Římanům 7 – SNC & NIRV

Slovo na cestu

Římanům 7:1-25

Neslužme liteře zákona, ale živému Kristu

1Milí, bratři, vy se přece dobře vyznáte v zákoně, a tak víte, že se vztahuje pouze na živého člověka. 2Podle zákona je například žena vázána věrností svému muži jen potud, dokud její muž žije. 3Jestliže však manžel zemřel, závazek tím pro ženu skončil; když se tedy provdá za jiného, nikdo ji nemůže obžalovat z mnohomužství. 4Tak i vaše podřízenost zákonu Kristovou smrtí skončila a vy teď náležíte jinému Pánu, totiž vzkříšenému Kristu, aby z vás měl užitek Bůh. 5Dokud jsme si žili po svém, ovládal nás hlad po zakázaném ovoci, touha po tom, co zákon zakazuje; tím jsme si vysloužili smrt. 6Když jsme však s Kristem obrazně zemřeli, unikli jsme moci zákona. Nad naším nynějším životem už není nejvyšší autoritou mrtvá litera zákona, nýbrž Duch živého Krista.

Zákon sám neuschopňuje k bezhříšnému životu

7Tím však nechceme říci, že zákon není dobrý. Vždyť právě zákon nám říká, co je hřích. Kdyby zákon nezakazoval touhu po cizím vlastnictví, ani bych nevěděl, že je to něco špatného. 8Na druhé straně však zákon také ukazuje, že existuje i zakázané ovoce, když říká: Nepožádáš. Tím podněcuje k silnější touze po zakázaném ovoci. A tak vidíme, že kdyby tu nebyl zákon, nebyl by tu ani hřích. 9Příchodem zákona do mého života hřích začal existovat 10-11a s hříchem přišla smrt. A tak se ukázalo, že Boží příkaz, který měl můj život chránit, způsobil vlastně jeho zkázu. Jakmile jsem chtěl jednat nezávisle na Bohu, byl ortel smrti zpečetěn. 12-13Nuže, byla to tedy ta dobrá a správná Boží přikázání, která zapříčinila moji smrt? Nikoliv ona, nýbrž neposlušnost, pýcha mého „já“ přivolala na mou hlavu prostřednictvím dobrých přikázání rozsudek smrti a tím se odhalila jako skutečný nepřítel života. 14Zákon, jak víme, pochází od Boha. My jsme však slabí lidé, jako otroci prodaní hříchu. 15I když víme, co je dobré a správné, a chceme se tím řídit, vyzní naše snaha často v pravý opak. 16Třebaže dobrou vůli máme, neumíme ji proměnit v čin. 17Jako by v nás jednal kdosi jiný proti našemu lepšímu přesvědčení, takže Boží vůli neustále přestupujeme, ačkoliv ji rozumem schvalujeme. Čemu to nasvědčuje? 18-23Ukazuje to, že uvnitř jsme ovládáni zákonem zla, který i naše nejlepší úmysly dovede převrátit ve špatné jednání. Na jedné straně tedy rozumem chceme sloužit Bohu a dobru, na druhé straně neustále podléháme zlu. 24Jak ubozí jsme my lidé! Což neexistuje vysvobození z tohoto nešťastného otroctví? 25Díky Bohu existuje. Je tu cesta, kterou nám otevřel Ježíš Kristus.

New International Reader’s Version

Romans 7:1-25

An Example From Marriage

1Brothers and sisters, I am speaking to you who know the law. Don’t you know that the law has authority over someone only as long as they live? 2For example, by law a married woman remains married as long as her husband lives. But suppose her husband dies. Then the law that joins her to him no longer applies. 3But suppose that married woman sleeps with another man while her husband is still alive. Then she is called a woman who commits adultery. But suppose her husband dies. Then she is free from that law. She is not guilty of adultery if she marries another man.

4My brothers and sisters, when Christ died you also died as far as the law is concerned. Then it became possible for you to belong to him. He was raised from the dead. Now our lives can be useful to God. 5The power of sin used to control us. The law stirred up sinful desires in us. So the things we did resulted in death. 6But now we have died to what used to control us. We have been set free from the law. Now we serve in the new way of the Holy Spirit. We no longer serve in the old way of the written law.

The Law and Sin

7What should we say then? That the law is sinful? Not at all! Yet I wouldn’t have known what sin was unless the law had told me. The law says, “Do not want what belongs to other people.” (Exodus 20:17; Deuteronomy 5:21) If the law hadn’t said that, I would not have known what it was like to want what belongs to others. 8But the commandment gave sin an opportunity. Sin caused me to want all kinds of things that belong to others. A person can’t sin by breaking a law if that law doesn’t exist. 9Before I knew about the law, I was alive. But then the commandment came. Sin came to life, and I died. 10I found that the commandment that was supposed to bring life actually brought death. 11When the commandment gave sin the opportunity, sin tricked me. It used the commandment to put me to death. 12So the law is holy. The commandment also is holy and right and good.

13Did what is good cause me to die? Not at all! Sin had to be recognized for what it really is. So it used what is good to bring about my death. Because of the commandment, sin became totally sinful.

14We know that the law is holy. But I am not. I have been sold to be a slave of sin. 15I don’t understand what I do. I don’t do what I want to do. Instead, I do what I hate to do. 16I do what I don’t want to do. So I agree that the law is good. 17As it is, I am no longer the one who does these things. It is sin living in me that does them. 18I know there is nothing good in my desires controlled by sin. I want to do what is good, but I can’t. 19I don’t do the good things I want to do. I keep on doing the evil things I don’t want to do. 20I do what I don’t want to do. But I am not really the one who is doing it. It is sin living in me that does it.

21Here is the law I find working in me. When I want to do good, evil is right there with me. 22Deep inside me I find joy in God’s law. 23But I see another law working in me. It fights against the law of my mind. It makes me a prisoner of the law of sin. That law controls me. 24What a terrible failure I am! Who will save me from this sin that brings death to my body? 25I give thanks to God who saves me. He saves me through Jesus Christ our Lord.

So in my mind I am a slave to God’s law. But sin controls my desires. So I am a slave to the law of sin.