Slovo na cestu

2. Timotejovi 3:1-17

Povahové rysy zdánlivých křesťanů

1Počítej s tím, že před Kristovým návratem přijdou zlé doby. 2-3Lidé budou sobečtí a chamtiví, domýšliví a chlubiví, budou se Bohu vysmívat a pohrdat rodiči, budou nevděční a bezbožní, bezcitní a nesmířliví. Budou si libovat ve lži a pomluvách, v hrubosti, krutosti 4a zrada jim bude vlastní. Samolibě budou zesměšňovat každého, kdo nepotáhne s nimi. Rozkoš a zábavy jim budou přednější než Bůh. 5Někteří možná budou vystupovat i docela pobožně, ale tím se nedej mýlit.

6Také se vyhni lidem, kteří pod rouškou náboženských rozhovorů vyhledávají společnost pochybných žen. 7Předstíraný zájem o duchovní věci nikdy k ničemu nepovede, protože ve skutečnosti jim jde o něco úplně jiného. 8-9Když Mojžíš dokazoval egyptskému faraónovi, že ho posílá Bůh, podařilo se faraónovým mágům jeho divy napodobit. S něčím takovým musíme počítat i my, a proto se mějme před falešnou zbožností na pozoru. Nakonec bude stejně odhalena.

Osobní příklad pravých křesťanů a svědectví Bible posilují na cestě k Bohu

10Ty jsi však byl u toho, když jsem učil, víš, jak jsem žil, znal jsi mé úmysly, viděl mou víru, lásku i trpělivost. 11Byl jsi při tom, co mne postihlo v Antiochii, v Ikoniu a Lystře. Co všechno jsem tam přestál, a přece mě Pán ze všeho dostal! 12A tak ani ostatní, kdo chtějí žít pro Krista, nevyhnou se pronásledování. 13Ale se zlými lidmi a s podvodníky to půjde stále k horšímu, neboť se stanou obětí vlastního klamu.

14Ty se pevně drž toho, čemu ses naučil a čemu jsi uvěřil. Vždyť ses přesvědčil, že můžeš důvěřovat těm, kdo tě učili. 15Svatá písma znáš už od dětství a v nich je obsažena moudrost jak dosáhnout záchrany vírou v Ježíše Krista. 16Všechny svaté spisy byly inspirovány Bohem; poučují nás o tom, co je pravda, vedou ke zpytování a nápravě vlastního života a vychovávají nás k správnému jednání. 17Tak je potom Boží člověk náležitě připraven ve všech směrech konat dobré Boží dílo.

New Chhattisgarhi Translation (नवां नियम छत्तीसगढ़ी)

2 तीमुथियुस 3:1-17

आखिरी दिन म अभक्ति

1ए बात ला जान ले कि संसार के आखिरी दिनमन म कठिन समय आही। 2मनखेमन अपन-आप ले अऊ पईसा ले मया करइया, डींगमार, घमंडी, गाली-गलौच करइया, दाई-ददा के कहना नइं मनइया, अहसान नइं मनइया, अपबितर, 3बिगर मया के, छेमा नइं करइया, निन्दा करइया, असंयमी, निरदयी, भलई के बईरी, 4बिस‍वासघात करइया, उतावला, अभिमानी अऊ परमेसर म नइं, पर भोग-बिलास म मन लगइया होहीं। 5ओमन भक्ति के भेस धरहीं, पर एकर सामरथ ला नइं मानहीं। अइसने मनखेमन ले दूरिहा रहे कर।

6ओमन अइसने मनखे अंय, जऊन मन घर म कलेचुप घूसरथें अऊ ओ छिछोरी माईलोगनमन ला बस म कर लेथें, जऊन मन पाप ले दबे अऊ जम्मो किसम के वासना के बस म हवंय। 7ए माईलोगनमन हमेसा सीखत तो रहिथें, पर सच्‍चई के पहिचान कभू नइं कर सकंय। 8जइसने यन्नेस अऊ यम्ब्रेस, मूसा के बिरोध करिन, वइसने ए मनखेमन घलो सच्‍चई के बिरोध करथें। एमन अइसने मनखे अंय, जेमन के दिमाग ह खराप हो गे हवय अऊ एमन बिसवास ला छोंड़ दे हवंय। 9पर एमन जादा आघू नइं जा सकंय, काबरकि जम्मो झन ओमन के मूर्खता ला जान लिहीं, जइसने कि मूसा के बिरोधीमन संग होय रिहिस।

पौलुस के तीमुथियुस ला निरदेस

10पर तेंह मोर जम्मो उपदेस, मोर चाल-चलन, मोर उदेस्य, बिसवास, धीरज, मया, सहनसीलता, 11सताय जवई अऊ मोर दुःख उठई ला जानथस। तेंह जानथस कि अंताकिया, इकुनियुम अऊ लुस्त्रा सहर म, मेंह कतेक दुःख-तकलीफ सहे हवंव। पर परभू ह मोला ओ जम्मो ले बचाईस। 12एह सच ए कि जऊन ह मसीह यीसू म भक्ति के जिनगी जीये चाहथे, ओला सताय जाही। 13जबकि दुस्‍ट मनखे अऊ धोखेबाजमन धोखा देवत अऊ खुदे धोखा खावत अऊ बिगड़त जाहीं। 14पर तेंह जऊन बातमन ला सिखे अऊ बिसवास करे हवस, ओम मजबूत होवत जा, काबरकि तेंह ओमन ला जानथस, जेमन ले तेंह ए बातमन ला सिखे हवस, 15अऊ सुरता रख कि कइसने लइकापन ले, तेंह परमेसर के पबितर बचन ला जाने हवस, जऊन ह तोला मसीह यीसू म बिसवास के दुवारा, तोला उद्धार पाय खातिर सिकछा दे सकथे। 16परमेसर के जम्मो बचन ह परमेसर के परेरना ले लिखे गे हवय अऊ एह उपदेस देय बर, गलती म डांटे बर, सुधारे बर अऊ धरमीपन के सिकछा देय बर उपयोगी ए, 17ताकि परमेसर के जन ह सिद्ध बनय अऊ हर बने काम बर पूरा-पूरी तियार हो सकय।