2. Korintským 8 – SNC & NIRV

Slovo na cestu

2. Korintským 8:1-24

Štědrou obětavostí oslavujeme Boha

1Musím vám teď povědět, jak ohromně zapůsobila Boží milost v křesťanských obcích v Makedonii. 2Ačkoliv se tam museli potýkat s všelijakými nesnázemi a podstoupit nejednu tvrdou zkoušku, byla radost věřících tak veliká, že při vší své chudobě sebrali mezi sebou neuvěřitelnou částku. 3Nedávali jen to, co jim přebývalo, ale daleko víc. 4Pokládali to za vyznamenání, že se mohli podílet na sbírce pro jeruzalémské křesťany. 5Jejich obětavost předstihla všechna moje očekávání – tak úplně se dali k dispozici Bohu a v jeho jménu i nám.

6Proto jsem požádal Tita, který u vás začal organizovat sbírku už dříve, aby se k vám znovu vypravil a pomohl vám toto dílo lásky dokončit. 7Není nic, čeho by se vám nedostávalo: víra, účinné slovo, poznání, dobrá vůle i vřelý vztah k nám – ve všem můžete být dáváni za vzor. Doufám, že i váš příspěvek k této službě lásky bude stejně příkladný. 8Neberte to jako příkaz. Přál bych si jen, abyste dokázali svou lásku stejně horlivě.

Nedejte se zahanbit

9Jistě jste nezapomněli, co pro vás udělal Kristus: sám bohatý, kvůli vám vzal na sebe dobrovolně chudobu, abyste vy jeho chudobou zbohatli. 10-12Měli byste tedy ten nápad, který se zrodil u vás, dotáhnout až do konce. Když jste začali s takovým nadšením, nepolevujte nyní a ochotně dávejte, kolik můžete. Kdo více dát nemůže, ať se netrápí. Bohu záleží na ochotě, a ne na velikosti daru.

13-14Nejde o to, aby si jiní mohli dopřávat na váš účet. Ale jestliže se vám nyní vede lépe, rozdělte se s potřebnějšími. Vždyť oni mohou zase pomoci vám, když se situace změní. Tak budete mít každý právě tolik, kolik potřebujete, 15jak čteme v Písmu o Izraelcích sbírajících pokrm na poušti: „Kdo nashromáždil více, tomu nepřebývalo, kdo nasbíral méně, neměl nedostatek.“

16Jsem vděčný Bohu za to, že Titus k vám přilnul stejně jako já. 17Můj návrh hned s radostí přijal, ale myslím, že by byl tak jako tak využil první příležitosti vydat se opět k vám. 18Posílám s ním ještě jednoho bratra, kterého si pro jeho oddanost ve službě Kristu váží ve všech církvích. 19Byl vybrán, aby mě doprovázel do Jeruzaléma s výtěžkem sbírky, jež má oslavit našeho Pána a veřejně prokázat naši horlivost k službě. 20Předejde se tak možným pozdějším dohadům, zda se opravdu všechny peníze dostaly tam, kam byly určeny. 21Bůh ví, že nikoho z nás by ani ve snu nenapadlo zpronevěřit jediný haléř, ale abychom vyloučili i sebenepatrnější podezření, zařídili jsme to raději takto.

22Doprovází je ještě další bratr, mnohokrát již osvědčený jako upřímný křesťan. Těší se k vám, protože jsem mu vyprávěl o vašem nadšení pro pomoc druhým. Přijměte je tedy všechny přívětivě. 23Titus je v této věci mým zplnomocněným zástupcem. Je to můj nejbližší spolupracovník. Ostatní dva vyslaly zdejší církve jako své nejlepší představitele. 24Ukažte jim, že všechny moje chvály na vás nebyly plané.

New International Reader’s Version

2 Corinthians 8:1-24

Giving Freely to the Lord’s People

1Brothers and sisters, we want you to know about the grace that God has given to the churches in Macedonia. 2They have suffered a great deal. But in their suffering, their joy was more than full. Even though they were very poor, they gave very freely. 3I tell you that they gave as much as they could. In fact, they gave even more than they could. Completely on their own, 4they begged us for the chance to share in serving the Lord’s people in that way. 5They did more than we expected. First they gave themselves to the Lord. Then they gave themselves to us because that was what God wanted. 6Titus had already started collecting money from you. So we asked him to help you finish making your kind gift. 7You do well in everything else. You do well in faith and in speaking. You do well in knowledge and in complete commitment. And you do well in the love we have helped to start in you. So make sure that you also do well in the grace of giving to others.

8I am not commanding you to do it. But I want to test you. I want to find out if you really love God. I want to compare your love with that of others. 9You know the grace shown by our Lord Jesus Christ. Even though he was rich, he became poor to help you. Because he became poor, you can become rich.

10Here is my opinion about what is best for you in that matter. Last year you were the first to give. You were also the first to want to give. 11So finish the work. Then your desire to do it will be matched by your finishing it. Give on the basis of what you have. 12Do you really want to give? Then the gift is measured by what someone has. It is not measured by what they don’t have.

13We don’t want others to have it easy at your expense. We want things to be equal. 14Right now you have plenty in order to take care of what they need. Then they will have plenty to take care of what you need. The goal is to even things out. 15It is written, “The one who gathered a lot didn’t have too much. And the one who gathered a little had enough.” (Exodus 16:18)

Paul Sends Titus to Corinth to Receive the Offering

16God put into the heart of Titus the same concern I have for you. Thanks should be given to God for this. 17Titus welcomed our appeal. He is also excited about coming to you. It was his own idea. 18Along with Titus, we are sending another brother. All the churches praise him for his service in telling the good news. 19He was also chosen by the churches to go with us as we bring the offering. We are in charge of it. We want to honor the Lord himself. We want to show how ready we are to help. 20We want to keep anyone from blaming us for how we take care of that large gift. 21We are trying hard to do what both the Lord and people think is right.

22We are also sending another one of our brothers with them. He has often proved to us in many ways that he is very committed. He is now even more committed because he has great faith in you. 23Titus is my helper. He and I work together among you. Our brothers are messengers from the churches. They honor Christ. 24So show them that you really love them. Show them why we are proud of you. Then the churches can see it.