Slovo na cestu

1.list Korintským 8

Otázky týkající se potravy obětované modlám

11-3 Tázali jste se také, zda křesťan smí jíst maso ze zvířat obětovaných při pohanských obřadech. Jsme zajedno v tom, že každý z nás má o Bohu a jeho vůli nějaké poznání. Pouhé vědomosti a vytříbený úsudek však často vedou jen k domýšlivosti. Kdo nehledá nic jiného než vědění a poznatky, jedná v podstatě sobecky. Láska však směřuje k druhému člověku, buduje vzájemné vztahy.

Pokud jde o maso obětované z pohanských obětí, víme, že Bůh je jenom jeden, a modly tudíž naprosto nic neznamenají. Jestli se jim také říká „bůh“ – a takových „bůžků“ je celá řada, to na věci nic nemění. My známe jednoho Boha, našeho Otce, od něhož všechno pochází a jemuž patříme i my. A máme jen jediného Pána, Ježíše Krista, který dal život všemu – a také nám.

Ne všichni však dospěli k tomuto poznání. Někteří nedávno sami uctívali modly, a proto v tomto mase dosud cítí příchuť modloslužby. Svědomí ovlivňované ještě pohanskou minulostí, jim to pak ovšem vyčítá. Je pravda, že jídlo nám u Boha ceny nedodá ani neubere, nic jím nezískáme ani neztratíme. Ale musíte být opatrní, aby se váš svobodný postoj nestal příčinou poklesku jiných, slabších. 10 Když tě totiž někdo vidí dělat něco, co sám pokládá za nesprávné, může být tvým příkladem sveden dělat totéž – proti hlasu svého vlastního svědomí! 11 A tak se tvé poznání může stát neštěstím pro tvého slabšího bratra, za kterého Kristus zemřel. 12 Připravovat takto bratrovo svědomí o klid a vyvolávat v něm konflikt je proto nejen nelaskavé vůči bratrovi, ale urážlivé i vůči Kristu. 13 Jestliže by tedy moje jídlo mělo být příčinou bratrova pádu, raději se toho jídla zřeknu, než bych bratrovi ublížil.

The Message

1 Corinthians 8

Freedom with Responsibility

11-3 The question keeps coming up regarding meat that has been offered up to an idol: Should you attend meals where such meat is served, or not? We sometimes tend to think we know all we need to know to answer these kinds of questions—but sometimes our humble hearts can help us more than our proud minds. We never really know enough until we recognize that God alone knows it all.

4-6 Some people say, quite rightly, that idols have no actual existence, that there’s nothing to them, that there is no God other than our one God, that no matter how many of these so-called gods are named and worshiped they still don’t add up to anything but a tall story. They say—again, quite rightly—that there is only one God the Father, that everything comes from him, and that he wants us to live for him. Also, they say that there is only one Master—Jesus the Messiah—and that everything is for his sake, including us. Yes. It’s true.

In strict logic, then, nothing happened to the meat when it was offered up to an idol. It’s just like any other meat. I know that, and you know that. But knowing isn’t everything. If it becomes everything, some people end up as know-it-alls who treat others as know-nothings. Real knowledge isn’t that insensitive.

We need to be sensitive to the fact that we’re not all at the same level of understanding in this. Some of you have spent your entire lives eating “idol meat,” and are sure that there’s something bad in the meat that then becomes something bad inside of you. An imagination and conscience shaped under those conditions isn’t going to change overnight.

8-9 But fortunately God doesn’t grade us on our diet. We’re neither commended when we clean our plate nor reprimanded when we just can’t stomach it. But God does care when you use your freedom carelessly in a way that leads a fellow believer still vulnerable to those old associations to be thrown off track.

10 For instance, say you flaunt your freedom by going to a banquet thrown in honor of idols, where the main course is meat sacrificed to idols. Isn’t there great danger if someone still struggling over this issue, someone who looks up to you as knowledgeable and mature, sees you go into that banquet? The danger is that he will become terribly confused—maybe even to the point of getting mixed up himself in what his conscience tells him is wrong.

11-13 Christ gave up his life for that person. Wouldn’t you at least be willing to give up going to dinner for him—because, as you say, it doesn’t really make any difference? But it does make a difference if you hurt your friend terribly, risking his eternal ruin! When you hurt your friend, you hurt Christ. A free meal here and there isn’t worth it at the cost of even one of these “weak ones.” So, never go to these idol-tainted meals if there’s any chance it will trip up one of your brothers or sisters.