Isaías 32 – OL & YCB

O Livro

Isaías 32:1-20

O reino de justiça

1Eis que um rei justo está para vir; estará acompanhado de governadores honestos. 2Cada um será como um abrigo contra o vento, como um refúgio contra a tempestade. Refrescarão como um rio no deserto ou como a sombra duma grande rocha numa terra seca.

3Então os olhos dos que podem ver não mais estarão fechados e os ouvidos dos que podem escutar se abrirão para ouvir. 4Até os insensatos ficarão cheios de entendimento e aqueles que gaguejam passarão a exprimir-se com clareza.

5Nesses dias, os descrentes não mais serão como gente liberal. Os ricos que são fraudulentos não serão mais considerados generosos. 6Toda a gente reconhecerá logo um insensato, quando o vir. O seu coração pratica a iniquidade, age impiedosamente e profere mentiras contra o Senhor; deixa o faminto sem alimento e priva o sedento de matar sua sede. 7O mesmo acontecerá com os hábeis truques que usa a gente má e as falsidades que inventam para explorar os pobres, mesmo nos tribunais. 8Mas os retos serão generosos com o seu próximo e Deus os abençoará por tudo quanto fizerem.

As mulheres de Jerusalém

9Ouçam, vocês mulheres que descansam por aí despreocupadamente! Ouçam-me e eu vos direi qual há de ser a vossa paga! 10Dentro em breve, dentro de pouco mais de um ano, deixarão de se sentir tão seguras. Começarão a ficar bem preocupadas, pois a colheita dos frutos que esperavam terá falhado completamente e nem sequer haverá ceifa. 11Por isso, tremam, ó mulheres que aí estão tão descansadas, pois não se justifica a vossa despreocupação! Rasguem antes a vossa bela e delicada roupa e vistam-se de saco como prova de contrição! 12Batam no peito pelo desespero de verem perder-se as vossas belas propriedades e as belas vinhas que já se foram! 13Todas estas terras que foram vossas não produzirão mais do que espinhos e sarças. Desaparecerão igualmente os vossos lares confortáveis, as felizes cidades onde viviam. 14As fortalezas, os ricos solares ficarão desertos e as cidades populosas acabarão vazias de gente. Jumentos monteses e animais selvagens pastarão nas colinas onde se levantavam as torres dos guardas. 15Até que lá do céu se derrame sobre nós o Espírito. Então as terras desertas se tornarão de novo campos férteis com enormes searas. 16Então a justiça dominará nas terras que estavam desertas e reinará nos campos férteis. 17Como efeito da justiça, haverá paz, assim como repouso e segurança para sempre. 18O meu povo viverá descansadamente em segurança nos seus lares. 19Mesmo que haja saraivada sobre a floresta e as suas cidades sejam derrubadas. 20Deus abençoará grandemente o seu povo. Seja onde for que semearem, ricas searas crescerão; os seus rebanhos, o seu gado, pastarão em esplêndidas pastagens verdes.

Bíbélì Mímọ́ Yorùbá Òde Òn

Isaiah 32:1-20

Ìjọba òdodo náà

1Wò ó, ọba kan yóò jẹ nínú òdodo

àwọn olórí yóò máa fi ìdájọ́ ṣe àkóso.

2Ẹnìkọ̀ọ̀kan yóò jẹ́ bí ibi ìṣápamọ́ kúrò lọ́wọ́ afẹ́fẹ́

àti ààbò kúrò lọ́wọ́ ìjì,

gẹ́gẹ́ bí odò omi ní ilẹ̀ aṣálẹ̀,

àti bí òjìji àpáta ńlá ní ilẹ̀ gbígbẹ.

3Nígbà náà ni ojú àwọn tí ó rí kò ní padé mọ́,

àti etí àwọn tí ó gbọ́ yóò tẹ́tí sílẹ̀.

4Ọkàn àwọn oníwàdùwàdù ni yóò là tí yóò sì yè,

àti ahọ́n tí ń kólòlò ni yóò là geerege.

5A kò ní pe òmùgọ̀ ní ọlọ́lá mọ́

tàbí kí a fi ọ̀wọ̀ tí ó ga jù fún aláìlóòótọ́ ènìyàn.

6Nítorí òmùgọ̀ sọ̀rọ̀ òmùgọ̀,

ọkàn rẹ̀ kún fún ìwà ibi:

òun hùwà àìwà-bí-Ọlọ́run

ó sì ń tan àṣìṣe tí ó kan Olúwa kalẹ̀;

ẹni ebi ń pa ló fi sílẹ̀ lófo

àti fún àwọn tí òǹgbẹ ń gbẹ

ni ó mú omi kúrò.

7Ibi ni gbogbo ọgbọ́n àwọn ìkà ènìyàn jẹ́,

ó ń gba èrò búburú

láti fi ọ̀rọ̀ èké pa tálákà run,

bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé ẹ̀bẹ̀ aláìní sì tọ̀nà.

8Ṣùgbọ́n ọlọ́lá ènìyàn a máa pète ohun ńlá

àti nípa èrò rere ni yóò dúró.

Àwọn obìnrin Jerusalẹmu

9Ẹ̀yin obìnrin tí ẹ ti gba ìtẹ́lọ́rùn gidi

ẹ dìde kí ẹ tẹ́tí sí mi,

ẹ̀yin ọ̀dọ́mọbìnrin tí ọkàn yín ti balẹ̀,

ẹ gbọ́ ohun tí mo fẹ́ sọ!

10Ní ó lé díẹ̀ ní ọdún kan

ẹ̀yin tí ọkàn an yín balẹ̀ yóò wárìrì;

ìkórè àjàrà kò ní múnádóko,

bẹ́ẹ̀ ni ìkórè èso kò ní sí.

11Wárìrì, ẹ̀yin obìnrin onítẹ̀lọ́rùn

bẹ̀rù, ẹ̀yin ọ̀dọ́mọbìnrin tí ẹ rò pé ọkàn yín balẹ̀!

Ẹ bọ́ aṣọ yín kúrò,

ẹ ró aṣọ ọ̀fọ̀ mọ́ ẹ̀gbẹ́ yín.

12Ẹ lu ọmú yín fún pápá ìgbádùn náà,

fún àwọn àjàrà eléso

13àti fún ilẹ̀ àwọn ènìyàn mi

ilẹ̀ tí ó ti kún fún ẹ̀gún àti ẹ̀wọ̀n—

bẹ́ẹ̀ ni, kẹ́dùn fún gbogbo ilé ìtura

àti fún ìlú àríyá yìí.

14Ilé olódi ni a ó kọ̀sílẹ̀,

ìlù aláriwo ni a ó kọ̀ tì;

ilé olódi àti ilé ìṣọ́ ni yóò di ihò títí láéláé,

ìdùnnú àwọn kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ àti pápá

oko fún àwọn ẹran ọ̀sìn,

15títí a ó fi tú Ẹ̀mí sí wa lórí láti òkè wá,

àti ti aṣálẹ̀ tí yóò dí pápá oko ọlọ́ràá

àti tí pápá ọlọ́ràá yóò dàbí ẹgàn.

16Ẹ̀tọ́ yóò máa gbé ní inú aṣálẹ̀

àti òdodo yóò sì máa gbé ní pápá oko ọlọ́ràá.

17Èso òdodo náà yóò sì jẹ́ àlàáfíà;

àbájáde òdodo yóò sì jẹ́ ìdákẹ́ jẹ́ẹ́ àti ìgbẹ́kẹ̀lé títí láé.

18Àwọn ènìyàn mi yóò máa gbé ní ibùgbé àlàáfíà,

ní ibùgbé ìdánilójú,

ní àwọn ibi ìsinmi tí ó parọ́rọ́.

19Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé yìnyín ti tẹ́jú igbó pẹrẹsẹ

àti tí ojú ìlú ti tẹ́ pẹrẹsẹ pátápátá,

20báwo ni ẹ ó ti jẹ́ alábùkún tó,

nípa gbígbin irúgbìn sí ipa odò gbogbo,

àti nípa jíjẹ́ kí àwọn màlúù yín àti

àwọn kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ jẹ láìsí ìdíwọ́.