João 19 – NVI-PT & SNC

Nova Versão Internacional

João 19:1-42

Jesus é Condenado à Crucificação

1Então Pilatos mandou açoitar Jesus. 2Os soldados teceram uma coroa de espinhos e a puseram na cabeça dele. Vestiram-no com uma capa de púrpura, 3e, chegando-se a ele, diziam: “Salve, rei dos judeus!” E batiam-lhe no rosto.

4Mais uma vez, Pilatos saiu e disse aos judeus: “Vejam, eu o estou trazendo a vocês, para que saibam que não acho nele motivo algum de acusação”. 5Quando Jesus veio para fora, usando a coroa de espinhos e a capa de púrpura, disse-lhes Pilatos: “Eis o homem!”

6Ao vê-lo, os chefes dos sacerdotes e os guardas gritaram: “Crucifica-o! Crucifica-o!”

Mas Pilatos respondeu: “Levem-no vocês e crucifiquem-no. Quanto a mim, não encontro base para acusá-lo”.

7Os judeus insistiram: “Temos uma lei e, de acordo com essa lei, ele deve morrer, porque se declarou Filho de Deus”.

8Ao ouvir isso, Pilatos ficou ainda mais amedrontado 9e voltou para dentro do palácio. Então perguntou a Jesus: “De onde você vem?”, mas Jesus não lhe deu resposta. 10“Você se nega a falar comigo?”, disse Pilatos. “Não sabe que eu tenho autoridade para libertá-lo e para crucificá-lo?”

11Jesus respondeu: “Não terias nenhuma autoridade sobre mim se esta não te fosse dada de cima. Por isso, aquele que me entregou a ti é culpado de um pecado maior”.

12Daí em diante Pilatos procurou libertar Jesus, mas os judeus gritavam: “Se deixares esse homem livre, não és amigo de César. Quem se diz rei opõe-se a César”.

13Ao ouvir isso, Pilatos trouxe Jesus para fora e sentou-se na cadeira de juiz, num lugar conhecido como Pavimento de Pedra (que em aramaico é Gábata). 14Era o Dia da Preparação na semana da Páscoa, por volta das seis horas da manhã19.14 Conforme o sistema oficial romano..

“Eis o rei de vocês”, disse Pilatos aos judeus.

15Mas eles gritaram: “Mata! Mata! Crucifica-o!”

“Devo crucificar o rei de vocês?”, perguntou Pilatos.

“Não temos rei, senão César”, responderam os chefes dos sacerdotes.

16Finalmente Pilatos o entregou a eles para ser crucificado.

A Crucificação

(Mt 27.32-44; Mc 15.21-32; Lc 23.26-43)

Então os soldados encarregaram-se de Jesus. 17Levando a sua própria cruz, ele saiu para o lugar chamado Caveira (que em aramaico é chamado Gólgota). 18Ali o crucificaram, e com ele dois outros, um de cada lado de Jesus.

19Pilatos mandou preparar uma placa e pregá-la na cruz, com a seguinte inscrição: JESUS NAZARENO, O REI DOS JUDEUS. 20Muitos dos judeus leram a placa, pois o lugar em que Jesus foi crucificado ficava próximo da cidade, e a placa estava escrita em aramaico, latim e grego. 21Os chefes dos sacerdotes dos judeus protestaram junto a Pilatos: “Não escrevas ‘O Rei dos Judeus’, mas sim que esse homem se dizia rei dos judeus”.

22Pilatos respondeu: “O que escrevi, escrevi”.

23Tendo crucificado Jesus, os soldados tomaram as roupas dele e as dividiram em quatro partes, uma para cada um deles, restando a túnica. Esta, porém, era sem costura, tecida numa única peça, de alto a baixo.

24“Não a rasguemos”, disseram uns aos outros. “Vamos decidir por sorteio quem ficará com ela.”

Isso aconteceu para que se cumprisse a Escritura que diz:

“Dividiram as minhas roupas entre si,

e tiraram sortes pelas minhas vestes”19.24 Sl 22.18.

Foi o que os soldados fizeram.

25Perto da cruz de Jesus estavam sua mãe, a irmã dela, Maria, mulher de Clopas, e Maria Madalena. 26Quando Jesus viu sua mãe ali, e, perto dela, o discípulo a quem ele amava, disse à sua mãe: “Aí está o seu filho”, 27e ao discípulo: “Aí está a sua mãe”. Daquela hora em diante, o discípulo a recebeu em sua família.

A Morte de Jesus

(Mt 27.45-56; Mc 15.33-41; Lc 23.44-49)

28Mais tarde, sabendo então que tudo estava concluído, para que a Escritura se cumprisse, Jesus disse: “Tenho sede”. 29Estava ali uma vasilha cheia de vinagre. Então embeberam uma esponja nela, colocaram a esponja na ponta de um caniço de hissopo e a ergueram até os lábios de Jesus. 30Tendo-o provado, Jesus disse: “Está consumado!” Com isso, curvou a cabeça e entregou o espírito.

31Era o Dia da Preparação e o dia seguinte seria um sábado especialmente sagrado. Como não queriam que os corpos permanecessem na cruz durante o sábado, os judeus pediram a Pilatos que mandasse quebrar as pernas dos crucificados e retirar os corpos. 32Vieram, então, os soldados e quebraram as pernas do primeiro homem que fora crucificado com Jesus e, em seguida, as do outro. 33Mas, quando chegaram a Jesus, constatando que já estava morto, não lhe quebraram as pernas. 34Em vez disso, um dos soldados perfurou o lado de Jesus com uma lança, e logo saiu sangue e água. 35Aquele que o viu, disso deu testemunho, e o seu testemunho é verdadeiro. Ele sabe que está dizendo a verdade, e dela testemunha para que vocês também creiam. 36Estas coisas aconteceram para que se cumprisse a Escritura: “Nenhum dos seus ossos será quebrado”19.36 Êx 12.46; Nm 9.12; Sl 34.20, 37e, como diz a Escritura noutro lugar: “Olharão para aquele que traspassaram”19.37 Zc 12.10.

O Sepultamento de Jesus

(Mt 27.57-61; Mc 15.42-47; Lc 23.50-56)

38Depois disso José de Arimateia pediu a Pilatos o corpo de Jesus. José era discípulo de Jesus, mas o era secretamente, porque tinha medo dos judeus. Com a permissão de Pilatos, veio e levou embora o corpo. 39Ele estava acompanhado de Nicodemos, aquele que antes tinha visitado Jesus à noite. Nicodemos levou cerca de trinta e quatro quilos19.39 Grego: 100 litras. A litra era uma medida de capacidade de cerca de um terço de litro. de uma mistura de mirra e aloés. 40Tomando o corpo de Jesus, os dois o envolveram em faixas de linho, com as especiarias, de acordo com os costumes judaicos de sepultamento. 41No lugar onde Jesus foi crucificado havia um jardim; e no jardim, um sepulcro novo, onde ninguém jamais fora colocado. 42Por ser o Dia da Preparação dos judeus, e visto que o sepulcro ficava perto, colocaram Jesus ali.

Slovo na cestu

Jan 19:1-42

1Potom dal Pilát Ježíše zbičovat. 2Vojáci upletli z trní věnec, nasadili ho Ježíšovi na hlavu a hodili mu přes ramena rudý plášť. 3Obklopili Ježíše, bili ho a pokřikovali: „Ať žije židovský král!“

4-5Pilát se pokusil obměkčit žalobce a přesvědčit je o Ježíšově nevině tím, že jim ho předvedl zmučeného a zesměšněného. Ukázal na něj a řekl: „Člověk.“

6Velekněží a jejich stráž začali křičet: „Na kříž s ním, na kříž!“

„Ukřižujte si ho sami, pro mne je to nevinný člověk,“ řekl jim Pilát.

7„Podle našeho zákona je vinen,“ odporovali Židé. „Vydává se za Božího Syna.“

8Po tomto obvinění Pilátův neklid ještě více vzrostl. 9Vrátil se do soudní síně a zeptal se obžalovaného: „Co jsi vlastně zač?“ Ale Ježíš mlčel.

10„Tak ty se mnou nemluvíš? Nevíš, že rozhoduji o tvém životě a smrti?“ řekl Pilát.

11„Neměl bys nade mnou žádnou pravomoc, kdyby ti ji nedal Bůh,“ odpověděl Ježíš. „Ty porušuješ právo, ale moji žalobci na sebe berou větší vinu.“

12To ovlivnilo Piláta, aby se ještě jednou pokusil Ježíše osvobodit. Židé však sáhli k hrubému nátlaku: „Jestliže ho propustíš, zpronevěříš se císaři. Kdo se vydává za krále, staví se proti císařskému majestátu.“

13Když to Pilát slyšel, dal Ježíše vyvést na Dlážděné nádvoří a usedl do soudcovského křesla. 14Chtěl už případ uzavřít, protože bylo před polednem a večer začínaly židovské velikonoční svátky. Pověděl Židům: „Tak co s tím vaším králem?“

15Oni se dali do křiku: „Pryč s ním! Pryč s ním! Ukřižuj ho!“

Pilát ještě namítl: „Vašeho krále mám poslat na smrt?“

Velekněží prohlásili pokrytecky: „Nepotřebujeme krále! Máme přece římského císaře.“

Ježíš je veden k ukřižování

16Pilát se vzdal a předal Ježíše popravčí četě, aby ho ukřižovali.

17Tak naložili Ježíši na záda jeho vlastní kříž a vedli ho za město na pahorek zvaný „Lebka“, hebrejsky Golgota. 18Tam ho ukřižovali a po obou stranách vztyčili kříže pro dva zločince.

19Nad hlavou každého odsouzence bývalo napsáno, čím se provinil; na Ježíšův kříž dal Pilát napsat hebrejsky, latinsky a řecky: Ježíš Nazaretský, židovský král. 20Popraviště bylo blízko města, takže ten nápis četlo mnoho lidí. 21Velekněží protestovali u Piláta: „Nepiš, že je židovský král, ale že se za něj jenom vydával.“

22Pilát je odbyl: „Co jsem napsal, to tam bude!“ 23Popravčí četě podle práva náležely svršky odsouzenců. Ježíšův svrchní plášť – pruh plátěné látky – roztrhali na čtyři díly a podělili se o ně. Jeho nesešívaný spodní oděv, utkaný vcelku, nechtěli trhat, 24ale řekli si: „Budeme losovat, kdo z nás ho dostane.“ Tím nevědomky uskutečnili prorockou předpověď:

„Rozdělili si můj plášť a losovali o můj oděv.“

25U Ježíšova kříže stála jeho matka, její sestra, Marie Kleofášova a Marie Magdaléna. 26Ježíš pohlédl na svou matku a na milovaného učedníka Jana, který stál vedle ní. Jí řekl: „On teď bude tvůj syn,“ 27a jemu: „Přijmi ji jako svou matku.“ Od té chvíle se ten učedník o ni staral jako o vlastní.

Ježíš umírá na kříži

28Ježíš věděl, že se blíží konec. Řekl: „Žízním.“

29Vojáci namočili houbu do kyselého vína a na lodyze yzopu mu ji podali k ústům. Tím se také vyplnila prorocká předpověď. 30Ježíš svlažil rty a řekl: „Je dokonáno.“ Hlava mu klesla a skonal.

31Protože se blížila sobota a navíc začátek velkého svátku, nemohli Židé připustit, aby těla zůstala na křížích. Žádali Piláta, aby urychlil popravu a mrtvé dal sejmout. 32Oběma zločincům vojáci přerazili nohy. 33U Ježíše to bylo zbytečné, protože viděli, že je už mrtev. 34Jeden z vojáků mu kopím otevřel bok, aby se přesvědčil, zda již doopravdy zemřel. Z rány vytékala sražená krev a čirá tekutina.

35Popisuje to, kdo to viděl na vlastní oči. Můžete se na to spolehnout, je to pravda. 36Opět se naplnila dvě proroctví Písma: „Ani kost mu nebude zlámána,“ 37a „Uvidí, koho probodli.“

Ježíš je pohřben

38Ježíšovo tělo si na Pilátovi vyžádal Josef z Arimatie. Byl to Ježíšův učedník, který se dosud bál veřejně se k němu přiznat. Pilát souhlasil a Josef Ježíšovo tělo sňal z kříže. 39Pomáhal mu přitom Nikodém, který měl kdysi s Ježíšem noční rozhovor. Ten přinesl velké množství vonných látek.

40Ježíšovo tělo s těmito vonnými věcmi zavinuli do plátna, jak to Židé dělávají při pohřbívání.

41V zahradě nedaleko popraviště byla nová, dosud nepoužitá hrobka, vytesaná do skály. 42Tam Ježíše uložili, protože do začátku soboty nezbývalo mnoho času.