Êxodo 15 – OL & YCB

O Livro

Êxodo 15:1-27

O cântico de Moisés

1Então Moisés e todo o povo de Israel cantaram este cântico ao Senhor:

“Canto ao Senhor porque triunfou gloriosamente,

lançando ao mar os carros e os cavaleiros.

2O Senhor é a minha força, o motivo do meu cântico.

Ele é a minha salvação.

Ele é o meu Deus, por isso o louvarei.

É o Deus de meu pai,

por isso lhe darei glória.

3O Senhor é um poderoso combatente!

Sim, Senhor é o seu nome!

4Lançou ao mar os carros de guerra

e os exércitos do Faraó;

todos os seus chefes militares de elite

se afogaram no mar Vermelho;

5submergiram sob as águas profundas

como se fossem pedras pesadas.

6A tua mão, Senhor, tem um poder glorioso;

despedaça completamente o inimigo!

7Na grandeza da tua majestade

abateste os que se levantaram contra ti.

O teu furor arde e consome-os como palha.

8Tu sopraste com poder

e as águas separaram-se!

Formaram paredes

que aguentaram solidamente o peso das águas.

9O inimigo dizia:

‘Vou persegui-los e apanhá-los!

Vou dividir os seus despojos

e com eles satisfazer os meus desejos!

Desembainharei a espada para os exterminar!’

10Mas Deus soprou o seu vento

e o mar os cobriu e afundaram-se

como chumbo naquelas águas impetuosas.

11Quem é como tu, desses deuses que há por aí?

Quem é glorioso na sua santidade como tu?

Quem é tão magnífico nas maravilhas que faz?

12Estendeste a tua mão

e a terra os tragou!

13Pela tua bondade, conduziste o povo que salvaste;

pela tua força, conduziste-o à tua santa morada.

14As outras nações ouviram o que aconteceu e tremeram;

o medo apoderou-se dos habitantes da Filístia.

15Os chefes de Edom ficaram pasmados;

os poderosos de Moabe tremeram;

todos o habitantes de Canaã ficaram aterrorizados.

16O pavor e o espanto os dominou.

Ó Senhor, foi por causa do teu forte braço

que eles não conseguiram atacar-nos.

O teu povo, que adquiriste para ti,

passará sempre por eles em segurança.

17Tu os trarás e os plantarás na tua montanha,

na tua santa terra, ó Senhor,

o santuário que fizeste para eles viverem.

18O Senhor reinará eterna e perpetuamente!”

19Os cavalos do Faraó mais os seus cavaleiros, conduzindo carros de guerra, tentaram segui-los também através do mar. Mas o Senhor fez desabar sobre eles as paredes de água, enquanto o povo de Israel continuou no seu caminho como se fosse por terra seca.

20Então Miriam a profetisa, irmã de Aarão, pegou num tamboril e todas as mulheres a seguiram, dançando e tocando os seus pequenos tambores. 21E Miriam acompanhava a dança com estas palavras:

“Cantem ao Senhor porque triunfou gloriosamente,

lançando ao mar os carros e os cavaleiros.”

As águas de Mara e Elim

22Depois Moisés levou o povo do mar Vermelho em direção ao deserto de Sur e andaram naquela região três dias sem achar água. 23Chegaram a Mara e encontraram água, mas não a podiam beber porque era amarga. Daí o nome do lugar, que quer dizer amargo.

24O povo voltou-se contra Moisés: “E agora, vamos morrer de sede?” 25Moisés clamou ao Senhor por ajuda e o Senhor mostrou-lhe uma certa árvore, que lançou nessa água; e assim tornou-se boa para beber.

Foi ali mesmo também que o Senhor lhes fixou as seguintes condições, para provar a sua vontade de o seguir: 26“Se estiverem decididos a obedecer à voz do Senhor, vosso Deus, e a fazer o que for reto, e seguirem atentamente os seus mandamentos e leis, guardar-vos-ei de todos os males que mandei ao Egito, porque eu sou o Senhor que vos sara.”

27Vieram a Elim, onde havia 12 fontes e 70 palmeiras, e acamparam ali perto da água.

Bíbélì Mímọ́ Yorùbá Òde Òn

Eksodu 15:1-27

Orin Mose àti Miriamu

115.1: If 15.3.Nígbà náà ni Mose àti àwọn ọmọ Israẹli kọ orin yìí sí Olúwa:

Èmi yóò kọrin sí Olúwa,

nítorí òun pọ̀ ní ògo.

Ẹṣin àti ẹni tí ó gùn ún

ni ó ti sọ sínú Òkun.

215.2: Sm 118.14; Isa 12.2.Olúwa ni agbára àti orin mi;

òun ti di Olùgbàlà mi,

òun ni Ọlọ́run mi, èmi ó yìn ín,

Ọlọ́run baba mi, èmi ó gbé e ga.

3Ológun ni Olúwa,

Olúwa ni orúkọ rẹ,

4Kẹ̀kẹ́ ogun Farao àti ogun rẹ̀

ni ó mú wọ inú Òkun.

Àwọn ọmọ-ogun Farao tó jáfáfá jùlọ

ni ó rì sínú Òkun pupa.

5Ibú omi bò wọ́n mọ́lẹ̀;

wọ́n sì rì sí ìsàlẹ̀ omi Òkun bí òkúta.

6“Ọwọ́ ọ̀tún rẹ, Olúwa,

pọ̀ ní agbára.

Ọwọ́ ọ̀tún rẹ, Olúwa,

fọ́ àwọn ọ̀tá túútúú.

7“Nínú agbára ńlá rẹ ti ó tóbi

ìwọ bi àwọn ti ó dìde sí ọ ṣubú.

Ìwọ rán ìbínú gbígbóná rẹ;

Tí ó run wọ́n bí àgémọ́lẹ̀ ìdí koríko

8Pẹ̀lú èémí imú rẹ ni

omi fi ń wọ́jọ pọ̀.

Ìṣàn omi dìde dúró bí odi;

ibú omi sì dìpọ̀ láàrín Òkun.

9Ọ̀tá ń gbéraga, ó ń wí pé:

‘Èmi ó lépa wọn, èmi ó bá wọn.

Èmi ó pín ìkógun;

Èmi ó tẹ́ ìfẹ́kúfẹ̀ẹ́ mi lọ́run lára wọn.

Èmi yóò fa idà mi yọ,

ọwọ́ mi yóò pa wọ́n run.’

10Ìwọ fẹ́ èémí rẹ,

òkun ru bò wọ́n mọ́lẹ̀.

Wọ́n rì bí òjé

ni àárín omi ńlá.

11Ta ni nínú àwọn òrìṣà

tó dàbí rẹ, Olúwa?

Ta ló dàbí rẹ:

ní títóbi,

ní mímọ́ Ẹlẹ́rù ni yìn,

tí ń ṣe ohun ìyanu?

12“Ìwọ na apá ọ̀tún rẹ,

Ilẹ̀ si gbé wọn mì.

13Nínú ìfẹ́ rẹ ti kì í sákí Ìwọ ṣe amọ̀nà

àwọn ènìyàn náà tí Ìwọ ti rà padà.

Nínú agbára rẹ Ìwọ yóò tọ́ wọn,

lọ sí ibi ìjókòó rẹ mímọ́.

14Orílẹ̀-èdè yóò gbọ́ wọn yóò wárìrì

Ìkáàánú yóò mi àwọn ènìyàn Filistia.

15Ìbẹ̀rù yóò mú àwọn ìjòyè Edomu,

Àwọn olórí Moabu yóò wárìrì

Àwọn ènìyàn Kenaani yóò sì yọ́ dànù;

16Ìbẹ̀rù bojo yóò ṣubú lù wọ́n nítorí

nína títóbi apá rẹ̀

wọn yóò dúró jẹ́ẹ́ láì mira bí i òkúta

Títí àwọn ènìyàn rẹ yóò fi rékọjá, Olúwa,

Títí tí àwọn ènìyàn tí o ti rà yóò fi rékọjá.

17Ìwọ yóò mú wọn wá láti gbìn wọ́n

ni orí òkè ti ìwọ jogún;

Ní ibi ti ìwọ ṣe fún ara rẹ, Olúwa.

Láti máa gbé ibi mímọ́ ti ìwọ fi ọwọ́ rẹ gbé kalẹ̀, Olúwa.

18Olúwa yóò jẹ ọba

láé àti láéláé.”

19Nígbà ti ẹṣin Farao, kẹ̀kẹ́ ogun àti àwọn ẹlẹ́ṣin rẹ̀ wọ inú Òkun, Olúwa mú kí omi Òkun padà bò wọ́n mọ́lẹ̀, ṣùgbọ́n àwọn ọmọ Israẹli rìn lórí ìyàngbẹ ilẹ̀ la Òkun kọjá. 20Miriamu wòlíì obìnrin, arábìnrin Aaroni, mú ohun èlò orin ni ọwọ́ rẹ̀, gbogbo àwọn obìnrin sì jáde tẹ̀lé e pẹ̀lú ìlù òun ijó. 21Miriamu kọrin sí wọn báyìí pé:

“Ẹ kọrin sí Olúwa

Nítorí òun ni ológo jùlọ

Ẹṣin àti ẹni tí ó gùn ún

Ni òun bi ṣubú sínú Òkun.”

Omi Mara àti Elimu

22Nígbà náà ni Mose ṣe amọ̀nà àwọn ènìyàn Israẹli jáde láti Òkun pupa lọ sínú ijù Ṣuri. Wọ́n lọ ní ìrìn ọjọ́ mẹ́ta sínú ijù náà, wọn kò sì rí omi. 23Nígbà tí wọ́n dé Mara, wọn kò lè mu omi Mara nítorí omi náà korò (Nítorí náà ni a ṣe pe ibẹ̀ ni Mara: ibi ìkorò). 24Àwọn ènìyàn ń kùn sí Mose wí pé, “Kí ni àwa yóò mu?”

25Mose sì ké pe Olúwa, Olúwa sì fi igi kan hàn án, ó sì sọ igi náà sínú omi, omi náà sì dùn.

Níbẹ̀ ni Olúwa ti gbé ìlànà àti òfin kalẹ̀ fún wọn, níbẹ̀ ni ó sì ti dán wọn wò. 26Ó wí pé, “Bí ìwọ bá fetísílẹ̀ dáradára sí òfin Olúwa Ọlọ́run, ti ìwọ sì ṣe ohun tí ó tọ́ ni ojú rẹ̀, ti ìwọ sì tẹ̀lé ohun tí ó pàṣẹ, ti ìwọ si pa ìlànà rẹ̀ mọ́. Èmi kì yóò jẹ́ kí èyíkéyìí nínú àwọn ààrùn wọ̀n-ọn-nì ti mo mú wá sórí àwọn ará Ejibiti wá sí ara rẹ, nítorí èmi ni Olúwa ti ó mú ọ láradá.”

27Nígbà ti wọ́n dé Elimu, níbi ti kànga omi méjìlá (12) àti àádọ́rin (70) ọ̀pẹ gbé wà, wọ́n pàgọ́ síbẹ̀ ni etí omi.