1. Korintským 14 – SNC & JCB

Slovo na cestu

1. Korintským 14:1-40

Pavlovo učení o darech proroctví a jazyků

1Ať je tedy u vás láska na prvním místě. O duchovní dary také usilujte, ale především o schopnost tlumočit Boží slovo. 2Když někdo mluví neznámým jazykem, mluví sice k Bohu, ale lidé z toho nic nemají, protože mu nerozumějí. 3Jestliže však někdo promluví prorocky, posluchači to pochopí a taková slova jim pomáhají, povzbuzují je a podněcují. 4Neznámý jazyk má význam jen pro toho, kdo jím mluví, kdežto srozumitelné poselství buduje křesťanské společenství. 5Ne že bych vám nepřál, abyste třeba všichni mluvili cizími jazyky, ale přednost dávám tomu, abyste Boží slovo přinášeli srozumitelně. Vždyť církev má užitek jenom z toho, čemu může každý rozumět. 6Řekněte sami: k čemu by vám bylo, kdybych mluvil jazyky pro vás nesrozumitelnými a nevyložil současně, v čem je poučení, co má smysl vzdělávací a co prorocký?

7Podívejte se na hudební nástroj – třeba harfu nebo varhany. Kdyby se rozezvučely všemi tóny najednou, kdo by v tom poznal nějakou melodii? 8Anebo polnice: když zatroubí nezřetelně, kdo rozezná signál k boji? 9Stejně tak vaše řeč: není-li srozumitelná, nikomu nic nedá. Mluvíte do větru.

10Na světě se mluví stovkami různých jazyků a kdo je zná, krásně se jimi dorozumí. 11Když ale na mne mluví někdo slovy, jejichž význam neznám, zůstaneme si navzájem cizinci. 12Vím, že usilujete o duchovní obdarování. Snažte se tedy vyniknout hlavně v tom, co pomáhá budovat církev.

13Proto radím tomu, kdo mluví neznámým jazykem: modli se, abys uměl vyložit, co říkáš. 14Když totiž někdo hovoří takovým jazykem, modlí se sice jeho duch, ale bez účasti rozumu. 15Co s tím? I já se chci modlit vroucně, ale tak, abych se zároveň modlil rozumem. A když zpívám k Boží oslavě, chci ho chválit i svým rozumem. 16-17Jak by mohl obyčejný posluchač připojit svůj souhlas k modlitbě, kdyby nerozuměl jejím slovům? I kdyby byla sebeupřímnější, nic z ní nemá. 18Jsem vděčný Bohu, že mne tímto darem obdaroval víc, než kohokoliv z vás. 19Přesto ve shromáždění povím raději pět srozumitelných vět než tisíce slov nesrozumitelných.

20Bratři, nebuďte dětinští. Zlo ať je vám cizí jako nemluvňatům, ale jinak myslete jako dospělí lidé. 21Ve starozákonním proroctví říká Bůh:

„Pošlu k nim cizince,

aby k nim promluvili cizím jazykem,

ale ani těm nebudou naslouchat.“

22Ten nesrozumitelný jazyk tedy sotva někoho přivede k víře; a kdo již křesťanem je, potřebuje taky slyšet spíš jasné Boží pravdy. 23Představte si, že se sejdete, každý z vás bude mluvit jiným jazykem a teď mezi vás přijde nezasvěcený nebo nevěřící člověk. Neřekne si, že vám nejspíš přeskočilo? 24Když ale všichni budete tlumočit Boží pravdu jasnou řečí, pak to, co nahodilý host uslyší, zasáhne jeho svědomí. 25Bude usvědčován a jeho nejtajnější myšlenky budou odkrývány, takže padne na kolena a vyzná: Mezi vámi je určitě Bůh!

Řád a kázeň ve shromáždění jsou znakem věřících v Krista

26Jaký závěr z toho udělat? Když se sejdete, jeden poslouží zpěvem, jiný poučením, další poselstvím od Boha a další zase jeho výkladem. Pro všechny tu platí jediné pravidlo: aby to, co dělají, bylo k prospěchu celé obci věřících.

27Pokud jde o mluvení cizím jazykem, ať tedy mluví nejvýše dva nebo tři, ale pěkně jeden po druhém a zároveň ať to někdo překládá. 28Když se nenajde nikdo, kdo by byl schopen to učinit, ať toho mluvící raději nechá nebo mluví s Bohem potichu, sám pro sebe.

29Také ti, kterým se dostálo zvláštního Božího poselství, ať hovoří jen dva nebo tři, ostatní ať o něm uvažují. 30-31Jestliže Bůh odhalí něco dalšímu z přítomných, zatímco předchozí ještě mluví, má mu být postoupeno slovo. Tak se dostane na všechny, kdo mají co říci pro pomoc a povzbuzení ostatním. 32Pamatujte, že kdo mluví z Božího pověření, umí se také odmlčet a čekat, až na něj zase přijde řada. 33Bůh si nelibuje ve zmatku a hluku, ale v řádu a pokoji.

34Zatím jsem se nikde nesetkal s tím, aby ženy zasahovaly do průběhu křesťanských shromáždění. Ať to tedy nedělají ani u vás. 35Pro ně je vhodnější přijímat usnesení mužů než s nimi diskutovat; konečně jim to ukládá i zákon. 36Jestli se jim něco nezdá, ať si to nechají doma vyložit od manžela a nedohadují se na veřejnosti. Někomu se to jistě nebude líbit, ale nemyslete si, že právě vy v Korintu rozumíte všemu nejlíp. Nejste první ani jediní, kdo přijali Krista za svého pána. 37A jestli někdo tam u vás tvrdí, že má zvláštní nadání slyšet Boží hlas a jiné schopnosti z Božího Ducha, měl by tím spíš pochopit, že to, co vám říkám, pochází od Boha. 38Kdo to odmítá uznat, ten sám nemá nárok na uznání.

39Tak tedy, milí bratři, proste Boha o to, abyste mohli hlásat jeho pravdy. Nebraňte mluvit cizími jazyky, 40ale všechno ať má svůj pořádek a kázeň.

Japanese Contemporary Bible

コリント人への手紙Ⅰ 14:1-40

14

1愛を、最高の目標にしなさい。それと共に、聖霊が与えてくださる賜物、特に、神のことばを伝える預言の賜物を求めなさい。

異言を語る賜物について

2もしあなたが、聞いたことのない特別なことばである異言を語る場合、それは神への語りかけであって、人々へのことばではありません。人々には、そのことばが理解できないからです。あなたは聖霊の力によって語るのですが、それはみな隠された奥義なのです。 3しかし、神から託されたことばを語る者は、人々を励まし、慰め、人々の主にある成長を助けます。 4ですから、異言を語る者は、自分の信仰を成長させますが、神のことばを語って預言する者は、教会全体が成長することと、きよくなることとを助けるのです。 5私はあなたがたがみな異言を語ることを望んでいますが、それにもまして、神のことばを語って預言することを望みます。なぜなら、聞いたこともないことばで話すよりも、預言することのほうが、はるかにまさっており、有益だからです。もっとも、異言のあとで、その内容をわかるように説明できるなら、それも少しは役立つでしょう。 6愛する皆さん。私があなたがたのところで異言を語ったとしても、どうして益になるでしょう。しかし、もし神から与えられた啓示を明かし、神を理解する知識や預言、聖書の解き明かしを語るなら、それは、あなたがたにとって必要かつ有意義なことです。

7異言で語るより、はっきりした、わかりやすいことばで語るほうがよいことは、笛やハープのような楽器のことを考えてみてもわかります。はっきりした音色が出なければ、どんな曲を演奏しているのか、だれにもわからないでしょう。 8もしラッパがはっきりした音を出さなければ、それが戦闘の合図であっても、兵士にはわかりません。 9相手に理解できないことばで話しかける場合も同じことです。まるで、だれもいない空間に話しかけるようなものです。 10世界には非常に多くのことばがありますが、どのことばも、それがわかる人にはすばらしいものです。 11ところが私がそのことばを知らなかったら、話しかけてくる人と私とは、お互いに外国人同士ということになります。

12あなたがたは、聖霊が下さる賜物を熱心に求めているのですから、教会全体の益となるような、最善のものを求めなさい。 13異言を語る人は、そのことばを自分で理解する力も与えられるように祈りなさい。そうすれば、あとで人々にわかりやすく説明できます。 14もし私が、自分でも理解できないことばで祈るなら、霊では祈っていても、自分では何を祈っているのかわかりません。 15では、どうすればよいのでしょう。異言で祈り、また、だれにでもわかる普通のことばでも祈るのです。異言で賛美し、また、自分にもわかるように、普通のことばでも賛美するのです。 16もしあなたが異言を用いて、霊だけで神を賛美し、感謝をささげても、それを理解できない人たちは、どうしていっしょに賛美できるでしょう。また、どうしていっしょに感謝できるでしょう。 17確かに、あなたは心からの感謝をささげているのでしょうが、そこにいる人たちには何の益にもならないのです。 18私は、個人的には、あなたがたのだれよりも多く異言を語ることを、神に感謝しています。 19しかし公の礼拝の場では、異言で一万語話すよりも、人々に役立つ五つのことばを話すほうが、ずっと良いのです。

20愛する皆さん。こんな道理がわからないような子どもであってはなりません。悪事をたくらむことにかけては、無邪気な赤ん坊でありなさい。しかし、こうしたことを理解する点では、知恵のある大人になりなさい。 21聖書に言われています。「主は、もつれた舌と外国のことばで自分の民に語るが、それでもなお、民は耳を傾けない」イザヤ28・11-12と。 22異言は信者のためではなく、信じない人々のさばきのしるしとして語られるのです。預言はクリスチャンにとって必要なものですが、クリスチャンでない者は、まだ、それを聞く準備ができていません。 23それにしても、初心の人とか信者でない人が教会に来て、聞いたこともない国のことばで語っている場面に出くわしたら、きっと気が変になっていると思うでしょう。 24しかし、もしあなたがたが、神のことばを語って預言しているなら、まだ救われていない者やクリスチャンになったばかりの者も、自分が罪人であるとはっきり自覚するでしょう。そして、耳にする一つ一つのことばによって良心を刺されるでしょう。 25そのうちに、心の中の隠れた思いがあばかれ、ついには、「神はほんとうにあなたがたの中にいる」と言ってひれ伏し、神を礼拝するでしょう。

礼拝の守り方と注意

26さて、皆さん、私の言おうとすることをまとめてみましょう。あなたがたが集まる時には、ある人は賛美し、ある人は教え、ある人は神から教えられた特別の知識を語ります。ある人は異言を話し、またある人は、その異言の内容を人々に説明します。ただし、これらはすべて全体の益となり、一同が主にあって成長できるよう役立つものでなければなりません。 27異言で話すのは、せいぜい二人か、多くても三人どまりにしなさい。一人ずつが順番に話し、その内容を解き明かせる人がそばにいなければなりません。 28もし解き明かしのできる人がいなければ、教会では語ってはいけません。自分一人で、神に向かって語りなさい。 29預言する人も、二人か三人が一人ずつ預言しなさい。そして、ほかの人はみな、それを聞くのです。 30しかし、だれかの預言中に、別の人に主から特別の啓示が与えられたら、先に話していた人は口をつぐみなさい。 31このようにして、預言の賜物に恵まれている人は代わる代わる話しなさい。そして、だれもが学び、励まされ、助けを受けるのです。 32神からことばを与えられている人は、自分の番が来るまで自制して待つ力も与えられていることを忘れてはなりません。 33神様は無秩序や混乱の神ではなく、秩序と平和の神だからです。

34女性は教会の集会では黙っていなさい。口をはさんではいけません。なぜなら、聖書にもはっきり記されているように、女は男に服従すべきだからです。 35もし何か質問があれば、家で夫に尋ねなさい。教会の集会で意見を述べることは、女性としてふさわしくないからです。 36この考えに異存がありますか。神の御心を知るのは自分たちコリントの信者だけの特権だ、とでも思っているのですか。それはまちがっています。 37預言の賜物や、そのほか聖霊が与えてくださる賜物に恵まれていると自認する人はまず、私の主張が主からの命令であると認めなければなりません。 38もしそれを認めないなら、その人も認められないでしょう。

39ですから、信仰の友である皆さん、神からのことばをはっきりと語れる預言者になれるよう、熱心に願いなさい。また、異言を語るのはよくないなどと言ってはなりません。 40ただし、何事も適切に秩序正しく行うようにしなさい。