Miqueias 3 – OL & YCB

O Livro

Miqueias 3:1-12

Chefes e profetas censurados

1Disse eu: “Escutem, chefes de Israel! Pressupõe-se que sabem discernir o bem do mal. 2O certo é que são justamente quem mais odeia o bem e ama o mal; são vocês que exploram o meu povo, a ponto de ficar apenas pele e osso! 3Espancam-no, tiram-lhe a pele, partem-lhe os ossos, desfazem-no em pedaços, como carne dentro dum caldeirão e devoram-no!”

4Depois disso tudo, ainda ousam implorar ao Senhor que vos ajude em tempos de adversidade. Acham mesmo que Deus vos responderá? Com toda a certeza que antes virará a cara para o outro lado.

5O Senhor diz acerca dos maus profetas: “Vocês são falsos profetas! Fizeram desviar o meu povo do caminho justo! Gritam paz para aqueles que vos sustentam e ameaçam os que não vos pagam! 6Esta é a mensagem que vos dou: virá a noite sobre vocês, a qual porá um termo a todas as vossas visões; a escuridão vos cobrirá. 7Não perceberão mais uma só palavra do Senhor. O Sol pôr-se-á nas vossas vidas; será o fim do vosso dia. Por fim, hão de cobrir a cara de vergonha e admitirão que nunca transmitiram mensagem alguma vinda de Deus.”

8Quanto a mim, estou cheio do poder do Espírito do Senhor, cheio de ânimo para anunciar a justiça de Deus sobre a rebeldia de Jacob e os pecados de Israel. 9Ouçam-me, líderes de Israel, vocês que odeiam a justiça e pervertem tudo o que é justo, 10vocês que enchem Sião com assassínios e Jerusalém com toda a espécie de pecados, 11vocês, chefes, que são os primeiros a deixarem-se comprar por suborno, vocês, sacerdotes e profetas, que recusam pregar e profetizar enquanto não forem pagos. E contudo pavoneiam-se perante o Senhor, dizendo: “Está tudo bem! O Senhor está no nosso meio!” 12É precisamente por vossa causa que Sião será lavrada por completo, como se fosse um campo aberto, e a cidade de Jerusalém será arrasada e feita num monte de entulho. Uma floresta crescerá no mesmo sítio onde agora se levanta o templo.

Bíbélì Mímọ́ Yorùbá Òde Òn

Mika 3:1-12

Bíbá àwọn olórí àti àwọn wòlíì wí

1Nígbà náà, ni mo wí pé,

“Ẹ gbọ́, ẹ̀yin olórí Jakọbu,

ẹ̀yin alákòóso ilé Israẹli.

Ǹjẹ́ ẹ̀yin kò ha ni í gba òdodo bí.

2Ẹ̀yin tí ó kórìíra ìre, tí ẹ sì fẹ́ràn ibi;

Ẹ̀yin tí ẹ fa awọ ẹran-ara àwọn ènìyàn mi ya kúrò lára wọn

àti ẹran-ara wọn kúrò ní egungun wọn;

3Àwọn tí ó jẹ ẹran-ara àwọn ènìyàn mi,

wọn sì bọ́ awọ ara wọn kúrò lára wọn.

Wọ́n sì fọ́ egungun wọn sí wẹ́wẹ́;

Wọn sì gé e sí wẹ́wẹ́ bí ẹran inú ìkòkò,

bí ẹran inú agbada?”

4Nígbà náà ni wọn yóò kígbe sí Olúwa,

Ṣùgbọ́n òun kì yóò dá wọn lóhùn.

Ní àkókò náà ni òun yóò fi ojú rẹ̀ pamọ́ kúrò lọ́dọ̀ wọn,

nítorí ibi tí wọ́n ti ṣe.

5Báyìí ni Olúwa wí:

“Ní ti àwọn Wòlíì

tí ń ṣi àwọn ènìyàn mi lọ́nà,

tí ẹnìkan bá fún wọn ní oúnjẹ,

wọn yóò kéde àlàáfíà;

Ṣùgbọ́n tí kò bá fi nǹkan sí wọn ní ẹnu,

wọn yóò múra ogun sí i.

6Nítorí náà òru yóò wá sórí yín,

tí ẹ̀yin kì yóò sì rí ìran kankan,

òkùnkùn yóò sì kùn fún yín,

tí ẹ̀yin kì yóò sì lè sọtẹ́lẹ̀

Oòrùn yóò sì wọ lórí àwọn wòlíì

ọjọ́ yóò sì ṣókùnkùn lórí wọn.

7Ojú yóò sì ti àwọn Wòlíì

àwọn alásọtẹ́lẹ̀ pẹ̀lú yóò sì gba ìtìjú.

Gbogbo wọn ni yóò bo ojú wọn,

nítorí kò sí ìdáhùn láti ọ̀dọ̀ Ọlọ́run.”

8Ṣùgbọ́n ní tèmi,

èmi kún fún agbára pẹ̀lú ẹ̀mí Olúwa,

láti sọ ìré-òfin-kọjá Jakọbu fún un,

àti láti sọ ẹ̀ṣẹ̀ Israẹli fún un.

9Gbọ́ ẹ̀yin olórí ilé Jakọbu,

àti ẹ̀yin alákòóso ilé Israẹli,

tí ó kórìíra òdodo

tí ó sì yí òtítọ́ padà;

10Tí ó kọ́ Sioni pẹ̀lú ìtàjẹ̀ sílẹ̀,

àti Jerusalẹmu pẹ̀lú ìwà búburú.

11Àwọn olórí rẹ̀ ń ṣe ìdájọ́ nítorí àbẹ̀tẹ́lẹ̀,

àwọn àlùfáà rẹ̀ sì ń kọ́ni nítorí owó ọ̀yà

àwọn wòlíì rẹ̀ pẹ̀lú sì ń sọtẹ́lẹ̀ nítorí owó.

Síbẹ̀, wọn gbẹ́kẹ̀lé Olúwa, wọ́n sì wí pé,

“Nítòótọ́, Olúwa wà pẹ̀lú wa!

Ibi kan kì yóò bá wa.”

12Nítorí náà, nítorí tiyín,

ni a ó ṣe ro Sioni bí oko,

Jerusalẹmu yóò sì di ebè

àti òkè tẹmpili bí i ibi gíga igbó.