Slovo na cestu

1. Korintským 11:1-34

Řád při bohoslužbě je nutný

1-16Jinak vás musím pochválit, že na mne nezapomínáte a držíte se toho, co jsem vás naučil. Nelíbí se mi však móda, jakou u vás některé ženy začínají pěstovat: když ve veřejných shromážděních vzývají Boha nebo o něm hovoří, nezahalují si hlavu. Vždyť je to stejný projev neúcty, jako když muž si nechá ve společnosti na hlavě pokrývku. Platí-li v důstojnosti pořadí Bůh – Kristus – muž – žena, pak si má žena hlavu zahalovat, jako si ji zahalují andělé před Bohem. Muž to nedělá proto, že má nezakrytě zrcadlit Boží slávu, a žena to má dělat proto, že tím uznává vyšší autoritu muže. Takový je aspoň všeobecný zvyk. Jinak jsou si ovšem obě pohlaví rovna v tom, že jako žena pochází z muže, tak se muž zase rodí z ženy; oba stejně vděčí za svůj život Bohu.

17-21Když už jsem v tom napomínání, ještě jedna věc mě rmoutí. Vidím, že vaše shromáždění začínají být spíš ke škodě než k užitku. Slyšel jsem – a něco pravdy na tom zřejmě je, že do vašich shromáždění pronikají různice. Na tom je dobré snad jedině to, že se aspoň jasně odliší zdravé od nezdravého mezi vámi. Výsledkem však je, že se ani nedá společně zasednout ke stolu Páně, protože každý honem spěchá sníst to, co si přinesl, a pak už často nemůže pozřít sousto s těmi, kdo přišli hladoví. 22Copak se nemůžete najíst už doma? Nebo se snad chcete vychloubat svou kuchyní před méně zámožnými bratry a zlehčovat tak Boží církev? Za to tedy ode mne pochvalu nečekejte.

Správný přístup k Večeři Páně

23Učil jsem vás přece, co mi Kristus svěřil: v tu noc, kdy byl zrazen, 24vzal chléb, poděkoval za něj Bohu, rozlámal ho a řekl: „Toto je moje tělo, které se za vás obětuje. Čiňte to na mou památku.“ 25Po večeři pak pozvedl kalich se slovy: „Hle, nová smlouva, kterou zpečetím svou krví. Ten kalich vám ji připomene, kdykoliv z něho budete pít.“ 26Jedením toho chleba a společným pitím z kalicha tedy hlásáte Kristovu smrt až do jeho příchodu.

27To ovšem znamená, že kdo bere ten chléb nebo to víno na lehkou váhu, znevažuje tím Kristovu smrt. 28-29Ať tedy každý nejdřív sám sebe zkoumá, než sáhne po chlebu a kalicha. Jinak na sebe přivolává odsouzení, protože pohrdá Kristovou obětí.

30Proto je vás tolik nemocných, slabých a umírajících. 31Nemuselo by to být, kdybychom byli sami na sebe přísnější. 32Takto nás však musí trestat Pán, aby nás pak nemusel odsoudit s ostatním světem.

33Proto vás prosím, bratři, abyste při takových setkáních čekali, až se sejdete všichni. 34Kdo by nemohl vydržet hladem, ať se nají doma a nepřivolává Boží trest. Ostatní zařídím, až přijdu.

Ang Pulong Sa Dios

1 Corinto 11:1-34

1Busa sunda ninyo ako, kay gisunod ko usab si Cristo.

Ang Pagpandong sa Ulo

2Gidayeg ko kamo, kay kanunay ninyo akong gihinumdoman ug gituman ninyo ang mga gitudlo ko kaninyo. 3Karon gusto ko nga masayran ninyo nga si Cristo mao ang ulo11:3 ulo: Ang buot ipasabot, awtoridad. sa matag lalaki, ug ang lalaki11:3 lalaki: o, bana. mao ang ulo sa babaye,11:3 babaye: o, iyang asawa. ug ang Dios mao ang ulo ni Cristo. 4Busa sa inyong panagtigom, kon ang lalaki mag-ampo o magsulti sa pulong sa Dios nga may pandong ang iyang ulo, gipakaulawan niya ang iyang ulo nga mao si Cristo. 5Ug kon ang babaye mag-ampo o magsulti sa pulong sa Dios nga walay pandong ang iyang ulo, gipakaulawan niya ang iyang ulo nga mao ang lalaki ug sama ra nga nagpaupaw siya. 6Kon ang babaye dili magpandong sa iyang ulo, maayo pa nga magpaputol na lang siya sa iyang buhok. Apan tungod kay makauulaw man alang sa babaye kon siya magpaputol ug buhok o magpaupaw, angay niyang pandongan ang iyang ulo. 7Ang lalaki dili angay magpandong sa iyang ulo, kay pinaagi kaniya gipadayag ang gahom ug dungog sa Dios ug gibuhat siya nga kaanggid sa Dios. Apan ang babaye gibuhat sa Dios alang sa kadungganan sa lalaki. 8Kay ang lalaki wala buhata gikan sa babaye, kondili ang babaye mao ang gibuhat gikan sa lalaki. 9Ug wala usab buhata ang lalaki alang sa babaye, kondili ang babaye gibuhat alang sa lalaki. 10Mao kana nga ang babaye kinahanglan gayod magpandong sa iyang ulo, aron bisan ang mga anghel masayod nga nagapasakop siya sa lalaki.11:10 lalaki: o, iyang bana. 11Apan angay usab natong hinumdoman nga sa atong pagkinabuhi diha sa Ginoo, gikinahanglan sa babaye ang lalaki ug gikinahanglan usab sa lalaki ang babaye. 12Kay ang una nga babaye gibuhat gikan sa lalaki, ug karon ang lalaki natawo gikan sa babaye. Apan ang tanan nagagikan sa Dios.

13Timbang-timbanga ninyo kini: angay ba sa usa ka babaye nga mag-ampo ngadto sa Dios nga walay pandong ang iyang ulo? 14Natural sa lalaki nga mubo ang iyang buhok, kay makauulaw kon taas kini. 15Apan kadungganan sa usa ka babaye ang taas nga buhok. Kay gihatagan siya sa Dios ug taas nga buhok nga pangtabon sa iyang ulo. 16Apan kon adunay gustong mosupak niining among gitudlo, ang ikasulti ko lang mao nga wala kami laing nabatasan gawas niini. Ug mao usab kini ang gisunod sa mga tumutuo sa Dios sa bisan asang lugar.

Ang Balaang Panihapon

(Mat. 26:1-29; Mar. 14:22-25; Luc. 22:14-20)

17May buot akong hisgotan kaninyo karon ug niining bahina dili ko kamo madayeg tungod kay ang inyong panagtigom wala nagadalag kaayohan, kondili kadaotan. 18Kay nakadungog ako nga kon magtigom kamo, nagkabahin-bahin kamo, ug medyo makatuo ako nga may pagkatinuod kini. 19Tingali kinahanglan nga mahitabo kana diha kaninyo aron masayran kon kinsa gayod kaninyo ang tinuod nga tumutuo. 20Kon nagatigom kamo aron pagsaulog sa Panihapon sa Ginoo, ang inyong gibuhat sayop, 21tungod kay wala kamo magdungan sa pagpangaon. Ang uban kaninyo busog ug hubog na kaayo samtang ang uban gigutom. 22Nganong dili man kamo mokaon una ug moinom didto sa inyong kaugalingong balay? Kay nianang inyong gibuhat, gipakaulawan ninyo ang mga kabos, ug lakip ang tanang mga tumutuo gitamay ninyo. Unsa ba ang akong isulti kaninyo? Dayegon ko ba kamo nianang inyong gibuhat? Dili gayod!

23Mao kini ang gitudlo kanako sa Ginoo, ug gitudlo ko usab kaninyo: nga ang Ginoong Jesus, niadtong gabii nga gibudhian siya, mikuha ug pan, 24ug human niya pasalamati sa Dios, gipikas-pikas niya kini ug miingon, “Mao kini ang akong lawas nga gihatag alang kaninyo. Buhata ninyo kini sa paghandom kanako.” 25Pagkahuman nila ug kaon sa pan, mikuha siya ug kopa nga may ilimnon ug gipasalamatan usab niya kini, ug miingon, “Kini nga ilimnon mao ang bag-ong kasabotan nga palig-onon pinaagi sa akong dugo. Buhata ninyo kini sa paghandom kanako.” 26Sa matag kaon ninyo niining pan ug inom niining ilimnon, gimantala ninyo ang kamatayon sa Ginoo hangtod sa iyang pagbalik.

27Busa si bisan kinsa nga mokaon niining pan ug moinom niining ilimnon sa Ginoo sa pamaagi nga dili takos makasala batok sa lawas ug dugo sa Ginoo. 28Kinahanglan magsusi una ang matag usa sa iyang kaugalingon sa dili pa siya mokaon sa pan ug moinom sa ilimnon. 29Kay kon mokaon siya ug moinom nga wala niya hunahunaa pag-ayo ang kahulogan mahitungod sa lawas sa Ginoo, makahatag lang kinig silot sa iyang kaugalingon. 30Mao kana nga daghan kaninyo ang luyahon ug masakiton, ug ang uban gani nangamatay. 31Apan kon susihon una nato ang atong kaugalingon kon ato bang nasabtan ang kahulogan mahitungod sa lawas sa Ginoo, dili kita silotan sa Dios. 32Kon kitang mga tumutuo gisilotan sa Dios, gitudloan niya kita aron dili kita malakip sa paghukom sa mga tawo dinhi sa kalibotan nga wala nagatuo kaniya.

33Busa, mga igsoon ko kang Cristo, kon magtigom kamo sa pagsaulog sa Panihapon sa Ginoo, paghinulatay kamo sa pagpangaon. 34Kon adunay gigutom, mokaon una siya didto sa iyang balay aron dili kamo silotan sa Ginoo tungod sa inyong gibuhat kon nagatigom na kamo. Ang mahitungod sa uban nga mga butang, hisgotan ko na lang sa akong pag-abot diha.