1. Tesalonickým 4 – SNC & NCA

Slovo na cestu

1. Tesalonickým 4:1-18

Hodnota zásad je v jejich realizaci

1-2Nakonec vás, bratři, prosíme a připomínáme vám Ježíšovým jménem: usilujte o to, abyste se líbili Bohu. V tom se bez přestání cvičte a zdokonalujte. 3Bůh vás chce mít bezúhonné a čisté, neposkvrněné smilstvem; držte proto své tělo v kázni a nepropadejte vášnivosti jako pohané, kteří neznají Boha. 4-6Respektujte manželský svazek svého bližního; kdo by ho rozvracel, neujde trestu. To opakuji znovu a se vší vážností. 7Bůh nás přece nepovolal ke špinavosti, ale ke svatosti a čistotě. 8Kdo těmito hodnotami pohrdá, nepohrdá člověkem, ale samotným Bohem, dárcem svatého Ducha. 9Co se týče bratrského vztahu, jaký má být mezi věřícími lidmi, o tom se jistě nemusím příliš rozšiřovat. Sám Bůh vás učí, jak se máte mít navzájem rádi, a myslím, že vám v tomto směru nemám co vytknout. 10Vždyť je to o vás známo v celé Makedonii. Přesto vás prosím, buďte v tom ještě horlivější. 11Pokládejte za věc své cti, že budete pokojně plnit své povinnosti a živit se vlastníma rukama, jak jsme vám již dříve uložili. 12Tak získáte úctu svého okolí a nebudete na nikoho odkázáni.

Druhý Kristův příchod – naděje pro živé i mrtvé

13Ještě vám chci napsat něco o tom, co se stane s křesťanem, když zemře, abyste v této věci měli jasno a nemuseli pro něho truchlit jako ti, kdo už nemají žádnou naději. 14Když totiž věříme, že Ježíš zemřel a pak znovu ožil, můžeme počítat s tím, že až se k nám Ježíš vrátí, přivede Bůh současně k životu i všechny, kteří ve víře v Krista zemřeli. 15A přímo od Pána vám mohu vyřídit: nikdo z těch, kdo zemřeli před Kristovým příchodem, se neopozdí při setkání s ním za těmi, kteří se ho dočkají ještě zaživa. 16Sám Pán se přiblíží z nebe, hlasem archanděla vydá mocný povel a ozve se Boží polnice. Nato vstanou všichni, kdo s vírou v Krista zemřeli, 17a spolu s věřícími, kteří zůstali naživu, budou shromážděni k němu. Tam se setkáme všichni, abychom s ním už zůstali na věky. 18Touto zprávou se vzájemně povzbuzujte a potěšujte.

New Chhattisgarhi Translation (नवां नियम छत्तीसगढ़ी)

1 थिस्‍सलुनीके 4:1-18

जिनगी जऊन ह परमेसर ला खुस करथे

1आखिर म, हे भाईमन, जइसने तुमन हमर ले सिखे हवव कि परमेसर ला खुस करे बर कइसने जिनगी जीना चाही; वास्तव म, तुमन वइसने जिनगी जीयत हवव घलो। पर हमन परभू यीसू म तुमन ले बिनती करत अऊ समझावत हवन कि ओम अऊ बढ़त जावव। 2तुमन जानत हव कि परभू यीसू कोति ले हमन तुमन ला का हुकूम दे हवन।

3एह परमेसर के ईछा ए कि तुमन पबितर बनव; तुमन बेभिचार ले दूर रहव; 4तुमन ले हर एक मनखे सिखय कि अपन देहें ला कइसने बस म करके, ओला पबितर अऊ आदर के लइक रखे जावय। 5ए काम मूरती-पूजा करइयामन सहीं काम वासना ले नइं होवय, जऊन मन परमेसर ला नइं जानय। 6अऊ ए बिसय म, कोनो अपन भाई के बिरोध म गलत काम झन करय या ओकर ले कोनो लाभ झन उठावय। परभू ह ओमन ला सजा दिही, जऊन मन अइसने पाप करथें, जइसने कि हमन पहिली ले, तुमन ला बताय हवन अऊ चेतउनी दे हवन। 7काबरकि परमेसर ह हमन ला असुध होय बर नइं, पर पबितर जिनगी जीये बर बलाय हवय। 8एकरसेति जऊन कोनो ए हुकूम ला नइं मानय, ओह मनखे के नइं, पर परमेसर के अनादर करथे, जऊन ह तुमन ला अपन पबितर आतमा देथे।

9अब संगी बिसवासीमन बर, मया के बारे म तुमन ला लिखे के जरूरत नइं ए, काबरकि एक-दूसर ले मया करई तुमन खुद परमेसर ले सिखे हवव। 10अऊ वास्तव म, मकिदुनिया के जम्मो भाईमन ला तुमन मया करथव। तभो ले, हे भाईमन हो, हमन तुम्‍हर ले बिनती करथन कि अइसने अऊ करते रहव। 11सांति ले जिनगी जीयई, अपन खुद के काम ले मतलब रखई, अऊ अपन हांथ ले मिहनत करई – ए बातमन ला अपन उदेस्य बना लेवव, जइसने कि हमन तुमन ला कहे हवन, 12ताकि अबिसवासी मनखेमन तुम्‍हर आदर करंय अऊ तुमन काकरो ऊपर बोझा झन बनव।

परभू के अवई

13हे भाईमन हो, हमन नइं चाहत हन कि तुमन ओमन के बारे म अनजान रहव, जऊन मन मरे के पहिली बिसवासी रिहिन, ताकि तुमन ला ओमन सहीं दुःखी होना झन पड़य, जेमन करा कोनो आसा नइं ए। 14हमन तो बिसवास करथन कि यीसू ह मर गीस अऊ फेर जी उठिस अऊ अइसनेच हमन ए घलो बिसवास करथन कि परमेसर ह यीसू के संग ओमन ला जिनगी दिही, जऊन मन यीसू म बिसवास करत मर गे हवंय। 15परभू के बचन के मुताबिक, हमन तुमन ला बतावत हन कि हमन जऊन मन जीयत हवन, परभू के आय के दिन, हमन ओमन ले आघू नइं जावन, जऊन मन मर गे हवंय। 16काबरकि परभू ह खुद स्‍वरग ले उतरही। ओकर आय के बेरा म ऊंचहा अवाज म हुकूम दिये जाही, परधान स्‍वरगदूत के अवाज होही अऊ परमेसर के तुरही बजही अऊ जऊन मन मसीह म बिसवास करके मर गे हवंय, ओमन पहिली जी उठहीं। 17ओकर बाद, हम बिसवासीमन जऊन मन जीयत हवन अऊ बांचे हवन, ओमन के संग बादर म उठा लिये जाबो ताकि परभू के संग हवा म भेंट करन। अऊ ए किसम ले हमन हमेसा परभू के संग रहिबो। 18एकरसेति, एक-दूसर ला, ए बातमन के दुवारा उत्साहित करव।