Isaías 37 – NVI-PT & YCB

Nova Versão Internacional

Isaías 37:1-38

Predito o Livramento de Jerusalém

1Quando o rei Ezequias soube disso, rasgou suas vestes, vestiu pano de saco e entrou no templo do Senhor. 2Depois enviou o administrador do palácio, Eliaquim, o secretário Sebna e os chefes dos sacerdotes, todos vestidos de pano de saco, ao profeta Isaías, filho de Amoz, 3com esta mensagem: “Assim diz Ezequias: Hoje é dia de angústia, de repreensão e de vergonha, como quando uma criança está a ponto de nascer e não há forças para dá-la à luz. 4Talvez o Senhor, o seu Deus, ouça as palavras do comandante de campo, a quem o seu senhor, o rei da Assíria, enviou para zombar do Deus vivo. E que o Senhor, o seu Deus, o repreenda pelas palavras que ouviu. Portanto, ore pelo remanescente que ainda sobrevive”.

5Quando os oficiais do rei Ezequias vieram a Isaías, 6este lhes respondeu: “Digam a seu senhor: Assim diz o Senhor: ‘Não tenha medo das palavras que você ouviu, das blasfêmias que os servos do rei da Assíria falaram contra mim. 7Porei nele um espírito para que, quando ouvir uma certa notícia, volte à sua própria terra, e ali farei com que seja morto à espada’ ”.

8Quando o comandante de campo soube que o rei da Assíria havia partido de Laquis, retirou-se e encontrou o rei lutando contra Libna.

9Ora, Senaqueribe foi informado de que Tiraca, o rei da Etiópia37.9 Hebraico: de Cuxe., saíra para lutar contra ele. Quando soube disso, enviou mensageiros a Ezequias com esta mensagem: 10“Digam a Ezequias, rei de Judá: Não deixe que o Deus no qual você confia o engane quando diz: ‘Jerusalém não será entregue nas mãos do rei da Assíria’. 11Com certeza você ouviu o que os reis da Assíria têm feito a todas as nações e como as destruíram por completo. E você acha que se livrará? 12Acaso os deuses das nações que foram destruídas pelos meus antepassados os livraram: os deuses de Gozã, de Harã, de Rezefe e dos descendentes de Éden, que estavam em Telassar? 13Onde estão o rei de Hamate, o rei de Arpade, o rei da cidade de Sefarvaim, de Hena e de Iva?”

A Oração de Ezequias

14Ezequias recebeu a carta das mãos dos mensageiros e a leu. Então subiu ao templo do Senhor, abriu-a diante do Senhor 15e orou: 16Senhor dos Exércitos, Deus de Israel, cujo trono está entre os querubins, só tu és Deus sobre todos os reinos da terra. Tu fizeste os céus e a terra. 17Dá ouvidos, Senhor, e ouve; abre os teus olhos, Senhor, e vê; escuta todas as palavras que Senaqueribe enviou para insultar o Deus vivo.

18“É verdade, Senhor, que os reis assírios fizeram de todas essas nações e de seus territórios um deserto. 19Atiraram os deuses delas no fogo e os destruíram, pois em vez de deuses, não passam de madeira e pedra, moldados por mãos humanas. 20Agora, Senhor nosso Deus, salva-nos das mãos dele, para que todos os reinos da terra saibam que só tu, Senhor, és Deus37.20 Conforme os manuscritos do mar Morto. O Texto Massorético diz és o Senhor. Veja 2Rs 19.19.”.

A Queda de Senaqueribe

21Então Isaías, filho de Amoz, enviou esta mensagem a Ezequias: “Assim diz o Senhor, Deus de Israel: ‘Ouvi a sua oração acerca de Senaqueribe, rei da Assíria. 22Esta é a palavra que o Senhor falou contra ele:

“ ‘A Virgem Cidade37.22 Hebraico: Filha. de Sião

despreza e zomba de você.

A cidade de Jerusalém meneia a cabeça

enquanto você foge.

23De quem você zombou

e contra quem blasfemou?

Contra quem você ergueu a voz

e contra quem levantou seu olhar arrogante?

Contra o Santo de Israel!

24Sim, você insultou o Senhor

por meio dos seus mensageiros, dizendo:

“Com carros sem conta subi aos mais elevados

e inacessíveis cumes do Líbano.

Derrubei os seus cedros mais altos,

os seus melhores pinheiros.

Entrei em suas regiões mais remotas,

na melhor parte de suas florestas.

25Em terras estrangeiras37.25 Conforme os manuscritos do mar Morto. O Texto Massorético não traz Em terras estrangeiras. Veja 2Rs 19.24.

cavei poços e bebi água.

Com as solas dos meus pés

sequei todos os riachos do Egito”.

26“ ‘Você não soube que há muito eu já o havia ordenado,

que desde os dias da antiguidade eu o havia planejado?

Agora eu o executo e faço você transformar

cidades fortificadas em montões de pedra.

27Os seus habitantes, já sem forças,

desanimam-se envergonhados.

São como pastagens,

como brotos tenros e verdes,

como capim no terraço,

queimado37.27 Conforme alguns manuscritos do Texto Massorético, os manuscritos do mar Morto e alguns manuscritos da Septuaginta. A maioria dos manuscritos do Texto Massorético diz terraços e campos terraplanados em degraus. Veja 2Rs 19.26. antes de crescer.

28“ ‘Eu, porém, sei onde você está,

quando sai e quando retorna

e quando você se enfurece contra mim.

29Sim, contra mim você se enfurece,

o seu atrevimento chegou aos meus ouvidos;

por isso, porei o meu anzol em seu nariz

e o meu freio em sua boca,

e o farei voltar pelo caminho por onde veio.

30“ ‘A você, Ezequias, darei este sinal:

“ ‘Neste ano vocês comerão do que crescer por si

e, no próximo, o que daquilo brotar.

Mas no terceiro ano semeiem e colham,

plantem vinhas e comam o seu fruto.

31Mais uma vez um remanescente da tribo de Judá

lançará raízes na terra

e se encherão de frutos os seus ramos.

32De Jerusalém sairão sobreviventes,

e um remanescente do monte Sião.

O zelo do Senhor dos Exércitos realizará isso’.

33“Por isso, assim diz o Senhor acerca do rei da Assíria:

“ ‘Ele não entrará nesta cidade

e não atirará aqui uma flecha sequer.

Não virá diante dela com escudo

nem construirá rampas de cerco contra ela.

34Pelo caminho por onde veio voltará;

não entrará nesta cidade’, declara o Senhor.

35‘Eu defenderei esta cidade e a salvarei,

por amor de mim e por amor de Davi, meu servo!’ ”

36Então o anjo do Senhor saiu e matou cento e oitenta e cinco mil homens no acampamento assírio. Quando o povo se levantou na manhã seguinte, só havia cadáveres! 37Assim, Senaqueribe, rei da Assíria, fugiu do acampamento, voltou para Nínive e lá ficou.

38Certo dia, quando estava adorando no templo de seu deus Nisroque, seus filhos Adrameleque e Sarezer o feriram à espada e fugiram para a terra de Ararate. E seu filho Esar-Hadom foi o seu sucessor.

Bíbélì Mímọ́ Yorùbá Òde Òn

Isaiah 37:1-38

A sọ àsọtẹ́lẹ̀ nípa ìdáǹdè Jerusalẹmu

1Nígbà tí ọba Hesekiah gbọ́ èyí, ó fa aṣọ rẹ̀ ya, ó sì fi aṣọ ọ̀fọ̀ bo ara rẹ̀, ó sì wọ inú tẹmpili Olúwa lọ. 2Òun sì rán Eliakimu alákòóso ààfin, Ṣebna akọ̀wé, àti aṣíwájú àwọn àlùfáà, gbogbo wọn nínú aṣọ ọ̀fọ̀ lọ sí ọ̀dọ̀ wòlíì Isaiah ọmọ Amosi. 3Wọ́n sọ fún un pé, “Báyìí ni Hesekiah wí: ọjọ́ òní jẹ́ ọjọ́ ìbànújẹ́, ìbáwí àti ẹ̀gàn gẹ́gẹ́ bí ìgbà ìbí àwọn ọmọdé tí kò sì ṣí agbára láti bí wọn. 4Ó lè jẹ́ pé Olúwa Ọlọ́run rẹ yóò gbọ́ ọ̀rọ̀ ọ̀gágun ẹni tí ọ̀gá rẹ̀ ọba Asiria ti rán láti fi Ọlọ́run alààyè ṣe ẹlẹ́yà, àti pé òun ni yóò bá a wí nítorí àwọn ọ̀rọ̀ tí Olúwa Ọlọ́run rẹ ti gbọ́. Nítorí náà gbàdúrà fún àwọn tí ó ṣẹ́kù tí wọ́n sì wà láààyè.”

5Nígbà tí àwọn ìjòyè ọba Hesekiah dé ọ̀dọ̀ Isaiah, 6Isaiah sọ fún wọn pé, “Ẹ sọ fún ọ̀gá yín pé, ‘Ohun tí Olúwa sọ nìyìí: Má ṣe bẹ̀rù ohun tí ẹ ti gbọ́ gbogbo ọ̀rọ̀ tí ọba Asiria tí ó wà nínú ìdè ti fi sọ̀rọ̀-òdì sí mi. 7Tẹ́tí sílẹ̀! Èmi yóò fi ẹ̀mí kan sínú rẹ̀ tó bẹ́ẹ̀ tí ó fi jẹ́ pé bí o bá ti gbọ́ ìròyìn kan, òun yóò padà sí orílẹ̀-èdè rẹ̀, níbẹ̀ ni n ó sì ti jẹ́ kí wọn ké e lulẹ̀ pẹ̀lú idà.’ ”

8Nígbà tí ọ̀gágun gbọ́ pé ọba Asiria ti fi Lakiṣi sílẹ̀, ó padà sẹ́yìn, ó sì bá ọba tí ń bá Libina jà.

9Ní àkókò yìí Sennakeribu gbọ́ ìròyìn kan pé Tirakah ará Kuṣi ọba Ejibiti ń jáde bọ̀ wá bá òun jà. Nígbà tí ó gbọ́ èyí, ó rán oníṣẹ́ sí Hesekiah pẹ̀lú ọ̀rọ̀ wọ̀nyí: 10“Ẹ sọ fún Hesekiah ọba Juda pé: Má ṣe jẹ́ kí òrìṣà tí ìwọ gbẹ́kẹ̀lé tàn ọ́ jẹ nígbà tí ó sọ pé, ‘a kì yóò jọ̀wọ́ Jerusalẹmu fún ọba Asiria.’ 11Dájúdájú, ìwọ ti gbọ́ ohun tí ọba Asiria ti ṣe sí àwọn orílẹ̀-èdè, tí ó pa wọ́n run pátápátá. Ǹjẹ́ a ó ha dá ọ nídè bí? 12Ǹjẹ́ àwọn òrìṣà àwọn orílẹ̀-èdè tí àwọn baba ńlá mi parun ha gbà wọ́n sílẹ̀ bí àwọn òrìṣà Gosani, Harani, Reṣefu àti àwọn ènìyàn Edeni tí wọ́n wà ní Teli-Assari? 13Níbo ni ọba Hamati wà, ọba Arpadi, ọba ìlú Sefarfaimi tàbí Hena tàbí Iffa?”

Àdúrà Hesekiah

14Hesekiah gba ìwé náà lọ́wọ́ àwọn oníṣẹ́ ó sì kà á. Lẹ́yìn náà ni ó gòkè lọ sí tẹmpili Olúwa ó sì tẹ́ ìwé náà sílẹ̀ níwájú Olúwa. 15Hesekiah sì gbàdúrà sí Olúwa: 16Olúwa àwọn ọmọ-ogun, Ọlọ́run Israẹli, tí ó gúnwà láàrín àwọn kérúbù, ìwọ nìkan ni Ọlọ́run lórí i gbogbo ìjọba orílẹ̀ ayé. Ìwọ ti dá ọ̀run àti ayé. 17Tẹ́tí sílẹ̀, ìwọ Olúwa, kí o gbọ́, ya ojú rẹ, Ìwọ Olúwa, kí o rí i; tẹ́tí sí gbogbo ọ̀rọ̀ tí Sennakeribu rán láti fi àbùkù kan Ọlọ́run alààyè.

18“Òtítọ́ ni Olúwa pé àwọn ọba Asiria ti sọ àwọn ènìyàn àti ilẹ̀ wọn di asán. 19Wọ́n ti da àwọn òrìṣà wọn sínú iná wọ́n sì ti pa wọ́n run, nítorí àwọn wọ̀nyí kì í ṣe ọlọ́run bí kò ṣe igi àti òkúta lásán, tí a ti ọwọ́ ènìyàn ṣe. 20Nísinsin yìí, ìwọ Olúwa, Ọlọ́run wa, gbà wá lọ́wọ́ rẹ̀, tí ó fi jẹ́ pé gbogbo ìjọba ilẹ̀ ayé yóò fi mọ̀ pé Ìwọ, Ìwọ nìkan, Olúwa ni Ọlọ́run.”

Ìṣubú Sennakeribu

21Lẹ́yìn náà Isaiah ọmọ Amosi rán iṣẹ́ kan sí Hesekiah: “Èyí ni ohun tí Olúwa, Ọlọ́run Israẹli sọ pé: Nítorí pé ìwọ ti gbàdúrà sí mi nípa Sennakeribu ọba Asiria, 22èyí ni ọ̀rọ̀ tí Olúwa ti sọ nípa rẹ̀:

“Wúńdíá ọmọbìnrin Sioni

ti kẹ́gàn rẹ, ó sì ti fi ọ ṣe ẹlẹ́yà.

Ọmọbìnrin Jerusalẹmu

ti mi orí rẹ̀ bí ó ti ń sálọ.

23Ta ni ìwọ ti bú tí ìwọ sì ti sọ̀rọ̀-òdì sí?

Sí ta ní ìwọ ti gbé ohùn rẹ sókè

tí o sì gbé ojú rẹ sókè ní ìgbéraga?

Sí Ẹni Mímọ́ Israẹli!

24Nípa àwọn ìránṣẹ́ rẹ

Ìwọ ti sọ̀rọ̀ búburú sí Olúwa.

Tì wọ sì wí pé,

‘Pẹ̀lú ọ̀pọ̀ kẹ̀kẹ́ mi

ni èmi sì fi dé orí àwọn òkè ńlá,

sí ibi gíga jùlọ Lebanoni.

Èmi a sì ké igi kedari gíga rẹ̀ lulẹ̀,

àti ààyò igi firi rẹ̀.

Èmi ti dé ibi rẹ̀ tí ó ga jùlọ,

igbó rẹ̀ tí ó dára jùlọ.

25Èmi ti gbẹ́ kànga ní ilẹ̀ àjèjì

mo sì mu omi ní ibẹ̀,

pẹ̀lú àtẹ́lẹsẹ̀ mi

Èmi ti gbẹ́ gbogbo omi àwọn odò Ejibiti.’

26“Ṣé o kò tí ì gbọ́?

Tipẹ́tipẹ́ ni mo ti fìdí rẹ̀ mulẹ̀.

Láti ìgbà pípẹ́ ni mo ti ṣètò rẹ̀;

ní àkókò yìí ni mo mú wá sí ìmúṣẹ,

pé o ti sọ àwọn ìlú olódi di

àkójọpọ̀ àwọn òkúta

27Àwọn ènìyàn, tí agbára ti wọ̀ lẹ́wù,

ni wọ́n banújẹ́ tí a sì dójútì.

Wọ́n dàbí ohun ọ̀gbìn nínú pápá,

gẹ́gẹ́ bí ọ̀jẹ̀lẹ̀ èhíhù tuntun,

gẹ́gẹ́ bí i koríko tí ó ń hù lórí òrùlé,

tí ó jóná kí ó tó dàgbàsókè.

28“Ṣùgbọ́n mo mọ ibi tí o wà

àti ìgbà tí o wá tí o sì lọ

àti bí inú rẹ ṣe ru sí mi.

29Nítorí pé inú rẹ ru sí mi

àti nítorí pé orí kunkun rẹ ti

dé etí ìgbọ́ mi,

Èmi yóò fi ìwọ̀ mi sí ọ ní imú,

àti ìjẹ mi sí ọ lẹ́nu,

èmi yóò sì jẹ́ kí o padà

láti ọ̀nà tí o gbà wá.

30“Èyí ni yóò ṣe ààmì fún ọ Ìwọ Hesekiah:

“Ní ọdún yìí, ìwọ yóò jẹ ohun tí ó hù fúnrarẹ̀,

àti ní ọdún kejì ohun tí ó jáde láti ara rẹ.

Ṣùgbọ́n ní ọdún kẹta, ẹ gbìn kí ẹ sì kórè,

ẹ gbin ọgbà àjàrà kí ẹ sì jẹ èso wọn.

31Lẹ́ẹ̀kan sí i, àṣẹ́kù láti ilé Juda

yóò ta gbòǹgbò nísàlẹ̀ yóò sì ṣo èso lókè.

32Nítorí láti Jerusalẹmu ni àwọn àṣẹ́kù yóò ti wá,

àti láti òkè Sioni ni ikọ̀ àwọn tí ó sálà.

Ìtara Olúwa àwọn ọmọ-ogun ni yóò mú èyí ṣẹ.

33“Nítorí náà, èyí ni ohun tí Olúwa wí nípa ọba Asiria:

“Òun kì yóò wọ ìlú yìí wá

tàbí ta ẹyọ ọfà kan níhìn-ín

Òun kì yóò wá síwájú rẹ pẹ̀lú asà

tàbí kí ó kó dágunró sílẹ̀ fún un.

34Nípa ọ̀nà tí ó gbà wá náà ni yóò padà lọ;

òun kì yóò wọ inú ìlú yìí,”

ni Olúwa wí.

35“Èmi yóò dáàbò bo ìlú yìí èmi ó sì gbà á là,

nítorí mi àti nítorí Dafidi ìránṣẹ́ mi!”

36Lẹ́yìn náà ni angẹli Olúwa jáde lọ ó sì pa ọ̀kẹ́ mẹ́sàn-án ó lé ẹgbẹ̀ẹ́dọ́gbọ̀n ènìyàn ní i ibùdó àwọn Asiria. Nígbà tí àwọn ènìyàn yìí jí ní òwúrọ̀ ọjọ́ kejì gbogbo wọn ti dòkú! 37Nítorí náà Sennakeribu ọba Asiria fọ́ bùdó ó sì pẹsẹ̀dà. Òun sì padà sí Ninefe, ó sì dúró síbẹ̀.

38Ní ọjọ́ kan, bí ó ti ń jọ́sìn nínú tẹmpili Nisroki òrìṣà rẹ̀, àwọn ọmọ rẹ̀ Adrameleki àti Ṣareseri gé e lulẹ̀ pẹ̀lú idà, wọ́n sì sálọ sí ilẹ̀ Ararati. Bẹ́ẹ̀ ni Esarhadoni ọmọ rẹ̀ sì gba ipò rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ọba.