Jesus ensina Nicodemos
1Havia entre os fariseus um homem chamado Nicodemos, um líder dos judeus. 2Este foi ter com Jesus de noite e disse-lhe: “Mestre, todos sabemos que Deus te enviou para nos ensinares e bastam os teus sinais para o provar.”
3Jesus retorquiu: “É realmente como te digo: quem não nascer de novo3.3 A palavra grega pode significar do alto ou de novo. não pode ver o reino de Deus.”
4“Que queres dizer com isso?”, perguntou Nicodemos. “Como pode uma pessoa voltar para o ventre da sua mãe e nascer outra vez?”
5Jesus respondeu: “É realmente como te digo: quem não nascer da água e do Espírito não pode entrar no reino de Deus. 6Os homens só conseguem reproduzir vida humana, mas o Espírito Santo dá vida espiritual. 7Por isso, não te admires de te ter dito que precisas nascer de novo. 8Assim como ouves o vento, mas não sabes donde vem nem para onde vai, assim se passa com aquele que é nascido do Espírito.”
9“Como é que isso pode ser?”, perguntou Nicodemos.
10Jesus respondeu: “Então tu, um respeitado mestre de Israel, não compreendes estas coisas? 11Estou a dizer-te aquilo que sei e vi e, contudo, não queres acreditar. 12Se não acreditas em mim, quando te falo destas coisas que acontecem aqui entre os homens, como poderás crer se te falar de coisas celestiais? 13Pois só eu, o Filho do Homem, desci à Terra e voltarei novamente para o céu. 14Assim como Moisés ergueu no deserto a figura de uma serpente, assim também eu irei ser levantado, 15para que todo aquele que crer em mim tenha a vida eterna.
16Deus amou tanto o mundo que deu o seu único Filho, para que todo aquele que nele crê não se perca, mas tenha a vida eterna. 17Deus não mandou o seu Filho para condenar o mundo, mas para o salvar.
18Para os que confiam nele como Salvador não há condenação eterna. Mas os que não confiam nele já estão julgados e condenados, por não crerem no Filho único de Deus. 19E são condenados por a luz do céu ter vindo ao mundo, mas preferirem as trevas à luz, pois só fazem o mal. 20Eles odeiam a luz celestial porque querem pecar nas trevas. Afastam-se da luz com medo dos seus pecados serem postos às claras e sofrerem castigo. 21Mas aqueles que vivem conforme a verdade procuram a luz para que todos vejam que estão a fazer o que Deus deseja.”
O testemunho de João Batista acerca de Jesus
22Depois disto, Jesus e os discípulos saíram de Jerusalém e ficaram durante algum tempo na Judeia, batizando ali.
23João batizava em Enom, perto de Salim, porque ali havia água em abundância; e as pessoas vinham ter com ele para ser batizadas. 24Nessa altura, João Batista não estava ainda preso. 25Um dia, um judeu começou a discutir com os discípulos de João questões relacionadas com a purificação. 26Foram então ter com João e informaram-no: “Mestre, o homem que conheceste do outro lado do rio Jordão, aquele que afirmaste ser o enviado de Deus, anda também a batizar, e toda a gente vai ter com ele.”
27João esclareceu: “Uma pessoa só pode receber o que lhe for dado do céu. 28Vocês próprios sabem que eu sempre disse que não sou o Cristo! Estou aqui para lhe preparar o caminho. 29As pessoas procuram, naturalmente, aquilo que mais as atrai: a noiva vai para junto do noivo e os amigos do noivo alegram-se com ele. Ora, eu sou o amigo do noivo e o seu triunfo enche-me de alegria! 30Ele deve tornar-se cada vez maior e eu cada vez mais pequeno.
31Ele veio do céu e é maior do que ninguém. Eu sou da Terra e o meu entendimento limita-se às coisas terrenas. 32Ele fala do que viu e ouviu, mas são poucos os que acreditam nas suas palavras! 33Os que nele creem descobrem que Deus é a fonte da verdade. 34Pois esse, o enviado de Deus, fala as palavras de Deus, porque o Espírito de Deus está sobre ele sem medida nem limite. 35O Pai ama o Filho e deu-lhe autoridade sobre tudo o que existe. 36E todos os que creem nele, no Filho de Deus, têm a vida eterna. Os que não creem nunca participarão da vida eterna, antes a ira de Deus permanece sobre eles.”
Nikodém navštěvuje v noci Ježíše
1Jedním z předních Židů byl Nikodém, člen nejvyšší židovské rady. Patřil do skupiny farizejů, kteří přísně dodržovali všechny náboženské předpisy. 2Ten jedné noci vyhledal Ježíše a řekl mu: „Mistře, víme, že jsi učitel poslaný od Boha. Kdyby za tebou nestál sám Bůh, nemohl bys dělat takové zázraky, jaké jsi nám ukázal.“ 3Ježíš mu řekl: „Víš, na čem záleží? Na tom, aby se člověk znovu narodil, protože jinak se nestane občanem Božího království.“ 4„Znovu se narodit v mém věku?“ podivil se Nikodém. „Cožpak se někdo může vrátit do matčina těla a narodit se podruhé?“
5Ježíš vysvětloval: „Jestliže se s člověkem nestane zásadní proměna a není na něm patrný nový život z Ducha a jestliže není na znamení toho pokřtěn, nemůže vstoupit do Božího království. 6Život zrozený z člověka je tělesný. Teprve Boží Duch v člověku probouzí duchovní život. 7Nediv se mým slovům, že se musíte znovu narodit. 8Ovšem s Duchem svatým je to jako s větrem: Nemůžeš ho ovládat, ale pozoruješ jeho účinky. Tak se člověk znovu narodí z Ducha.“ 9Nikodém se zeptal: „Jak toho všeho dosáhnu?“
10„Jsi učitelem Božího národa a toto nevíš?“ podivil se Ježíš. 11„Věř mi, že mluvím o tom, co vím, a svědčím o tom, co jsem viděl. Vy ovšem moje slova neberete vážně. 12Když nechápete to, co se týká člověka, jak porozumíte tomu, co se týká Boha? 13Nikdo z lidí vám nemůže podat svědectví jako já, vždyť jsem přišel od Boha. 14Vzpomínáš si, co Izraelcům zachránilo život na poušti, kde je ohrožovali jedovatí hadi? Jak Mojžíš vyzvedl na sloup bronzového hada, a kdo na něj pohlédl s vírou, zachránil si život? Tak i já musím být vyzdvižen na kříž.
15Každý, kdo ve mne uvěří, ujde smrti a narodí se pro věčnost. 16Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby každý, kdo v něho uvěří, unikl záhubě a získal věčný život. 17Bůh svého Syna neposlal proto, aby svět odsoudil, ale zachránil. 18Kdo v něho věří, unikne odsouzení. Kdo však v něho nevěří, odsuzuje sám sebe, protože odmítá milost nabízenou samým Bohem. 19Pro takové lidi je osudné, že na svět přišlo světlo, ale oni se nechtějí vzdát tmy, protože doufají, že ta zakryje jejich viny. 20Zlé činy dělá člověk potmě, aby to nikdo nevěděl. Bojí se světla, aby nebyl odhalen. 21Kdo se však řídí Boží pravdou, tíhne ke světlu, aby věděl, zda jsou jeho činy v souladu s Boží vůlí.“
Jan Křtitel znovu představuje Ježíše
22Potom Ježíš odešel se svými učedníky na judský venkov, aby tam s nimi mohl v klidu pobývat a aby křtil.
23-24Také Jan Křtitel, který byl v té době ještě na svobodě, křtil v Ainonu nedaleko Salimu, kde bylo mnoho vody. Četní lidé se tam dali od Jana pokřtít. 25Někteří Židé se dohadovali s Janovými učedníky, kdo má právo křtít. 26Ti se obrátili na svého učitele: „Mistře, ten, kterého jsi označil za Mesiáše, také křtí a všichni teď chodí k němu.“
27Jan jim řekl: „Člověk sám si nemůže přisvojit žádnou duchovní moc, pokud mu není dána od Boha. 28Vy sami jste svědky, že jsem prohlásil: ‚On je Bohem poslaný Mesiáš a já mu jen připravuji cestu.‘ 29-30Nevěsta přece patří ženichovi. Jeho přítel je také na svatbě, ale raduje se z ženichova štěstí. To je právě moje radost. Jeho hvězda vychází a já chci, aby jasně zářila, a nechci jí zaclánět. 31Protože Ježíš přišel z nebe, převyšuje nás všechny. My lidé mluvíme jen o tom, co jsme prožili na zemi. 32On svědčí o tom, co viděl v nebi, a přece ho tak málo lidí přijímá. 33Kdo mu uvěří, dává za pravdu Bohu. Ježíš totiž mluví Boží slova z Božího pověření. 34Bůh jej k tomu také plně uschopnil svým Duchem. 35Vždyť Otec miluje Syna a svěřuje mu všechno. 36Proto, kdo věří Synu, má věčný život. Kdo mu nedůvěřuje, místo života ho stíhá Boží hněv.“
