Luca 6 – NTLR & SNC

Nouă Traducere În Limba Română

Luca 6:1-49

Isus, Domn al Sabatului

(Mt. 12:1-8; Mc. 2:23-28)

1Într‑o zi de Sabat, Isus trecea prin lanurile de grâu. Ucenicii Lui smulgeau spice, le frecau cu mâinile și mâncau boabele.

2Unii dintre farisei le‑au zis:

– De ce faceți ce nu este voie în ziua de Sabat?

3Isus, răspunzându‑le, a zis:

– N‑ați citit ce a făcut David atunci când i s‑a făcut foame, atât lui, cât și celor ce erau cu el? 4Cum a intrat în Casa lui Dumnezeu și a luat și a mâncat pâinile prezentării,4 Vezi 1 Sam. 21:1-7. pe care nu este îngăduit să le mănânce decât preoții, și cum a dat și celor ce erau cu el?

5Apoi le‑a zis:

– Fiul Omului este Domn al Sabatului.

Isus vindecă, în ziua Sabatului, un om cu mâna uscată

(Mt. 12:9-14; Mc. 3:1-6)

6Într‑o altă zi de Sabat, a intrat în sinagogă și dădea învățătură. Acolo se afla un om a cărui mână dreaptă era uscată6 În sensul de paralizată și cu pielea uscată, zbârcită.. 7Cărturarii și fariseii Îl urmăreau pe Isus, ca să vadă dacă vindecă în ziua de Sabat și să găsească astfel o acuzație împotriva Lui. 8Însă El le știa gândurile, așa că i‑a zis omului care avea mâna uscată: „Ridică‑te și stai în mijloc!“ El s‑a ridicat și a stat acolo.

9Apoi Isus le‑a zis: „Vă întreb: este voie în ziua de Sabat să faci bine sau să faci rău, să salvezi o viață sau s‑o distrugi?“

10Și rotindu‑Și privirea peste toți, i‑a zis omului: „Întinde‑ți mâna!“ El a făcut întocmai și mâna lui a fost făcută sănătoasă. 11Atunci ei s‑au umplut de mânie11 Sau: prostie. Termenul poate reda o mânie fără sens, nejustificată, chiar prostească. și au început să discute unii cu alții despre ce I‑ar putea face lui Isus.

Alegerea celor doisprezece apostoli

(Mt. 10:2-4; Mc. 3:13-19; F.A. 1:13)

12Într‑una din zilele acelea, Isus S‑a dus pe munte să Se roage și a petrecut toată noaptea în rugăciune către Dumnezeu. 13Când s‑a făcut ziuă, i‑a chemat pe ucenicii Săi și a ales doisprezece dintre ei, pe care i‑a numit apostoli13 Apostol înseamnă Cineva trimis (cu o misiune specială).. 14Aceștia sunt: Simon, pe care l‑a numit Petru, și Andrei, fratele lui; Iacov; Ioan; Filip; Bartolomeu14 Bartolomeu (în aramaică: fiul lui Tolmai) poate fi un alt nume al lui Natanael (vezi In. 1:45-51), care nu este menționat aici.; 15Matei; Toma; Iacov, fiul lui Alfeu; Simon, numit Zelotul15 Termenul indică probabil faptul că Simon a aparținut grupării zeloșilor/zeloților, o grupare revoluționară care se opunea în mod violent stăpânirii romane, însă este posibil ca termenul să indice doar temperamentul zelos al lui Simon.; 16Iuda16 Un alt nume al lui Tadeu (vezi Mt. 10:3; Mc. 3:18)., fiul lui Iacov; și Iuda Iscarioteanul, cel care a ajuns trădător.

Fericiri și vaiuri

(Mt. 5:3-12)

17A coborât împreună cu ei și S‑a oprit pe un loc neted, alături de o mare mulțime de ucenici de‑ai Săi și de o mare mulțime de oameni din toată Iudeea, din Ierusalim și din regiunea de coastă a Tyrului și a Sidonului, 18care veniseră să‑L asculte și să fie vindecați de bolile lor. Cei chinuiți de duhuri necurate erau vindecați și ei. 19Toată mulțimea încerca să‑L atingă, pentru că din El ieșea o putere care‑i vindeca pe toți.

20Isus Și‑a ridicat ochii spre ucenicii Lui și le‑a zis:

„Fericiți sunteți voi cei săraci,

căci a voastră este Împărăția lui Dumnezeu!

21Fericiți sunteți voi cei flămânzi acum,

căci voi veți fi săturați!

Fericiți sunteți voi, care acum plângeți,

căci voi veți râde!

22Fericiți sunteți voi când oamenii vă urăsc,

când vă resping, vă insultă

și alungă numele vostru ca pe ceva rău,

din cauza Fiului Omului.

23Bucurați‑vă, în ziua aceea, și săltați de veselie, pentru că iată, răsplata voastră este mare în cer! Căci tot așa făceau și strămoșii23, 26 Lit.: tații. voștri cu profeții.

24Dar vai de voi, cei bogați,

căci voi v‑ați primit mângâierea!

25Vai de voi, cei care acum sunteți sătui,

căci voi veți flămânzi!

Vai de voi, cei care râdeți acum,

căci voi veți jeli și veți plânge!

26Vai de voi, când toți oamenii vă vor vorbi de bine,

căci tot așa au făcut și strămoșii voștri cu falșii profeți!

Iubirea dușmanilor

(Mt. 5:39-42)

27Eu însă vă spun vouă, celor ce ascultați: iubiți‑vă dușmanii, faceți‑le bine celor ce vă urăsc, 28binecuvântați‑i pe cei ce vă blestemă și rugați‑vă pentru cei ce se poartă urât cu voi! 29Celui ce te lovește peste un obraz, întoarce‑i‑l și pe celălalt! Pe cel ce‑ți ia haina, nu‑l împiedica să‑ți ia și cămașa! 30Oricui îți cere, dă‑i, iar de la cel ce‑ți ia bunurile, să nu mai ceri înapoi! 31Așa cum doriți să vă facă vouă oamenii, faceți‑le și voi la fel!

32Dacă‑i iubiți pe cei ce vă iubesc, ce fel de recompensă vi se cuvine? Căci și păcătoșii32-34 Vezi nota de la 5:30. îi iubesc pe cei care‑i iubesc pe ei. 33Și dacă le faceți bine celor ce vă fac bine, ce fel de recompensă vi se cuvine? Și păcătoșii fac la fel. 34Iar dacă‑i împrumutați pe cei de la care sperați să primiți înapoi, ce fel de recompensă vi se cuvine? Și păcătoșii îi împrumută pe păcătoși, ca să primească înapoi la fel. 35Voi însă iubiți‑vă dușmanii, faceți bine și împrumutați, fără să mai așteptați nimic în schimb! Astfel, răsplata voastră va fi mare și veți fi fii ai Celui Preaînalt, fiindcă El este bun și cu cei nerecunoscători și răi. 36Fiți milostivi, tot așa cum și Tatăl vostru este milostiv.

Paiul și bârna

(Mt. 7:1-5)

37Nu judecați și nu veți fi judecați! Nu condamnați și nu veți fi condamnați! Iertați și veți fi iertați! 38Dați și vi se va da! O măsură plină, îndesată, clătinată și care se revarsă, va fi pusă în poala voastră. Căci cu ce măsură măsurați, vi se va măsura.“

39Le‑a spus apoi și o pildă:

„Poate oare un orb să călăuzească un alt orb? Nu vor cădea ei amândoi în groapă? 40Ucenicul nu este mai presus de învățătorul său, dar orice ucenic pe deplin pregătit va fi ca învățătorul lui. 41De ce vezi tu așchia41 Ideea din context nu este să‑i lăsăm pe frați cu problemele care au generat judecata, ci să mergem spre rezolvare, soluționând însă mai întâi propriile probleme. din ochiul fratelui tău, dar nu observi bârna din propriul tău ochi?! 42Cum îi poți spune fratelui tău: «Frate, lasă‑mă să‑ți scot așchia din ochi!», când tu însuți nu vezi bârna din ochiul tău? Ipocritule! Scoate mai întâi bârna din ochiul tău, și atunci vei vedea clar să scoți așchia din ochiul fratelui tău.

Identificarea profeților falși după fapte

(Mt. 7:17-20)

43Căci nu este niciun pom bun care să facă rod stricat și, iarăși, niciun pom stricat care să facă rod bun. 44Căci fiecare pom este cunoscut după propriul său rod. Fiindcă oamenii nu culeg smochine din spini, și nici nu strâng struguri din mărăcini! 45Omul bun scoate ce este bun din vistieria bună a inimii lui, dar cel rău scoate ce este rău din vistieria lui cea rea. Căci din belșugul inimii îi vorbește gura.

Casa zidită pe stâncă

(Mt. 7:24-27)

46De ce‑Mi ziceți: «Doamne, Doamne!» și nu faceți ce spun Eu? 47Vă voi arăta cu cine se aseamănă orice om care vine la Mine, aude cuvintele Mele și le face: 48este asemenea unui om care, atunci când a construit o casă, a săpat adânc și i‑a pus temelia pe stâncă. Când a venit șuvoiul de apă, râul a izbit în casa aceea și n‑a putut s‑o clatine, pentru că fusese construită bine48 Unele mss conțin: pentru că temelia îi fusese pusă pe stâncă.. 49Însă cel ce aude și nu face, este asemenea unui om care a construit o casă pe pământ, fără temelie. Când râul a izbit în ea, casa s‑a prăbușit imediat și distrugerea acelei case a fost mare.“

Slovo na cestu

Lukáš 6:1-49

Učedníci vymílají v sobotu obilí

1Jedné soboty procházel Ježíš a jeho učedníci obilným polem. Učedníci ulamovali klasy, vymílali je a zrní jedli. 2Viděli to farizejové a pohoršovali se: „Co to děláte? Vždyť přece Boží zákon zakazuje v sobotu i takovou práci!“ 3Ježíš odpověděl: „Nikdy jste nečetli o tom, co udělal král David se svou družinou, když měli hlad? 4Jak vešel do svatyně, vzal tam posvátné chleby, jedl je a podělil jimi i své druhy? Posvátné chleby přece smějí jíst jen kněží. 5A pak, Syn člověka je i pánem soboty.“

Ježíš v sobotu uzdravuje muže s ochrnutou rukou

6Jinou sobotu šel Ježíš kázat do synagogy. Byl tam člověk, který měl pravou ruku ochrnutou. 7Farizejové a učitelé zákona čekali, zdali se Ježíš odváží v sobotu toho muže uzdravit. Chtěli mít totiž záminku, aby Ježíše mohli obžalovat. 8On však dobře znal jejich záměry, a přesto toho člověka s ochrnutou rukou vyzval, aby přišel k němu. Muž poslechl. 9Ježíš pak oslovil všechny přítomné: „Ptám se vás, má se podle zákona konat v sobotu dobro, nebo zlo? Má se člověk zachránit, nebo nechat hynout?“ 10Když nikdo neodpovídal, řekl nemocnému: „Natáhni tu ruku!“ Muž poslechl a jeho pravice byla zdravá. 11Ježíšovi protivníci, na nejvyšší míru podráždění, se domlouvali, co by se dalo proti Ježíšovi podniknout.

Ježíš volí dvanáct učedníků

12V těch dnech vystoupil Ježíš na horu, aby se modlil. Celou noc hovořil s Bohem. 13Když se rozednilo, svolal všechny svoje učedníky, které pak nazval apoštoly. 14Byli to: Šimon, kterému dal nové jméno Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub, Jan, Filip, Bartoloměj, 15Matouš – původně výběrčí Levi, Tomáš, Jakub – syn Alfeův, Šimon – bývalý příslušník tajné organizace radikálů, 16Juda – syn Jakubův a Jidáš Iškariotský, který později Ježíše zradil.

Ježíš vyslovuje blahoslavenství

17Když pak sestoupili na rovné prostranství, očekával je už veliký dav Ježíšových stoupenců i mnoho lidí z Jeruzaléma, z celého Judska i z pobřežních měst Týru a Sidónu. 18Přišli, aby si poslechli jeho kázání a dali se uzdravit. Vyléčil tam celou řadu duševně chorých. 19Lidé se ho chtěli alespoň dotknout, protože z něho vycházela uzdravující moc. 20Ježíš se obrátil na své učedníky a řekl:

„Radujte se, vy chudí,

protože vám bude patřit Boží království.

21Radujte se, kdo teď hladovíte,

protože Bůh vás nasytí.

Radujte se i vy, kdo teď pláčete,

protože jednou se budete smát.

22Radujte se, když vás budou nenávidět,

vyženou jako prašivé a pošpiní vaše jména,

protože se hlásíte k Synu člověka.

23Radujte se a prozpěvujte si, protože vás v nebi čeká velká odměna. Stejným způsobem zacházeli jejich předkové s Božími proroky.

24Ale běda vám, bohatí,

protože vy už máte svoje potěšení.

25Běda vám, sytí,

však budete jednou hladovět.

Běda vám, kteří se lehkomyslně smějete,

protože jednou budete hořce plakat a naříkat.

26Běda vám, jestliže vás všichni chválí,

vždyť tak se za starodávna chovali k falešným prorokům.

Ježíš učí o milování nepřátel

27Vám pak, moji posluchači, radím: Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kteří vás nenávidí. 28Přejte dobré věci těm, kteří vás proklínají, a modlete se za ty, kteří vám činí bezpráví. 29Tomu, kdo tě uhodí do tváře, nastav i druhou. Tomu, kdo ti bere kabát, přidej i košili. 30Každému, kdo tě o něco prosí, dej, a jestliže tě někdo okradl, nevymáhej to zpátky. 31Jak chcete, aby s vámi lidé jednali, tak s nimi jednejte vy. 32Jakou čekáte od Boha pochvalu, když milujete jen ty, kteří milují vás? To umějí lidé, kteří se na Boha neptají. 33Jestliže jednáte dobře jen s těmi, kteří se k vám chovají slušně, jaké uznání od Boha čekáte? 34A myslíte, že Bůh ocení, když půjčujete jenom těm, kteří vám to vždycky vrátí? Tak to přece na světě chodí, že si lidé půjčují, jenom když mají jistotu, že o nic nepřijdou. Ale vy jednejte jinak. 35Milujte své nepřátele, konejte dobro, půjčujte a nevymáhejte zpět. Vždyť vás čeká bohatá odměna. Budete jednat jako Boží děti. 36Vždyť Bůh je dobrý i k lidem nevděčným a zlým. Buďte tedy velkorysí jako váš Otec.

Ježíš učí o kritice

37Nesuďte nikoho, a Bůh vás také nebude soudit. Nezavrhujte nikoho, a ani Bůh vás nezavrhne, odpouštějte, a Bůh vám také odpustí. 38Dávejte ochotně, a Bůh vás zahrne svými dary. Bůh neskrblí, ale dává vrchovatou míru. Jak tedy odměříte lidem, tak bude odměřeno i vám.“ 39Ježíš použil také několika přirovnání: „Slepec přece nepovede slepého, vždyť by oba spadli do jámy. 40Učedník nezná tolik jako mistr; teprve když se vyučí, může se mu podobat. 41Proč se staráš o pilinu v oku svého bližního a polena ve svém oku si nevšímáš? 42Jak můžeš říkat svému bratrovi: ‚Dovol, odstraním ti pilinu z oka,‘ a přehlížet poleno ve svém vlastním oku? Pokrytče, nejprve si vyčisti své vlastní oko, a teprve potom jasně uvidíš, co potřebuje tvůj bratr.

Ježíš učí o ovoci života

43Štěpovaný strom nerodí plané ovoce a žádný planý strom nenese ušlechtilé ovoce. 44Jakost stromu se pozná podle ovoce, které dává. Z trní se nesklízejí fíky ani z bodláků hrozny. 45Člověk je schopen konat skutečné dobro jen tehdy, je-li jeho srdce plné dobra. Když je však jeho srdce naplněno zlem, šíří jenom zlo. Čím srdce naplněno, tím ústa přetékají. 46Proč mi stále říkáte: Pane, Pane, a neděláte, co vám říkám?

Ježíš učí o stavbě na písku a na skále

47-48Každý, kdo ke mně přichází a naslouchá tomu, co říkám, a řídí se podle toho, podobá se člověku, který začal stavět dům a vykopal základy hluboko ve skále. Když se přihnala povodeň, dům se ani nepohnul, protože měl dobré základy. 49Každý, kdo mě slyší, ale neřídí se podle toho, podobá se člověku, který si vystavěl dům bez základů: dům smetla povodeň.“