Slovo na cestu

Římanům 4:1-25

Abraham se stal vírou bezúhonný

1O Abrahamovi je napsáno: „Uvěřil Bohu, a byl proto uznán za dokonalého.“ 2Kdyby toho byl dosáhl svými skutky, měl by na co být hrdý. 3On si však nedobyl Božího uznání tím, co dělal, ale jen tím, že Bohu důvěřoval. 4-6Stejně i David mluví o šťastných lidech, které Bůh považuje za bezúhonné bez jakékoliv vlastní zásluhy:

7„Jak dobře je těm,

jimž Bůh odpustil jejich provinění,

8jak šťasten je každý,

komu viny nepočítá

a na jeho poklesky nehledí!“

9Nuže, platí to snad jen o židech, kteří se podrobili obřadu náboženské obřízky? O Abrahamovi jsem řekl, že byl uznán dokonalým pro svoji víru. 10Kdy se to stalo? Po jeho obřezání na znamení židovství – nebo ještě před ním? Ano, bylo to ještě před tím, než se stal židem. 11Obřízka jako znamení židovství měla jen zpečetit, že ho Bůh uznal za bezúhonného ještě dříve, než toto znamení přijal. 12Tak se stal Abraham nejen praotcem židů, nýbrž i duchovním předchůdcem všech, kdo se vydali cestou víry, jako to učinil on před svým obřezáním. 13Abrahamovi a jeho potomkům zaslíbil Bůh slavnou budoucnost nikoliv na základě poslušnosti zákona, ale pro jejich bezúhonnost, kterou přijali vírou. 14Kdyby tu rozhodoval jen zákon, víra by nebyla k ničemu a Boží sliby Abrahamovi by pozbyly smyslu. 15-17Zákon je pouze měřítkem provinění – bez zákona by vina neexistovala. Protože Bůh je milostivý, zahrnul do svého slibu nejen zákonité potomky Abrahamovy, ale také všechny ty, které s Abrahamem spojuje stejná víra. Proto nezaložil svůj slib na zákonu, ale na víře.

Abrahamův příklad neochvějné důvěry

Věříme-li tedy, pak naším společným duchovním otcem je Abraham, jak je o něm napsáno: „Otcem početných národů jsem tě ustanovil.“

18On také uvěřil, ač se to zdálo nemožné, že Bůh mu skutečně dá tak četné potomstvo. 19Nepochyboval o Božím slibu, i když mu bylo bezmála sto let a jeho žena Sára již překročila věk, kdy mohla mít děti. 20-21Abraham byl přesvědčen, že Bůh nic neslibuje naplano, a to mu stačilo, aby Boha chválil a děkoval mu. 22A právě tuto hlubokou Abrahamovu důvěru ocenil Bůh stejně vysoko jako to nejpříkladnější dodržování požadavků zákona. 23Toto však nebylo zaznamenáno jen kvůli Abrahamovi, ale i pro nás. 24I nás Bůh přijme, když se na něj spolehneme. Vždyť on vzkřísil z mrtvých Ježíše, 25který odpykal trest za naše viny a vstal z hrobu, aby nás změnil do té podoby, v níž bychom před Bohem mohli obstát.

Ang Pulong Sang Dios

Roma 4:1-25

Si Abraham Bilang Halimbawa

1Bilang halimbawa kon paano ginapakamatarong sang Dios ang tawo, tan-awa bala ninyo si Abraham nga amay naton nga mga Judio. 2Kon ginpakamatarong siya sang Dios tungod sang iya maayo nga mga binuhatan, kuntani may ipabugal siya. Pero ang matuod, wala siya sing may ipabugal sa Dios. 3Nahibaluan ta ini tungod nga nagasiling ang Kasulatan, “Nagtuo si Abraham sa Dios, kag tungod sang iya pagtuo ginpakamatarong siya sang Dios.”4:3 Gen. 15:6. 4Ang tawo nga nagaobra ginasuhulan. Ang suhol indi makabig nga regalo tungod kay iya ini ginpangabudlayan. 5Pero ginpakamatarong kita sang Dios tungod sa aton pagtuo sa iya nga nagapakamatarong sa makasasala, kag indi tungod sa aton maayo nga mga binuhatan. 6Amo man ini ang buot silingon ni David sang nagsiling siya nga bulahan ang tawo nga ginpakamatarong sang Dios indi tungod sa iya maayo nga mga binuhatan.

7Nagsiling siya,

“Bulahan ang mga tawo nga ang ila mga paglapas ginpatawad,

nga ang ila mga sala wala na ginadumdom sang Dios.

8Bulahan ang tawo nga ang iya mga sala indi na gid pag-isipon sang Ginoo kontra sa iya.”4:8 Salmo 32:1-2.

9Ining mga ginhambal ni David indi lang para sa mga Judio, kundi para man sa mga indi Judio. Nahibaluan ta ini tungod nga nasambit na namon ang Kasulatan nga nagasiling, “Nagtuo si Abraham sa Dios, kag tungod sang iya pagtuo ginpakamatarong siya sang Dios.” 10San-o bala ini natabo? Indi bala ang pagpakamatarong sa iya natabo sa wala pa siya matuli? 11Gintuli siya sang ulihi bilang tanda nga ginpakamatarong siya sang Dios tungod sang iya pagtuo sa wala pa siya matuli. Amo ina nga si Abraham nangin amay4:11 amay: buot silingon, espirituhanon nga amay. sang tanan nga wala natuli pero nagatuo sa Dios; kag tungod sa ila pagtuo ginpakamatarong sila sang Dios. 12Si Abraham amay man sang mga tinuli, indi tungod lang sang ila nga pagkatinuli, kundi tungod nga nagatuo sila subong nga nagtuo ang aton amay nga si Abraham sa wala pa siya matuli.

Ang Promisa sang Dios Nabaton Paagi sa Pagtuo

13Sang una, nagpromisa ang Dios kay Abraham kag sa iya mga kaliwat nga ang kalibutan mangin ila. Ginpromisa ini indi tungod nga gintuman ni Abraham ang Kasuguan, kundi tungod nga ginpakamatarong siya paagi sa iya pagtuo. 14Kon ang mga nasakop sa Kasuguan4:14 ang mga nasakop sa Kasuguan: buot silingon, ang mga Judio nga nagahimulat nga magsunod sa Kasuguan ni Moises. amo lang ang makabaton sang ginpromisa sang Dios, wala sing pulos ang aton pagtuo sa Dios, kag amo man ang promisa sang Dios.4:14 amo man ang promisa sang Dios: buot silingon nga mangin wala sing pulos ang promisa sang Dios kay wala sing may makatuman sang Kasuguan. 15Ang Kasuguan amo ang kabangdanan kon ngaa ginapaagom sang Dios ang iya kaakig. Kon wala sing Kasuguan, wala man sing paglapas.

16Gani ang promisa sang Dios ginabasi sa pagtuo, agod mangin regalo sang Dios kag mangin pamatuod nga ini mabaton sang tanan nga kaliwat ni Abraham—indi lamang sa mga Judio nga nasakop sa Kasuguan kundi sa mga indi Judio nga nagatuo man pareho kay Abraham. Kay si Abraham amo ang amay sang tanan nga nagatuo, Judio man ukon indi. 17Nagasiling ang Dios sa Kasulatan, “Ginhimo ko ikaw nga amay sang madamo nga mga nasyon.”4:17 Gen. 17:5. Gani sa atubangan sang Dios, si Abraham aton amay. Kag ang Dios nga gintuohan ni Abraham amo man ang Dios nga nagahatag sang kabuhi sa mga patay4:17 patay: pareho sa patay si Abraham kag si Sara kay tigulang na sila kag baw-as si Sara. kag nagatuga sang mga butang nga wala pa. 18Bisan wala na gid sing paglaom nga mangin amay, nagtuo gihapon si Abraham kag padayon nga naglaom nga tumanon sang Dios ang iya ginpromisa sa iya nga siya mangin amay. Gani sa iya pagtuo, nangin amay siya sang madamo nga mga nasyon, suno gid sa ginsiling sang Dios sa iya nga, “Pareho man kadamo sa mga bituon ang imo mga kaliwat.”4:18 Gen. 15:5. 19Sang nagpromisa ang Dios kay Abraham, mga 100 na ka tuig ang iya edad, kag nahibaluan niya nga tigulang na siya kag imposible nga makapabata pa. Nahibaluan man niya nga ang iya asawa indi makabata tungod nga baw-as si Sara. Pero wala nagluya ang iya pagtuo sa Dios. 20Wala gid siya nagduhaduha sa promisa sang Dios, kundi nagtuo siya. Gani ginpabakod siya sang Dios. Kag gindayaw niya ang Dios 21tungod nga nagsalig gid siya nga sarang ang Dios magtuman sang iya ginpromisa. 22Gani tungod sa pagtuo ni Abraham ginpakamatarong siya sang Dios. 23Pero ang ginsulat sa Kasulatan nga “ginpakamatarong siya” ginsulat indi lang para kay Abraham, 24kundi para man sa aton. Pakamatarungon man kita kon nagatuo kita sa nagbanhaw kay Jesus nga aton Ginoo. 25Ginpatay si Jesus tungod sa aton mga sala, kag ginbanhaw siya agod pakamatarungon kita.