Slovo na cestu

Římanům 1

Úvodní pozdravy. Kristova jedinečnost

1Milí přátelé, jako Kristův služebník posílám všem křesťanům v Římě srdečný pozdrav a přeji vám Boží milost a pokoj.

Jak víte, byl jsem pověřen šířením radostné zprávy o Božím Synu Ježíši Kristu, zprávy, kterou z Božího vnuknutí předpovídali už proroci. Tělesně je Kristus potomkem Davidovým, ve skutečnosti je však Synem samého Boha, jak nade vší pochybnost dokázalo jeho vzkříšení z hrobu. 5-7 Nám nehodným prokázal tu přízeň, že z nás učinil své vyslance a uložil nám vybízet lidi všech národů, aby ho uposlechli a uvěřili mu. K tomu jste byli mezi všemi povoláni i vy.

Pavel ohlašuje moc evangelia

Nemohu však zamlčet, jak jsem za vás vděčný Bohu, vždyť o vás a vaší víře se všude s uznáním hovoří. Bůh dobře ví, jak na vás nepřetržitě myslím 10 a neustále ho prosím, aby mi někdy dopřál přijít k vám, bude-li chtít. 11-12 Rád bych vás osobně viděl a rozdělil se s vámi o povzbuzení a potěšení ze společné víry.

13 Už několikrát jsem se k vám chystal, ale vždycky mi do toho něco přišlo. Tak jako v jiných zemích i u vás chci pomáhat v šíření Kristova radostného poselství. 14 Cítím totiž svůj dluh nejen vůči Řekům a vzdělancům, ale i vůči prostým lidem z jiných národů. 15 Všem chci sloužit. A tak toužím promluvit o Ježíši Kristu také u vás v Římě. 16 Za jeho poselství se rozhodně nestydím. Vždyť ono může zachránit každého, kdo mu uvěří; nejen člověka zbožného, ale i toho, kdo žil dosud bez Boha. 17 On sám v něm oznamuje, jak se postaral o to, abychom před ním obstáli. Nežádá od nás nic jiného než bezpodmínečnou důvěru. Vždyť již prorok Abakuk napsal: „Kdo Bohu důvěřuje, obstojí před ním a bude žít.“

Boha je možné poznat

18 Boží hněv se však obrací proti těm, kdo pošlapávají jeho zákony a svévolně přehlížejí pravdu. 19 Vždyť vše, co může člověk o Bohu poznat, ukázal on sám i jim. I takovým lidem Bůh poskytl možnost, aby jej poznali. 20 Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, mohou spatřit ve stvořené přírodě. Protože nad tím zodpovědně nepřemýšleli, není pro ně omluvy. 21 Leccos o Bohu poznali, a přece ho jako Boha nectili. Spláceli mu nevděčností. To je zavedlo na scestí a jejich mysl pozbyla schopnosti rozpoznat pravdu. 22 Svou pošetilost hrdě nazývali moudrostí 23 a místo Boha uctívali člověka a přírodu. 24-25 Bůh jim pak už nebránil, ale nechal je, aby okusili ovoce svého počínání. 26-27 Proto klesli do nízkých vášní. Začali holdovat pohlavním výstřednostem a oddali se homosexualitě. 28 Jejich bezbožnost je dovedla ke všemu špatnému a zlému; 29 jsou naplněni podlostí, chamtivostí a nevraživostí. Snížili se k závisti, vraždám, svárům, podvodům a zlomyslnostem, udavačství, 30-31 pomluvám, urážkám, pýše a domýšlivosti, neúctě k rodičům, otupělosti, bezcitnosti, věrolomnosti a nenávisti k Bohu. Každá bezzákonnost je jim vlastní. 32 Ačkoliv vědí, že podle Božích ustanovení odplatou za takové věci je smrt, nejen to sami dělají, ale schvalují to i jiným.

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Romanos 1

1Ñucaca huillagrichun Jesucristo cayashpa mingajpi, paita servij Pablomi cani. Taita Dios cushca alli huillaita huillachun ch'icanyachishcami cani. Diosca, cai alli huillaita cachanataca ñaupamanmi, pai ima nishcata huillajcunahuan, pai cushca jucha illaj Quillcachishcacunapi huillachishca. Cai alli huillaica, Paipaj Churi, Apunchij Jesucristomantami huillan. Paica aichapica, ñaupa yaya Davidpaj huahua huahuapurami carca. Huañushcacunapaj chaupimanta causachishpami, jucha illaj Espirituca Diospaj Churi, tucuita rurai tucuj cashcata ricuchirca. Paimantami mana c'uyaipajta c'uyaj Diospaj c'uyaimantapish, alli huillaita huillagrina mingaitapish chasquircanchij. Chaimantami tucui llajtacunapi causajcunamanca paita crishpa caźuchun, c'uyachun huillacunchij. Cancunatapish paicunata shinallatajmi, Jesucristopaj cachun cayashca.

Romapi causacuj crijcuna, cancunaca Taita Dios c'uyashpa, Paipajlla cachun agllashcacunami canguichij. Ñucanchij Yaya Diospish, Apunchij Jesucristopish cancunamanca, jatun c'uyaita, sumaj causaita cushca cachun.

Pabloca Romapi crijcunata ricugrina yuyaillami cashca

Cancuna alli crij cajtaca, tucui llajtacunapimi yachancuna. Chaimantami tucuimanta yallica, Jesucristopaj shutipi tucui cancunamanta, ñuca Taita Diostaca pagui nini. Ñucaca, Taita Diosta tucui shunguhuan servicushpami, paipaj Churimanta alli huillaitaca huillacuni. Mana shaicushpa cancunamanta Diosta mañaracushcataca, paillataj yachanmari. 10 Taita Dios munajpica, cunantajca ima shinapish cancunata ricugringapaj, ‘Pungu pascarishca canman’ nishpa, mañaracunillami.

11 Cancuna ashtahuan sinchi crijcuna tucuchunmi, Diospaj Espíritu cushca ima rurai tucunamanta cancunaman yachaj chayachingapaj, ricunaman shamusha nini. 12 Ashtahuancarin cancunapish ñucapish chaillatataj crij cashcamantaca, cancunahuan tupashpa caishuj chaishuj yuyachinacushpa cushicungapajmi chashnaca nini. 13 Huauqui, panicuna, cancunata ricugrisha yuyacushpapish, tauca cutinmari ima jarcapish tiyajpi, manaraj shamui tucushcani. Cancunapurapipish caishuj mana israelcunapurapi shinallataj, granota tandaj shina, ashtahuan crijcunata mirachingapajmi shamusha nini.

14 Griegocunamanpish, shujtajcunamanpish, jatun yachajcunamanpish, mana yachajcunamanpish ñucaca huillanatajmi cani. 15 Chaimantami alli huillaitaca, Romapi causaj cancunamanpish huillanaman utca shamusha nini.

16 Alli huillaita huillanataca, manataj pingarinichu. Alli huillaica, Tucuita Rurai Tucuj Taita Dios cushcami. Chaimanta, chai shimicunaca israelcunataraj, mana israelcunatapish, maijanpish crijtaca quishpichi tucunmi. 17 Cai alli huillaica, crijllapi Taita Dios ima juchachina illajta ruranatami ricuchin. Chaita crishpa causachun nishpami, Dios Quillcachishcapica: «Ima juchachina illajta rurashca runaca, crishcamantami causanga» nicun.

Tucuicunami juchayujcuna

18 Diosta mana manchashpa, mana rurana cashcata rurajcunaca, mana llullashpa huillashcatapish shujtajcuna ama uyachunmi, paicuna millaita rurashcacunahuan jarcancuna. Chaicunata llaquichinatami, jahua pachamanta ricuchicun. 19 Taita Diosmanta imalla yachaipaj cashcataca, quiquin ñahuihuan ricucuncunami. Taita Diosllatajmi chaitaca, paicunaman ricuchishca. 20 Mana ricuipaj Diostaca, pai rurashcacunata ricushpami, alli yachai tucuncuna. Huiñaita tucuita rurai tucuj cashcataca, cai pachata rurashca punllamanta ricushpa yuyaita japinallami. Chaimanta paicunaca, mana yachashcanchijchu, mana ni tucuncunachu. 21 Taita Diosmanta chashna yachashpapish, pai Taita Diosta sumajyachina cashca shinaca mana sumajyachircacunachu, pagui ninatapish mana nircacunachu. Ashtahuanpish yanga yuyaicunata japishpami, paicunapaj ch'ahuan shungucunapish amsa yuyai tucurca. 22 ‘Alli yachajmi canchij’ nishpami, ch'ahuan tucurcacuna. 23 Chashna tucushpami, mana huañuj sumaj Taita Diostaca, mana jatunyachircacuna. Ashtahuanpish, huañujlla runacunaman, pajarocunaman, chuscu chaquiyuj animalcunaman, culebracunaman rijchajcunata rurashcatami adorarcacuna.

24 Chashna rurajpimi, Taita Diospish paicunapaj shungu munashca shina tucui laya millaita rurashpa, mapapi causachun saquirca. Chaimantami, caishuj chaishuj paicunapaj quiquin aichata pinganayajta rurarcacuna. 25 Cashcatataj huillaj Taita Diospaj Shimita saquishpami, llullashcataraj crishpa catircacuna. Chashnami tucuita ruraj Diosta adorashpa, servishpa causanapaj randica, Diosllataj rurashcacunallata adorancuna. Pai Diosca, huiñaita ‘Allimari cangui’ nishcamari, chashna cachun.

26 Chashna millaicuna tucujpimi, Taita Diosca, pinganayaj millai munaicunallata rurachun saquirca. Chaimantami huarmicunapish c'ariman cunata saquishpa, paicunapurallataj mana rurana cashca millaita ruranacurcacuna. 27 C'aricunapish, huarmicunahuan ruranata saquishpami, paicunapurallataj millai munaita caishuj chaishujhuan huañurinacushpa, huarmihuan shina ruranacurcacuna. C'aricunapurallataj chashna pinganayaj millaita rurashcamantaca, quiquin aichallapitajmi, apana cashca llaquita apacuncuna.

28 Paicunallataj Taita Diosmanta mana uyanachijpimi, yuyai ch'ahuanyashpa, mana rurana cashca millaillapi causachun Taita Diospish saquirca. 29 Paicunaca, chashna mana rurana cashca millaicunallata rurana munaicunahuan junda cashpami, manaraj caźarashpa chayarincuna, millaillata rurancuna, charishpapish ashtahuan charishun nincuna, pitapish llaquichincuna. Shujtajcunapaj cashcata munancuna, huañuchincuna, c'aminacuncuna, umancuna, imatapish millaita rurancuna. 30 Huashalla parlarincuna, imatapish mana alli nishpa juchachincuna, Taita Diosta p'iñajcuna, pingai illajcuna, paicunalla pajta tucushcacuna, pitapish yalli cashcata yuyajcuna, Ashtahuan millaita rurangapaj mushuj yuyaicunata surcujcuna, yaya mamatapish mana caźujcunami. 31 Imata mana yachaj ch'ahuanyashcacunami, imata ari nishpapish p'aquijllacunami, pitapish mana c'uyajcunami, p'iñanacushpapish manataj cungarijcunami, pita mana llaquijcunami. 32 Chashnacunaca Taita Dios llaquichina cashcata, huañunataj cashcatapish allimi yachancuna. Chaita yachashpapish chashna millaita ruranataca manataj saquincunachu, shujtajcuna chashna millaillatataj rurajpipish, ‘Allimi’ nishpa cushicujcunami.