Židům 10 – Slovo na cestu SNC

Slovo na cestu

Židům 10:1-39

Kristova dokonalá obět jednou provždy

1Zákonné ustanovení o lévijské službě je jen stínem budoucího dobra. Oběti, které se každý rok opakují, nemohou nikoho z těch, kdo se jich účastní, přivést natrvalo k dokonalosti. 2Kdyby skutečně jednou provždy očišťovaly ty, kteří je přinášejí, přestali by je už dávno obětovat, protože by je přestalo tížit svědomí. 3Každoroční oběti vlastně připomínají hříchy. 4Není totiž možné, aby krev býků a kozlů odčinila hříchy. 5-6Proto Kristus při vstupu na tento svět prohlásil:

„Nepřál sis, Bože,

oběť ani dar,

ale dal jsi mi tělo.“

7A k tomu řekl:

„Hle, jdu, abych vykonal,

Bože, tvou vůli, jak je o mně psáno.“

8Písmo napřed říká, že Bůh si nepřál a neoblíbil oběti a dary, které byly přinášeny podle zákona, 9a potom dodává: „Hle, jdu, abych vykonal tvou vůli.“ Ruší prvé, aby ustanovil druhé. 10Bůh si přeje, abychom byli očištěni a jemu navráceni obětí těla Ježíše Krista, která byla přinesena jednou provždycky.

11Kněží sloužili každodenně Bohu a přinášeli oběti, které nemohly odčinit hřích. 12Ježíš přinesl oběť za hříchy jednou, a pak natrvalo zaujal významné postavení u Boha.

13Od té chvíle čeká, až mu budou podrobeni nepřátelé. 14Jedinou obětí přivedl navždycky k dokonalosti ty, které odděluje od hříchu.

15I Duch svatý nám vydává svědectví.

16„Toto je smlouva, kterou uzavřu s nimi po oněch dnech:

Vložím své zákony do jejich srdcí a vepíšu je do jejich myslí

17a na jejich hříchy a přestupky nevzpomenu.“

18Takže kde je odpuštění hříchů, tam už není třeba oběti za hříchy.

Život z víry

19Krev Ježíše Krista nám, bratři, umožňuje přistupovat bezprostředně k Bohu. 20On svou obětí otevřel novou a živou cestu. Stal se tak naším prostředníkem. 21-22Přistupujeme tedy k němu obmyti, s opravdovým srdcem naplněným vírou, zbaveni špatného svědomí. 23Držme neochvějně vyznání naděje, protože Bůh plní svoje sliby. 24Podněcujme se navzájem k lásce a k dobrým skutkům. 25Neopouštějte svá shromáždění – jak si někteří navykli, ale vzájemně se potěšujte – tím horlivěji, čím jasněji vidíte, že se blíží den příchodu Pána Ježíše v slávě.

26Kdo z vás by znal pravdu, a přece by svévolně jednal proti ní, u toho pozbude oběť za hříchy platnosti 27a zůstane mu jen bázlivé očekávání soudu a hrozného trestu, který má stihnout přestupníky. 28Kdo překročil zákon vydaný Mojžíšem, byl bez milosrdenství popraven, jestliže jeho hřích dosvědčili dva nebo tři svědci. 29Uvědomte si, oč horšího trestu zasluhuje ten, kdo pohrdá Božím Synem a znevažuje jeho krev smlouvy, kterou byl posvěcen, a uvádí v posměch Ducha milosti. 30Známe přece toho, který řekl: „Mně náleží pomsta, já odplatím.“ 31Jinde Pán upozorňuje, že bude soudit svůj lid. Je proto hrozné upadnout do rukou živého Boha.

32Rozpomeňte se na dny, kdy jste uvěřili a vzápětí museli trpělivě a vytrvale zápasit s mnohým utrpením. 33Byli jste veřejně vystavováni urážkám a útisku, neboť jste podepírali ty, kteří byli uráženi a utiskováni. 34Trpěli jste spolu s vězni, a když jste byli olupováni o majetek, snášeli jste to radostně s vědomím, že máte v nebi lepší a trvalejší jmění. 35Nezbavujte se své radostné důvěry, která přinese velkou odměnu. 36Vyzbrojte se trpělivostí, abyste vykonali Boží vůli a dosáhli toho, co vám bylo slíbeno.

37„Ještě malou chvilku a ten,

který se blíží,

přijde a nebude otálet.

38Můj spravedlivý bude žít z víry.

Nemám zalíbení v tom,

kdo ode mne utíká.“

39Ale my přece nepatříme k těm, kdo odpadají a zahynou, nýbrž k těm, kdo věří a dosáhnou života.