Isaías 9 – OL & YCB

O Livro

Isaías 9:1-21

Um menino nos nasceu

1Contudo, esse tempo de trevas e de desespero não durará para sempre. Ainda que brevemente a terra de Zebulão e de Naftali venha a ficar sob o desprezo e o julgamento de Deus, no futuro esta mesma terra, a Galileia dos gentios, a oeste do Jordão, onde está a estrada para o mar, ficará cheia de glória. 2O povo que anda nas trevas viu uma grande luz, uma luz que brilhou sobre todos os que vivem na terra da sombra da morte. 3Multiplicaste este povo e encheste-o de alegria; alegram-se como os ceifeiros, quando chega o tempo da ceifa, ou como os que repartem os despojos depois de vencerem a batalha. 4Porque quebrarás as cadeias que amarram o teu povo e a vara que os açoita, como quando destruíste as imensas tropas opressoras dos midianitas. 5Porque nesse glorioso dia de paz não haverá mais distribuição de armamento de guerra, nem de equipamento militar de combate; tudo isso será destruído. 6Porque um menino nos nasceu; foi-nos dado um filho. O governo está sobre os seus ombros. Estes serão os seus títulos: conselheiro maravilhoso, deus forte, pai para sempre, príncipe da paz. 7O seu governo de paz e de desenvolvimento nunca terá fim. Ele chefiará com uma justiça e uma honestidade perfeitas, desde o trono de seu pai David. Trará verdadeira justiça e paz a todas as nações do mundo. Isto acontecerá mesmo, pois no seu zelo, o Senhor dos exércitos está especialmente empenhado em que tal se realize!

A ira do Senhor contra Israel

8O Senhor lançou a sua sentença contra Jacob e ela caiu sobre o reino de Israel. 9Todo o povo há de ouvi-la, Efraim e os habitantes da Samaria. Eles dizem com soberba e altivez de coração: 10“Se caíram os tijolos, reconstruiremos com pedras lavradas! Se as figueiras bravas foram cortadas, haveremos de as substituir por cedros!” 11Contudo, o Senhor suscitou contra eles os adversários de Rezim e incitou contra eles os seus inimigos. 12Os arameus, pelo leste, os filisteus pelo oeste. Com as suas bocas escancaradas, devorarão Israel.

Mesmo assim, a sua ira não desaparece. A sua mão continua a pesar sobre eles.

13Porque mesmo depois de todo este castigo, não se arrependeram nem quiseram voltar-se de novo para o Senhor dos exércitos. 14Por isso, num mesmo dia o Senhor cortará em Israel a cabeça e a cauda, a palma e o junco. 15O ancião e o homem de respeito são a cabeça; o profeta que ensina a mentira, esse é a cauda. 16Os líderes deste povo enganam-no e os que são conduzidos ficam desfeitos.

17Esta é a razão por que o Senhor não tem alegria nos seus jovens, nem piedade das viúvas e dos órfãos, porque as palavras das suas bocas são repugnantes; são maus e mentirosos.

Mesmo assim, a sua ira não desaparece. A sua mão continua a pesar sobre eles.

18Ele queimará toda esta maldade, todos estes espinhos e sarças; as chamas virão depois também a consumir florestas e o fumo subirá em espiral, por cima do vasto incêndio. 19A terra ficará enegrecida pelo fogo, como consequência da cólera do Senhor dos exércitos. O próprio povo serve de combustível para o fogo. 20Cada qual luta com o seu próximo, para poder roubar-lhe comida, e mesmo assim continuarão a ter fome. Acabarão por comer os seus próprios filhos! 21Manassés contra Efraim e Efraim contra Manassés, e ambos contra Judá.

Mesmo assim, a sua ira não desaparece. A sua mão continua a pesar sobre eles.

Bíbélì Mímọ́ Yorùbá Òde Òn

Isaiah 9:1-21

A bí ọmọ kan fún wa

19.1-2: Mt 4.15-16; Lk 1.79.Síbẹ̀síbẹ̀, kò ní sí ìpòrúru kankan mọ́ fún àwọn tí ó wà nínú ìbànújẹ́. Nígbà kan rí ó rẹ ilẹ̀ Sebuluni sílẹ̀ àti ilẹ̀ Naftali pẹ̀lú, ṣùgbọ́n ní ọjọ́ iwájú, yóò bu ọ̀wọ̀ fún Galili ti àwọn aláìkọlà, ní ọ̀nà Òkun, ní ẹ̀gbẹ̀ẹ̀gbẹ́ Jordani.

2Àwọn ènìyàn tí ń rìn nínú òkùnkùn

ti rí ìmọ́lẹ̀ ńlá;

Lórí àwọn tí ń gbé nínú ilẹ̀ òjìji ikú,

ní ara wọn ni ìmọ́lẹ̀ mọ́ sí.

3Ìwọ ti sọ orílẹ̀-èdè di ńlá;

wọ́n sì yọ̀ níwájú rẹ

gẹ́gẹ́ bí àwọn ènìyàn ti í yọ ayọ̀ ìkórè,

gẹ́gẹ́ bí ènìyàn ti í yọ̀

nígbà tí à ń pín ìkógun.

4Nítorí gẹ́gẹ́ bí ọjọ́ tí a ṣẹ́gun Midiani,

ìwọ ti fọ́ ọ túútúú

àjàgà ti ń pa wọ́n lẹ́rù,

ọ̀pá tí ó dábùú èjìká wọn,

ọ̀gọ aninilára wọn.

5Gbogbo bàtà jagunjagun tí a ti lò lójú ogun

àti gbogbo ẹ̀wù tí a yí nínú ẹ̀jẹ̀,

ni yóò wà fún ìjóná,

àti ohun èlò iná dídá.

6Nítorí a bí ọmọ kan fún wa,

a fi ọmọkùnrin kan fún wa,

ìjọba yóò sì wà ní èjìká rẹ̀.

A ó sì máa pè é ní: Ìyanu

Olùdámọ̀ràn, Ọlọ́run Alágbára

Baba ayérayé, Ọmọ ọba aládé Àlàáfíà.

7Ní ti ìgbòòrò Ìjọba rẹ̀ àti àlàáfíà rẹ̀ ni kì yóò ní ìpẹ̀kun.

Yóò jẹ ọba lórí ìtẹ́ Dafidi

àti lórí ẹ̀kún un rẹ̀ gbogbo,

nípa ìfìdímúlẹ̀ àti ìgbéró rẹ̀,

pẹ̀lú òtítọ́ àti òdodo

láti ìgbà náà lọ àti títí láéláé.

Ìtara Olúwa àwọn ọmọ-ogun

ni yóò mú èyí ṣẹ.

Ìbínú Olúwa Sí Israẹli

8Olúwa ti dojú iṣẹ́ kan kọ Jakọbu;

Yóò sì wá sórí Israẹli.

9Gbogbo ènìyàn ni yóò sì mọ̀ ọ́n—

Efraimu àti gbogbo olùgbé Samaria—

tí ó sọ pẹ̀lú ìgbéraga

àti gààrù àyà pé.

10Àwọn bíríkì ti wó lulẹ̀

ṣùgbọ́n a ó tún un kọ́ pẹ̀lú òkúta dídán,

a ti gé àwọn igi sikamore lulẹ̀

ṣùgbọ́n igi kedari ní a ó fi dípò wọn.

11Ṣùgbọ́n Olúwa fún àwọn ọ̀tá Resini ní agbára láti dojúkọ wọ́n

ó sì ti rú àwọn ọ̀tá wọn sókè.

12Àwọn ará Aramu láti ìlà-oòrùn àti Filistini láti ìwọ̀-oòrùn.

Wọ́n sì fi gbogbo ẹnu jẹ Israẹli run.

Ní gbogbo èyí ìbínú rẹ̀ kò yí kúrò

Ṣùgbọ́n ọwọ́ rẹ̀ nà jáde síbẹ̀.

13Ṣùgbọ́n àwọn ènìyàn náà kò tí ì yípadà

sí ẹni náà tí ó lù wọ́n

bẹ́ẹ̀ ni wọ́n kò wá Olúwa àwọn ọmọ-ogun.

14Nítorí náà ni Olúwa yóò ṣe ké àti orí àti ìrù

kúrò ní Israẹli,

àti ọ̀wá ọ̀pẹ àti koríko odò ní ọjọ́ kan ṣoṣo,

15Àwọn àgbàgbà, àti àwọn gbajúmọ̀ ní orí,

àwọn wòlíì tí ń kọ́ni ní irọ́ ni ìrù.

16Àwọn tí ó ń tọ́ àwọn ènìyàn wọ̀nyí ṣì wọ́n lọ́nà

Àwọn tí a sì tọ́ ni a ń sin sí ìparun.

17Nítorí náà, Olúwa kì yóò dunnú sí àwọn ọ̀dọ́mọkùnrin

tàbí kí ó káàánú àwọn aláìní baba àti opó,

nítorí pé gbogbo wọn jẹ́ ìkà àti aláìmọ Ọlọ́run,

ibi ni ó ti ẹnu wọn jáde.

Síbẹ̀, fún gbogbo èyí, ìbínú rẹ̀ kò yí kúrò

ọwọ́ rẹ̀ sì wà ní gbígbéró.

18Nítòótọ́ ìwà búburú ń jóni bí iná,

yóò jó ẹ̀wọ̀n àti ẹ̀gún run,

yóò sì rán nínú pàǹtí igbó,

tó bẹ́ẹ̀ tí yóò fi gòkè lọ bí ọ̀wọ́n èéfín ti í gòkè.

19Nípasẹ̀ ìbínú Olúwa àwọn ọmọ-ogun

ilẹ̀ náà yóò di gbígbẹ

àwọn ènìyàn yóò sì di ohun ìdáná,

ẹnìkan kì yóò sì dá arákùnrin rẹ̀ sí.

20Ní apá ọ̀tún wọn yóò jẹrun,

síbẹ̀ ebi yóò sì máa pa wọ́n,

ní apá òsì, wọn yóò jẹ

ṣùgbọ́n, kò ní tẹ́ wọn lọ́rùn.

Ẹnìkọ̀ọ̀kan yóò sì máa jẹ ẹran-ara apá rẹ̀.

21Manase yóò máa jẹ Efraimu, nígbà tí Efraimu yóò jẹ Manase

wọn yóò parapọ̀ dojúkọ Juda.

Síbẹ̀síbẹ̀, ìbínú un rẹ̀ kò yí kúrò

Ọwọ́ọ rẹ̀ sì wà ní gbígbéró.