Slovo na cestu

2. Korintským 7:1-16

1Mějme na paměti, milí přátelé, že tyto sliby platí právě nám. Zřekněme se proto všeho, co špiní tělo nebo duši. Berme vážně Boží slova a usilujeme o to, abychom se Bohu líbili.

2Nikomu z vás jsem neukřivdil, nikdo o nic nepřišel mým přičiněním. Proč by měly být na vaší straně ještě nějaké výhrady? 3Nechápejte to, prosím vás, jako výčitku, skutečně vás mám rád a na tom se v životě ani ve smrti nic nezmění. 4Mám k vám naprostou důvěru a jsem na vás hrdý; myšlenky na vás mě povzbuzují, takže přes všechny trampoty se mám pořád z čeho radovat.

Blahodárný zármutek

5Ani příchod do Makedonie mi nepřinesl úlevu: okolo samý nepřítel, uvnitř neklid a nejistota. 6Ale Bůh se ujímá těch, kdo se octli na dně. Když bylo nejhůř, vrátil se Titus a vlil do mne novou sílu 7– nejen svou přítomností, ale hlavně zprávami, které mi od vás přinesl. Vyprávěl mi o vaší lítosti a jak se těšíte na můj příchod a že jste připraveni postavit se plně za mne. To mě nejen docela uklidnilo, ale přímo zaplavilo radostí.

8I když jste mým dopisem byli dotčeni, jsem nakonec přece jen rád, že jsem ho napsal. 9Nejdřív jsem toho skoro litoval, ale teď vidím, že jsem udělal dobře, protože jste přece jen změnili stanovisko. 10Bůh užil bolesti jako léku k vaší nápravě, takže jsem vám nijak neublížil. Lítost způsobená Bohem vede člověka ke změně postoje a tím i k záchraně, taková lítost je žádoucí. Na druhé straně nespokojenost bez Boha člověka jen ubíjí.

11Podívejte se, jak vám tahle hořká pilulka prospěla! Pryč je lhostejnost ke hříchu. Konečně jste se ho ulekli a zošklivili si hoa horlivě spěcháte omluvit se a viníka potrestat. Udělali jste pro nápravu všechno, co jste mohli. 12Když jsem tento dopis psal, nešlo mi však ani tolik o viníka či postiženého, jako jsem se chtěl přesvědčit, zda vám na mně ještě záleží. Díky Bohu, nezklamal jsem se.

13Ještě víc mě však potěšilo, jakou radost z vás měl Titus. 14Ze vší chvály, kterou ode mne na vás slyšel, nemusel jsem nic brát zpátky. Vždycky jsem mluvil jen pravdu, i Titus se teď mohl přesvědčit, že jsem nepřeháněl. 15Po tom, s jakou starostlivostí jste ho přijali a jak ochotně jste se zařídili podle mých pokynů, i on si vás oblíbil. 16Jsem šťastný, že je mezi námi zase všechno jako dřív a že vám mohu i nadále plně důvěřovat.

Ang Pulong Sang Dios

2 Corinto 7:1-16

1Mga hinigugma, tungod sining mga promisa sang Dios sa aton, bayaan ta na ang tanan nga nagapahigko sa aton bug-os nga kabuhi,7:1 aton bug-os nga kabuhi: sa literal, lawas kag espiritu. kag tinguhaan ta nga mangin matinlo ang aton kabuhi nga may pagtahod sa Dios.

Ang Kalipay ni Pablo

2Kon mahimo, batuna ninyo kami sa inyo mga tagipusuon. Wala kami sing may ginhimo nga malain sa bisan kay sin-o sa inyo. Wala man kami sing may gin-guba sa inyo ukon gindayaan. 3Wala ako nagahambal sini agod pakalainon kamo. Kay pareho sang akon ginsiling sadto, ginapalangga gid namon kamo kag bisan ano ang matabo, mabuhi man ukon mapatay, magaunungay gid kita. 4Dako gid ang akon pagsalig sa inyo kag ginapabugal ko gid kamo. Bisan masyado kabudlay sang amon ginaagihan, puno ako sing kalipay sang nakabati ako parte sa inyo. 5Kay sang pag-abot namon sa Macedonia, wala gid sing pahuway ang amon lawas tungod kay bisan diin nagaantos kami. Gin-away kami sang mga nagakontra sa amon, kag nagpalibog man kami parte sa kahimtangan sang mga tumuluo. 6Pero ang Dios nga nagapabakod kag nagalipay sa mga nagakasubo amo ang nagpabakod kag naglipay sa amon paagi sa pag-abot ni Tito. 7Indi lang ang iya pag-abot ang nakahatag kabakod kag kalipay sa amon, kundi ang iya man nga ginsugid nga ginpabakod kag ginlipay ninyo siya. Ginsugiran niya kami nga nahidlaw kamo sa akon kag nagakasubo kamo sang natabo, kag ginaapinan ninyo ako. Gani malipayon na gid ako subong.

8Bisan ang akon sulat nga ato nagdala sing kasubo sa inyo, wala ako nagahinulsol nga ginsulat ko ato. Sang una, matuod nga naghinulsol ako kay nakita ko nga sang premiro nagkasubo kamo. 9Pero subong malipayon ako, indi tungod nga nagkasubo kamo, kundi tungod nga amo ato ang nangin paagi agod maghinulsol kamo. Kay ginpasubo kamo suno sa kabubut-on sang Dios, gani wala nagdala sing malain sa inyo atong amon ginsulat. 10Kay ang kasubo nga suno sa kabubut-on sang Dios nagadala sa tawo sa paghinulsol, kag ina nagaresulta sing kaluwasan nga indi dapat hinulsulan. Pero ang kasubo sang mga tawo nga wala nagakilala sa Dios nagadala sa ila sa kamatayon. 11Tan-awa ninyo ang resulta sadtong kasubo nga nag-abot sa inyo suno sa kabubut-on sang Dios. Nangin desidido gid kamo sa pagpakita sa amon nga kamo matinlo sa sadto nga sala nga akon ginasiling sa inyo. Naakig gid kamo sa nakahimo sang sadto nga sala, kag nahadlukan kamo kon ano ang mangin resulta sadto. Gusto gid ninyo nga magbalik liwat ang aton daan nga relasyon. Ginsilutan pa gid ninyo ang nakahimo sadto. Kag sa tanan nga butang, ginpakita ninyo nga kamo wala gid sing salabton sa sadto nga sala.

12Gani atong akon sulat indi lang para sa nakahimo sing malain ukon sa ginhimuan sing malain, kundi labi na gid para sa inyo tanan agod sa presensya sang Dios makita gid ninyo ang inyo pagkasinsero sa amon. 13Kag sa sini napabakod kag napalipay ninyo kami.

Kag indi lang ina, kundi nadugangan pa gid ang amon kabakod kag kalipay sang makita namon nga nalipay si Tito, kay wala na siya nagapalibog parte sa inyo. 14Gindayaw ko kamo sang una sang nag-estoryahanay kami ni Tito parte sa inyo. Kag nakita niya nga matuod ang akon ginsugid sa iya, gani wala ako nahuy-an. Matuod gid ang tanan nga amon ginhambal sa inyo, kag napamatud-an nga matuod man ang amon pagdayaw sa inyo kay Tito. 15Kag kada madumduman ni Tito nga kamo tanan nagsunod sa iya ginhambal kag dako ang inyo pagtahod sa iya, nagadugang pa gid ang iya pagpalangga sa inyo. 16Kag nagakalipay man ako kay masaligan ko gid kamo.