Slovo na cestu

Matouš 13:1-58

Ježíš vypráví podobenství o rozsévači

1Téhož dne vyšel Ježíš z domu a usedl na břehu jezera. 2Zanedlouho se kolem něho shromáždilo tolik lidí, že musel vstoupit do loďky, aby je mohl všechny oslovit.

3Rád vyjadřoval duchovní pravdy obrazně.

Tentokrát začal vyprávět:

4„Rolník zaséval na poli obilí. Některá zrna padla na okraj cesty. Slétli se ptáci a sezobali je. 5Jiná zrna dopadla na skalnatou zem, kde bylo málo ornice. Obilí rychle vyhnalo do výšky, 6ale když začalo pálit slunce, uschlo, protože kořínky nešly do hloubky. 7Další část zrna zapadla mezi bodláky. Když vyrostlo bodláčí, udusilo klásky. 8Ostatní zrna padla do dobré ornice. Vyrostlo obilí a přineslo úrodu. Některý klas měl sto zrnek, jiný šedesát a jiný třicet. 9Víte, co tím myslím?“

Ježíš vysvětluje podobenství o rozsévači

10Učedníci se ho zeptali: „Proč mluvíš v obrazech?“ 11Vysvětlil jim to: „Vám už Bůh odkrývá svoje záměry se světem. Ostatním je to zatím skryto. 12Kdo přijímá ochotně, bude mít stále víc. Kdo je spokojen s tím, co má, přijde nakonec o všechno. 13Používám obrazy, lidé slyší i vidí, a přece nechápou.

14Tak se na nich plní Izajášovo proroctví:

‚Budete poslouchat,

ale neporozumíte,

budete se dívat,

ale neuvidíte.

15Protože srdce tohoto lidu otupělo,

jsou hluší a zavřeli oči,

aby neviděli,

neslyšeli a neporozuměli,

aby se neobrátili k Bohu,

kde by mohli být uzdraveni.‘

16Jak je dobře, že vaše oči vidí a uši slyší. 17Mnoho proroků toužilo vidět to, co vy vidíte, a slyšet to, co vy slyšíte, ale nebylo jim to dopřáno.

18A teď k tomu příběhu o rozsévači. 19Cesta, kam padla některá zrna, představuje srdce lidí, kteří slyší o Božím království a nezajímá je to. Přichází satan a sebere, co bylo zaseto. 20-21Skalnatá země představuje srdce člověka, který slyší Boží poselství a přijímá je sice s velkou radostí, ale povrchně a ono v něm nezapustí kořeny. Když pak přijdou těžkosti nebo pronásledování pro víru, jeho nadšení ochabne a to, co bylo zaseto, zmizí.

22Země porostlá bodláčím představuje člověka, který slyší poselství, ale v jehož srdci záležitosti každodenního života a touha po lepším hmotném zajištění slovo udusí.

23Dobrá ornice představuje srdce člověka, který slyší Boží poselství, rozumí mu a nechává působit jeho životodárný vliv. Užitek z toho je mnohonásobný, u někoho větší, u jiného menší.“

Ježíš vypráví podobenství o plevelu

24Potom použil dalšího přirovnání. „Bůh je jako dobrý hospodář, který zasel na své pole dobré semeno. 25V noci, když lidé spali, hospodářův nepřítel rozhodil mezi pšenici semeno plevele. 26-27Když vyrostlo obilí a s ním i plevel, přišli služebníci za hospodářem a řekli mu: ‚Vždyť jsi zasel dobré semeno, kde se tedy vzal plevel?‘

28‚To udělal nepřítel!‘ odpověděl.

‚My půjdeme a vyplejeme to pole,‘ nabídli se.

29Ten jim na to řekl: ‚Ne, to nedělejte. Spolu s plevelem byste mohli snadno vytrhnout i pšenici. 30Necháme obojí vyrůst a při žních řeknu žencům, aby vybrali plevel a spálili ho a pšenici dali do mé stodoly.‘ “

Ježíš vypráví podobenství o hořčičném zrnu

31Předložil jim jiný obraz: „S Božím dílem je to jako s hořčičným seménkem, které člověk zasel na poli. 32Je sice drobné, ale vyroste z něho tak mohutná bylina, že i ptáci na ní stavějí hnízda.“

33Dále užil tohoto obrazu: „Boží vliv působí jako kvas. Malé množství prokvasí i velkou dávku těsta.“

34V tomto kázání Ježíš používal výhradně podobenství.

35Tak se naplnilo staré proroctví:

„Budu mluvit v obrazech

a vypovím,

co bylo skryto od stvoření světa.“

Ježíš vysvětluje podobenství o plevelu

36Ježíš pak opustil shromážděné posluchače a šel domů. Obklopili ho jeho učedníci a žádali, aby jim vyložil obraz plevele na poli. 37„Dobře,“ řekl, „já jsem ten hospodář, který seje dobré zrní. 38Pole představuje svět a zrna, to jsou lidé, kteří patří Bohu. Plevel, to jsou lidé propadlí zlému. 39Nepřítel, který ho zasel, je ďábel. Žně představují konec světa a ženci jsou andělé. 40Tak jako v tomto příběhu je plevel oddělen a spálen, tak bude na konci světa. 41Pošlu své anděly a ti vyženou z Boží blízkosti všechny, kteří stáli v cestě Boží věci a páchali zlo. 42Jejich konec bude hrozný. Zbyde jim pláč a zoufalství. 43A tehdy ti, kteří plnili Boží vůli, budou v království nebeského Otce zářit jako slunce. Přemýšlejte o tom!

Ježíš vypráví podobenství o pokladu, perle a síti

44Nový život, k němuž vás Bůh volá, je jako poklad zakopaný v poli. Kdo ho najde, zatím o tom nemluví, ale má takovou radost, že prodá všechno, jen aby to pole získal.

45-46Nebo: je jako drahocenná perla, kterou objeví obchodník s perlami. Vyprodá všechno, co má, a koupí ji.

47Boží království je jako síť spuštěná do moře, ve které uváznou nejrůznější tvorové. 48Když je síť plná, vytáhnou ji rybáři na břeh, do košů vyberou dobré ryby a ostatní vyhodí. 49Tak to bude i na konci světa. Přijdou Boží andělé a oddělí zlé od bohabojných 50a zlé hodí do ohně. Tam bude pláč a zoufalství. 51Porozuměli jste všemu?“

„Ano,“ odpověděli. 52Potom dodal: „Každý vykladač Písma, který pochopil, oč mi jde, je jako hospodář, který ze své zásobárny nabízí nové i staré.“

Lidé z Nazaretu odmítají uvěřit

53-54Když Ježíš skončil svůj výklad v podobenstvích, vrátil se do svého domovského města. Učil v tamní synagoze. Všichni se divili: „Kde se v něm bere taková moudrost a moc? 55Vždyť to je tesařův syn, jeho matka je přece Marie, a Jakub, Josef, Šimon a Juda to jsou jeho bratři! 56I jeho sestry žijí mezi námi. Odkud to ten člověk má?“ 57-58Nemohli se s tím vyrovnat a pro jejich nedůvěru tam Ježíš nemohl vykonat mnoho zázraků. Vysvětlil to slovy: „Proroka si váží všude víc než v jeho rodném městě a v jeho domově!“

Ang Pulong Sang Dios

Mateo 13:1-58

Ang Paanggid Parte sa Manugsab-og

(Mar. 4:1-9; Luc. 8:4-8)

1Sa amo man nga adlaw, nagguwa si Jesus sa balay kag nagkadto siya sa higad sang dagat13:1 dagat: Ang tubig nga ginmitlang diri ginatawag sa English nga “lake” ukon sa iban nga Bisaya, “linaw”. kag nagpungko didto. 2Pero tungod kay gintipunan siya sang madamo nga mga tawo, nagsakay siya sa sakayan nga nagapundo kag didto siya nagpungko sa pagtudlo. Ang mga tawo didto sa higad sang dagat nagapamati samtang nagatudlo siya. 3Madamo nga mga butang ang iya gintudlo sa ila paagi sa mga paanggid. Siling niya,

“May isa ka mangunguma nga nagsab-og sang binhi. 4Sa iya pagsab-og, ang iban nagtupa sa higad sang dalan, kag gintuka ini sang mga pispis. 5Ang iban nagtupa sa kabatuhan. Hapaw lang ang duta sini, gani madali nga nagtubo ang binhi tungod kay manabaw ang duta. 6Pero nalayong ini sang nainitan sang adlaw, kag tungod nga diutay lang ang gamot, nalaya. 7Ang iban nga mga binhi nagtupa kag nagtubo sa duta nga may mga tunukon nga hilamon, pero pagdabong sang mga hilamon nalumos ang tanom. 8Ang iban pa gid nga mga binhi nagtupa sa maayo nga duta, nagtubo kag nagpamunga. Ang iban madamo gid ang bunga, ang iban madamo-damo, kag ang iban hustuhan lang.13:8 Ang iban… hustuhan lang: sa literal, Ang iban 100, ang iban 60, ang iban 30 ka pilo. 9Kamo nga nagapamati, dapat intiendihon gid ninyo ining inyo nabatian.”

Ang Katuyuan sang mga Paanggid

(Mar. 4:10-12; Luc. 8:9-10)

10Dayon nagpalapit kay Jesus ang iya mga sumulunod kag nagpamangkot, “Ngaa nagahambal ka sa mga tawo paagi sa mga paanggid?” 11Nagsabat si Jesus sa ila, “Ang mga tinago nga kamatuoran parte sa paghari sang Dios13:11 Dios: sa literal, langit. Amo man sa bersikulo 24, 31, 33, 44, 45, 47 kag 52. Tan-awa ang footnote sa 3:2. ginasugid sa inyo nga maintiendihan ninyo, pero sa iban wala ginasugid nga maintiendihan nila. 12Kay ang tawo nga nagatuman sang iya nabatian nga kamatuoran pagahatagan pa gid sang pag-intiendi, kag madamo gid ang idugang sa iya. Pero ang tawo nga wala nagatuman sa kamatuoran, bisan ang diutay nga iya naintiendihan, kuhaon pa sa iya. 13Gani nagahambal ako sa ila paagi sa mga paanggid tungod kay nagatulok sila pero indi makakita, kag nagapamati sila pero indi makaintiendi. 14Gani natuman sa ila ang ginsiling sang Dios paagi kay Propeta Isaias,

‘Sige lang kamo pamati, pero indi kamo makaintiendi.

Sige lang kamo tulok, pero indi kamo makakita.

15Tungod kay matig-a ang tagipusuon sang sini nga mga tawo.

Gintakpan nila ang ila mga dulunggan,

kag ginpiyong nila ang ila mga mata.

Kay basi makakita sila kag makabati,

kag makaintiendi kag magbalik sa akon,

kag ayuhon ko sila.’13:15 Isa. 6:9-10.

16Pero bulahan kamo nga nagasunod sa akon, kay nakakita kamo kag nakabati. 17Sa pagkamatuod, madamo nga mga propeta kag matarong nga mga tawo sang una ang naghandom nga makakita kag makabati sang inyo nakita kag nabatian subong, pero wala natabo ini sa ila tiyempo.”

Ginsaysay ni Jesus ang Kahulugan sang Paanggid

(Mar. 4:13-20; Luc. 8:11-15)

18“Gani, pamatii ninyo kag tun-i kon ano ang kahulugan sang paanggid parte sa manugsab-og. 19Ang higad sang dalan nga gintup-an sang binhi amo ang mga tawo nga nagapamati sang pulong parte sa paghari sang Dios, pero wala sila nakaintiendi. Nag-abot si Satanas kag gin-agaw ang pulong sa ila tagipusuon. 20Ang kabatuhan nga manabaw lang ang duta nga gintup-an sang binhi amo ang mga tawo nga nakabati sang pulong sang Dios kag ginbaton nila ini gilayon nga may kalipay. 21Pero indi hugot sa ila tagipusuon. Gani wala magdugay ang ila pagtuo. Pag-abot sang pag-antos ukon paghingabot tungod sa pulong sang Dios nga ila ginbaton, nagbiya sila sa ila pagtuo. 22Ang duta nga may mga hilamon nga tunukon nga gintup-an sang binhi amo ang mga tawo nga nakabati sang pulong sang Dios. Ugaling tungod sa mga palaligban sa pangabuhi kag paghimulat nga makamanggad nalipatan nila ang pulong sang Dios nga ila nabatian kag wala ini namunga sa ila kabuhi. 23Pero ang maayo nga duta nga gintup-an sang binhi amo ang mga tawo nga nagpamati kag nakaintiendi sang pulong sang Dios. Gani namunga gid ang pulong sang Dios sa ila kabuhi. Ang iban sa ila madamo gid ang bunga, ang iban madamo-damo, kag ang iban hustuhan lang.”13:23 Ang iban… hustuhan lang: sa literal, Ang iban 100, ang iban 60, ang iban 30 ka pilo.

Ang Paanggid Parte sa Bugang

24Nagpadayon si Jesus sa iya pagtudlo sa mga tawo paagi sa paanggid. Nagsiling siya, “Ang paghari sang Dios mapaanggid sa sini nga estorya: May tawo nga nagsab-og sang maayo nga binhi sa iya duta. 25Pagkagab-i, samtang ang mga tawo nagakatulog, ang iya kaaway nagkadto didto kag nagsab-og sang liso sang bugang13:25 bugang: sa English, weed. kag nagpauli. 26Sang nagtubo ang trigo kag nagpamunga, nagtubo man ang mga bugang. 27Gani nagkadto sa iya ang iya mga suluguon kag nagsiling, ‘Indi bala maayo nga binhi ang aton ginsab-og sa imo duta? Diin naghalin ang mga bugang?’ 28Nagsabat siya, ‘Ang kaaway amo ang naghimo sini.’ Gani ginpamangkot siya sang mga suluguon, ‘Gabuton bala namon ang mga bugang?’ 29Nagsabat siya, ‘Indi lang, kay basi magabot ninyo pati ang trigo. 30Pabay-i lang ninyo hasta mag-abot ang tig-alani. Sa tig-alani suguon ko ang mga manug-ani nga panggabuton anay ang mga bugang kag bugkuson agod sunugon. Pagkatapos ipatipon ko sa ila ang trigo kag dal-on sa akon bodega.’ ”

Ang Paanggid Parte sa Binhi sang Mustasa

(Mar. 4:30-32; Luc. 13:18-19)

31Ginsugiran pa gid niya sila sini nga paanggid, “Ang paghari sang Dios pareho sa binhi sang mustasa13:31 mustasa: ini isa ka klase sang mustasa nga dako gid. nga ginpanggas sang isa ka tawo sa iya duta. 32Ang binhi sang mustasa amo ang pinakagamay sa tanan nga binhi. Pero kon magtubo na gani amo ang pinakamataas sa mga ulutanon, kag pareho na sa kahoy ang iya kataason. Bisan gani ang mga pispis sarang makapugad sa iya mga sanga.”

Ang Paanggid Parte sa Inugpahabok sa Tinapay

(Luc. 13:20-21)

33Ginsugiran naman niya sila sini nga paanggid, “Ang paghari sang Dios pareho man sa inugpahabok13:33 inugpahabok: ukon, lebadura. Sa English, yeast. nga ginmiksla13:33 ginmiksla: sa iban nga Bisaya, ginmiskla. sang babayi sa isa ka labador nga harina nga iya masahon, kag naghabok dayon ang bug-os nga linamas.”

Kon Ngaa Paanggid ang Gin-gamit ni Jesus sa Pagtudlo

(Mar. 4:33-34)

34Naggamit si Jesus sang mga paanggid sa tanan niya nga pagpanudlo parte sa paghari sang Dios. Wala siya sing may ginhambal sa mga tawo nga indi paagi sa paanggid. 35Katumanan ini sang ginsiling sang Dios paagi sa iya propeta:

“Tudluan ko kamo paagi sa mga paanggid.

Sugiran ko kamo sang mga kamatuoran nga wala pa gid mahibalui halin pa sang pagtuga sang kalibutan.”13:35 Salmo 78:2.

Ginsaysay ni Jesus ang Kahulugan sang Paanggid Parte sa Bugang

36Pagkatapos sadto ginbayaan ni Jesus ang mga tawo kag nagsulod siya sa balay. Nagsulod man didto ang iya mga sumulunod kag nagpamangkot sa iya, “Sugiri kami kon ano ang kahulugan sang paanggid parte sa bugang.” 37Nagsiling siya, “Ang tawo nga nagsab-og sang maayo nga binhi wala sing iban kundi ako nga Anak sang Tawo. 38Ang duta nga ginsab-ugan amo ang kalibutan. Ang maayo nga binhi amo ang mga tawo nga nagapasakop sa paghari sang Dios. Kag ang mga bugang amo ang mga tawo nga sakop ni Satanas. 39Si Satanas amo ang kaaway nga nagsab-og sang mga bugang. Ang tig-alani amo ang katapusan sang kalibutan, kag ang mga manug-ani amo ang mga anghel. 40Subong nga ang bugang ginagabot kag ginasunog dayon, amo man ang magakalatabo sa katapusan sang kalibutan. 41Ako nga Anak sang Tawo magapadala sang akon mga anghel agod tipunon kag paguwaon halin sa mga sakop sang akon paghari ang tanan nga nagahimo sang malain nga nangin kabangdanan sang pagpakasala sang iban. 42Dayon ipilak sila sa nagadabadaba nga kalayo.13:42 nagadabadaba nga kalayo: sa literal, nagadabadaba nga hurnohan. Siguro ang buot silingon sini amo ang impyerno. Amo man sa bersikulo 50. Kag didto magahibi sila kag magabagrot ang ila mga ngipon.13:42 magabagrot ang ila mga ngipon: siguro tungod sa kaakig ukon kasakit. 43Ang mga matarong magasilak pareho sang adlaw sa paghari sang ila Amay. Kamo nga nagapamati, dapat intiendihon gid ninyo ining inyo nabatian.”

Ang Paanggid Parte sa Manggad nga Ginlubong

44“Ang paghari sang Dios pareho man sa manggad nga ginlubong sa duta nga nasapwan sang isa ka tawo. Ang iya ginhimo, gintampukan niya ini liwat, kag nagpauli siya nga malipayon. Ginbaligya niya ang tanan niya nga pagkabutang kag ginbakal niya dayon ato nga duta.”

Ang Paanggid Parte sa Perlas

45“Ang paghari sang Dios pareho man sa negosyante nga nagapangita sang mga perlas. 46Sang makakita siya sang malahalon gid nga perlas, nagpauli siya kag ginbaligya ang tanan niya nga pagkabutang kag ginbakal niya dayon ato nga perlas.”

Ang Paanggid Parte sa Pukot

47“Ang paghari sang Dios pareho man sa pukot nga ginladlad sa dagat, kag sari-sari nga mga isda ang nakuha. 48Sang madamo na ang isda sa pukot ginbutong ini sang mga mangingisda pahigad. Dayon nagpungko sila agod pilion ang mga isda. Ang maayo nga mga isda ginbutang nila sa mga alat, pero ang malain13:48 maayo… malain: ukon, puwede kaunon… indi puwede kaunon. ginpamilak nila. 49Pareho man sini ang matabo sa katapusan sang kalibutan. Magaabot diri ang mga anghel agod painon ang mga tawo nga malain sa mga tawo nga matarong. 50Kag ang mga tawo nga malain ipilak sa nagadabadaba nga kalayo. Magahibi sila kag magabagrot ang ila ngipon.”

51Dayon nagpamangkot si Jesus sa ila, “Nahangpan bala ninyo ang tanan ko nga ginpanghambal?” Nagsabat sila, “Huo.” 52Sa liwat nagsiling si Jesus, “Gani ang kada manunudlo nga may natun-an parte sa paghari sang Dios pareho sang tagbalay nga may madamo nga pagkabutang sa iya bodega. Indi lang ang daan nga mga butang ang iya ginapaguwa sa bodega kundi pati ang mga bag-o man.”13:52 Indi lang… bag-o man: buot silingon, Indi lang ang daan nga mga butang ang iya ginatudlo kundi pati ang mga bag-o man.

Ginsikway si Jesus sa Nazaret

(Mar. 6:1-6; Luc. 4:16-30)

53Pagkatapos nga nagtudlo si Jesus sining mga paanggid, naghalin siya sa sina nga lugar 54kag nagkadto sa iya banwa. Nagpanudlo siya didto sa simbahan sang mga Judio. Natingala sa iya ang mga tawo kag nagpinamangkutanay, “Diin bala siya nagkuha sina nga kaalam kag sang gahom sa paghimo sang mga milagro? 55Indi bala nga anak siya sang panday? Indi bala si Maria ang iya iloy kag ang mga utod niya amo sila ni Santiago, Jose, Simon, kag Judas? 56Indi bala ang iya mga utod nga babayi nagaestar diri? Diin bala siya nagkuha sang iya abilidad?” 57Gani indi gid sila magtuo sa iya. Nagsiling si Jesus sa ila, “Ginatahod ang propeta bisan diin luwas lang sa iya kaugalingon nga banwa kag panimalay.” 58Gani wala naghimo si Jesus sang madamo nga mga milagro didto tungod nga indi sila magtuo sa iya.