Slovo na cestu

1. Korintským 3:1-23

Pavel odsuzuje rozdělení v církvi

1-2Bratři, jestli jsem k vám mluvil jako k malým dětem, mělo to svůj důvod. Nemohl jsem přece od vás v duchovních záležitostech očekávat chápavost vyspělých křesťanů, když vaše víra byla teprve v plenkách. 3Mám dokonce dojem, že z nich dosud nevyrostla a že stále ještě u vás převládají tělesné sklony. Řekněte sami – nejsou vaše spory a žárlivost až příliš lidské? 4Když někdo tolik zdůrazňuje „já jsem s Pavlem“ a jiný zase „já s Apollem“, nelpíte příliš na osobě? 5Vždyť kdo je Apollo? A kdo je Pavel? Pouze služebníci, kteří vám pomohli dospět k víře – každý zase jen tou měrou, jak mu uložil Bůh. 6Já jsem zasadil, Apollo zaléval, ale vzrůst dal Bůh. 7-9To on dává vznik životu, a ne ten, kdo sází nebo zalévá. On své pomocníky odmění podle jejich práce, ale jinak jsou si všichni rovni v tom, že jsou jen pouhými pomocníky na Božím díle.

Odpovědnost před Bohem

10Z Božího pověření jsem jako zkušený v tomto směru mohl položit základy, na kterých dál staví už jiný. Dávejte však pozor, jak staví! 11-12Základem je Ježíš Kristus, jiný základ už položit nelze. Ale i potom je možno na ten základ stavět buď solidní budovu, jež přetrvá věky, nebo slepit chatrč, kterou rozhází první nápor větru. 13Kvalita stavby se musí osvědčit ve zkouškách – teprve ty ukáží, co kdo vlastně postavil. 14Když dílo vydrží, dostane stavitel odměnu. 15Komu se jeho dílo sesype, ten se sice sám zachrání, ale nic po něm nezůstane. 16Nezapomeňte, že ve vás působí Boží Duch, že jste Božím příbytkem. 17Kdo by ničil Boží chrám, který je nedotknutelný, toho zničí Bůh.

18Nežijte v sebeklamu. Kdo si o sobě myslí, že všechno umí vysvětlit rozumem, jak se to dnes požaduje, ten má nejvíc zapotřebí stát se pro svět „pošetilcem“. Jen to je cesta k opravdové moudrosti. 19Všechno vědění, jímž se svět pyšní, je v Božích očích směšné. Stojí přece v Písmu: „On chytá rozumáře do léčky, kterou si sami nastraží“, 20anebo „Pán dobře zná výpočty moudrých: nejsou k ničemu“. 21Ať si tedy nikdo nezakládá na lidech. 22Pavel nebo Petr nebo Apollo – všichni jsou „vaši“ stejným dílem. Vám patří i svět, život i smrt, všechno v přítomnosti a všechno v budoucnosti. Všechno je vaše, 23vy Kristovi a Kristus Boží.

New Serbian Translation

1. Коринћанима 3:1-23

1А ја, браћо, нисам могао да вам говорим као духовнима, него као телеснима, као нејакима у Христу. 2Напојио сам вас млеком, не чврстом храном, јер још нисте били спремни за такву храну. Ви ни сад нисте спремни, 3јер сте још увек телесни. Заиста, док има зависти и свађа међу вама, зар нисте телесни, будући да се понашате као људи у свету? 4Јер, кад један каже: „Ја сам за Павла“, а други: „А ја за Аполоса“, зар се не понашате као људи у свету? 5На крају, шта је Аполос? Шта је Павле? Они су само служитељи преко којих сте поверовали, примерено служби коју је Господ поверио свакоме. 6Ја сам посадио семе, Аполос га је залио, а Бог је дао да израсте. 7Према томе, није ни до онога који сади, ни до онога који залива, већ до Бога који даје да расте. 8Зато нема разлике између оног који сади и оног који залива; свако ће примити плату по свом труду. 9Ми смо, наиме, Божији сарадници, а ви сте Божија њива, Божија грађевина.

10По милости коју ми је дао Бог, ја сам као мудри градитељ поставио темељ, а други зида. Само нека свако пази како зида. 11Јер нико не може поставити други темељ, осим темеља који је већ постављен, а то је Исус Христос. 12А ако неко на том темељу назиђује златом, сребром, драгим камењем, дрветом, сеном, сламом, 13врсноћа свачијег дела ће се открити на Судњи дан, јер ће бити прокушано огњем. 14Ако оно што је неко назидао остане, тај ће примити награду. 15А ако нечије дело изгори, тај ће претрпети штету. Ипак, биће спасен, али као кроз огањ.

16Зар не знате да сте храм Божији и да Дух Божији пребива у вама? 17А ако неко уништава Божији храм, Бог ће га уништити. Јер је Божији храм свет, а тај храм сте ви.

18Не заваравајте се! Ако неко од вас мисли да је мудар по мерилима овога света, нека постане луд да би постао мудар. 19Јер је мудрост овога света лудост за Бога. Написано је, наиме:

„Бог надмудрује мудре њиховим лукавством.“

20И поново:

„Господ зна да су мисли мудрих безвредне.“

21Зато нека се нико не хвали људима, јер све припада вама; 22био то Павле, Аполос или Кифа, било свет, живот, или смрт, било садашњост или будућност. Све припада вама! 23А ви припадате Христу, а Христос Богу.