Romanos 3 – OL & SNC

O Livro

Romanos 3:1-31

A fidelidade de Deus

1Ser judeu não terá então nenhum benefício? Terá algum valor a circuncisão? 2Ser judeu tem muitas vantagens. Sobretudo, porque foi aos judeus que Deus confiou a revelação da sua mensagem.

3É verdade que muitos foram infiéis; mas não é que Deus não cumprisse as suas promessas. 4De maneira nenhuma! Ainda que todo o mundo seja mentiroso, Deus nunca o será. Como está escrito: “As tuas palavras são verdadeiras e o teu julgamento é justo.”3.4 Sl 51.4.

5“Mas”, dirá alguém, “se a nossa injustiça serve para estabelecer a justiça de Deus, que havemos de dizer? Não será Deus injusto ao exercer a sua ira?” (Estou a expressar-me de um ponto de vista humano.) 6De forma alguma! Como poderia ele assim julgar o mundo? 7E se a verdade divina abundou por causa da minha mentira, a fim de ele ser glorificado, por que razão sou condenado como pecador? 8Nessa ordem de ideias, poderíamos dizer, como alguns: “Pratiquemos o mal, para que resulte o bem.” Os que dizem tais coisas certamente não escaparão à justa condenação.

Todos pecaram

9Seremos nós os judeus melhores do que os outros? Certamente que não, pois já demonstrámos que todos são pecadores, sejam judeus ou gentios. 10Tal como dizem as Escrituras:

“Não há ninguém que seja justo,

absolutamente ninguém!

11Não há ninguém que saiba conduzir-se com sabedoria,

e busque a Deus.

12Todos se desviaram e juntamente se corromperam.

Não há quem faça o bem, absolutamente ninguém!3.12 Sl 14.1-3; 53.1-3; Ec 7.20.

13A sua garganta é um sepulcro aberto,

a sua língua enganadora;

só há veneno de víbora nos seus lábios;3.13 Sl 5.9; 140.3.

14a sua boca está cheia de maldição e amargura.3.14 Sl 10.7.

15Os seus pés precipitam-se para derramar sangue;

16há ruína e miséria nos seus caminhos.

17Ignoram o que seja a verdadeira paz.3.17 Is 59.7-8.

18Para eles não há temor de Deus.”3.18 Sl 36.1.

19Nós sabemos que a Lei se aplica apenas àqueles a quem foi dada. E nem um só tem desculpa. Com efeito, até o mundo inteiro está sujeito ao julgamento de Deus. 20Como veem, ninguém pode ser declarado justo aos olhos de Deus por fazer o que a Lei ordena. Porque quanto mais conhecemos a Lei de Deus, mais a sua Lei nos faz ver que somos pecadores.

A justificação pela fé

21Mas agora Deus mostrou-nos como ser justos aos seus olhos, não por obedecermos à Lei, mas pela maneira prometida pela Lei e pelos profetas há muito tempo. 22Esta justiça de Deus vem pela fé em Jesus Cristo a todos os que creem. Pois não há distinção. 23Porque todos pecaram, tendo perdido o direito de acesso à glória de Deus. 24E pela sua graça, que não merecemos, nos declara justos, pela obra redentora de Jesus Cristo, sem nada pagarmos para dela beneficiarmos.

25Na verdade Deus enviou Jesus Cristo para propiciação pelos nossos pecados, pela fé no sangue que Jesus derramou por nós. Deus mostrou a sua justiça ao redimir os pecados antigos. 26Ele agiu na sua paciência, a fim de mostrar a sua justiça nos tempos de hoje: ele é justo e justifica os que têm fé em Jesus.

27Poderemos nós então gabarmo-nos de ter feito alguma coisa para ganhar essa salvação? Com certeza que não. E com base em que lei? Na das obras? Não, antes na da fé. 28É pois assim que somos declarados justos pela fé em Cristo e não por obras da Lei.

29E será Deus apenas para os judeus? Não será igualmente Deus para os gentios? Sim, também é para os gentios. 30Há um só Deus e uma única maneira de ser aceite por ele. Deus torna as pessoas justas apenas pela fé, sejam ou não circuncidadas. 31Se somos salvos pela fé quer isso dizer que abolimos a Lei de Deus? É justamente o contrário! Quando temos fé estamos a confirmar o valor da Lei.

Slovo na cestu

Římanům 3:1-31

Bůh zůstává věrný

1Přece však má židovský národ zvláštní postavení a určité výsady. Jaké? Není jich málo! 2Předně jim byla svěřena Boží slova.

3A co když jim někteří neuvěřili – můžete namítnout. A já se ptám: Myslíte, že Bůh jen pro jejich nedůvěru nedostojí svému slovu? 4Ale kdepak! Právě na tom ukáže, jak dovede být věrný i tehdy, když mu člověk nevěří. Tak to stojí i v Písmu:

„Každý uzná, že čestně dodržíš to,

co jsi slíbil, a jako vítěz vyjdeš z každého obvinění.“

5Někdo však může namítnout: „Jestliže naše špatnost dává vyniknout Boží spravedlnosti, snad by nás Bůh neměl za ni trestat.“ 6Jaký smysl by potom měl Boží soud? 7To bychom mohli rovnou nabádat ke zlu, aby se dobro vedle něj tím víc zaskvělo. 8Někteří lidé to opravdu dělají, ale my ne, i když nás z toho obviňují. Takoví hříšníci budou plným právem odsouzeni. 9Napsal jsem vám již, že židovský národ má určité přednosti. To však neznamená, že židé jsou před Bohem lepší než ostatní. O všech lidech je v Žalmech napsáno:

10„Nikdo na světě není spravedlivý, ani jediný.

11Nikdo není moudrý, nikdo Boha nehledá.

12Všichni úplně zabloudili, jejich život ztratil smysl.

Opuštěná je cesta dobra, nikdo po ní nekráčí.

13-14Jejich hrdlo – otevřený hrob;

jazyk – nástroj lsti a podvodu;

rty – schránky jedu,

uštknou tě jako had.

15K prolití krve je nemusíš pobízet,

16zkáza a bída jsou jejich průvodci,

17cestu k pokoji však neznají,

18ani úctu před Bohem.“

19Víme však, že ustanovení zákona jsou závazná pro všechny, kterým byla určena. Každý tu musí uznat, že před Bohem je vinen, 20neboť sebeupřímnější snahou dodržovat zákon si nikdo před Bohem nedobude postavení bezúhonného; zákon naši vinu pouze blíže určuje a usvědčuje nás z ní.

Spravedlnost před Bohem

21Dnes však už známe jinou cestu k věčnému životu než spoléhání se na vlastní dodržování Božích zákonů. Už Mojžíš a proroci o ní mluvili, 22-23ale teprve Kristem ji Bůh otevřel. On sám, jak odpovídá jeho povaze, rozhodl se dát novou příležitost lidem, kteří svými vinami ztratili podíl na Boží slávě: odevzdat život do všech důsledků Kristu.

24Jaká to milost, že nic jiného není člověku zapotřebí. Kristus – toť svrchovaný důkaz Boží shovívavosti k nám. 25-26Jeho krev prolitá na popravišti je pečetí smíření Boha se světem. Až dosud Bůh trest za naše viny pouze s nekonečnou trpělivostí odkládal; nyní je však vložil na Ježíše Krista, který pro ně zemřel. A tak jsou nám definitivně odpuštěny; odpuštěny všem, kdo tuto Boží nabídku smíření přijali. Tak Bůh z hříšných dělá opět bezúhonné, aniž sám cokoliv slevuje ze své spravedlnosti.

27Čím se tedy můžeme před Bohem chlubit? Ničím! Skutky? Ty nás nespasí. Jedině víra nás může zachránit. 28Jsem přesvědčen, že nikoliv úzkostlivé dodržování všech přikázání a předpisů, ale pouze víra nás uschopní obstát před Bohem. 29Což je tu Bůh jen pro členy církve? Není snad Bohem všech lidí? To se rozumí, že je! 30Bůh je pouze jeden a bez rozdílu přijímá všechny, kdo se obrátí ke Kristu.

31Neprohlašujeme snad zákon za bezcenný tím, že stavíme víru tak vysoko? Rozhodně ne! Naopak, platnost zákona se tím jen potvrzuje.