Slovo na cestu

2.list Korintským 1

Úvodní pozdravy

1Drazí bratři, tento dopis vám píši jako Bohem zmocněný posel Ježíše Krista, společně s Timotejem. Adresovaný je sice k vám do Korintu, ale je určen všem křesťanům v celém Řecku: kéž vás náš Otec Bůh i Ježíš Kristus bohatě obdarují svou milostí a pokojem.

Bůh pomáhá v utrpení

3-4 Jak nevýslovně dobrý je náš Bůh. V něm, Otci našeho Pána Ježíše Krista, máme nevyčerpatelný zdroj útěchy a posily pro naše zkoušky a utrpení, takže i jiné pak můžeme těšit a posilovat, když je to zapotřebí. Stejnou pomoc, jakou jsme obdrželi od Boha, rozdáváme všude kolem sebe. Můžete se spolehnout, že čím víc utrpení podstoupíme pro Krista, tím hojněji nás zahrne svou útěchou a povzbuzením. Kristovo utrpení je mým denním chlebem, ale to je můj příspěvek k vaší záchraně. On mi však denně dává též novou sílu a klid – a to má být zase posilou vám ve vašich zkouškách. Pokud s námi sdílíte naše bolesti, nemám o vás obavy: zdroj naší útěchy je otevřen i pro vás.

8-9 Nebudu vám, drazí, tajit, že tady v Malé Asii jsme prožili snad nejhorší chvíle svého života. Vypadalo to už, že je s námi konec, připravovali jsme se na smrt. Cítím, že to muselo dojít tak daleko proto, abychom nespoléhali již na nic jiného než na Boha, který má moc vzkřísit i mrtvé. 10 Skutečně nás vyrval přímo z drápů smrti a věřím, že ne naposledy. 11 Přesto prosím, abyste na nás stále mysleli ve svých modlitbách – tím větší budou pak vaše chvály a vděčnost za jejich vyslyšení.

12 S naprosto čistým svědomím mohu prohlásit, že jsem s vámi ve všech směrech jednal vždy jen a jen upřímně, jak mě Bůh vedl, a na to jsem hrdý. Ne lidská vypočítavost, ale Boží milost je mi vůdčí silou. To platilo vždy i ve vztahu k vám. 13-14 Všechno, co čtete v mých listech, je míněno naprosto upřímně. Doufám, že to tak přijmete, i když se dosud mnoho neznáme, a že při Kristově návratu se za sebe navzájem nebudeme muset stydět, ale naopak budeme mít důvod k hrdosti.

Pavel mění plán svých cest

15 V této důvěře jsem vás chtěl navštívit už na cestě do Makedonie a pak se vrátit do Judska zase přes Korint. 16-20 Proč jsem svůj plán později změnil? Nebylo to z vrtkavosti ani z lehkomyslnosti. Když jednou něco řeknu, pak to také tak myslím; nikdy neříkám „ano“, když myslím „ne“, a naopak. Boží Syn Ježíš Kristus, jak jsme vám ho přiblížili se Silvánem a Timotejem, také nebyl muž dvojí tváře. Jeho osoba je hmatatelným ANO všem slibům, které Bůh kdy dal člověku. Proto taky, když k modlitbě připojíme Amen (tj. „ano“), připomínáme si vlastně, že v Kristu na ně Bůh už odpověděl, a oslavujeme ho za to. 21 Že jste v Kristu obdrželi tentýž nový život jako my, že v něm dosud pevně stojíme – to je jen Boží dílo. 22 To on nás učinil svým vlastnictvím, pověřil svým poselstvím a vtiskl nám svou vlastnickou pečeť – svatého Ducha – jako záruku na vše ostatní, co má ještě pro nás přichystáno.

23 Pán Bůh ví, že to nebylo jinak, než vám tady píšu: Korint jsem nakonec rozhodl vynechat jen proto, abych vás ušetřil setkání, které by pro vás mohlo být velice trapné. 24 Ne že bych vám chtěl vytýkat nedostatky ve vaší víře – v té si stojíte docela dobře.

New American Standard Bible

2 Corinthians 1

Introduction

1Paul, an apostle of Christ Jesus by the will of God, and Timothy our brother,

To the church of God which is at Corinth with all the [a]saints who are throughout Achaia:

Grace to you and peace from God our Father and the Lord Jesus Christ.

Blessed be the God and Father of our Lord Jesus Christ, the Father of mercies and God of all comfort, who comforts us in all our affliction so that we will be able to comfort those who are in [b]any affliction with the comfort with which we ourselves are comforted by God. For just as the sufferings of Christ are [c]ours in abundance, so also our comfort is abundant through Christ. But if we are afflicted, it is for your comfort and salvation; or if we are comforted, it is for your comfort, which is effective in the patient enduring of the same sufferings which we also suffer; and our hope for you is firmly grounded, knowing that as you are sharers of our sufferings, so also you are sharers of our comfort.

For we do not want you to be unaware, brethren, of our affliction which came to us in [d]Asia, that we were burdened excessively, beyond our strength, so that we despaired even of life; [e]indeed, we had the sentence of death within ourselves so that we would not trust in ourselves, but in God who raises the dead; 10 who delivered us from so great a peril of death, and will deliver us, [f]He on whom we have set our hope. And He will yet deliver us, 11 you also joining in helping us through your prayers, so that thanks may be given by many persons on our behalf for the favor bestowed on us through the prayers of many.

Paul’s Integrity

12 For our [g]proud confidence is this: the testimony of our conscience, that in holiness and godly sincerity, not in fleshly wisdom but in the grace of God, we have conducted ourselves in the world, and especially toward you. 13 For we write nothing else to you than what you read and understand, and I hope you will understand until the end; 14 just as you also partially did understand us, that we are your reason to be proud as you also are ours, in the day of our Lord Jesus.

15 In this confidence I intended at first to come to you, so that you might [h]twice receive a [i]blessing; 16 [j]that is, to pass [k]your way into Macedonia, and again from Macedonia to come to you, and by you to be helped on my journey to Judea. 17 Therefore, I was not vacillating when I intended to do this, was I? Or what I purpose, do I purpose according to the flesh, so that with me there will be yes, yes and no, no at the same time? 18 But as God is faithful, our word to you is not yes and no. 19 For the Son of God, Christ Jesus, who was preached among you by us—by me and Silvanus and Timothy—was not yes and no, but is yes in Him. 20 For as many as are the promises of God, in Him they are yes; therefore also through Him is our Amen to the glory of God through us. 21 Now He who establishes us with you in Christ and anointed us is God, 22 who also sealed us and gave us the Spirit in our hearts as a [l]pledge.

23 But I call God as witness [m]to my soul, that to spare you I did not come again to Corinth. 24 Not that we lord it over your faith, but are workers with you for your joy; for in your faith you are standing firm.

Notas al pie

  1. 2 Corinthians 1:1 Or holy ones
  2. 2 Corinthians 1:4 Lit every
  3. 2 Corinthians 1:5 Lit to us
  4. 2 Corinthians 1:8 I.e. west coast province of Asia Minor
  5. 2 Corinthians 1:9 Lit but we ourselves
  6. 2 Corinthians 1:10 One early ms reads on whom we have set our hope that He will also
  7. 2 Corinthians 1:12 Lit boasting
  8. 2 Corinthians 1:15 Lit have a second grace
  9. 2 Corinthians 1:15 One early ms reads joy
  10. 2 Corinthians 1:16 Lit and
  11. 2 Corinthians 1:16 Lit through you into
  12. 2 Corinthians 1:22 Or down payment
  13. 2 Corinthians 1:23 Lit upon