi har den samme stærke forventning om en herlig fremtid. 5Der er kun én Herre, én tro, én dåb 6og én Gud, som er Far for os alle. Han står over os alle, virker gennem os alle og bor i os alle.

Kristi gaver til menighedens vækst og udvikling

7Kristus har delt ud af sine åndelige gaver til os, og vi har hver især fået nåde til at tjene ham i overensstemmelse med hans plan. 8Det hedder jo: „Han steg op til det høje, frigav fanger og gav menneskene gaver.”4,8 Fra Sl. 68,19a, muligvis i Paulus’ egen oversættelse. Teksten er uklar. 9Når der står, at han steg op, må det betyde, at han først var steget ned til jordens nederste regioner.4,9 Betydningen er omstridt, men der tænkes nok på dødsriget, jf. Sl. 63,10 og 1.Pet. 3,19. 10Og han, som steg ned, er den samme som steg op, højt over himmelrummet, for at bringe alt til fuldendelse.

11Kristus gav os apostle, profeter, evangelister, hyrder og lærere. 12Deres opgave er at træne de kristne til at udføre hver deres tjeneste, så Kristi legeme kan styrkes og udvikles, 13indtil vi alle når frem til enhed i troen på og forståelsen af Guds Søn, til en sådan grad af åndelig modenhed, at vi fuldt ud kan repræsentere Kristus.

14Målet er, at vi ikke længere skal være ustabile som en båd, der kastes hid og did af vinden, eller være som godtroende børn. Lad os ikke blive vildledt af menneskers snedige påhit og falske lærdomme. 15Nej, i trofasthed overfor sandheden og i kærlighed til hinanden skal vi vokse op til at ligne Kristus på enhver måde. Det er jo ham, der er hovedet for legemet, 16og under hans ledelse sammenføjes det og vokser i kærlighed, idet hver enkelt del udfører sin specielle opgave og derved hjælper til at knytte det hele sammen til en enhed.

Lev det nye liv

17På Herrens vegne siger jeg: I må ikke længere leve som de gudløse, der ikke har noget mål i livet. 18På grund af deres formørkede tankegang, deres uvidenhed om Gud og deres afvisende holdning er de fremmedgjorte over for det liv, Gud gerne vil give dem. 19De er uden forståelse for Guds vilje, og i deres egoisme har de kastet sig ud i en umoralsk livsstil.

20Sådan må I ikke leve. I er blevet undervist om Kristus, 21-22og I har lært, at sandheden findes hos Jesus. Derfor skal I aflægge den gamle livsstil, som I havde før i tiden, da I blev bedraget af jeres begær og var på vej mod fortabelsen. 23I stedet skal I fornyes i tanker og sind. 24I skal iklæde jer det nye liv, som Gud har givet jer, så I kan ligne ham og leve med en ren samvittighed i lydighed mod sandheden.

25Læg al løgn til side og tal sandhed til hinanden.4,25 Zak. 8,16. Vi er jo lemmer på det samme legeme. 26Bliver I oprørte over noget, da synd ikke.4,26 Sl. 4,5a. Lad ikke solen gå ned over jeres vrede, 27og lad ikke Djævelen få fodfæste i jeres liv. 28De, som plejer at stjæle, skal holde op med det og i stedet bruge hænderne til noget godt, så de har noget at give af til dem, der har brug for hjælp. 29Undgå sårende ord. Sig hellere noget, som kan styrke og opmuntre. Lad jeres ord være til velsignelse for dem, I taler til. 30Gør ikke Helligånden bedrøvet. Gud har jo beseglet jer med sin Ånd og dermed bekræftet, at I hører ham til og vil få del i den endelige befrielse.

31Afhold jer fra enhver form for bitterhed, hidsighed, vredesudbrud, skænderier og hånlige ord, ja alt, hvad der er ondt. 32Vær venlige og barmhjertige over for hinanden. Tilgiv hinanden, ligesom Gud tilgav jer på grund af det, Kristus har gjort.