Slovo na cestu

2.list Korintským 12

Pavlovo vidění a jeho slabost

1A když jsem v tom chlubení (i když to k ničemu není), povím vám ještě o viděních a zjeveních od Pána. Před čtrnácti lety jsem byl ve vytržení vzat do nebe. Zdali to bylo vidění nebo skutečnost, to se mě neptejte. Jen Bůh by na to mohl odpovědět. Ale tak či onak byl jsem v ráji a slyšel jsem věci tak ohromující, že se to nedá vylíčit slovy, ani jinak vykreslit. Takový zážitek, to už by byl nějaký důvod k vychloubání, ale raději o tom pomlčím a budu poukazovat spíš na svou slabost. Mohl bych se chlubit ještě jinými věcmi a nebyla by to chlouba neoprávněná, ale ať mě každý posuzuje jen podle toho, co v mém životě vidí a v mém poselství slyší.

Bůh mi toho ukázal tolik, že mi musel přidat i jedno trápení, abych nezpyšněl: je to bolest, která mi jako satanův posel má stále připomínat, že jsem jen smrtelný lidský červíček. Třikrát jsem Boha prosil, aby mě toho zbavil, ale on odmítl. „Jsem s tebou, víc nepotřebuješ,“ odpověděl. „Moje moc vynikne tím víc, čím ty sám budeš slabší.“ 10 Nesu tedy svou nemoc rád a jsem hrdý na to, že právě na jejím pozadí se ve mně tak zřetelně prokazuje Kristova síla. Nevadí mi ani ta nemoc, ani příkoří, ani bída, pronásledování a jiné těžkosti, protože vším sloužím Kristově věci. A největší sílu dostávám tehdy, když jsem s vlastními silami u konce.

11 Teď jsem se tedy představil opravdu jako dokonalý blázen. Ale sami jste mě k tomu přinutili. Vždyť to mělo být spíše vaší věcí, abyste se mě zastali! I když nic neznamenám, nejsem přece za těmi „veleapoštoly“ nijak pozadu. 12 Když jsem byl mezi vámi, poskytl jsem vám dostatek důkazů, že mě poslal Bůh; trpělivě jsem mezi vámi konal to, co mi uložil, a nebyla to maličkost, nýbrž divy a zázraky. 13 Jen v jedné věci jsem vás proti křesťanům na jiných místech „zkrátil“: nežádal jsem vás o hmotnou podporu. Tuhle nespravedlnost mi tedy promiňte.

Služba lásky nečeká na odměnu

14 Chystám se k vám už po třetí. Ani tentokrát od vás nic nežádám. Bez vašich peněz se mohu obejít – ale vás samých se vzdát nemohu. Ostatně rodiče mají živit děti a ne se od dětí nechat vydržovat – a vy jste moje děti. 15-16 Rád se pro vás zřeknu všeho, i sám sebe, jestli vám to prospěje; ale jak se zdá, projevy mé lásky nacházejí u vás odezvu spíše opačnou.

I toto se prý u vás dá slyšet: „Ten Pavel se ale vyzná. Chytře to zařídí tak, aby se zdálo, že nás jeho návštěva nic nestojí, ale můžete si být jisti, že je to jen trik a že z nás peníze dostane jinak.“ 17 Jak tedy, ptám se? Chtěl snad od vás něco některý z lidí, které jsem k vám poslal? 18 Těžil z vaší pohostinnosti Titus nebo někdo z jeho doprovodu? Neřídili se snad stejnými zásadami jako já? Tak vidíte! Jednáme v témž duchu, který řídí každý náš čin – ne k našemu, nýbrž k vašemu prospěchu. 19 Nemyslete si, že se tím snažím znovu se vemluvit do vaší přízně. Bůh je mi svědkem, že mi opravdu jde o vaše dobro, o váš duchovní růst – a ne o získávání výhod.

20 Obávám se, až k vám zase přijdu, abych u vás nenašel věci, které nerad vidím. Vám by se pak nelíbilo, jaké důsledky bych z toho musel vyvodit. Nerad bych se shledal s hádkami a závistí, s urážlivostí a pomluvami, vzájemným osočováním, nadutostí a rozkolnictvím. 21 Nechtěl bych zažít, aby mě Bůh před vámi tak pokořil, že bych musel plakat a naříkat nad některými, kteří místo toho, aby se v pokání odvrátili od svých poklesků, hřeší klidně dál a stále se oddávají nemravnosti a nezřízeným vášním.

New Living Translation

2 Corinthians 12

Paul’s Vision and His Thorn in the Flesh

1This boasting will do no good, but I must go on. I will reluctantly tell about visions and revelations from the Lord. I[a] was caught up to the third heaven fourteen years ago. Whether I was in my body or out of my body, I don’t know—only God knows. Yes, only God knows whether I was in my body or outside my body. But I do know that I was caught up[b] to paradise and heard things so astounding that they cannot be expressed in words, things no human is allowed to tell.

That experience is worth boasting about, but I’m not going to do it. I will boast only about my weaknesses. If I wanted to boast, I would be no fool in doing so, because I would be telling the truth. But I won’t do it, because I don’t want anyone to give me credit beyond what they can see in my life or hear in my message, even though I have received such wonderful revelations from God. So to keep me from becoming proud, I was given a thorn in my flesh, a messenger from Satan to torment me and keep me from becoming proud.

Three different times I begged the Lord to take it away. Each time he said, “My grace is all you need. My power works best in weakness.” So now I am glad to boast about my weaknesses, so that the power of Christ can work through me. 10 That’s why I take pleasure in my weaknesses, and in the insults, hardships, persecutions, and troubles that I suffer for Christ. For when I am weak, then I am strong.

Paul’s Concern for the Corinthians

11 You have made me act like a fool. You ought to be writing commendations for me, for I am not at all inferior to these “super apostles,” even though I am nothing at all. 12 When I was with you, I certainly gave you proof that I am an apostle. For I patiently did many signs and wonders and miracles among you. 13 The only thing I failed to do, which I do in the other churches, was to become a financial burden to you. Please forgive me for this wrong!

14 Now I am coming to you for the third time, and I will not be a burden to you. I don’t want what you have—I want you. After all, children don’t provide for their parents. Rather, parents provide for their children. 15 I will gladly spend myself and all I have for you, even though it seems that the more I love you, the less you love me.

16 Some of you admit I was not a burden to you. But others still think I was sneaky and took advantage of you by trickery. 17 But how? Did any of the men I sent to you take advantage of you? 18 When I urged Titus to visit you and sent our other brother with him, did Titus take advantage of you? No! For we have the same spirit and walk in each other’s steps, doing things the same way.

19 Perhaps you think we’re saying these things just to defend ourselves. No, we tell you this as Christ’s servants, and with God as our witness. Everything we do, dear friends, is to strengthen you. 20 For I am afraid that when I come I won’t like what I find, and you won’t like my response. I am afraid that I will find quarreling, jealousy, anger, selfishness, slander, gossip, arrogance, and disorderly behavior. 21 Yes, I am afraid that when I come again, God will humble me in your presence. And I will be grieved because many of you have not given up your old sins. You have not repented of your impurity, sexual immorality, and eagerness for lustful pleasure.

Notas al pie

  1. 12:2 Greek I know a man in Christ who.
  2. 12:3-4 Greek But I know such a man, that he was caught up.