Pavlova autorita je snižována
1Ještě jedné věci bych se chtěl dotknout – týká se to mé vlastní osoby a řeknu to beze vší hořkosti a nevraživosti, v duchu Kristovy lásky. Povídá se prý o mně, že v dopisech se stavím jako kdovíjaký silák, ale když dojde k osobnímu střetnutí, jsem prý maličký a ubohý.
2Prosím vás, nenuťte mě, abych vás přesvědčil, že mi nechybí odvaha k ráznějšímu postupu proti těm, kdo přičítají mému jednání pouze lidské pohnutky. 3Ano, jsme jen obyčejní lidé, ale své boje nevyhráváme pouze vlastní sílou. 4Máme účinné zbraně, schopné porazit každého odpůrce. 5Proti nim neobstojí žádná domýšlivost, ani nejchytřejší filozofie, popírající Boží pravdu. Každého myslícího člověka jednoznačně vedeme ke Kristu jako ke konečné odpovědi a svrchované pravdě. Rozhodnete-li se společně pro poslušnost, 6jsem připraven potrestat každého, kdo nebude poslušný.
7-8Nenechte se klamat vnějším zdáním. Jestliže si kdokoliv z vás může dělat nárok, že je Kristův, pak můj nárok není o nic menší – spíš naopak! Navíc bych se ještě mohl odvolávat na přímé Boží pověření. 9Nechci ovšem vzbudit dojem, jako bych vás chtěl svými listy zastrašovat.
10„Nevšímejte si jeho dopisů,“ říkají někteří, „je to jen plané vyhrožování. Až přijde, poznáte sami, že není proč se ho bát. Slabšího kazatele jste ještě neslyšeli.“ 11Ujišťuji vás, že tentokrát budu jednat stejně přísně, jako jsem doposud psal.
12V žádném případě se nechci měřit s těmi oslňujícími kazateli, kteří ve svých projevech vychvalují sami sebe. Těm se samozřejmě nemohu vyrovnat, protože oni jsou sami sobě jediným měřítkem a vzorem vší dokonalosti. Jaká pošetilost! 13-15Mým cílem je splnit se ctí úkoly, které mi vytyčil Bůh. K nim patří i má práce v Korintu. Odpovědnost za vás si neosobuji neprávem – vždyť jsem byl první, od koho jste vůbec slyšeli o Kristu! Kdybych svou autoritu odvozoval jen z toho, že pokračuji v díle, které začal někdo jiný, dalo by se o ní možná pochybovat. Ale jako váš duchovní otec bych spíš čekal, že s vaší vírou vzroste i úcta ke mně. 16-17Pak budu moci šířit Boží poselství dál i za vaše území, do krajů, kam dosud neproniklo. Písmo nás učí, že se nemáme honosit vlastními úspěchy, ale tím, co vykonal Bůh. Když někdo vykřikuje do světa, jaký je chlapík, to ještě nic neznamená. 18Důvěru si zaslouží ten a jenom ten, komu dává své vysvědčení Bůh.
保罗论自己的职分
1你们以为我在你们中间的时候很温和，不在你们中间的时候却很严厉。如今，我保罗以基督的谦卑和温柔亲自劝你们： 2我去的时候，请不要逼我这样严厉地对待你们，我的严厉是用来对付那些说我凭血气行事的人。 3因为我虽然活在血肉之躯里，但在属灵的争战上，却不是凭血气之勇。 4我们争战的兵器不是属血气的，乃是从上帝而来的能力，可以摧毁坚固的营垒， 5击破一切的谬论和阻碍人们认识上帝的骄傲言论，夺回被掳去的心思意念，使其顺服基督。 6等你们完全顺服主后，我们就要惩罚那些叛逆的人。
7你们只会看事情的表面。如果有人相信自己属于基督，他就应该再想一想，我们跟他一样也是属于基督的。 8因为主赐给我们权柄是为了造就你们，不是为了毁坏你们，就算我为这权柄稍微夸口，也不会感到羞愧。 9我不想你们认为我写信是要威吓你们。 10因为有人说：“他信中的话有分量，很严厉，他本人却软弱无能，言语粗俗。” 11说这话的人要留心：我们不在你们那里的时候，在信上怎么说，与你们见面时也会怎么做。
12我们不敢和那些自我推荐的人相提并论！他们以自己的尺度衡量自己，自我比较，实在不明智！ 13但我们并非漫无边际地夸口，而是在上帝为我们定下的范围之内夸口，你们也包括在这范围之内。 14其实把你们包括在我们夸口的范围之内一点都不过分，因为我们曾把基督的福音传到你们那里。 15我们没有超出范围拿别人辛劳的成果夸口，只盼望随着你们信心的增长，我们的范围也得到极大的扩展， 16使我们可以把福音传到你们以外的地方，而不是在别人的工作范围内拿别人的成就夸口。 17“要夸耀，就当夸耀主的作为。” 18因为，蒙悦纳的是主所称许的人，而不是自我称许的人。
