Slovo na cestu

Římanům 11:1-36

Kdo uvěří, navrací se k Bohu

1Ptám se tedy: Zavrhl snad Bůh svůj národ? Rozhodně ne! Vždyť já jsem také židovské národnosti, potomek Abrahamův z větve Benjamínovy. 2Bůh nezavrhl svůj lid, který si předtím vybral. V Bibli se dočteme, že už Elijáš si Bohu na svůj národ stěžoval: 3„Pane, tvé proroky povraždili, tvé oltáře rozbořili. Už jen já jsem zůstal při tobě a také mně o život ukládají.“ 4A co mu na to odpovídá Bůh? „Sedm tisíc věrných – kromě tebe – se bohům cizím ještě neklaní!“ 5Stejně tak dnes je tu takový zbytek věrných. Bůh je ovšem nevyvolil pro jejich zásluhy, nýbrž ze své milosti. 6-7Tak tedy: o co se tolik snažili Izraelci, toho – kromě těch vyvolených – nedosáhli.

8Bůh je ranil slepotou,

takže mají oči –

a přesto nevidí,

mají uši –

a přesto neslyší,

slepí a hluší jsou až dodnes.

9A David říká v jednom svém žalmu:

„Jejich blahobyt ať je jim osidlem a kamenem úrazu.

10Zatmi jim zrak,

ať nevidí a pod břemenem stále se hrbí.“

11Ptám se tedy: Je snad smyslem jejich klopýtnutí, aby padli nadobro? V žádném případě! 12Jejich pád však umožnil záchranu pohanů, a to má probudit u židů zdravou žárlivost. Oč větším požehnáním pro svět bude návrat Izraele k Bohu, když jeho úpadek znamenal už takové dobrodiní!

Boží povolání není důvodem k domýšlivosti

13Proto vám, bývalým pohanům, sloužím tak horlivě, 14abych vyvolal žárlivost u svých soukmenovců a alespoň některé tak zachránil. 15To, že se ocitli v nepřátelském táboře, přineslo světu smíření s Bohem. A což teprve, až je Bůh znovu přijme! To bude přímo vzkříšení z mrtvých! 16Co vyrostlo ze svatých kořenů, je rovněž svaté. 17Jestli byly některé větve ze svatého stromu ulomeny a vy, jako plané větve, naroubováni na jejich místo, 18nevypínejte se nad větve původní. Nezapomeňte, že kořen nese vás a ne naopak! 19Říkáš: „Byly přece ulámány, abych já mohl zaujmout jejich místo.“ 20Máš pravdu, byly ulámány kvůli své nevěře a ty rosteš na jejich místě díky své víře. To však měj za důvod spíš k pokoře než k domýšlivosti. 21Když Bůh neušetřil větve původní, tím spíš by neušetřil tebe. 22Máš v tom vidět důkaz jeho přísnosti, ale zároveň i dobroty: přísnosti k odpadlým a dobroty k tobě – pokud ovšem zůstaneš věrný. Jinak odřízne i tebe. 23-24A stejně i židé, vrátí-li se k Bohu, budou naroubováni zase zpět. Bude to tím snadnější, že Bůh je vlastně jen vrátí na jejich původní místo.

Nemělo by vám zůstat tajemstvím, bratři, jaké úmysly má Bůh s Izraelem, 25a nechci vás ponechat jen vašim představám. Část židů zůstane od Boha odvrácena tak dlouho, dokud počet povolaných z ostatních národů nebude dovršen. Když se to stane, 26otevře se cesta všemu Izraeli a nalezne spasení, jak píše Izajáš:

„Z Jeruzaléma přijde vysvoboditel

a všechnu bezbožnost z národa vymýtí.

27Já, Bůh, s nimi učiním smlouvu,

že všechny jejich viny zahladím.“

28Jak se tedy máte na židy dívat? Nepřijali Pána Ježíše Krista, a proto je můžete pokládat za Boží odpůrce; přitom však nezapomínejte, že vás jejich vzdor přivedl k Božímu milosrdenství. Bůh je však stále miluje, protože jsou dětmi svých předků, které on vyvolil. 29Když Bůh něco daruje, nebere to zpět; když někoho povolá, sám to neruší. 30Vy jste kdysi Boha odmítali, ale teď se vám dostalo Božího milosrdenství, když ho židé odmítli. 31V podobné situaci jsou teď oni. Staví se odmítavě k milosti, která byla udělena vám právě proto, aby ji nakonec mohli dostat i oni. 32Tak se všichni nerozdílně stali svou neposlušností stejně závislými na Boží milosti, jak Bůh chtěl.

33Jak nesmírné je Boží bohatství,

jak hluboká jeho moudrost a poznání.

Jak nevyzpytatelná jeho rozhodnutí a nepředvídatelné jeho jednání!

34Kdo může pochopit Boží myšlení,

kdo byl kdy jeho poradcem?

35Kdo mu kdy dal něco ze svého,

aby mu to on musel vrátit?

36Vždyť z Boha vše pochází,

díky jemu a pro něho vše trvá.

Jemu sláva na věky!

Knijga O Kristu

Rimljanima 11:1-36

Ostatak Izraela

1Pitam, dakle, nije li Bog odbacio svoj narod? Nipošto! Sjetite se da sam i ja Izraelac, Abrahamov potomak, iz Benjaminova plemena.

2Nije Bog odbacio svoj narod koji je unaprijed izabrao. Zar se ne sjećate što o tome kaže Sveto pismo? Prorok Ilija žalio se Bogu na Izraelce: 3“Gospodine, poubijali su tvoje proroke i srušili tvoje oltare. Samo sam ja ostao, a sada i mene pokušavaju ubiti.”11:3 1 Kraljevima 19:10, 14.

4Sjećate li se što mu je Bog odgovorio?

“Nisi ti jedini ostao.

Imam ih još sedam tisuća

koji se nikada nisu poklonili Baalu.”

5I danas je tako. Nisu svi Židovi otišli od Boga. Nekolicina11:5 U grčkome: Ostatak. ih je spašena po Božjoj milosti jer ih je odabrao. 6A ako su spašeni Božjom milošću, onda nisu spašeni zbog svojih dobrih djela. Inače Božja milost ne bi bila to što jest—darovana i nezaslužena.

7Većina Izraelaca dakle nije postignula Božju naklonost koju je tražila. Nekolicina koju je izabrao dobila ju je, a ostali su pak otvrdnuli. 8Kao što kaže Sveto pismo:

“Bog je učinio da obamru.

Do današnjeg dana

zatvorio im je oči da ne vide

i zatvorio im je uši da ne čuju.”11:8 Izaija 29:10.

9Kralj David o tomu je također rekao:

“Neka padnu u zamku,

u mrežu i stupicu svoje obilne gozbe

i neka ih tako stigne njihova plaća.

10Neka im oči potamne da obnevide;

zauvijek im pogni leđa!”11:9-10 Psalam 69:23-24.

Spasenje pogana

11Jesu li dakle tako posrnuli da će neizbježno otići u propast? Nipošto! Božja je nakana bila da spasenje učini dostupno poganima kako bi Židove učinio ljubomornima i naveo ih da ga požele za sebe. 12Pa ako su Židovi, posrnuvši i odbivši spasenje, donijeli drugim narodima toliko bogatstvo, pomislite samo koliki će tek blagoslov svijet podijeliti s njima kada jednog dana prihvate spasenje!

13Govorim to posebice zaradi vas pogana. Bog me je imenovao apostolom poganima i to uvijek ističem 14ne bih li svoj narod naveo da požele to što imate vi pogani i ne bi li se neki od njih tako spasili. 15Jer ako je Bog, kad su Židovi odbili spasenje, ponudio to spasenje cijelome svijetu, kako li će tek divno biti kad ga oni prihvate! Mrtvi će oživjeti! 16Abraham i ostali patrijarsi bili su sveti, pa će i njihovi potomci biti sveti.11:16 U grčkome: Ako su prvine svete, sveto je i tijesto. Jer ako je korijen stabla svet, svete su i grane.

17Ali neki Židovi, Abrahamove grane, odlomljeni su. A vi pogani, nekoć grane divlje masline, pricijepljeni ste. Tako sada primate blagoslov koji je Bog obećao Abrahamu i njegovim potomcima i hranite se sokovima Božje masline. 18Ali pazite da se ne hvalite kako ste pricijepljeni umjesto odlomljenih grana. Upamtite da ste samo grane, a ne korijenje.

19“Ali te su grane odlomljene da bi bilo mjesta za mene”, reći ćete. 20Jesu, ali upamtite: te su grane, Židovi, odlomljene zato što nisu vjerovali Bogu, a vi ste pricijepljeni zato što vjerujete. Nemojte se uznositi, već se bojte onoga što bi se moglo dogoditi. 21Jer ako Bog nije poštedio one prve grane, neće ni tebe poštedjeti.

22Vidite li kako je Bog dobar i strog? Strog prema neposlušnima, a dobar prema vama koji se pouzdajete u njegovu dobrotu. Ali prestanete li se u nju pouzdavati, i vi ćete biti odsječeni. 23A odustanu li Židovi od svoje nevjere, Bog će i njih ponovno pricijepiti. On ima moć da to učini.

24Jer ako je Bog htio uzeti vas, koji ste po svojoj naravi grane divlje masline, i pricijepiti vas na dobro drvo, koliko će radije pricijepiti Židove na drvo kojemu pripadaju!

Božja milost namijenjena je svima

25Želio bih, draga braćo, da razumijete ovu tajnu kako se ne biste uzoholili i počeli se hvastati. Neki su Židovi tvrda srca, ali to će trajati samo dok Krista ne prihvati puni broj pogana. 26Nakon toga će se spasiti sav Izrael. Sjećate li se što su o tomu rekli proroci:

“Sa Siona će doći Izbavitelj;

odvratit će od bezbožnosti sve Židove.11:26 U grčkome: odvratit će bezbožnost od Jakova.

27A ja ću ispuniti svoj savez s njima

kad uklonim njihove grijehe.”11:26-27 Izaija 59:20-21; 27:9; Jeremija 31:33-34.

28Mnogi su Židovi sada protivnici evanđelja. Ali to je vama na dobrobit jer je Bog dao svoje darove vama poganima. Pa ipak, Židovi su još izabrani narod zbog Božjih obećanja danih Abrahamu, Izaku i Jakovu. 29Jer Božji darovi i pozvanje ne mogu se opozvati. 30Nekoć ste vi pogani bili buntovnici protiv Boga, ali kad su Židovi odbacili njegovu milost, Bog ju je umjesto njima darovao vama. 31Sada su pak tako Židovi buntovnici, a vi imate Božju milost. Ali jednog će dana i oni biti dionicima Božje milosti. 32Jer Bog je sve ljude zatvorio u njihovoj neposlušnosti da se svima smiluje.

33Kakvoga divnog Boga imamo! Kako su veliki njegovo bogatstvo, mudrost i znanje! Nedokučivi su nam njegovi sudovi i neistraživi njegovi putovi! 34Zaista, “tko poznaje Gospodnje misli, tko mu je bio savjetnikom?”11:34 Izaija 40:13. 35Ili, “tko je njemu prvi nešto dao da bi mu morao uzvratiti?” 36Jer sve dolazi od njega, sve postoji po njemu i za njega. Neka mu je vječna slava! Amen.