Job 29 – NVI & YCB

Nueva Versión Internacional

Job 29:1-25

Soliloquio de Job

1Job, retomando la palabra, dijo:

2«¡Cómo añoro los meses que se han ido,

los días en que Dios me cuidaba!

3Su lámpara alumbraba sobre mi cabeza

y por su luz podía andar entre tinieblas.

4¡Qué días aquellos, cuando yo estaba en mi apogeo

y Dios bendecía mi casa con su íntima amistad!

5Cuando aún estaba conmigo el Todopoderoso

y mis hijos me rodeaban;

6cuando ante mí corrían ríos de crema

y de las rocas fluían arroyos de aceite.

7»Cuando ocupaba mi puesto en el concejo de la ciudad29:7 cuando ocupaba … ciudad. Lit. cuando salía yo a las puertas de la ciudad.

y en la plaza pública tomaba asiento,

8los jóvenes al verme se hacían a un lado

y los ancianos se ponían de pie;

9los jefes se abstenían de hablar

y se tapaban la boca con las manos;

10los nobles bajaban la voz

y la lengua se pegaba a su paladar.

11Los que me oían, hablaban bien de mí;

los que me veían, me alababan.

12Si el pobre recurría a mí, yo lo rescataba

y también al huérfano si no tenía quien lo ayudara.

13Me bendecían los desahuciados;

¡por mí gritaba de alegría el corazón de las viudas!

14De justicia y rectitud me revestía;

ellas eran mi manto y mi turbante.

15Para los ciegos fui sus ojos;

para los tullidos, sus pies.

16Fui padre de los necesitados

y defensor de los extranjeros.

17A los malvados les rompí las mandíbulas;

¡de sus dientes les arrebaté la presa!

18»Llegué a pensar: “Moriré en mi propia casa;

mis días serán incontables como la arena del mar.

19Mis raíces llegarán hasta las aguas;

el rocío de la noche se quedará en mis ramas.

20Mi gloria conservará en mí su lozanía

y el arco en mi mano se mantendrá firme”.

21»La gente me escuchaba expectante

y en silencio aguardaba mi consejo.

22Hablaba yo y nadie replicaba;

mis palabras hallaban cabida29:22 hallaban cabida. Lit. caían como gotas. en sus oídos.

23Anhelaban mis palabras

como quien espera las lluvias de primavera.

24Si yo les sonreía, no podían creerlo;

mi rostro sonriente los reanimaba.29:24 mi rostro … reanimaba. Lit. la luz de mi rostro no los hacía caer.

25Yo les indicaba el camino a seguir;

me sentaba a la cabecera;

habitaba entre ellos como un rey entre su tropa,

como quien consuela a los que están de luto.

Bíbélì Mímọ́ Yorùbá Òde Òn

Jobu 29:1-25

Jobu rántí ìbùkún rẹ̀ àtẹ̀yìnwá

1Pẹ̀lúpẹ̀lú, Jobu sì tún tẹ̀síwájú nínú ọ̀rọ̀ rẹ̀, ó sì wí pé:

2“Háà! ìbá ṣe pé èmi wà bí ìgbà oṣù tí ó kọjá,

bí ọjọ́ tí Ọlọ́run pa mí mọ́;

3Nígbà tí fìtílà rẹ tàn sí mi ní orí,

àti nípa ìmọ́lẹ̀ rẹ̀ èmi rìn nínú òkùnkùn já;

4Bí mo ti rí nígbà ọ̀dọ́ mi,

nígbà tí ọ̀rẹ́ Ọlọ́run tímọ́tímọ́ bùkún ilé mi

5Nígbà tí Olódùmarè wà pẹ̀lú mi,

nígbà tí àwọn ọmọ mi wà yí mi ká;

6Nígbà tí èmi fi òrí-àmọ́ n wẹ ìṣísẹ̀ mi,

àti tí apata ń tú ìṣàn òróró jáde fún mi wá.

7“Nígbà tí mo jáde la àárín ìlú lọ sí ẹnu ibodè,

nígbà tí mo tẹ́ ìtẹ́ mi ní ìgboro,

8Nígbà náà ni àwọn ọmọkùnrin rí mi,

wọ́n sì sápamọ́, àwọn àgbà dìde dúró ní ẹsẹ̀ wọn;

9Àwọn ọmọ-aládé dákẹ́ ọ̀rọ̀ sísọ,

wọn a sì fi ọwọ́ wọn lé ẹnu;

10Àwọn ọlọ́lá dákẹ́,

ahọ́n wọn sì lẹ̀ mọ́ èrìgì ẹnu wọn.

11Nígbà tí etí gbọ́, ó sì súre fún mi,

àti nígbà tí ojú sì rí mi, ó jẹ́rìí mi;

12Nítorí mo gbà tálákà tí n fẹ́ ìrànlọ́wọ́,

àti aláìní baba tí kò sí olùrànlọ́wọ́ fún un

13Ẹni tí ó ń kìlọ̀ súre fún mi,

èmi sì mú àyà opó kọrin fún ayọ̀.

14Èmi sì mú òdodo wọ̀ bí aṣọ,

ẹ̀tọ́ mi dàbí aṣọ ìgúnwà àti adé ọba.

15Mo ṣe ojú fún afọ́jú mo sì ṣe ẹsẹ̀

fún amúnkùn ún.

16Mo ṣe baba fún tálákà, mo ṣe

ìwádìí ọ̀ràn àjèjì tí èmi kò mọ̀ rí.

17Mo sì ká eyín ẹ̀rẹ̀kẹ́ ènìyàn búburú,

mo sì já ohun ọdẹ náà kúrò ní eyín rẹ̀.

18“Nígbà náà ni mo rò pé, ‘Èmi yóò kú nínú ilé mi,

èmi yóò sì mú ọjọ́ mi pọ̀ sí i bí iyanrìn.

19Gbòǹgbò mi yóò ta kan omi,

ìrì yóò sì sẹ̀ ní gbogbo òru sí ara ẹ̀ka mi.

20Ògo mi yóò wà ní ọ̀tún ní ọ̀dọ̀

mi, ọrun mi sì padà di tuntun ní ọwọ́ mi.’

21“Èmi ni ènìyàn ń dẹtí sílẹ̀ sí,

wọn a sì dúró, wọn a sì dákẹ́ rọ́rọ́ ní ìmọ̀ràn mi.

22Lẹ́yìn ọ̀rọ̀ mi, wọn kò tún sọ̀rọ̀ mọ́;

ọ̀rọ̀ mi wọ̀ wọ́n ní etí ṣinṣin.

23Wọn a sì dúró dè mí bí ẹni wí pé wọ́n dúró fún ọ̀wọ́ òjò;

wọn a sì mu nínú ọ̀rọ̀ mi bí ẹní mu nínú òjò àrọ̀kúrò.

24Èmi sì rẹ́rìn-ín sí wọn nígbà tí wọn kò bá gbà á gbọ́;

ìmọ́lẹ̀ ojú mi jẹ́ iyebíye sí wọn.

25Mo la ọ̀nà sílẹ̀ fún wọn, mo sì jókòó bí olóyè wọn;

Mo jókòó bí ọba ní àárín ológun rẹ̀;

Mo sì rí bí ẹni tí ń tu ẹni tí ń ṣọ̀fọ̀ nínú.